Kuciv a kann__29
Cyklus Od Brna:
Nahlédněte do různorodé tvorby Kateřiny Tučkové
Po více než dvouměsíční přestávce způsobené rekonstrukcí MZK přiblíží v říjnovém pokračování cyklu Oči Brna Kateřinu Tučkovou, spisovatelku, dramatičku a historičku umění. Představena bude nejen její románová, povídková a dramatická tvorba, ale ve vitríně s digitální obrazovkou budou k vidění i katalogy z výstav, které jako kurátorka připravovala. Stranou nezůstanou ani její nepříliš známé překladatelské počiny. Prezentace nabízí nejen přehlídku knih a dalších publikací, ale prostřednictvím digitální obrazovky lze do děl i nahlédnout, zalistovat jimi a začíst se. Fotografie z divadelních představení pak připomenou hry, které autorka sama napsala nebo které jsou dramatizacemi jejích románů. Jako bonus sepsala Tučkova pro Moravskou zemskou knihovnu seznam deseti literárních děl, které ji samotnou inspirují a ke kterým se ráda vrací. Letos cyklus Oči Brna slaví svůj pátý ročník. Prezentaci významných osobností spojených s Brnem j 2 nově na přání návštěvníků prodloužena zhruba na měsíc a půl. Září je věnováno Kateřině Tučkové i proto, že celý letošní podzim probíhá v MZK miř 'festival Echo Lipska, ohlédnutí za úspěšnou prezentací české literatury na knižním veletrhu v Lipsku v březnu tohoto roku. Známá česká autorka se jej zúčastnila, aby zde představila německý překlad své knihy Vyhnání Gerty Schnirch, kterou naši západní sousedé znají pod názvem Gerta-Das deutsche Mädchen, tedy Gerta-německá dívka.
■ (sal, foto: Archív MZK)
Historie potápění v Československu
v Technickém muzeu v Brně
Potápění se v posledních desetiletích stalo významnou sportovní a rekreační aktivitou. Zájem je vyvolán také řadou filmů ukazujících podvodní svět a činnost "Otápěčů i množstvím knih, která vychází. Výstava v Technickém muzeu v Brně představí vývoj potápění v Československu během 20. století.
„ Návštěvníkům ukážeme vývoj skafandrů od těch těžkých, které byly závislé na spojení s technikou na břehu, až po lehké akvalungy, umožňující nezávislý pohyb pod vodou," specifikuje nabídku TMB kurátor výstavy Pavel Holman a dodává: „Těžké skafandry se používaly a stále používají hlavně pro práci pod vodou, při stavebních pracích na přehradách, mostech a jiných objektech, či při udržování plavebních cest. Takovéto skafandry používal také známý archeolog, antropolog a speleolog Karel Absolon při průzkumu jeskyní Moravského krasu."
Nezávislé potápění se objevuje až po druhé světové válce. Přispěl k tomu vynález dýchacího přístroje - akvalungu - Jacquesem-Yvesem Cousteauem a Emilem Gagnanem v roce 1942. Tlakový ventil na lahvích se stlačeným vzduchem umožnil regulaci přívodu vzduchu v závislosti na hloubce a tedy tlaku, který zde působil. Cousteau také zkonstruoval vodotěsné pouzdro na kameru, což umožnilo fotografovat a filmovat pod vodou.
Potápěčská výstroj byla zprvu vyráběna podomácku, ale během 50. let. 20. stol. ji začaly vyrábět i průmyslová podniky v tuzemsku, jako Chirsna Stará Turá, Stavební stroje Ivančice, Vítkovické železárny, Sportklimex aj.
Výstava představí také jednotlivé součásti potápěčské výstroje, jejici vývoj a návštěvníka seznámí se základní terminologií. Nebudou chybět fotografie s podvodní tematikou a promítání filmů. Historie potápění v Československu bude přístupná od 22. října do konce roku.
■ (sal,foto: Archív TMB)
, Brně^ SOUtezU O vnuť
Baron Trenek se vrací na Špilberk.
A dokonce ve 3D
Nejnovější poznatky o dobrodružném životě barona Františka Trenc-ka a unikátní 3D modely jeho tváře i celého těla představí nová výstava na hradě Špil-berku. Vyvrcholí při ní téměř tříletý projekt výzkumu Trenckovy múmie, na němž se podílel mezioborový tým brněnských odborníků. Historici Muzea města Brna na něm spolupracovali s vědci z Masarykovy univerzity. Baron Trenek - šlechtic, voják, velitel pandurů a nejslavněj-ší vězeň na Špilberku -zemřel v říjnu před 270 lety. Pohřben byl v hrobce brněnského kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Díky Trenckově nrumii dnes mohou odborníci poznat život elitního vojáka z 18. století za pomocí nejmo-dernějších metod forenzní antropologie a soudního lékařství. Jaká měl Trenek zranění a jak se na něm projevila léta v armádě a v žaláři? Na to odpoví výstava Baron Trenek: Nová tvář legendy na Špilberku. K vidění na ní budou nové rekonstruované modely postavy a tvá'e barona Trenc-ka. Na své si přijdou všichni, koho zajímají 3D technologie, na výstavě totiž bude představena řada 3D tisků různých částí Trenckovy mumie. A to není vše - pomocí trikových metod animace bude dokonce postava barona Trencka rozpohybována. Před zraky návštěvníků tak ožijí téměř tři sta let staré scény. Výstava se nachází v gotickém sále (vstup z malého nádvoří Špilberku), otevřená je od 3. října. Komentovaná prohlídka je v plánu na čtvrtek 17. října od 16 hodin. Muzejní lektoři také chystají edukační program pro žáky a zájmové skupiny. Více podrobností na www.spilberk.cz. Na přípravě výstavy spolupracuje Muzeum města Brna, Laboratoř morfologie a forenzní antropologie PřF MU, Fakulta informatiky MU a Kapucínská hrobka v Brně.
■ (sal, foto: Archív MMuB)