Dětská
univerzita
rozvíjí talent
Touha po vědění provází člověka
celý život, a proto otevírá
Masarykova univerzita už pátým
rokem své brány i mladým. Od
roku 2014 se mohou desítky dětí
ve věku od 9 do 14 let přihlásit na
dětskou univerzitu známkou jako
MjUNI, díky níž se dostanou do
laboratoří a učeben všech devíti
fakult i dalších pracovišť. Každý
rok je navíc několik místo vyhrazeno
pro sociálně slabé. Děti poznají
univerzitní prostředí i základy
vědecké práce a jednou možná sami
zamíří na vysokou školu.
100 let
100 příběhů
30–31
TEXT: MARTINA FOJTŮ A EMA WIESNEROVÁ
FOTO: ARCHIV MUNI
Masarykova univerzita, to jsou
především lidé. Studenti a jejich učitelé, vědci,
ale často i neviditelní lidé v pozadí a samozřejmě
absolventi. A kde jsou lidé, tam najdete příběhy.
Právě na nich stojíme a ke 100. výročí vám
představíme hned 100, na kterých si zakládáme.
Ministr
financí
a první rektor
MUNI
Karel Engliš byl nejen významný
národohospodář a tvůrce finanční
politiky první republiky, ale také
významná osobnost v dějinách
Masarykovy univerzity. Spolu
s Františkem Weyrem a Aloisem
Jiráskem se totiž zasloužil o její
vznik a stal se i jejím prvním
rektorem a později děkanem
právnické fakulty. Významně se
angažoval v politice, v meziválečném
období zastával opakovaně
post ministra financí a později
guvernéra Národní banky. S příchodem
komunistického režimu
však byl on i jeho dílo potlačováno
a zemřel v zapomnění.
První dítě ze
zkumavky
za oponou
Gynekologem se Ladislav Pilka stal
spíše mimochodem. Nemilosrdná
socialistická umístěnka ho na
osm let zavřela na porodnickém
oddělení, což se nakonec ukázalo
jako požehnání. Profesor Pilka
se tam začal zabývat léčbou neplodnosti
a už v roce 1982 se díky
tomu významně podílel na první
asistované reprodukci v tehdejším
socialistickém bloku. Dnes používané
metody zůstávají v principu
stejné, samozřejmě se ale dělají
s větší jistotou a také snadněji
díky dostupným technologiím.
Dlouholetý přednosta II. gynekologicko-porodnické
kliniky
Lékařské fakulty MU přezdívaný
„otec dětí ze zkumavky“ zemřel
v roce 2014 ve věku 81 let a do
posledních chvil aktivně působil
v porodnictví.
Ivo Možný,
tvůrce české
sociologie
Těžký život měla za minulého režimu
sociologie. Věda, která přináší
poznatky o životech jednotlivců
i skupin lidí a vysvětluje spoustu
jevů, byla označována za pavědu
a měla zaniknout. Jedním z motorů
jejího porevolučního znovuzrození
byl první děkan Fakulty sociálních
studií MU Ivo Možný. Zajímala ho
témata rodiny, intimity, partnerských
vztahů a sociální politiky.
Na Masarykově univerzitě působil
jako vedoucí katedry sociologie,
a když se několik oborů filozofické
fakulty rozhodlo osamostatnit
a vytvořit novou fakultu sociálních
studií, Možný byl vůdčí osobností
změny. K tomu uměl trefně
pojmenovat aktuální společenské
fenomény, takže platil za velkého
popularizátora sociologie.
Mladá
biochemička
vede firmu
Bavila ji matematika a chemie, zvažovala,
že by šla studovat veterinární
lékařství, ale nakonec z toho
vyšla biochemie. Dnes Veronika
Štěpánková vede historicky první
spin-off firmu Masarykovy univerzity
Enantis, která se zaměřuje
na biotechnologie. Splnila se jí tak
touha propojit vědecký výzkum
s praktickými aplikacemi. Enantis
sídlící v univerzitním kampusu se
totiž v současnosti zabývá vývojem
produktů pro hojení těžkých
ran založených na takzvaném
fibroblastovém růstovém faktoru,
což je bílkovina, která stimuluje
růst buněk.
Hokej jako
pojítko se
školou
Brno je hokejové město a někdy
před deseti lety se to začalo
projevovat i mezi studenty. Parta
kluků z MUNI uspořádala právě
tehdy první duel s VUT. Zápas se
stal natolik oblíbeným, až vyprodával
extraligovou DRFG Arenu
s kapacitou přes sedm tisíc diváků.
Od té doby už zájem o studentský
hokej jenom rostl a vyvíjel se. V létě
2017 se studentům podařilo založit
stálý hokejový tým s názvem
HC Masaryk University. Tento
krok hodně zjednodušil jejich
následovníkům život. Do té doby
bylo propojování hokejové kariéry
a studia skoro až nesnesitelně
komplikované. Nový tým působí
ve vysokoškolské lize, takže se
studiem se přirozeně počítá.
Titul z MUNI
má i světový
lezec Ondra
Že je Adam Ondra fenomenální
lezec, o tom si povídají sportovní
příznivci po celém světě. On
ale dokázal také něco, co se
povede jen malému procentu
profesionálních sportovců –
na Masarykově univerzitě
vystudoval obor podniková
ekonomika a management.
Ondra, který v září 2017 přelezl
nejtěžší lezeckou cestu světa
a opakovaně překonává hranice
toho, co se považovalo za možné,
se na univerzitu později ještě
vrátil. Díky projektu Českého
rozhlasu mu odborníci z fakulty
sportovních studií udělali
komplexní diagnostiku těla,
což pomůže lezci i vědcům lépe
pochopit, v čem jeho výjimečnost
vlastně spočívá.
Nebezpečí
v bezpečných
čipech
Univerzitních objevů, které
vyvolají opravdu velký rozruch,
protože se dotýkají milionů lidí,
není zase tolik. Odborníkům
z centra výzkumu v kryptografii
a bezpečnosti se ale v lednu 2017
povedl jeden, který mezi ně patřil.
Zjistili totiž, že čipy, které se v té
době používaly například v moderních
občanských průkazech
několika zemí, jsou zranitelné
a jejich elektronická obrana
prolomitelná. Jednotlivé vlády tak
musely obranné systémy proti
zneužití elektronických identit
změnit a výrobce čipů přistoupil
k vylepšení ochrany. Dotklo se
to například občanů Slovenska,
Španělska nebo Estonska.
Doktorandka
organizuje
pomoc
uprchlíkům
Pomáháme lidem na útěku. Tak
se jmenuje nezisková organizace,
kterou založila doktorandka
z pedagogické fakulty Zuzana
Szabó Lenhartová. Dostala se
k tomu souhrou okolností. V době
vrcholící migrační krize, se ocitla
v Maďarsku tváří v tvář lidem, kteří
prchali před válkou a za lepšími
životními podmínkami. Ačkoliv
byla na dovolené, začala organizovat
sbírky a později i výjezdy Čechů
pomáhajících v uprchlických
táborech. Tak vznikla neziskovka
a také důvod, proč Lenhartová
dostala Cenu Alice Masarykové.
Umění pro
všechny
a všude
V roce 2019 neslaví jen Masarykova
univerzita, ale jedno malé výročí si
připomínají i zdejší výtvarníci. Na
jaře se už po desáté koná Týden výtvarné
kultury, akce, která se léta
snaží vytvářet prostor pro poznávání
a dialog mezi umělci a jejich
příznivci i těmi, kdo se doteď umění
spíš vyhýbali. Proto organizátoři
mimo jiné z Pedagogické fakulty
MU připravují výstavy, komentované
prohlídky, přednášky, výtvarné
dílny a také akce v ulicích města,
které vychází vstříc všem věkovým
kategoriím. Všichni by tak k umění
měli být co možná nejblíže.
Další příběhy najdete na
muni100.cz
32
Radio R plní
sny a rodí
talenty
Když začalo v roce 2008 studentské
Radio R vysílat, vyvolalo spoustu
pozvednutých obočí. Rádio? Vážně?
A nekomerční? Jenže tenhle nápad
z Fakulty sociálních studií MU se
chytil, funguje už přes deset let
a za tu dobu z něj vzešla spousta
pozdějších moderátorů nebo
reportérů českých rádií i televizí
a také nadšenců, kteří si jen
splnili sen o tom mluvit do éteru
o svých koníčcích nebo posílat do
světa hudbu, která je baví. Když
studenti začínali vysílat, bylo to
ještě v prostoru, který sloužil na
fakultě jako sklad. Dnes už mají
úplně profesionální podmínky.
Válí ve
fotbale,
i když nevidí
Když člověk přijde o zrak, dost
ho to omezuje v životě. A třeba
sportování to skoro vylučuje, řekl
by si někdo. Dokud ovšem nepotkal
nevidomé futsalisty z týmu Avoy
MU Brno. Mužstvo, které vzniklo
při univerzitním Centru pro pomoc
studentům se specifickými nároky
v roce 2008, tehdy do Česka vneslo
úplnou novinku a také ukázalo, jak
šikovní můžou nevidomí sportovci
být. Aktivity spolku se za léta
existence obdivuhodně rozrostly –
každý rok pořádají jeho členové
turnaj s hvězdným mezinárodním
obsazením a stojí i za vytvořením
českého reprezentačního týmu.
Renesanční
učitel
přibližuje
středověk
Původem Čechošvýcar Ivan Foletti
je na univerzitě relativně krátce,
oficiálně od roku 2011. Přesto
na ni způsobil hodně rozruchu
svojí vědeckou i pedagogickou
prací. Specialista na středověké
a pozdně antické umění díky svým
kontaktům získal mimo jiné dar
několika tisíc knih od světoznámého
odborníka Hanse Beltinga,
což umožnilo otevřít v Brně novou
specializovanou knihovnu. Foletti
se navíc nebojí netradičních
pedagogických metod. Na jaře
roku 2017 ušel se studenty více než
1500 kilometrů po středověkých
francouzských památkách.
Světový
vědecký
talent už
od mládí
Už za studií bylo jasné, že
z Marka Mráze vyrůstá elitní
vědec. Začínal u výzkumu RNA
a toho, jak její regulace souvisí
s mnoha lidskými nemocemi,
v posledních letech se zaměřil
především na studium chronické
lymfocytární leukémie, což je
nejčastější leukemické onemocnění
dospělých. Ve své laboratoři
v institutu CEITEC a s kolegy ve
Fakultní nemocnici Brno zkoumá
její příčiny a pomáhá také při
navrhování a testování nových
léků na tuto chorobu. Za svou
práci už získal řadu ocenění, je
například čerstvým držitelem
prestižního ERC grantu a loni
převzal také cenu Neuron.
Vědci baví
diváky
z pódia
Poučení a pobavení v jednom
nabízí dvakrát do roka Science
slam Masarykovy univerzity.
Inspirováni zahraničními formáty
přivedli tento formát před lety
do Česka mladí vědci z MUNI.
Jde o soutěžní klání, v němž se
výzkumníci snaží v krátkých
vystoupeních co nejlépe přiblížit
divákům svou práci. Ti pak na
závěr večera ocení nejlepšího řečníka,
který jim popsal svůj výzkum
co nejsrozumitelněji a nejzábavněji.
Science slam popularizuje
nejen vědu z MUNI, ale i dalších
univerzit a neomezuje se jen na
velká vystoupení, ale představuje
vědu i na středních školách.
Učitelé
pomáhají
ohroženým
Narodit se do sociálně znevýhodněného
prostředí je dárek,
který člověk nechce, ale na výběr
neměl. Na pedagogické fakultě léta
naráželi na důsledky vyrůstání
v takovém prostředí a jak se s tím
lidé celý život perou, a tak se
rozhodli pomoct. Už od roku 2001
nabízí katedra sociální pedagogiky
předmět asistentská praxe, díky
kterému chodí (nejen) studenti
pedagogiky doučovat děti z rodin,
které nemají sociálně ani ekonomicky
jednoduchý život. Předmět
se nedávno stal součástí společného
základu, kterým prochází všichni
studenti fakulty. Získávají díky
tomu jasnější představu o tom, jak
může být učitelská práce náročná,
a navíc pomáhají potřebným.