12 MLADÁ FRONTA DNES ❘ středa 6. 2. 2019
Brno a jižní Morava Brno DNES
Najdete nás i na Facebooku
facebook.com/DnesBrno
D
ějiny českého literárního
samizdatu, tedy vydávání
komunistickým režimem
zakázané i pronásledované
písemné tvorby, přinášejí
velmi pozoruhodné příběhy.
Jedním z nich je i vznik prvního
českojazyčného textového editoru
Morning Star – vzdáleného „příbuzného“
dnešního programu Microsoft
Word. Pro potřeby samizdatové
činnosti Jiřího Müllera ho ve druhé
půli 80. let minulého století vytvořil
pozdější rektor brněnské Masarykovy
univerzity Jiří Zlatuška.
Tehdy čerstvému absolventovi
matematické informatiky a teoretické
kybernetiky na přírodovědecké
fakultě se podařil nevídaný kousek.
Přichystal unikátní program na psaní
textu a později i samotnou sazbu
pro „podzemní“ obcházení cenzu-
ry.
Právě rozhovorem s Jiřím Zlatuškou
startuje celoroční seriál brněnské
redakce MF DNES k 30. výročí
sametové revoluce.
O Jiřím Müllerovi se ví, že byl naprostou
jedničkou v konspiraci,
tedy utajení své disidentské činnosti,
k níž kromě organizování
brněnské podzemní univerzity
patřila právě bohatá samizdatová
činnost ve vydávání a distribuci
knih, časopisů i dalších tiskovin.
Jak jste se k němu a jeho
manželce dostal vy?
Zakonspirováno to měli opravdu
pěkně. Já jsem se k nim dostal přes
manžele Jelínkovy (Milan Jelínek
byl také disident a samizdatový vydavatel,
po listopadu 1989 pak první
svobodně zvolený rektor Masarykovy
univerzity – pozn. red.). Přátelili
se s nimi moji rodiče a můj tatínek
pro ně psával na stroji. Doma byly
věčně rozložené kopíráky, když se
ty tisky dávaly dohromady a skládaly
se z nich knihy.
Vydavatelství Jany a Milana Jelínkových
převzalo a rozšířilo činnost
Müllerových?
Myslím, že to bylo dokonce naopak,
Jiří Müller byl nějakou dobu
z politických důvodů zavřený a Jelínkovi
začali se samizdatem už
předtím. Ale popravdě, já jsem ta
vydavatelství od sebe moc nerozlišoval.
U nás doma se pro samizdat
psalo pořád, včetně opisování pravidelných
Informací o Chartě 77.
Tatínek toho pro samizdat psával
tolik a mně to připadalo natolik běžné,
že jsem si sám někdy v polovině
70. let vydal tehdy v Československu
nedostupnou knihu 1984 od
George Orwella, kterou v češtině
přepsala maminka mého spolužáka
z gymnázia. Dokonce jsem si
k tomu z originálu následně dopřekládal
přílohu. Zkrátka mi něco takového
připadalo jako úplně normální
způsob života.
Takže s Jiřím Müllerem jste se
dal dohromady později?
Ano, to se stalo až někdy začátkem
80. let. Bylo to díky tomu, že jsem
na Přírodovědecké fakultě Masarykovy
univerzity, kde jsem tehdy studoval,
sehnal člověka, jehož tatínek
byl schopen samizdatové tisky
svázat. A pak mě Müller oslovil, zda
bych nebyl schopen pro počítače
dodané ze zahraničí stvořit českojazyčný
textový editor.
Jak se s vámi tento mistr utajení
domlouval? Chodili jste někde
nenápadně po parku?
To ne, po parku jsem náhodně chodil
jedině s předním brněnským disidentem
Jaroslavem Šabatou, který
naopak říkal volně kdykoliv cokoliv.
(smích) Müller měl ovšem
všechno zakonspirováno naprosto
dokonale. Chcete příklad? Bydlel
jsem tehdy v Brně v Botanické ulici
za rohem ke Kotlářské, tedy dva
bloky od tehdejšího sídla Státní bezpečnosti
(StB). A Jiří mi tam všechny
ty počítače, tiskárny a další tajně
dodané stoje ze zahraničí vozil
svým zeleným trabantem, který
věčně stával před naším domem.
A ti estébáci o tom prokazatelně neměli
nejmenší tušení. Jsem si tím jistý,
protože když se mě pak před
mou pracovní cestou do Ameriky
pokoušeli lámat ke spolupráci, nepadlo
o tom jediné slovo.
Hlavně by vás StB, kdyby to
v roce 1988 věděla, do Spojených
států v žádném případě ne-
pustila...
