2–3
TEXT: MARTINA FOJTŮ
FOTO: ARCHIV MU
100 let
Masarykovy
univerzitySvobodné Československo existovalo v lednu 1919
jen pár měsíců, ale v euforii ze založení nového státu měli
politici spoustu plánů, co všechno se udělá a v čem bude
země lepší než za předchozích poměrů. Jedním z takových
plánů bylo také založení druhé české univerzity, té Masarykovy.
Podívejte se, čím vším si škola a její učitelé a studenti prošli.
Boj za univerzitu
Zřízení univerzity předcházely
desítky let jednání. Jedním
z čelních představitelů hnutí za
vytvoření univerzity na Moravě byl
ještě jako profesor na Univerzitě
Karlově Tomáš Garrigue Masaryk.
„Kdo zná život škol vysokých, dá
mně za pravdu, že máme-li míti
jednu univerzitu, potřebujeme
dvě,“ napsal Masaryk v roce 1885
v časopisu Athenaeum. Odkazoval
tím na skutečnost, že kvalita (nejen)
školy roste, pokud se poměřuje
s jinou. Nápad vybudovat univerzitu
v Brně se od začátku nelíbil zdejším
příslušníkům německé menšiny.
Konflikt vygradoval začátkem října
roku 1905, kdy se v Brně konal
sjezd Němců, takzvaný Volkstag.
Jednání přerostla v pouliční
šarvátky, při kterých přišel o život
dělník František Pavlík.
Budiž kampus
Když byl v roce 1919 schválen
zákon o založení univerzity, psalo
se v něm, že se budovy pro výuku
i administrativu mají najít nebo
postavit do roku 1930. Nestalo
se. Existovaly sice plány na velký
kampus pro všechny fakulty, který
měl vyrůst v místech na konci ulice
Veveří pod Kraví horou, nakonec
se z něj ale postavila jen právnická
fakulta, v níž se začalo učit v lednu
1932. Stavební vize zastavila
hospodářská krize, národnostní
půtky i snahy omezit rozvoj školy
a později druhá světová válka.
Nacistický teror
Nacisté zavírají české vysoké školy.
Avizují, že na tři roky, ale nakonec je
jich šest. Řada studentů a pedagogů
Masarykovy univerzity se zapojila do
odboje, někteří byli za svoji činnost
vězněni, například na Špilberku.
Odsud je Němci převáželi k výslechu
do řídicí úřadovny gestapa pro
Moravu a Slezsko, na kterou přetvořili
budovu právnické fakulty. Někteří
akademici zůstali ve vězení, jiné
poslali nacisté do koncentračního
tábora. Řada brněnských studentů
zahynula v Sachsenhausenu,
někteří profesoři byli deportováni do
Mauthausenu. Několik stovek lidí
našlo smrt v Kounicových kolejích.
Začátek se čtyřmi fakultami
Na základě usnesení Národního
shromáždění vzniká zákonem č. 50
(tedy jedním z prvních zákonů
nového Československa) ze dne
28. ledna druhá česká univerzita,
„československá státní Masarykova
universita“. Bylo to mimochodem
v době, kdy Brno nemělo ještě
výstaviště ani plány na něj. Plán
na vytvoření univerzity počítal
v začátcích se čtyřmi fakultami –
filozofickou, lékařskou, právnickou
a přírodovědeckou. Přednášet
se začalo na podzim roku 1919
a slavnostní zahájení výuky se
konalo 11. listopadu v prozatímní
aule biskupského alumnátu.
1919 1932
1939
přelom 19. a 20. století
Obnovení univerzity a únor 48
26. dubna 1945 Brno osvobozují
sovětská a rumunská vojska. Přes
velké ztráty na životech a rozsáhlé
škody na majetku se na univerzitě
začíná učit ještě v letním semestru.
Kromě obnovení činnosti vzniká
hned v roce 1946 pátá fakulty univerzity,
pedagogická. Komunistický
puč v roce 1948 ale znamená pro
univerzitu začátek další doby temna
provázené politickými čistkami.
Nejdřív je v roce 1950 zrušena
právnická fakulta a v roce 1953 je
od školy oddělena i pedagogická
fakulta. Obě se do univerzitního
svazku vrací až v 60. letech.
Purkyně lepší Masaryka
Z Masarykovy univerzity se stává
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Masaryk byl v dobách totality
v nemilosti a jeho dílo nemělo
například v knihovnách co dělat,
takže se léta mluvilo i o přejmenování
školy. Došlo na to až relativně
pozdě a variant bylo několik – různí
lidé zmiňovali například označení
Gottwaldova univerzita, Univerzita
pracujících nebo Dobrovského
univerzita. Poslední varianta byla
zamítnuta třeba proto, že Dobrovský
byl kněz. Kdo přišel s nápadem
pojmenovat školu po fyziologovi,
přírodovědci a filozofovi Janu
Evangelistovi Purkyňovi, se dnes
už neví.
Revoluční univerzita
Filozofická fakulta se stává centrem
brněnského stávkového hnutí a její
pedagogové a studenti významnými
hybateli revoluce. Na fakultě funguje
tiskové středisko, odkud se šíří
materiály vyzývající ke změně
poměrů do celého regionu. Rok
na to, už po pádu komunistického
režimu, se univerzita vrací ke svému
původnímu přízvisku Masarykova.
V tomtéž roce 1990 vzniká tak
trochu jako důsledek chuti budovat
nové poměry ekonomicko-správní
fakulta.
Vzdělávací boom
Už za samostatné České republiky
se rychle rozvíjí řada univerzitních
oborů, což si postupně vyžádá vznik
dalších tří fakult. V roce 1994 se rodí
vydělením několika oborů přírodovědecké
fakulty vůbec první fakulta
informatiky v republice. V roce
1997 vzniká obdobnou cestou,
tedy oddělením od filozofické
fakulty, fakulta sociálních studií. Jako
zatím poslední začala v roce 2002
fungovat fakulta sportovních studií.
Budiž kampus! Teď už opravdu
Univerzita po desetiletí čekala
a vymýšlela, kdy a jak by mohl vzniknout
tolik potřebný kampus, který
by sdružoval studenty a pedagogy
více fakult, aby mohli na některých
projektech pracovat společně.
Nakonec stojí vedle bohunické
nemocnice, slavnostně byl otevřen
v roce 2010 a slouží přírodovědecké
a lékařské fakultě a fakultě
sportovních studií. Tvoří jej téměř
40 pavilonů, jeho stavba do dnešní
podoby trvala deset let a stála přes
sedm miliard korun. Studuje zde
kolem pěti tisíc studentů a pracuje
asi 1500 zaměstnanců.
40. léta
90. léta1960
1989
2019
Slavíme 100 let
Masarykova univerzita vstupuje
do druhého století své existence.
Nadělila si k němu mimo jiné nové
moderní logo složené z písmen
MUNI, se kterým se chce dravěji
propagovat nejen v tuzemsku, ale
i v zahraničí. Aktuálně ji čeká rok
plný oslav, ale také start celé řady
projektů, které ji mají posunout
zase o kousek dál. Jak by mohla
vypadat její budoucnost si můžete
přečíst v rozhovoru s rektory
Schmidtem a Bekem na straně 6
nebo ve výhledu na straně 39.
2010