Ve dvou se to lépe říká, ukázali vědciJedenáctou vědeckou show Science slam v Univerzitním kině Scala vyhrála dvojice Marta Šiborová a Dominik Hrebík. Studují fágy a o jejich užitečnosti přesvědčili i zaplněný sál. Říjnový Science slam prošel výraznou změnou. Organizátoři této populárně vědecké akce se rozhodli pohrát si s matematikou a přišli s tím, že dvě jedničky neznamenají jen jedenáct, ale v součtu také dva. Poprvé tak na podiu vystupovaly dvojice vědců představující zábavně svůj výzkum a i díky tomu nabrala slamová vystoupení na divadelnosti, aniž by ubrala na odborných informacích. Celkem pět vystoupení přilákalo tolik diváků, že někteří se už do zaplněného kina nevešli. Zájemci ale mohli sledovat živý přenos na Facebooku a alespoň částečně výbornou atmosféru večera nasát. Téměř pět set lidí v sále podporovalo všechny vědce, aby co nejlépe ukázali svou práci a vysloužili si tak od nich hlas. Nejvíc jich posbíralo závěrečné vystoupení, které nachystali Marta Šiborová a Dominik Hrebík. Mladí vědci působí v centru strukturní biologie v institutu CEITEC MU, kde zkoumají viry a jejich strukturu. Hlavní hrdinkou jejich vystoupení byla zlatá stafylo„kočka“, která se chtěla v pořadu „Fág pro tebe“ usmířit se svým dávným nepřítelem – bakteriofágem. Hlavní roli měla v představení i stěna – v tomto případně ovšem buněčná, kterou fágy jako bakteriální viry musí při jejich likvidaci překonávat a bakteriím slouží jako ochrana. „Všechno to napadlo Dominika a spolu jsme se snažili udělat věci hodně vizuální, aby si diváci dokázali představit to drama, které my vídáme v mikroskopech,“ přiblížila vznik vystoupení Šiborová. Výstup si dopředu vyzkoušeli i na kolezích, kteří jim s přípravou pomáhali. „Smáli se, ale přesto jsme měli obavy, jestli to bude vtipné i pro lidi, kteří nejsou z oboru,“ dodala s tím, že už během představení bylo poznat, že se trefili. Přesto byli nervózní oba, Marta několik dní před show a Dominik těsně před vstupem na pódium. „Pak mi to ale v hlavě přepnulo na naučené repliky a soustředil jsem se už jen na kolegyni,“ dodal mladý vědec, o jehož práci si můžete víc přečíst na straně 14. Pomoc od kolegů potřebovala i další dvojice z institutu CEITEC a přírodovědecké fakulty, která se také věnuje strukturní biologii. Karel Kubíček a studentka Martina Zánová pracují s metodou známou pod zkratkou NMR, což je nukleární magnetická rezonance. Právě její fungování chtěli divákům přiblížit a k tomu potřebovali plno rekvizit. „Jejich příprava překvapivě nezabrala moc času, trvalo to asi týden. Jejich vymýšlení bylo náročnější a pro produkci jsme připravili hodně složitý úkol, a to sehnat tyč na pole dance,“ podotkl Kubíček. Netradiční taneční pomůcka asi překvapila mnohé, podobně jako model R2D2. Obojí se ale ukázalo pro popis fungování NMR velmi užitečné. Android z Hvězdných válek totiž tvarem skutečně připomíná přístroje, v nichž jsou ukryté silné magnety sloužící k měření takzvaného jaderného spinu, jehož pohyb podle osy Z se dá zase pěkně ukázat u pole dance tyče. „Nebylo ani tak těžké oprostit se ve vystoupení od vědeckých termínů, mnohem horší pro mě bylo vystupovat ve dvojici. Když jste zvyklí přednášet, nachystáte si projev pro sebe, ale ve dvou už to musí být scénář a musíte reagovat na toho druhého. S tím jsme neměli žádnou zkušenost,“ dodal vědec. Bez rekvizit se neobešla ani další vystoupení, hned v tom prvním představovali další z důležitých vědeckých přístrojů Jan Jíša a Ondřej Bača, kteří pracují ve společnosti Thermo Fisher Scientific Brno. Vysvětlovali princip fungování elektronového mikroskopu za pomocí tubusu s kobercem a tenisových míčků povýšených pro tento účel na elektrony. „Fandím Science slamu už hodně dlouho a mám rád tento způsob popularizace vědy. Chtěl jsem to zkusit, ale ne sám, takže když se objevila možnost prezentovat ve dvojici, oslovil jsem kolegu,“ uvedl Jíša. Bačo dodal, že s prezentací pro veřejnost zkušenosti mají, protože i firmy se věnují popularizaci například v rámci exkurzí pro středoškoláky a další zájemce. Do hrané scény se pustily i zbylé dvě dvojice. Zuzana Trebichalská z přírodovědecké fakulty a Volodymyr Porokh z lékařské fakulty, kteří zkoumají pohlavní buňky a embrya, divákům předvedli, jak může vypadat takové rande už trochu postaršího vajíčka a ne zcela dokonalé spermie. Toto rande nedopadlo, protože spermie i vajíčka jsou vybíraví. Mladí vědci v laboratoři pátrají po tom, co obě pohlavní buňky dělá kvalitní a atraktivní a jak jim pomoci ke splynutí, i když zrovna nejsou v nejlepší kondici. Pomáhat ostatním je výzkumný cíl také další dvojice, jen jejich výsledky tak někdy nevypadají. Informatici Vladimír Sedláček a Václav Matyáš se totiž věnují kryptografii a občas se jim podaří objevit vážené bezpečnostní chyby, což pak nutí provozovatele i uživatele třeba šifrovacích zařízení k jejich výměně. Divákům se snažili přiblížit výhody i nevýhody digitálního podpisu. Ten se dá s trochou šikovnosti, trpělivosti a především neopatrnosti při používání také zneužít, přestože je vázaný na konkrétní zprávu s daným obsahem. „Hodně nám s utříděním myšlenek a vystoupením pomohly workshopy, které organizátoři připravili. Hlavně jsme chtěli rozšířit informace o tom, co je to digitální podpis a jak je důležité uchovat klíč k němu v tajnosti,“ dodal Sedláček s tím, že doufá, že matematicko-informatický humor pobavil i lidi mimo obor. ● SCIENCE SLAM PŘIŠEL LETOS S FORMÁTEM DVOJIC. (odshora) Vítězové slamu Dominik Hrebík a Marta Šiborová z CEITEC. Jan Jíša a Ondřej Bača z Thermo Fisher Scientific Brno. Vladimír Sedláček a Václav Matyáš z FI, Zuzana Trebichalská z PřF a Volodymyr Porokh z LF. Martina Zánová a Karel Kubíček z CEITEC. UDÁLOSTI 20–21 TEXT: EMA WIESNEROVÁ FOTO: MARTIN INDRUCH