Když byl v roce 1919 uzákoněn vznik Masarykovy univerzity, její čtyři zakládající fakulty neměly kde sídlit a hledaly se pro ně prostory. Mnoho míst, kde se učili první studenti, už univerzita opustila a našla či postavila si nová. Původní i některé nové budovy pak v uplynulých desetiletích prošly rekonstrukcí a univerzita výrazně modernizovala svou tvář. Z minulosti do budoucnosti Zatím poslední velká rekonstrukce skončila v minulém roce na filozofické fakultě. V areálu v ulici Arna Nováka působí od roku 1921, kdy zahájila výuku v prostorách bývalého chlapeckého sirotčince. Fakulta se postupně rozrůstala, ale původní prostory se upravovaly jen málo a zásadní rekonstrukce areálu začala až před několika lety. Filozofická fakulta byla totiž jednou z posledních, která získala peníze na opravy a modernizaci, a až v roce 2015 tak skončila první část rozsáhlých prací na budovách A a B1 a také na zcela novém pavilonu B2. Vloni se pak studenti, akademici i široká veřejnost dočkali přestavby budovy D a také nového vstupu do areálu. Poslední etapa rekonstrukce tak definitivně přeměnila tvář fakulty a přinesla s sebou také jednu významnou oběť, stavebním pracím musela ustoupit jedna ze sakur, které zdobí nádvoří. Zahrada pro studenty i veřejnost Přírodovědci zahájili v omezené podobě výuku už na podzim roku 1920, až v následujícím akademickém roce ale otevřeli všechny obory. Do té doby se totiž pro účely výuky adaptovaly pavilony bývalého chudobince mezi ulicemi Veveří, Kotlářská a Kounicova, kde sídlí část fakulty dodnes. Na první pohled vypadá areál stejně, ale budovy v něm, z nichž osm je památkově chráněných, prošly mezi roky 2003 až 2008 rekonstrukcí a přibyla například nová budova knihovny. 10–11 TEXT: EMA WIESNEROVÁ FOTO: ARCHIV MUNI Univerzita oblékla nový kabátOblíbený kout v knihovně, schovaný kamrlík pro doktorandy, ale i laboratoře a posluchárny zůstávají ve vzpomínkách na studia na vysoké škole. Ale stejně jako člověk, stárnou i budovy a čas od času potřebují výraznou změnu a někdy i výměnu. Ještě před 15 lety byl areál dnešního bohunického kampusu (nahoře) v podstatě jen holou loukou vedle Fakultní nemocnice Brno. Dnes na místě stojí desítky pavilonů s učebnami a labora- tořemi. V budově fakulty sociálních studií v Joštově ulici (vlevo) původně sídlily jiné součásti univerzity a její dvorní trakt se využíval k parkování. Před lety se z něj stalo místo pro společenské akce nebo relax mezi přednáškami. Výrazná proměna se však neodehrála jen v budovách, ale i v okolí. Změnila se třeba bývalá zeleninová zahrada chudobince, z níž se stala zahrada botanická. Založil ji se vznikem fakulty botanik Josef Podpěra, který se zasadil také o vybudování prvních skleníků. Ty se postupně upravovaly a zvětšovaly, ale v roce 1995 přestaly vyhovovat potřebám rostlin a fakulta tak vybudovala nové a modernější stavby s výměrou 1100 metrů čtverečních. V roce 1997 se spolu se zahradou otevřely široké veřejnosti. Každoročně do botanické zahrady přírodovědecké fakulty zamíří zhruba 25 tisíc lidí. Místo parkoviště atrium Zatímco nejstarší fakulty hledaly vhodné prostory pro výuku, jedna z nejmladších – fakulta sociálních studií – se několik let po svém vzniku nastěhovala do domu, který byl už jako vysokoškolský postavený a slouží těmto účelům od roku 1910. Budova v Joštově ulici 10 se stavěla pro německou techniku a po válce její část a sousední budovu na Komenského náměstí získala lékařská fakulta, protože přišla o své původní sídlo. Fakulta sociálních studií se do ní nastěhovala v roce 2005 poté, co její nové sídlo prošlo rozsáhlou opravou. Nejviditelnější součástí rekonstrukce byla přeměna vnitrobloku na atrium nesoucí od roku 2018 jméno Iva Možného. Z původního parkoviště se tak stalo místo pro setkávání studentů či pořádání akcí od dobročinných jarmarků po odborné konference. V budově ale zůstala řada památek na dřívější vlastníky či nájemce, ve fakultní knihovně je například konstrukce s částí jeřábu, která tam zůstala po vynálezci vodní turbíny Viktoru Kaplanovi, který působil na někdejší německé technice. Medici, přírodovědci a sportovci do nového Lékařská fakulta, která zahájila výuku vůbec jako první už v roce 1919, se během uplynulých sta let stěhovala několikrát. Naposled se přesouvala do zcela nových prostor bohunického kampusu, který sdílí ještě s částí fakulty přírodovědecké a s fakultou sportovních studií. Univerzitní kampus se začal stavět v roce 2004, ale plány na jeho budování jsou mnohem starší. O soustředění všech součástí univerzity na jedno místo se uvažovalo už od jejího založení. Výstavba kampusu se plánovala na Žlutém kopci či Kraví hoře a nakonec se začala budovat tzv. Akademická čtvrť u ulice Veveří. Z plánů však zbyla jen budova právnické fakulty. Po válce, když se rozhodlo o vybudování nemocnice v Brně-Bohunicích, přesunuly se myšlenky na výstavbu kampusu tam. Nemocnice se po odkladech začala stavět v roce 1969 a univerzita počítala s tím, že kampus vyroste ve stejné době. K myšlence se však mohla vrátit až po roce 1990, kdy byl původní plán výstavby zredukován zhruba na polovinu. Na více než 40 hektarech postupně vyrostly V ROCE 2014 DOZNALA ZMĚN UNIVERZITNÍ AULA NA PRÁVNICKÉ FAKULTĚ. JEJÍ VZHLED SE ČÁSTEČNĚ VRÁTIL DO 30. LET. Hlavní areál filozofické fakulty v ulici Arna Nováka byl v podstatě od vzniku školy provizoriem. Až v roce 2018 byla dokončena poslední velká etapa dostaveb a rekonstrukcí. 12–13 prostory pro lékařskou fakultu, fakultu sportovních studií a část přírodovědecké fakulty. Na dříve rekonstruované prostory anatomického ústavu navázala v ro- ce 2004 nejdřív stavba prvních čtyř pavilonů pro biomedicínské laboratoře a o rok později pak dalších šesti pavilonů, knihovny a také infrastruktury v celém areálu. V roce 2007 se začaly budovat sportovní haly a budova pro fakultu sportovních studií a o rok později pak zbývajících 19 objektů. Kampus se postupně zaplňoval akademiky a studenty, ale také dalšími budovami včetně několika pavilonů pro Středoevropský technologický institut CEITEC. Spolupráce s firmami přímo na fakultě Změn prostor pro výuku i vědu se dočkaly i fakulty, které vznikly až po listopadovém převratu. Například informatici získali samostatnou fakultu jako první v Česku v roce 1994. Sídlili nejdřív v budově nynějšího Nejvyššího soudu v Burešově ulici, odkud se po dvou letech přesunuli na svou nynější adresu v ulici Botanické. Brzy ale přestaly prostory stačit a v roce 2003 otevřela fakulta přebudovanou budovu D s novými posluchárnami. Před sedmi lety se fakulta dočkala ještě výraznější přestavby. Při ní zcela zmizela původní vstupní budova, kterou nahradil nový pětipatrový objekt s novými seminárními místnostmi, laboratořemi i kancelářemi. Změnu pak završila stavba zcela nové budovy navazující na průčelí fakulty, kterou obsadil vědecko-technický park Cerit spolu s firmami spolupracujícími s fakultou a také Kybernetický polygon. I nové budovy mění tvář Fakulta informatiky byla v pořadí sedmou fakultou MUNI, jako šestá byla 1. ledna 1991 zřízena ekonomicko-správní fakulta. Výuku zahájila v září následujícího roku v budově bývalé Cyrilometodějské záložny na Zelném trhu. Ta však nebyla pro výuku vhodná a řešením byla stavba nového sídla. S ní se začalo v roce 1995, a to u ulice Vinařská, kde už byly koleje a menza. Nový objekt začala fakulta využívat v roce 1998, ale i tady byly čas a požadavky na technické vybavení a zázemí neúprosné. Před několika lety se proto přebudovala knihovna a vestibul, předloni se upravil vstupní prostor a bufet a především přibyly nové laboratoře pro experimentální ekonomii a v úpravách učeben i chodeb se pokračovalo i v loňském roce. Bez knihovny to nejde Proměny se během uplynulých let dotkly i dalších dvou fakult. Novou budovu se zcela novou knihovnou a zázemím pro výzkumné instituty využívá od roku 2014 pedagogická fakulta. Tamní knihovna neslouží jen pro studium či relaxaci, ale je i malou galerií, její stěny zdobí sbírka děl absolventů a studentů katedry výtvarné výchovy a je tam také koutek, kde své novinky představují spřátelená nakladatelství. O rok později mohli začít využívat přebudovanou knihovnu i studenti a akademici na právnické fakultě. Při její rekonstrukci se navíc našel základní kámen zamýšleného kampusu, u jehož položení byl v roce 1928 sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Fakulta informatiky v Botanické ulici se před lety změnila k nepoznání. Čelní část budovy byla stržena a nahradila ji několikapatrová stavba. Přibylo také boční křídlo, ve kterém sídlí spolupracující firmy nebo kybernetický polygon.