Experti chrání naši bezpečnostBrněnský deník | 27.12.2019 | Strana: 12 | Autor: KLÁRA VAŠÍČKOVÁ |
Téma: Masarykova univerzita, vysoké školy
Za útoky přestávají být zodpovědní lidé. Místo nich za nimi stojí počítačové programy. Nelze je
nahmatat, těžko se proti nim brání a často není možné je odsoudit. Jak současným kyberhrozbám
čelit, zkoumají odborníci z Fakulty informatiky, Právnické fakulty matiky, a Ústavu výpočetní
techniky Masarykovy univerzity v Brně v centru excelence. Jejich práci podpořila i EU více než 190
miliony korun z evropských fondů.
Brno – Centrum excelence pro kyberkriminalitu, kyberbezpečnost a ochranu kritických informačních
infrastruktur vzniklo v Brně zhruba před deseti lety. Tvoří unikátní spojení odborníků z Masarykovy
univerzity, kteří vynikají v informačních technologiích a právu. Jejich cílem je vytvářet základní
poznatky o bezpečném pohybu na internetové síti, které následně v praxi využijí například
zaměstnanci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
SPOJENÍ NĚKOLIKA RŮZNÝCH OBORŮ
Centrum, zkratkou nazývané také jako C4e, tvoří tři základní pilíře. Jedná se o kyberbezpečnost,
ochranu kritických informačních infrastruktur a právo. Všechny dohromady má na starost Roman
Čermák.
„Mým úkolem je vytvářet prostředí pro excelentní výzkumníky, kteří propojují jednotlivá témata,
čímž vznikne hodnotnější výsledek. Síla centra spočívá ve schopnosti kombinovat teoretické poznatky
z více oblastí a poté je předávat těm, kteří je užijí v praxi,“ vysvětluje ředitel.
V loňském roce získali vědci téměř 198milionovou dotaci od Evropské unie. Díky ní se mohou
problematice věnovat ještě hlouběji. „Uspěli jsme jako jedni z mála v nabité konkurenci. Díky
penězům můžeme zapojit i mezinárodní výzkumníky a také nám to pomáhá ty dosavadní udržet.
Čerpání peněz je pětileté, což pro vědce znamená jistotu, že mohou bádat. V Brně je
konkurence IT firem obrovská,“ poznamenává Čermák.
Souhlasí s ním také Pavel Čeleda, který má na starost pilíř kyberbezpečnosti. „Brno je městem
informačních technologií. Je těžké ve výzkumu udržet lidi, kteří mají vidinu rychlého zisku ve
firmě,“ říká.
Podle Čermáka jsou přitom pro výzkumníky odměnou nejen peníze, ale i vědomí, že pracují na něčem
společensky přínosném.
Právě kyberbezpečnost ale patří mezi jedny z nejatraktivnějších oborů, který hraje v čím dál tím
více digitalizovaném světě významnou roli.
„Kyberútoky už neznamenají jenom to, že lidem někdo přečte e-maily. Může to být třeba zašifrování
dat nemocnice, kdy pak jde o život. Virtuální počítačový svět se navíc stává arénou mocenských
bojů. Kybernetická válka nemá hranice, útočník může projít několika státy. Těmto rizikům se snažíme
čelit,“ přibližuje Čeleda.
OBRANA PRO BLÍZKOU BUDOUCNOST
Výzkumník Martin Drašar doplňuje, že za útoky brzy nebudou stát jednotlivci, ale automatizované
nástroje. „Jedná se o relativně blízkou budoucnost.
Člověka nahradí programy, které se budou samy vyvíjet a přizpůsobovat podle toho, co se děje na
druhé straně. Tyto programy pak ale nelze ani odsoudit,“ přiznává Drašar.
Právě na tento problém naráží se svým týmem právník a vedoucí jednoho z pilířů Radim Polčák.
„Jednou z oblastí kyberobrany jsou vztahy mezi státy. Je jasné, že když země hodí bomby na jinou,
je to užití síly. Co je ale vloupání do systému jiné země? My zkoumáme, jak legálně získat důkazy,
které potom můžeme použít u soudu,“ uvádí.
Polčák poznamenává, že když někdo ovlivňuje volby, tak je to zásah do suverenity, těžko ale
dokážou, že to zorganizovala konkrétní země.
„Česká republika naštěstí není v první linii těchto útoků. To platí například pro Spojené státy
americké,“ uklidňuje.
Odborníci z Brna školí i zaměstnance NATO. Slouží jim k tomu kybernetický polygon, tedy aréna,
která vytváří prostředí simulovaných útoků.
„Hledáme cestu, jak lidi vzdělávat, aby porozuměli složitým technickým dějům. K běžným útokům
dochází denně. Ty, za kterými stojí národní stát, jsou méně časté, ale o to větší mají dopad. Trvat
mohou navíc i měsíce,“ konstatuje Čeleda.
Česká republika je podle vědců zvýhodněná v tom, že má mezi sebou špičky ve svém oboru, které
například stály u jednoho z prvních zákonů o kybernetické bezpečnosti v Evropě.
***
„Brno je městem informačních technologií. Je těžké ve výzkumu udržet lidi, kteří mají vidinu
rychlého zisku ve firmě.“ Pavel Čeleda, expert na kyberbezpečnost
PROJEKT V ČÍSLECH
Příjemce: Masarykova univerzita
Cíl projektu: Výzkum kybernetické bezpečnosti pro ochranu kritických infrastruktur.
Zahájení projektu: 1. 4. 2018
Ukončení projektu: 31. 12. 2022
Celková částka: 197 459 332 Kč
Veřejné zdroje ČR: 29 618 900 Kč
Výše dotace EU: 167 840 432 Kč
ZDROJ: MMR
Foto popis| ARÉNA ÚTOKU. V kybernetickém polygonu neboli místnosti, ve které se odehrávají
simulované kybernetické boje, školí brněnští experti zaměstnance Národního úřadu pro kybernetickou
a informační bezpečnost i Severoatlantické aliance. Studenti se tam také zúčastňují soutěží.
Foto autor| Foto: Masarykova univerzita
Foto popis| STOVKY DAT. Informatici musí využívat technologie, díky kterým mohou naráz pracovat s
velkým objemem dat.
Foto autor| Foto: Deník/Klára Vašíčková
Region| Jižní Morava
Publikováno| Brněnský deník; ; 12
Publikováno| Vyškovský deník; ; 12
Publikováno| Břeclavský deník; ; 12
Publikováno| Blanenský deník; ; 12
Publikováno| Hodonínský deník; ; 12
Publikováno| Znojemský deník; ; 12
ID| 4d254f3c-8f19-4275-a0a5-a947a8407b05