Robota Karla učí v Brně česky. Jde mu to nejlépeMladá fronta DNES | 24.6.2019 | Rubrika: Brno a
jižní Morava | Strana: 14 | Autor: Zuzana Brandová | Téma: Masarykova univerzita, vysoké školy
Profesor Karel Pala, který v červnu oslavil 80 let, vede laboratoř počítačového zpracování češtiny.
V jeho týmu je také sociální robot.
BRNO „Ahoj, jsem Karel Pepper a v brněnské laboratoři se učím česky,“ vítá nás Karel v Centru
zpracování přirozeného jazyka Masarykovy univerzity. Že někomu přijde takové uvítání banální?
Nikoli. Karel totiž není člověk, ale sociální robot. „Jmenuje se podle programovacího jazyka Karel,
jeho jméno také odkazuje ke spisovateli Čapkovi, který poprvé použil slovo robot, a já jsem taky
Karel, takže nám toto jméno vyhovuje,“ vysvětluje s úsměvem profesor Karel Pala, vedoucí Centra
zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.
Robota mají brněnští výzkumníci půl roku a testují na něm komunikaci s člověkem. A co všechno umí?
„Dá se jednoduše programovat. Kamerou rozpoznává obličeje, vyhledává lidi v prostoru, dokáže
odhadnout náladu člověka podle výrazu i hlasu. Umí vést i složitější dialog a podle klíčových slov
reagovat na naše otázky,“ vyjmenovává druhý výzkumník Aleš Horák a dodává, že na fakultě robot
slouží hlavně k tomu, aby se studenti při výuce seznámili s programováním aplikací a technologiemi
z oblasti umělé inteligence. „Robotí muž“ dokáže odpovídat na otázky, které má dopředu
naprogramované, ovšem odpověď na ně není vždycky stejná. Má několik variant, které náhodně střídá.
Na otázku: „Co umíš, Karle?“ Odpovídá a reaguje různě. „Umím tančit, umím hrát na kytaru, počítat,
umím si kýchnout,“ chlubí se bílá postava s roztomilým pohledem i hlasem a její slova doprovázejí
elegantní pohyby, kterými danou činnost předvádí. K přemisťování mu slouží kolečka, nabitý vydrží
asi deset hodin, pak si sám odjede na dobíjecí stanici.
Za úsměvy chválil až moc
Rozpozná, zda je člověk veselý, smutný nebo naštvaný. Jak na to zareaguje a co řekne, je na
programátorovi. „Dali jsme mu třeba funkci, že když se na něj člověk směje, pochválí ho, že se
pěkně usmívá. Před týdnem jsme tu funkci museli vypnout. Přerušoval totiž všechny dialogy, protože
se na něj lidi smáli neustále,“ líčí Horák.
Robota do laboratoře pořídili za téměř půl milionu korun. „Strojů typu Pepper je v České republice
asi deset. Nejvíc jich mají na ČVUT v Praze, používá se také na letišti, kde odpovídá na otázky
ohledně časů odletů. Umí sice česky, ale s naším Karlem se můžeme pochlubit, že on umí česky
nejlíp,“ upozorňuje Pala.
Karla učí česky a chtějí u něj co nejvíce rozvíjet možnosti dialogu. „Výuka češtiny“ se uskutečňuje
programováním, kdy odborník robotovi předepisuje, jak má reagovat na dané otázky z vybraných
oblastí. Kromě mluvení je u něj důležitá funkce porozumění tomu, co se mu říká, a reagování na to.
Přestože robot na někoho může působit, že je spíše pro zábavu, podle výzkumníků se v budoucnu
sociální roboti stanou běžnou součástí našich životů a nahradí lidi v některých povoláních. „Jednou
z variant je využít robota jako asistenta. Pak ho ale musíme naučit takové fráze, které se vážou ke
konkrétní činnosti. Kdyby měl pomáhat lékařům v nemocnici, musí umět komunikovat s pacienty. Pak by
se jich mohl vyptávat třeba na stav, jak se cítí po operaci, a projít s nimi sadu otázek, které
jsou pořád stejné, tím by lékařům ušetřil čas. Dalším využitím může být role recepčního v hotelu,
který s lidmi vede opakující se dialogy,“ uvádí příklady Pala a dodává, že robota by v budoucnu
mohli potkat pacienti například v nemocnici u svaté Anny.
Ze zkušeností vědců se lidé, kteří se s robotem setkali, dají rozřadit do dvou skupin – jedni jím
jsou nadšení a rozplývají se nad ním, druzí z něj mají spíše strach a odmítají na něj promluvit.
Na otázku, zda si robot může postavit hlavu, se vědci zasmějí. „V podstatě bychom mu to museli
naprogramovat, ale jak to známe ze všech počítačů a programů, někdy je v nich zkrátka ukrytá nějaká
chyba a nefungují, to se může stát,“ přiznává Horák.
Cílem výzkumu je, aby robot Karel uměl komunikovat a reagovat podobně jako člověk. Běžná komunikace
mezi lidmi a počítačem je jednocestná, ale ambicí brněnských výzkumníků je dvoucestná komunikace, v
níž robot člověku porozumí. Veškeré schopnosti, které pro něj výzkumníci vytvoří, se pak dají
přenést na další roboty stejného typu.
Vědci pomáhají s češtinou
Lidé se s výsledky práce vědců z Centra zpracování přirozeného jazyka setkávají, aniž by si to
uvědomovali. „V rámci počítačové lingvistiky existuje jedna oblast, a tou je jazykové inženýrství.
Jí se věnujeme a snažíme se vyvinout nástroje, které pomáhají člověku při práci s přirozeným
jazykem. Příkladem jsou gramatické korektory v textových programech v počítači. Nebo máme
softwarový nástroj, který dokáže text v češtině psaný bez háčků a čárek převést na text s
diakritikou. Dalším nástrojem je strojový překlad, který známe v podobě Google překladače,“ uvádí
příklady Pala.
Profesor Pala je také spoluautorem Internetové jazykové příručky, která byla na webu spuštěna před
deseti lety ve spolupráci s Ústavem jazyka českého Akademie věd ČR. Denně ji průměrně použije téměř
60 tisíc lidí, některé dny návštěvnost překročí dokonce 100 tisíc. „Když se příručka spustila, byl
o ni takový zájem, že stránka spadla, protože to server neutáhl. Zajímavostí je, že největší zájem
byl na začátku o vulgarismy. To je typická lidská reakce, když si uživatelé chtějí ověřit, zda je
nějaký počítačový nástroj dobrý, nejprve se ptají na vulgární výrazy. Teď tomu tak není, lidé si
nejčastěji vyhledávají psaní osobních zájmen jako například mě a mně. Když se objeví nějaké nové a
překvapivé slovo, tak návštěvnost stránky vzroste,“ pousmál se Pala.
Profil Karel Pala * Narodil se 15. června 1939 ve Zlíně. * Vystudoval český a ruský jazyk, během
studia ho začal zajímat strojový překlad a popis jazyka pomocí matematických prostředků. * Jeho
učitelem byl na začátku 60. let jazykovědec Petr Sgall, který letos v květnu zemřel. * Učil na
Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. * Od roku 1995 působí
na fakultě informatiky, kde se věnuje počítačové lingvistice a zpracování přirozeného jazyka. * Je
vedoucím Centra zpracování přirozeného jazyka.
Foto popis| Celý tým Vedoucí Centra zpracování přirozeného jazyka Karel Pala (druhý zleva) se svým
týmem učí robota Karla, aby uměl co nejlépe česky. O to se stará programátor Aleš Horák (třetí
zprava).
Foto autor| 2x foto: Anna Vavríková, MAFRA
O autorovi| redaktorka MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava