Tváří v tvář vězni baronu TrenckoviHaló noviny | 8.10.2019 | Rubrika: Mozaika zajímavostí | Strana:
12 | Téma: Masarykova univerzita, vysoké školy
Dobrodruh a nejslavnější špilberský vězeň baron Trenck měl dlouhé prsty, promáčklý hrudník a
střepiny zarostlé pod kůží. Zjistili to experti z různých oborů, kteří zkoumali jeho mumii.
Vytvořili digitální rekonstrukci tváře i celého těla a dokonce ji rozpohybovali. Výsledky jejich
práce si mohou lidé prohlédnout na výstavě Muzea města Brna na hradě Špilberk.
Velitel pandurů baron František Trenck zemřel před 270 lety, 4. října 1749. Nechal se pohřbít v
hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Trenckovu mumii v únoru 2017
tým odborníků transportoval na CT vyšetření a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami forenzní
antropologie a soudního lékařství. »Projekt přinesl řadu nových poznatků o fyzických
přednostech barona Trencka, o kuriozitách
na jeho těle i o zdravotním stavu.
Víme, jak se na něm podepsal jeho divoký život nebo zda jej bolely zuby,« uvedla Petra Urbanová z
Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy
univerzity.
»Trenck má atypicky dlouhé a silné prsty na rukou, promáčklý hrudník, patní ostruhy,
rozštěp křížové kosti a střepiny střely zarostlé v podkoží,« upřesnila Urbanová.
Informace získané při výzkumu mumie využili vědci při rekonstrukci podoby nejen Trenckovy tváře,
ale i celé postavy. »Poprvé byla vytvořena virtuální rekonstrukce kompletního těla historické
osobnosti včetně dobového oblečení.
Virtuální model byl současně rozpohybován do počítačové animace po vzoru triků z hollywoodských
filmů,« sdělila Helena Lukášová z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
Před zraky návštěvníků tak ožijí téměř 300 let staré scény z Trenckova věznění. »Trenckova podoba
je situována do chvíle jeho nástupu do žaláře na Špilberku v září 1748, kdy měl za sebou 38.
narozeniny. Ačkoliv tedy nebyl rozhodně stařec, velmi se na něm podepsal jeho náročný vojenský
život s nepříliš vzornou životosprávou,« řekl Petr Vachůt, vedoucí Oddělení archeologie Muzea města
Brna.
Baron Trenck byl slavným vojevůdcem a dobrodruhem. Velel pandurům, s nimiž významně pomohl Marii
Terezii ve válkách o dědictví rakouské. Kvůli své prudké povaze měl mnoho nepřátel. Roku 1745 byl
dokonce odsouzen k smrti, avšak Marie Terezie jeho trest zmírnila na doživotí na Špilberku.
Duchovní útěchu před smrtí našel Trenck u bratrů kapucínů, jejichž řádu odkázal velkou část svého
majetku.
Foto popis|