Předmětová anketa je důležitým nástrojem
testování kvality výuky. Podrobné
odpovědi k jednotlivým předmětům
a vyučujícím využívají učitelé
jako podněty ke své práci a jako jeden
z kontrolních mechanismů úrovně
výuky. Tím, že je předmětová anketa
metodicky integrována do informačního
systému školy, daří se dosáhnout
značně vysokého procenta odpovídajících
studentů při zajištění anonymity
a důvěryhodnosti hodnotícího i hod-
noceného.
Při vzniku předmětové ankety prostřednictvím
ISu se mj. využilo předchozích
dlouhodobých zkušeností
s anketou na Fakultě informatiky. Zjistilo
se například, že pokud se studentům
nutnost vyplnit anketu pravidelně
nepřipomíná, klesne procento odpovídajících
až na 6 procent. Motivací pro
vyplňující je také zobrazování výsledků,
protože student, který na anketní
otázky neodpoví, nebude mít přístup
k výsledkům ankety a neuvidí tedy vyhodnocení
svých jednotlivých předmětů.
Na druhé straně je vyplnění ankety
zcela dobrovolné. Student, který
se rozhodne vyplnit anketu, nemusí
nutně odpovídat ke všem předmětům,
postačí alespoň polovina zobrazených,
polovina zapsaných nebo alespoň deset
předmětů celkově. Přesto nebo právě
proto je počet odpovídajících studentů
stabilně vysoký, za podzimní semestry
okolo 60 procent a za jarní necelých
50 procent z celkového počtu studentů
zapsaných v těchto obdobích. Vyplňování
ankety za jaro spadá zejména
do letních horkých měsíců, a tak anketa
v tomto období zaznamenává nižší
počet vyplňujících studentů, kteří většinou
tráví zasloužené prázdniny.
Anketa je spouštěna automaticky
a studijní oddělení nejsou díky práci
IS MU zatěžována ani ,,ručním" zahájením
a ukončením ankety, ani jeho
zpracováním do statistik. Anketa začíná
vždy dva týdny před koncem výuky
v semestru a končí společně na celé
škole buď 15. března nebo 15. října,
tedy po skončení zkouškového období.
Pro studenty to znamená velkou výhodu
ve srovnání s principem jiných
vysokoškolských anket, které končí už
se závěrem semestru, nikoli zkouškového
období, a tak studenti nemohou
posoudit vyučujícího a výuku v celé
šíři semestru. Během této doby student
může opakovaně libovolněkrát měnit
svoje odpovědi a upravovat volný text.
Po skončení sběru jsou statistické
přehledy a odpovědi zveřejněny. Výsledky
jsou odpovídajícím i vyučujícím
dostupné až po uzavření sběru odpovědí,
především proto, aby zveřejňování
odpovědí během zadávání nevedlo
k nežádoucímu ovlivňování výsledků
ankety. Výsledky ankety se zobrazují
ve formě, která není dále zpracovatelná
běžnými textovými nástroji a je
kontrolováno hromadné stahování
výsledků ankety, aby se zabránilo jejímu
případnému zneužití. Hodnocení
vyučujícího se zobrazuje všem učitelům
a všem studentům, kteří vyplnili
anketu. Volné textové komentáře jsou
určeny pouze učitelům předmětu a jejich
nadřízeným.
Zvláštním charakteristickým rysem
předmětové ankety je, že aplikace Informačního
systému MU nepodporuje
současné zobrazování výsledků více
předmětů. Je to především proto, že
škola nemá zájem na vytváření jakýchkoli
žebříčků úspěšnosti, popularity
předmětů a učitelů; účelem ankety je
hodnotit a podle výsledků výuku neustále
zkvalitňovat.
Odpovědi na otázky k předmětu či
semináři a učiteli se vztahují vždy ke
konkrétnímu semestru. Protože anketa
je integrovanou součástí IS MU, aplikace
zajišťuje, že na otázky odpovídá
student výhradně k předmětům, které
má v aktuálním období zapsány, nebo
je přihlášen do semináře, a odpovídá
nejvýše jednou. Jsou tedy eliminovány
přístupy nezapsaných studentů či vícenásobné
přístupy jedné osoby. Proto
jsou nepoužitelné metody anket, které
se běžně na internetu používají.
Na vypracování otázek, které jsou
v anketě uvedeny, se podílel tým odborníků
z FSS. Původní návrhy zahrnovaly
velké množství relevantních otázek,
ale s ohledem na čas nebo dobrou vůli,
kterou jsou obvykle respondenti ochotni
anketám věnovat, se z počátečního
množství nakonec ustoupilo do současné
podoby, která obsahuje pět otázek.
V této podobě se anketa pro školu ukázala
jako vypovídající a přínosná.
Jitka Brandejsová,
Centrum výpočetní techniky FI
Na vedoucí kateder různých fakult
MU jsme se obrátili s dotazem,
jestli je podle jejich názoru
předmětová anketa v rámci ISu
přínosná, zda z jejích výsledků
pro svá pracoviště vyvozují nějaké
důsledky a co by popřípadě
doporučovali na anketě změnit.
Z došlých odpovědí vybíráme
následující:
Věra Janíková, vedoucí katedry
německého jazyka a literatury PdF
Pracovníci naší fakulty jsou vždy upozorňováni
na to, že v určitém termínu
budou zveřejněny výsledky ankety.
Vedoucí kateder se pak seznámí s hodnocením
všech členů katedry a ty, kteří
byli v anketě hodnoceni výrazně kladně,
odmění pochvalou. Pokud jsou peníze,
může se to projevit i na odměně.
U negativnějších hodnocení vedoucí
provádí individuální pohovory, aby
si mohl vytvořit objektivnější ,,obraz",
v některých případech poté volí hospitace.
Z mého pohledu je toto hodnocení
jistým přínosem, na druhé straně
se ale domnívám, že samotná anketa
není koncipována příliš šťastně. Navíc
se ukazuje, že sami studenti ještě nejsou
dostatečně zainteresováni na jejím
vyplňování. Někdy jsou tam velmi
osobní a spíše zavádějící poznámky.
V řadě případů však zde jako vedoucí
nalézám témata i obecnějšího charakteru,
která lze při vhodné příležitosti
diskutovat se studenty nebo která nabízí
pohled na naši práci ,,z druhé strany",
což může jistě přispět k větší reflexi
naší činnosti.
Jan Zouhar, vedoucí katedry
filozofie na FF
Předmětovou anketu v IS jsem uvítal,
je dobře, že studenti mají možnost
anonymně a bez následků hodnotit
výuku v uplynulém semestru. Čtu výsledky,
připomínám svým kolegům na
katedře, aby se s názory studentů na
jejich předměty seznámili. Největší
problém je podle mého názoru v průkaznosti
jak statistického, tak zejména
slovního hodnocení. I když kurz hodnotí
sotva 20 % jeho posluchačů, můžeme
se nad výsledky hodnocení jistě
přinejmenším zamyslet. Nelze však
dělat závěry z osamělého negativního
výkřiku, můžeme se sice snažit chápat
motivy jeho autora, ale jiný význam
to nemá. Když totiž najde učitel pět
kladných slovních hodnocení a jedno,
které jeho přednášku označuje za naprostou
nudu, nevím, jaký jiný závěr si
z toho má vyvodit než ten, že dotyčný
hodnotitel neví, že účast na přednáškách
je nepovinná.
Radovan Rybář, vedoucí katedry
občanské výchovy na PdF
Výsledky hodnocení našeho pracoviště
studenty sice čtu, ale nevyvozuji
z toho nějaké závěry, poněvadž tato
hodnocení nepovažuji za zcela objektivní
a spravedlivá. Slouží pouze k jisté
sebereflexi katedry a jednotlivých vyučujících.
Jako vedoucí pracoviště musím
mít sám dobrý přehled o tom, jak
kdo učí a proč ho na katedře potřebuji.
Navíc mám pocit, že tyto výsledky
také přispívají k neregulérnosti vztahu
učitel-student a samotný vyučující se
někdy stává otloukánkem v libovolných
rukou. Taková hodnocení mají
snad určitý smysl u začínajících učitelů,
nikoliv u délesloužících.
Ivan Malý, vedoucí katedry
veřejné ekonomie a děkan ESF
Výsledky ankety se zabývám pravidelně.
Anketa pro mě jako pro vyučujícího
a vedoucího katedry představuje
přes všechna svá omezení významný
informační kanál o tom, jak jsem
sám hodnocen a jak jsou hodnoceni
kolegové z naší katedry. V minulosti
jsem již výsledky ankety využil jako
jeden z argumentů pro rozhodnutí
o (ne)prodloužení pracovního poměru,
stanovování osobních příplatků
a změny struktury kurikula předmětů.
V případě, že jsou výsledky výrazně
negativní, snažím se je řešit individuálně
s vyučujícím. Pokud jde o výsledky
na mé předměty, publikuji svou
reakci na stránkách svých předmětů
v podstatě na všechny verbální připomínky.
Jako děkan bych uvítal, kdyby
se s výsledky ankety dalo lépe analyticky
pracovat. Rovněž bych podporoval,
aby se dalo rozlišovat, zda je
hodnocení prováděno úspěšnými, respektive
nejlepšími studenty.
Jiří Eliška, vedoucí katedry
výtvarné výchovy na PdF
Pokud se na poradě katedry dotkneme
tématu hodnocení učitelů v předmětových
anketách ISu, končí to zpravidla
rozladěním. Vůbec se tomu nedivím
­ procento studentů hodnotících
konkrétní předmět není nikdy dostačující
pro objektivitu soudu. Anonymita
poskytuje prostor pro aroganci
a podobné výlevy osobní nespokojenosti
studentů. Osobně považuji formát
ankety za nezajímavý.
-redMůžete
přiblížit okolnosti vzniku
předmětové ankety?
Hodnocení výuky formou ankety má
tradici na Fakultě sociálních studií
a Přírodovědecké fakultě, kde probíhalo
na úrovni celé fakulty, a potom na
některých jednotlivých oborech dalších
fakult. Zhruba před čtyřmi lety
tehdejší rektor Jiří Zlatuška rozhodl,
že jedním z nástrojů evaluací bude
právě toto studentské hodnocení. Finální
verze anketních otázek byla výsledkem
poměrně složité debaty se
zástupci všech fakult. Nebyla ideální,
ale přesto jsme měli radost, že se nám
ji vůbec podařilo spustit, a to v rámci
tak kvalitního nástroje, jakým je Informační
systém, který zaručuje studentům
anonymitu a brání případnému
zneužití.
Domníváte se, že se tento způsob
hodnocení za více než tři roky
provozu osvědčil?
V jistém smyslu určitě. Nemám ani
tak na mysli samotné statistické údaje,
s nimiž se někdy nepracuje snadno,
zejména pokud se týkají jen malého
počtu studentů. Významnější je
kvalitativní stránka ankety, tedy možnost
pracovat se slovními komentáři.
Pokud se některá připomínka opakuje
ze strany mnoha studentů, je jasné, že
někde existuje problém, který je třeba
řešit. Může také upozornit na to, že se
někomu děje bezpráví ­ v tomto ohledu
tak trochu supluje funkci ombud-
smana.
Někteří učitelé si právě stěžují na
neobjektivitu a nespravedlnost
hodnocení ze strany studentů...
Učitel musí být natolik zralá osobnost,
aby snesl kritiku. Buď ji umí nějakým
způsobem analyzovat a vyjde z ní sám
před sebou jako vítěz, anebo to pro něj
může být úžasně cenný podnět k tomu,
aby na sobě a své práci něco zlepšil.
Samozřejmě mám na mysli konstruktivní
připomínky, nikoli nadávky
nebo komentáře, které s výukou vůbec
nesouvisejí.
Naopak studentům často chybí
zpětná vazba, která by naznačovala,
že jejich hodnocení je bráno vážně
a vede ke změnám.
Já bych řekla, že s anketou se pracuje,
ale ne rovnoměrně. Kvůli samotné
anketě by neměl být nikdo perzekuován;
měl by to být spíš takový první
signál, že s daným pedagogem není
něco v pořádku. Učitel nesmí mít pocit,
že je měřítkem všech věcí. Já sama
si jako vedoucí ústavu procházím výsledky
u svých devíti učitelů naprosto
pravidelně, protože potřebuji vědět,
jestli mi za zády nenarůstá nějaký
problém. Je ovšem pravda, že mnozí
vedoucí kateder si to hodnocení vůbec
nepřečtou. Univerzita ale není
jednolitý organismus; nelze všem
centrálně nařídit, jak mají s anketou
zacházet.
Zmínila jste, že současná podoba
ankety není ideální. Uvažujete
o změně?
Nazvala bych to spíš inovací než nějakou
velkou změnou. Připravujeme
rozšíření počtu otázek a nové znění
těch stávajících, tak, abychom odstranili
některé metodologické nepřesnosti.
V této nové podobě by měla být
anketa spuštěna již v příštím akademickém
roce.
-všPřibližně
před rokem a půl jsem měl
poprvé v životě oficiální možnost vyjádřit
své názory na to, jakým způsobem
probíhá mé vzdělávání. Na základní
škole mě něco takového ani
nenapadlo a na gymnáziu se mě nikdo
neptal a ani by neposlouchal. Jenže
základní a střední škola jsou ještě
instituce, kde studenta resp. žáka učí
podle pevně daných osnov, které jsou
vesměs dané státem, v malé míře školou
a ještě v menší studentem, který si
tak může maximálně vybrat cizí jazyk
a v posledních ročnících pár volitelných
předmětů. Na vysoké škole jsem
to ale už především já sám, kdo utváří
můj budoucí profil. Vládne tady už
jiný poměr mezi školou a studentem,
než tomu bylo na středním stupni, kde
jste víceméně dělali to, co vám řekli.
Na vysoké je tento poměr mnohem
rovnoměrnější. Když to přeženu, jsme
pro školu něco jako zákazníci, kteří by
měli být spokojení a hlavně kteří by
měli úspěšně dokončit studium. Na
tom má škola určitě zájem, vždyť to
je její hlavní poslání. Není proto divu,
že jsme dotazováni, jak výuku hodnotíme.
Ptají se nás sice jen na jednotlivé
předměty a ne na otázky týkající
se celého studia, ale myslím, že v tomto
je vedení školy kompetentnější než
my. Dostáváme tak možnost říct, co
si o výuce myslíme. Na otázku, zda se
tím něco změní, osobně odpovídám
­ může. Třeba ne vždy, ale i kdyby
jediný kantor podle mé připomínky
něco změnil, byl bych rád. Z vlastní
zkušenosti dokonce vím, že se to stává.
Druhé velké plus, které anketa přináší,
je to, že si studenti mohou vybrat
vyučujícího podle výsledků předmětové
ankety daného předmětu z minulého
období. Já sám to tak dělám
a jsem rád, že mám jistotu, že například
na cvičení z matematiky dostanu
někoho, kdo látku umí vysvětlit a navíc
tak, aby vám nepřipadala obtížná.
Snad jediným mínusem je to, že student
musí anketu vyplnit, což některé
obtěžuje. Myslím si ale, že těch deset
minut za jeden semestr nemůže nikomu
ublížit.
Petr Olejník, student FI
Téma: Predmětová anketa v Informačním systému MU
Učitel nesmí být měřítkem všech věcí
S prorektorkou pro studium Zuzanou Brázdovou o předmětové anketě
Studenti mají být pro školu zákazníky
Anketa o anketě: pracujete s výsledky?
Anketa by neměla zobrazovat
jen průměrné hodnocení
Anketa mi připadá jako výborná věc, jak
jednoduše zjistit názor studentů, ale její
výsledky mi bohužel nic neřekly. Zobrazuje
se totiž jen průměr a ten, i přes
veškerou snahu administrátorů, zůstane
stále jen průměrem. Díky tomu, že
je anketa studentům neustále vnucována
na titulní straně ISu, chápou její
vyplnění spíše jako povinnost, a tak se
mnohdy stane, že student nepřemýšlí
nad tím, jaké hodnocení předmětům a
učitelům dává. Jen si hraje. Buď tedy
ohodnotí všechny předměty i učitele
průměrně, anebo pouze zaškrtne, že se
mu to strašně líbilo. Určitým řešením
by bylo, kdyby se zobrazoval nejen
průměr, ale i počty studentů, kteří tak
hlasovali. Hodnoty neodpovídající skutečnosti
si přece jen vytřídí snáze student,
který daný předmět navštěvoval,
než správce systému, který o daném vyučujícím
nic neví. Anonymita zůstane
zajištěna i nadále a navíc bude každý
vědět, že jsou studenti, kteří daného
učitele k smrti nesnášejí, a studenti, kteří
ho bezmezně milují. Z toho se dá již
lépe vyvodit, jaký ten učitel asi je.
Tomáš Urban, student PrF
6 / ROČNÍK 2005 / ČÍSLO 5
FÓRUM