Člověk je pro les prospěšný, říká botanikMladá fronta DNES | 5.12.2018 | Rubrika: Kraj Zlínský |
Strana: 14 | Autor: Zuzana Brandová | Téma: Masarykova univerzita, vysoké školy
V lesích experimentuje botanik Ondřej Vild se staletími prověřenými postupy, které používali naši
předci. Staré metody lesního hospodaření pomáhají chránit přírodu a druhovou rozmanitost.
BRNO Hrabání opadaného listí na podestýlku nebo vyhnání dobytka na pastvu do lesa jsou příklady,
jak naši předci využívali les a hospodařili v něm. Ondřej Vild na svém výzkumu dokazuje, že staré
metody lesního managementu najdou uplatnění i dnes. Především v ochraně přírody. Za svoji práci o
obnově lesa získal na podzim cenu Akademie věd.
„Zajímá mě společenský rozměr, jelikož se jedná o prolínání vlivu člověka a přírody. Výzkum má
důležité uplatnění v praxi. Pokud chceme v lesích zachovat druhovou rozmanitost, musíme tomu
přizpůsobit i metody hospodaření,“ vysvětluje, proč už devět let zkoumá právě lesy.
* Zkoumáte tradiční metody hospodaření v nížinných lesích, které využívali naši předci. Můžeme
říct, že se les bez lidského zásahu neobejde?
Náš výzkum ukazuje, že v našich podmínkách střední Evropy byl v historii lidský zásah pro přírodu
velmi pozitivní. Pokud přestaneme o přírodu tím správným způsobem pečovat a necháme ji samovolnému
vývoji, můžeme bohužel přijít o spoustu druhů. My se snažíme zjistit, jak se v minulosti
hospodařilo v českých lesích a jak tyto způsoby managementu můžeme využít dnes, abychom zachránili
rozmanitost a zvrátili trend, že z lesů mnoho druhů mizí.
* Jaké jsou ty tradiční metody?
Způsobů, jak se v lesích v minulosti hospodařilo, je celá řada. Já se zabývám třemi metodami –
pařezením, pastvou a hrabáním listové opadanky, ale dále k nim patří i sběr lesních plodů nebo
třeba lesní včelařství. Tyto metody byly v minulosti opravdu hodně rozšířené a měly velmi silný
vliv na vegetaci. Jejich efekt navíc přetrval až do současnosti.
* Kdy je lidé začali používat?
Domníváme se, že hned s nástupem zemědělství. Skončil loveckosběračský systém a začali chovat
dobytek. Ten nezůstával jen na loukách, ale lidé zvířata pouštěli i do lesa. Na zimu je museli
ustájit a hrabali pro ně stromovou opadanku, tedy opadané listí, které používali jako podestýlku.
* Zmínil jste pastvu a hrabání opadaného listí. Co ten třetí způsob – pařezení?
Ten byl důležitý pro získávání palivového dřeva. Pařezení využívá schopnost některých listnatých
stromů obrážet z výmladků. Když pokácíte strom, kmen neodumře, ale na kraji pařezu je schopný
obrazit. Naši předci v lesích nesázeli skoro žádné nové stromy, nechali kmen obrazit a třeba za
deset let přišli a sekyrkou dřevo pokáceli a použili na topení.
* Jak chcete vrátit tradiční metody do praxe? Lidé mají dnes k lesům jiný vztah a nevyužívají je ve
svém každodenním životě tak, jako naši předci.
V běžném lese to dnes samozřejmě nelze, protože je i zakázané vyhnat dobytek do lesa. Klíčové
využití ale vidíme v ochraně přírody. V národních parcích a chráněných krajinných oblastech je
možné vyjednat si výjimku. A takovou mám i pro svůj výzkum. V národních parcích, které jsou určené
pro to, aby se v nich příroda chránila, v posledních letech vidíme posun a čím dál větší snahu
tradiční metody užívat.
* Kde konkrétně vidíte posun?
Především v národním parku Podyjí se už obnovují několikahektarové pařeziny. Kromě Podyjí provádíme
terénní experimenty také v Bílých Karpatech. V minulých letech jsme působili i v lesích u
Moravského Krumlova.
* Chcete zachránit druhovou rozmanitost lesů. Jaké rostliny především z českých lesů mizí a proč?
U nás jde především o světlomilné druhy a také o ty konkurenčně slabé. Od doby, kdy se tradiční
metody používaly, se příroda hodně změnila. Kvůli automobilové dopravě a spadům dusíku je prostředí
více znečištěné, kyselejší a také bohatší na živiny, což škodí slabším druhům rostlin. Nejsou
schopné využít přebytek živin a jsou z lesa vytlačovány těmi silnějšími. Právě hrabáním opadaného
listí se část živin odebere a prosadí se i slabší druhy. V místech, kde experimenty provádíme,
narůstá početnost slabých druhů. Díky pařezení a částečně i pastvě jsou lesy světlejší a k půdnímu
povrchu prostupuje více světla. Negativní důsledek dnešního hospodaření jsou právě tmavé a stinné
lesy, kde druhy vyžadující více světla nepřežijí. Náš experiment například ukázal, že pařezení
prospívá divizně jižní rakouské nebo rozrazilu rezekvítku.
* Nejčastěji skloňovanými problémy v lesích jsou dnes sucho a škůdci, především kůrovec. Pomůže váš
výzkum tyto problémy vyřešit?
To je poměrně složitá otázka. Největší potenciál má určitě rozšíření pařezinového způsobu
hospodaření. Jak se mění klima, jsou delší sucha a je méně srážek, mají lesníci problém vypěstovat
les až do požadované podoby a výšky. Stromy jsou náchylnější k chorobám a invazi hmyzu. Potenciál
pařezení neboli výmladkového lesa je velký právě i pro produkci dřeva. Kvůli změnám klimatu je
společenská poptávka po obnovitelných zdrojích a produktem výmladkového lesa je často štěpka na
topení.
* Zásadním historickým milníkem pro lesní management byla průmyslová revoluce. Co se po ní změnilo?
Před ní byl způsob hospodaření v lesích neskutečně rozmanitý a stromy se kácely častěji. Díky
kratšímu časovému intervalu mohly druhy náročné na světlo přežít ve formě semen a obnovovaly se.
Poté, co byl v době průmyslové revoluce hlavní produkt lesa – tedy palivové dřevo – nahrazen uhlím,
snížila se po dřevě poptávka a snížil se tlak na lesy. Začaly tedy být obhospodařované v delších
časových cyklech, třeba až po čtyřiceti letech, a lesní produkce se změnila na stavební dřevo.
* Dnes se skladba lesa mění a oproti dominanci smrku v minulých stoletích se více vysazují listnaté
lesy. Je to podle vás správný krok?
Ano, dnes je tendence do lesů přimíchávat listnaté dřeviny, které ho stabilizují. Tento trend
narůstá a doufám, že bude i nadále pokračovat.
* Jaká je podle vás dnes hlavní funkce lesa a jak vnímáte jeho využití pro rekreaci?
Pro každého člověka má určitě jiný význam. Les poskytuje tolik funkcí pro společnost, že není
snadné vybrat z nich jednu hlavní. Rekreační funkce lesa je moc důležitá. Máme i výzkumy na to, že
se lidé lépe cítí pod korunami stromů, kde na ně dopadá světlo filtrované přes stromy, což je
uklidňující. V dnešní době je hodně žádoucí mít v blízkosti města les, kam mohou lidé na procházky.
Velký význam má samozřejmě i pro zadržování vody v krajině.
Foto popis| Ondřej Vild Třiatřicetiletý botanik vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy
univerzity. Působí v Brně v Botanickém ústavu Akademie věd ČR. Je spoluautorem mobilní aplikace
FlowerChecker na určování rostlin. S informatiky Jiřím Řihákem a Ondřejem Veselým letos spustili
další aplikaci Plant.id, která umožňuje určit rostliny automaticky. Ve volném čase rád hraje na
klavír a stojí za projektem Klavíry pro Brno.
Foto autor| Foto: Anna Vavríková, MAFRA
O autorovi| Zuzana Brandová, redaktorka MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj