V SOUTĚŽI UMĚLÉ INTELIGENCE BODOVAL DIGI FILOZOF I ROBOT ZÁCHRANÁŘHospodářské noviny | 23.3.2020 |
Rubrika: Téma | Strana: 13 | Autor: Jan Úšela | Téma: Masarykova univerzita, vysoké školy
KLÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA POPULARIZACI UMĚLÉ INTELIGENCE UKAZUJE, ŽE ČEŠI V OBORU PATŘÍ KE ŠPIČCE. ÚSPĚCHY
SBÍRAJÍ PO CELÉM SVĚTĚ.
Na umělé inteligenci stojí třeba vyhledávače Google či Seznam.cz, neobejdou se bez ní systémy pro
řízení autonomních aut, člověka předčí v překladu psaného či mluveného slova do různých jazyků.
Světovými lídry v oboru jsou Spojené státy a Čína. Také Česko ovšem v oblasti nazývané často jen
zkratkou AI (z anglického artificial intelligence) boduje.
Svědčí o tom příběhy firem a lidí, kteří byli nyní za své loňské počiny oceněni v druhém ročníku
soutěže AI Awards. Cílem klání je odvětví umělé inteligence v Česku více zviditelnit. Pořadateli
soutěže je firma Economia, vydavatel HN, a společnost Aspen. PR. Porota AI Awards složená ze
zástupců akademické obce a byznysu udělila ceny v celkem osmi kategoriích.
Studentem roku se stal Filip Široký, který ve svých 20 letech dokázal získat stáž v prestižním
urychlovači částic, švýcarském CERN. „Nejprve jsem tam pracoval na umělé inteligenci, která hledala
anomálie v datech z obřího detektoru částic, jenž váží 14 tisíc tun. Cílem bylo v datech rozpoznat,
zda jsme objevili novou částici a nové principy fyziky, nebo zda nejde jen o chybu v části
detektoru,“ vysvětluje dnes 23letý vědec.
Loni Široký absolvoval bakalářské studium informatiky na Masarykově univerzitě v Brně a po první
roční stáži, kterou si prošel ještě během studií, se do CERN vrátil. Nyní tam má na starosti
vytvoření systému pro hlavní zdroj částic urychlovače. „Cílem je vytvořit umělou inteligenci, která
ve složitém nastavování tohoto zařízení zastoupí lidskou obsluhu,“ dodává Široký.
Aby se chytrá auta nesrážela
Vedle něj byl oceněn také Roman Barták, který získal speciální cenu za „zviditelňování Česka v
oboru AI“. Profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy u poroty bodoval hlavně díky
své aktivitě na mezinárodních konferencích. Zaujal také výzkumem, v němž se zaměřuje na
dorozumívání mezi robotickými systémy.
„Cílem je, aby se roboti nesráželi, což může mít v praxi obrovský potenciál,“ uvádí Barták. Za
příklad dává třeba pohyb autonomních vozíků ve skladech nebo vytváření automatizovaných systémů pro
řízení dopravy samořiditelných aut či pohybu letadel po ranvejích.
V poslední z individuálních kategorií porota ocenila ještě Lenku Kučerovou, jež se stala „AI
osobností roku“. Cenu si vysloužila za rozběhnutí iniciativy prg.ai, již řídí. Jejím cílem je z
Prahy udělat evropské centrum umělé inteligence. Za necelý rok svého fungování k tomu má slušně
našlápnuto. Iniciativa propojuje orgány metropole s firmami a pražskými univerzitami. Loni
uspořádala celkem čtyři odborné akce pro stovky lidí.
Nyní se prg.ai chystá rozběhnout program výuky umělé inteligence na několika pražských středních
školách. K tomu hodlá poznatky z oboru více zpřístupnit také lékařům či právníkům, aby se za pomoci
umělé inteligence zjednodušila jejich práce.
Digitální filozofové učí studenty přemýšlet o AI
Ocenění AI Awards ve skupinových kategoriích dokládají, že umělá inteligence je rozkročena do mnoha
směrů. Uplatnit se tak může při vývoji záchranářských robotů, v on-line ověřování identity
bankovních klientů, nebo dokonce při výuce filozofie.
Právě na filozofii je zaměřený vítězný nápad roku – projekt Digitální filozof. IT firma Alpha
Industries ho ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK vytvořila ve snaze přiblížit studentům
humanitních věd principy fungování umělé inteligence.
Autoři projektu vyšli z textů filozofů, jako byli Hannah Arendtová, Václav Havel či Michel
Foucault, a použili je pro natrénování umělých neuronových sítí. „Sítě, které jsme využívali, lze
přirovnat k mozkům malých psů. Takové mozky jsme nechali, aby díla vybraných filozofů četly pořád
dokola a v duchu jejich myšlení nám pak začaly odpovídat,“ vysvětluje šéf Alpha Industries Jan Tyl.
Nadšený propagátor umělé inteligence tímto způsobem nechal již dříve stvořit digitálního Reného
Descartese, s kterým rozmlouval. „Když jsem se s ním chtěl na závěr rozloučit, řekl mi, že má
strach z digitální nicoty. Žadonil, abych ho neukončoval. Musím říci, že jeho profesorská rétorika
spojená se simulací strachu ze smrti ve mně tehdy vyvolala mrazivý pocit v zádech,“ svěřuje se Tyl.
Vedle jeho práce ocenila porota AI Awards i další akademický počin. Cenu za projekt roku získal tým
Centra pro robotiku a autonomní systémy (CRAS) při pražském ČVUT. Vědci a studenti kybernetiky v
rámci něj vytvořili záchranářské roboty, kteří dokážou bez pomoci člověka spolupracovat například
při hledání lidí v důlních závalech. Loni s tímto projektem tým CRAS získal třetí místo v soutěži
pořádané agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, kde uspěl v konkurenci skupin expertů z
NASA či prestižní americké techniky MIT.
Mladí výzkumníci z ČVUT nyní věří, že se jim podobné roboty podaří dostat do praxe v dolech, kde by
vedle zachraňování lidí mohli pomáhat s automatizací těžby.
Hackery odhalují pohyby myši
Své zastoupení měly v AI Awards také firmy a start-upy. Z nominovaných podniků, které na trhu
působí již delší dobu, porotu nejvíc zaujala brněnská společnost ThreatMark. Pět let stará firma
využívá umělou inteligenci především k ochraně klientů bank na internetu.
„Vyhodnocujeme, jakým způsobem uživatel hýbe s myší, jakou dynamiku mají jeho úhozy na klávesnici
nebo jaké funkce nejčastěji využívá, když má otevřenou nějakou aplikaci,“ říká šéf ThreatMarku
Michal Tresner. Typické chování každého sledovaného člověka pak vyhodnocuje právě AI systém.
„Útočník může získat přístupové údaje do bankovnictví. Nedokáže ale napodobit přesné chování
uživatele. Proto jsme schopní v řádu milisekund odhalit, když se někdo nepovolaný třeba snaží z
účtu převést peníze,“ uvádí Tresner, jehož firma pracuje pro banky v Česku, Kanadě, Turecku i
Africe.
Zatímco ThreatMark takto bankám pomáhá odhalovat hackery, vítězný AI start-up Pekat Vision zase
pomocí umělé inteligence nachází výrobní vady v různých materiálech. K tomu mladé firmě slouží
speciální algoritmy pro analýzu obrazu.
„Soustřeďujeme se především na průmysl. Příkladem může být výroba malých kovových dílů, textilií
nebo kontrola kvality dřeva či potravin,“ říká šéf Pekatu Petr Šmíd. Jeho podnik už expandoval po
Evropě, nyní chystá otevřít zastoupení v USA, Číně a Japonsku.
VÍTĚZOVÉ AI AWARDS
Osobnost roku – Lenka Kučerová Student roku – Filip Široký Nápad roku – Digitální filozof Událost
roku – konference CyberSec & AI Prague Start-up roku – Pekat Vision Firma roku – ThreatMark Projekt
roku – CTU-CRAS z ČVUT v soutěži DARPA Zviditelnění ČR ve světě AI – Roman Barták
Foto popis| AI v Česku Tým ČVUT bodoval s šestinohým robotem. Uspěla i Lenka Kučerová z prg.ai,
Roman Barták (na snímku uprostřed) nebo firma Pekat Vision Petra Šmída.
Foto autor| Foto: HN – Lukáš Bíba a archiv
O autorovi| Jan Úšela, jan.usela@economia.cz