Ano, vím bezpečně, že co uniklo
třeba přes telefon u nás doma nebo
u Jelínkových, estébáci věděli zcela
přesně. A mám i další důkaz Jiřího
dokonalé konspirace. Paralelně
s činností pro něj jsem se totiž přes
Petra Oslzlého nebo Mikina Pospíšila,
k němuž jsem chodil na hodiny
angličtiny, dostal na přednášky
podzemní univerzity, které Müller
v Brně také organizoval. A když
jsem potom na přelomu let 1988
a 1989 učil na univerzitě v Americe,
měl jsem s Müllerem domluveno,
že mě tam někdo navštíví. Nakonec
se ukázalo, že je to filozof Roger
Scruton, který mě do telefonu na
rozdíl od tamních Američanů oslovil
s dokonalým britským přízvukem.
A když se mě potom Scruton
zeptal, zda plánuji v Americe zůstat,
odpověděl jsem, že mi jednak
drží doma rodinu coby rukojmí
a pak že v Brně se toho děje vlastně
dost zajímavého, například na podzemní
univerzitě. Teprve tehdy
jsem se dozvěděl, že ji pro Müllera
ze zahraničí organizuje právě Scruton,
který k nám posílá přednášejí-
cí.
Schůzka s britským filozofem už
se týkala vašeho českojazyčného
počítačového editoru?
Ano, přišel se na něj podívat. Tehdy
jsem ovšem ještě neměl svůj
vlastní počítač, pracoval jen na velkých
sálových terminálech, nikoliv
na PC. Ten měla na té univerzitě
pouze sekretářka katedry, takže
svůj textový editor – zobrazení české
abecedy – jsem si zkoušel právě
u ní.
A také jste jej tam pro Československo
nahrával na takové ty veliké
tenké diskety?
Jestli myslíte osmipalcové, tak ty
byly jen pro velké počítače. Také je
pamatuju, ale tam už se pracovalo
s pěti- či třípalcovými. Každopádně
do Československa jsem diskety posílal
přes londýnskou spolupracovnici
Barbaru Dayovou – já do Londýna
disketu poštou a ona pak po
kurýrovi do Brna.
Chápu dobře, že vámi vytvořený
textový editor řešil možnost psaní
v českém jazyce vlastně na
„zelené louce“?
Ne tak docela. Kamarád z Prahy mi
poskytl zdrojový text napsaný ve
volně šířeném programovacím jazyku
Pascal. Jenže původní „zdroják“
neměl zdaleka všechny potřebné
funkce, hlavně měl jiné ovládání obrazovky
a neuměl slušně tisknout.
Takže jsem upravil ovládání obrazovky
a rekonfiguroval klávesnici
pro tisk. Zkrátka nad tím původním
zdrojovým textem jsem postavil
editor specificky pro češtinu, pro
potřeby tisku knih a pro maximální
komfort písařky, která se při psaní
všemi deseti ani nemusela dívat na
klávesnici. Stejně jako byla zvyklá
u psacího stroje.
Později slavný editor T602 tehdy
k dispozici nebyl?
Já ani Müller jsme jej neměli a myslím,
že můj Morning Star vznikl
opravdu plus minus ve stejné době.
Proč vlastně Morning Star?
Název částečně evokoval původní
vzor ovládání zahraničního editoru
zvaného WordStar. No a také to byl
takový můj vtípek. Chodil jsem totiž
na brněnskou základní školu
v Antonínské ulici, kde se vyučovala
angličtina a občas jsme měli k dispozici
denní tisk z Británie, jmenovitě
komunistické noviny Morning
Star. Což mi přišlo jako dobrý název
pro editor sloužící potřebám samizdatu.
Když jsem se v Americe
tehdy sešel se Scrutonem, opatrně
se mě tehdy ptal, jestli vím, co se
tak v Británii jmenuje. Smál jsem se
a řekl jsem mu, že právě s tímto vědomím
jsem svůj editor nazval.
let
svobody
Za komunismu stvořil Jiří Zlatuška první počítačový editor pro šíření zakázaných knih a časopisů
„Word“
pro český
samizdat
si utahoval
z režimu
BRNO O třetinu méně zaměstnanců,
než původně firma avizovala,
propustí kvůli úsporám z brněnského
Zetoru. Místo 260 tak novou práci
hledá „jen“ 170 lidí. Většina už
odešla ke konci ledna, zhruba polovina
přistoupila na dohodu.
„Propouštění se dotklo manažerů,
administrativních pracovníků
i dělníků. Zbývající výpovědi rozdáme
v následujících dnech a týdnech,
jde vesměs o ty, kteří z různých
důvodů nejsou přítomni v zaměstnání,“
podotkl výkonný ředitel
Zetoru Marián Lipovský.
Počet výpovědí se podle něj změnil,
když po jednání s obchodními
partnery svitla naděje na větší odběr
traktorů, což umožnilo navýšit
letošní plán výroby a prodeje.
„I tak jde o velký propad, ale nenaplnila
se naštěstí spekulativní obava,
že když odejdou všichni avizovaní
zaměstnanci, tak firma dál nebude
životaschopná. Ale uvidíme, co
bude,“ poznamenal vedoucí odborů
Alois Kazelle.
Bezmála stovka zájemců
Zástupci Zetoru nicméně tvrdí, že
žádné další „vyhazovy“ neplánují.
Už také všem propuštěným předali
seznam volných míst firem, které
o ně projevily zájem.
Podle Kazelleho se ozvalo okolo
90 společností a personálních agentur.
„Samozřejmě ta nejlepší hnízdečka
už jsou ve firmách obsazená.
Kolik lidí už má nové místo, chceme
teprve zmapovat, stejně jako
výši mzdy a určitého pohodlí při zaměstnání,“
doplnil Kazelle.
Propouštění Zetor oznámil na
konci roku kvůli úspoře nákladů, jelikož
se potýká s výrobním a prodejním
propadem. V tuto chvíli je pro
firmu prioritou snížit počet skladových
traktorů v Brně i u obchodních
partnerů. Trh se vyvíjel jinak,
než společnost odhadovala. „Například
v Polsku výhled prodeje poklesl
o dva tisíce z důvodu extrémního
sucha,“ uzavřel Lipovský.
— Markéta Dušková
Na hraně Jiří Zlatuška se za komunismu pohyboval v disidentském prostředí
(zleva s písničkářem Janem Vodňanským, básníkem Janem Skácelem,
hudebníkem Jiřím Bulisem a s kolegou programátorem Josefem Gerbrichem).
2x foto: Anna Vavríková, MAFRA a archiv Jiřího Zlatušky
Brno
Hospic rozšíří.
Město mu přispěje
Dotaci pět milionů korun na opravu
severního křídla kláštera svaté
Alžběty, který slouží umírajícím lidem,
odsouhlasili včera brněnští
zastupitelé. Současně s dotací navíc
schválili půjčku 15 milionů korun.
Společnost Hospic svaté Alžběty
chce ještě letos začít s přístavbou
a opravami. Po dostavbě nabídne
21 nových pokojů s 23 lůžky
odlehčovací služby, která poslouží
nevyléčitelně nemocným a pacientům
s Alzheimerovou chorobou
v případech, kdy se o ně nemůže
dočasně postarat rodina. Půjčka vypomůže
hospici do doby, než přijde
státní dotace. (pro)
Brno
Postaví obří halu
na údržbu vlaků
Ještě v únoru začnou České dráhy
stavět novou opravárenskou halu
za 219 milionů korun na nádraží
v brněnských Maloměřicích. Dvoukolejná
budova má měřit přes
150 metrů, čímž umožní údržbu
i pětivozových vlakových jednotek
InterPanter. Stavba potrvá 20 měsíců
a bude zahrnovat také rozsáhlou
přestavbu kolejiště. (mos)
Brno
Technici z VUT se
zaměří na sport
Specialisté pro práci se sportovními
technologiemi budou od září
studovat na Vysokém učení technickém
v Brně (VUT). Škola jako
první v Česku otevírá bakalářský
obor sportovní technologie. Zájemci
se mohou hlásit do konce března.
Výuka zahrne jak matematiku
či umělou inteligenci, tak sportovní
trénink. „U sportu je potřeba sledovat
vývoj kvality pohybu a analyzovat
ho. Koupíme přístroj, který
umožňuje snímat pohyb člověka
v 3D prostoru, nejen při chůzi, ale
třeba i při veslování,“ vysvětlila
Jana Kolářová z VUT. Absolventi najdou
uplatnění ve vývoji. (zab)
Jana Soukupová
spolupracovnice
MF DNES
Zetor opustí „pouze“ 170 lidí
Profil
Jiří Zlatuška (61)
● Vystudoval matematickou
informatiku a teoretickou
kybernetiku na Masarykově
univerzitě v Brně.
● V letech 1998 až 2004
školu vedl jako rektor.
● V roce 2002 se stal senátorem,
v roce 2013 pak poslancem
za ANO.
● Předloni z hnutí vystoupil,
nyníje děkanem fakulty in-
formatiky.