Politici z jižní Moravy na cestě do BruseluMladá fronta DNES | 22.5.2019 | Rubrika: Brno a Jižní
Morava | Strana: 14 | Autor: Marek Osouch | Téma: Masarykova univerzita, vysoké školy
JIŽNÍ MORAVA Jedenadvacet zástupců má Česká republika v Evropském parlamentu, ani jeden z těch
současných však nepochází z Jihomoravského kraje. Právě to můžou voliči změnit už tento víkend, kdy
se konají evropské volby.
Do volebních místností zamíří v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Vybírat budou
z rekordních 39 kandidátek. Na té, kterou zvolí, pak můžou udělit až dva preferenční hlasy svým
favoritům zakroužkováním jejich pořadového čísla.
Redakce MF DNES oslovila nejvýše postavené kandidáty pocházející z Jihomoravského kraje u všech
politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně se dvěma dotazy: Co chcete v Evropském
parlamentu prosadit? Jakým způsobem chcete řešit problémy, s nimiž se potýká jižní Morava?
Kandidáti jsou seřazení podle volebního potenciálu stran, který začátkem května zveřejnila
společnost Kantar CZ. V přehledu chybí reakce Jana Hrnčíře – dvojky kandidátky hnutí SPD, který na
dotazy redakce i přes opakované urgence neodpověděl. Jihomoravské voliče můžou oslovit například i
dvě kandidátky spojené vyloženě s Moravou – Moravské zemské hnutí a Moravané. První zmíněnou vede
Vladan Ševčík, druhou Tomáš Ingr.
Blízko ke kraji má také kandidátka pojmenovaná Vědci pro Českou republiku, kterou obsadilo několik
vědeckých kapacit z jihu Moravy včetně lídra Ivana Holoubka i druhého v pořadí Viktora Kanického.
Oba působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Rozruch budí kandidátka s názvem „ANO, vytrollíme europarlament“, jež si střílí z hnutí ANO Andreje
Babiše. Polovina kandidátů, kteří se chlubí povoláními jako kouzelník či imitátor Václava Havla,
pochází z Brna – stejně jako zakladatel uskupení Jiří Kyjovský. Lídryní je youtuberka Sejroška.
Bývalý voják cílí především na bezpečnost
Působil na vojenských misích na Balkáně, v Iráku či Afghánistánu. Druhé volební období je
padesátiletý Daniel Struž zastupitelem za hnutí ANO v brněnské městské části Řečkovice. Teď chce
proniknout do Evropského parlamentu.
„Mám zkušenosti z managementu velké společnosti, jednal jsem s množstvím zahraničních partnerů,
většinou nejvyššími představiteli států a vlád,“ vyzdvihuje své přednosti z působení ve firmě Česká
zbrojovka. I proto se angažoval v boji proti schválení směrnice na omezení držení zbraní.
V Evropské unii se chce v případě zvolení věnovat především bezpečnosti, která je mu z minulosti
blízká. Zaměří se na ochranu vnějších hranic i na kybernetickou bezpečnost.
Nezapomíná ani na svůj kraj. „Jižní Morava je region s ohromným potenciálem a já bych jej chtěl
podpořit snahou o financování projektů skutečně evropského významu. Za ty považuji přestavbu
hlavního nádraží v Brně a napojení na vysokorychlostní tratě, dálnice z Brna na Svitavy i do
Rakouska a v neposlední řadě také podporu zemědělců,“ jmenuje Struž.
Právě u zemědělství vnímá jako nutnou změnu zacílení dotací. Ty by podle něj měly mířit k malým a
středním podnikatelům. „Právě ti mají potenciál zlepšit krajinu v souvislosti s její schopností
zadržovat vodu,“ uzavírá.
Daniel Struž, ANO 2011, 8. místo na kandidátce
Jednička Pirátů brání svobodu na internetu
Do povědomí lidí se osmatřicetiletý Brňan Marcel Kolaja dostal až právě v souvislosti s letošními
eurovolbami. Mezi jihomoravskými kandidáty má ovšem největší šanci získat mandát. Piráti mu totiž
dali nejvyšší důvěru a zvolili ho za svého lídra.
„V Evropě chci bránit svobodu pohybu i svobodu na internetu,“ hlásí Kolaja s tím, že hodlá
odstraňovat překážky na digitálním vnitřním trhu a zároveň na něm chránit spotřebitele.
Jako IT specialista se o evropskou politiku zajímal už před vstupem Česka do Evropské unie. „Tehdy
jsem se jako aktivista zapojil do boje proti zavedení softwarových patentů, které by výrazně
poškodily inovace a malé a střední softwarové firmy. Tento boj se nám podařilo vyhrát,“ vyzdvihuje.
Dalším ze stěžejních bodů Pirátů je boj proti suchu, které jižní Moravu zasáhlo nejvíc ze všech
krajů. „Dále plánuju podporovat investiční nástroje, jako jsou výhodné půjčky, které by pomohly
startupům v Brně,“ slibuje.
Nakonec nemusí být Kolaja sám, kdo z Brna za Piráty usedne v europarlamentu. Jako dvojka totiž
kandiduje brněnská zastupitelka Markéta Gregorová, která zároveň šéfuje Evropské pirátské straně.
I díky tomu má podle Kolaji jižní Morava v Bruselu dobré vztahy. „Prosadím propojení evropské a
regionální politiky, aby naše členství v Evropské unii bylo pro jižní Moravu co nejpřínosnější,“
dodává.
Marcel Kolaja, Piráti, 1. místo na kandidátce
„Nejvíce peněz z dotací musí jít do dopravy“
Evropskou unii má zarytou pod kůží. Ondřej Krutílek se jí věnoval na vysoké škole a napsal o ní i
řadu publikací. „Praktické zkušenosti jsem nasbíral hlavně při práci asistenta v Evropském
parlamentu,“ říká Krutílek, jenž patnáct let pracuje jako analytik evropské legislativy.
Díky svým znalostem si i jako nestraník vybojoval jedno z čelných míst na kandidátce ODS a jako
číslo čtyři i nejvyšší post pro zástupce Jihomoravského kraje. „Musíme dál odbourávat překážky pro
svobodné obchodování. Je třeba smazat rozdíly mezi fyzickým a digitálním trhem, protože velká část
našich životů se přesouvá do online světa a evropské normy na to musejí reagovat,“ vysvětluje.
O jižní Moravě mluví jako o regionu, kterému HDP trvale roste nadprůměrnou rychlostí. „Přispívají k
tomu i moderní inovační centra, jež v Brně vyrostla i díky Evropské unii,“ upozorňuje.
Naopak kraj brzdí špatné dopravní spojení. „Budu bojovat za to, aby mezinárodní infrastruktura
zůstala evropskou prioritou a šlo do ní co nejvíce peněz na úkor projektů, které Evropská unie
nemusí řešit,“ podotýká osmatřicetiletý Brňan.
Další negativum jižní Moravy vidí ve způsobu obhospodařování půdy. „Přitom je tu příležitost využít
evropské dotace na šetrnější zemědělství, které zajistí zdravější hospodaření a ponechá v krajině
víc vody,“ má jasno.
Ondřej Krutílek, ODS, 4. místo na kandidátce „Zaměřím se na změny klimatu a zemědělství“
Sedmnáct stran a hnutí se spojilo do společné kandidátky s názvem Spojenci pro Evropu. V jejím čele
stojí STAN, TOP 09, Zelení a Liberální ekologická strana a doplňuje je dalších třináct regionálních
uskupení.
Jižní Morava se ve srovnání s ostatními parlamentními stranami na této kandidátce na přední příčky
neprosadila. Až ve spodní půlce – na 20. místě – o křeslo v europarlamentu bojuje Matouš Vencálek
nominovaný Stranou zelených. „Samozřejmě nepatřím mezi favority voleb, ale rád tuto kandidátku svým
jménem podpořím,“ hlásí hrdě třicetiletý Brňan.
Pokud by ho přece jen voliči do Evropy vykroužkovali, chce se věnovat tématům životního prostředí.
„Jsou potřeba změny v zemědělské dotační politice tak, aby například čerpání peněz bylo podmíněné
vytvořením environmentálních opatření. A také aby tyto dotace pomáhaly hlavně malým a středním
zemědělcům, nikoliv velkým agropodnikům,“ objasňuje svůj postoj.
Zaměřit se hodlá i na změny klimatu, které podle něj lze pozorovat právě na krajině jihomoravského
regionu. „Ze všech našich krajů zde nejsilněji vidíme negativní dopady změn klimatu, navíc
podpořené nešetrným hospodařením s půdou, vodou, krajinou nebo našimi lesy,“ upozorňuje.
Vedle toho by rád zvýšil investice do vzdělávání a vědy, kde naopak jižní Moravu dává za dobrý
příklad, jak instituce spolupracují.
Matouš Vencálek, Zelení, 20. místo na kandidátce
Slibuje tažení proti daňovým únikům i rájům
V Evropském parlamentu už pět let působila, před čtyřmi lety jí však kandidatura jako sedmičce ČSSD
nevyšla. Letos se bývalá poslankyně a exzastupitelka Tišnova Zuzana Brzobohatá posunula na čtvrté
místo a zvýšila tím své šance na zvolení.
„Po skončení mandátu v roce 2014 pokračuji v evropské agendě jako členka Evropského hospodářského a
sociálního výboru v Bruselu, takže bych mohla začít ihned pracovat, protože jsem stále v centru
dění,“ podotýká šestapadesátiletá politička.
Pokud v europarlamentu po pětileté odmlce opět zasedne, plánuje se zaměřit především na oblast
daňových úniků a bojovat proti daňovým rájům v Evropě.
Jihomoravský kraj má podle ní v Bruselu dobrou pověst, i díky vínu. „V době, kdy jsem byla
europoslankyní, měla jižní Morava velmi aktivní regionální zastoupení v Bruselu, které pořádalo
řadu akcí. Nejznámější byla WinParty, tedy večer s moravskými víny,“ vzpomíná.
Právě na jižní Moravu se chce jako evropská poslankyně zaměřit v souvislosti s bojem proti
klimatickým změnám. A hodlá lobbovat za zařazení brněnského vlakového uzlu do systému
vysokorychlostních evropských železničních tratí. „Železnice je nejperspektivnější druh dopravy ve
střední Evropě z hlediska vzdáleností, času, bezpečnosti a nízkých emisí,“ vysvětluje.
Zuzana Brzobohatá, ČSSD, 4. místo na kandidátce
Spory v Evropě chce Suchý řešit u skleničky
Už třetím rokem se radní Jaroslav Suchý stará na brněnském magistrátu o oblasti školství a sportu.
Za KDU-ČSL, jejímž členem je bezmála dvě dekády, by se teď rád vyšvihl do Evropského parlamentu.
„Jsem zvyklý dělat věci, které mají konkrétní výsledky a jsou vidět. Tenhle přístup chci přenést do
Bruselu,“ hlásí osmačtyřicetiletý politik.
Morava je podle něj nejen jiná než Čechy, ale odlišná i od zbytku Evropy. „Máme tady k sobě blíž,
jsme nohama na zemi a umíme používat selský rozum. Máme také otevřená srdce a umíme řešit spory u
skleničky, ne se hned hádat. Jestli kolegy naučím tyhle věci, pak to prospěje nejen jižní Moravě,
ale celé Evropě,“ věří Suchý.
Stejně jako další jihomoravští zástupci také on považuje za stěžejní téma boj se suchem.
„Upozorňují na to nejen mladí lidé, ale i ti starší, kteří mají vztah k přírodě, lesům a půdě,“
říká čtyřka kandidátky.
Mistr České republiky v krasobruslení z roku 1995 má však stále nejblíže ke sportu a působením na
Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity také ke školství. I na tato témata se tedy chce zaměřit.
„Potřebujeme, aby naši studenti měli možnost využít těch nejlepších škol v celé Evropě. Je třeba
tak dále rozvíjet program Erasmus. Chtěl bych také posunout smysluplnou podporu sportu ze
strukturálních a investičních fondů,“ slibuje s tím, že v případě zvolení se vzdá postu brněnského
radního.
Jaroslav Suchý, KDU-ČSL, 4. místo na kandidátce
Podporou družstev proti korporacím
Hned za současnou europoslankyní Kateřinou Konečnou je na kandidátce KSČM třiadvacetiletý Brňan
Andrej Bóna, jinak také místopředseda Strany demokratického socialismu, jejímž členem se stal s
dosažením plnoletosti.
Student Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity se chce po případném zvolení zasadit o to,
aby byla Evropa vedená principem solidarity, respektem k lidem i životnímu prostředí.
Ostatně k přírodě má Bóna velmi blízko. „Při práci v neziskovém sektoru jsem se věnoval poradenství
pro mikroregiony v oblasti zvýšení efektivity jejich lokálních ekonomik a také v ekologické
ekonomii,“ vyzdvihuje.
I témata, na něž se chce v Bruselu zaměřit, jsou proto spojená s životním prostředím. „Pro jižní
Moravu je klíčové se vypořádat se suchem, které je vážnou hrozbou pro zdejší tradiční vinařství a
další zemědělské oblasti,“ uvádí.
Jihomoravskému kraji, podobně jako ostatním regionům, podle Bóny také prospěje lepší využití
místního potenciálu. „To znamená větší a jednodušší pomoc místním producentům, podporu
družstevnictví jako formy obrany proti korporacím, snížení byrokratické náročnosti vyřizování
dotací, které právě zemědělcům v našem regionu často komplikují život,“ jmenuje s tím, že chce
celkově bojovat o zlepšení životní úrovně lidí v Jihomoravském kraji.
Andrej Bóna, KSČM, 2. místo na kandidátce
Foto autor| Ilustrační foto: Igor Zehl, ČTK
O autorovi| Marek Osouch, redaktor MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava