Čestný doktorát MU profesoru
Lehnovi
Nositel Nobelovy ceny za chemii,
francouzský profesor Jean-Marie
Lehn, byl 27.6. na slavnostním zasedání
vědeckých rad Přírodovědecké
fakulty a Masarykovy univerzity
jmenován čestným doktorem chemie
(Doctor Honoris Causa). V odpoledních
hodinách pak profesor Lehn vystoupil
v Kongresovém centru MU
s přednáškou pro veřejnost na téma
supramolekulární chemie.
Jean-Marie Lehn, narozený v roce
1939, působí od roku 1979 jako
profesor na Collge de France v Paříži
a patří k významným osobnostem
současné světové chemie. V průběhu
své bohaté vědecké kariéry se mimo
jiné zasloužil o rozvinutí oboru supramolekulární
chemie, ležícím na pomezí
analytické, organické a fyzikální
chemie a biochemie. Za výzkumnou
činnost v tomto oboru, jímž se dnes
zabývají i vědci z Masarykovy univerzity,
také v roce 1987 obdržel Nobelovu
cenu.
Profesor Lehn je autorem téměř
800 vědeckých publikací, členem
mnoha akademických společností
a institucí a laureátem řady mezinárodních
ocenění. Jak při jeho představování
připomněl děkan Přírodovědecké
fakulty MU prof. Milan
Gelnar, profesor Lehn se snaží významnou
měrou napomáhat rozvoji
české chemie. Od roku 1994 je pod
jeho záštitou udělována cena za chemii
nejlepším studentům doktorského
studia v České republice, kterou
v minulosti již několikrát získali také
studenti brněnské Přírodovědecké fa-
kulty.
-redUbytovací
stipendia dostanou
studenti až v prosinci
Od nového akademického roku platí
nový systém rozdělování dotací na
ubytování. Peníze budou nyní dostávat
studenti přímo, a to formou
ubytovacích stipendií. V současnosti
mohou studenti v Informačním
systému (sekce Ubytování a koleje)
zjistit, zda splňují všechna kritéria
pro udělení stipendia, a pokud ano,
budou moci od 1. do 15. října o stipendium
požádat (znovu prostřednictvím
IS). Aplikace by neměla vyžadovat
žádné další osobní údaje,
povinně však budou muset v žádosti
uvést číslo svého účtu, protože stipendia
budou vyplácena výhradně
bezhotovostně. Žádosti by měly být
vyhodnoceny v listopadu, výplata
pak bude následovat v prosinci. Masarykova
univerzita zatím oficiálně
neobdržela rozhodnutí ministerstva
školství o výši celkové dotace, kterou
bude univerzita rozdělovat mezi
studenty. Zároveň ještě nelze přesně
určit, kolik studentů na stipendium
dosáhne; podle prvních odhadů kritéria
splňuje patnáct tisíc studentů.
Výši stipendia je tak prozatím možné
pouze odhadnout; podle pracovníků
studijního odboru RMU bude
činit 600 ­ 700 korun za měsíc. Peníze
však budou vypláceny jednorázově
za období tří měsíců. V prosinci
tak budou stipendia vyplácena zpětně
i za podzimní období.
-mšVýzkumníkům
ze Skupiny proteinového
inženýrství, působící při Přírodovědecké
fakultě MU, se podařilo
dosáhnout dalšího významného
úspěchu. Ve spolupráci s Vojenským
technickým ústavem ochrany v Brně
(VTÚO) vyvinuli zcela novou, ekologicky
šetrnou metodu detoxifikace bojové
látky yperit. Tento objev si Masarykova
univerzita v současné době
nechává v Česku patentovat.
Jde přitom v krátké době již o druhou
patentovou přihlášku, vážící se
k výsledkům práce vědců ze Skupiny
proteinového inženýrství. Na konci
minulého roku byl přihlášen patent
na syntézu opticky aktivních látek
prostřednictvím enzymů dehalogenáz
(proteinů urychlujících dehalogenační
reakce), který je široce využitelný
například ve farmaceutickém průmyslu
(viz muni.cz 2005/02). Také jejich
nový objev vychází z dlouhodobého
základního výzkumu proteinů, který je
na Přírodovědecké fakultě realizován
od roku 1996. Jak vysvětluje doc. Mgr.
Jiří Damborský, Dr., jeden z autorů
patentu, dekontaminace předmětu či
části těla zasaženého yperitem je založená
na aplikaci látky obsahující enzym
schopný velkou rychlostí štěpit
molekuly yperitu. ,,Jeho dekontaminační
účinky se projeví během několika
minut," dodává Damborský. Enzymy
disponující touto vlastností jsou
získávány z půdních bakterií. Metoda
zneškodnění yperitu biologickou cestou
má zároveň tu výhodu, že ­ na
rozdíl od tradičních chemických způsobů
detoxifikace ­ nepoškozuje dekontaminovaný
materiál a je šetrná
vůči životnímu prostředí.
Yperit, nazývaný také hořčičný
plyn, je vysoce toxickou látkou, která
byla v historii několikrát použita
jako chemická zbraň (poprvé v roce
1917 u belgického města Ypres). Výzkum
yperitických látek je prioritním
úkolem České republiky v rámci pracovní
skupiny NATO, zabývající se
ochranou proti zbraním hromadného
ničení. Jeho význam v současnosti
zvyšují obavy z teroristických útoků,
ke kterým by mohl být yperit použit.
,,Odborníci z VTÚO v Brně, kteří se
úkolem začali zabývat, zjistili, že naše
pracoviště má dlouhodobé zkušenosti
s rozkládáním halogenovaných látek
pomocí enzymů. Proto nás přizvali ke
spolupráci," vysvětluje Jiří Damborský
participaci Přírodovědecké fakulty na
projektu iniciovaného Severoatlantickým
společenstvím.
Na rozdíl od zmíněného prvního
objevu zatím Damborský a jeho kolegové
neuvažují o získání světového
patentu na detoxifikaci yperitu.
,,Roční lhůta pro podání přihlášky
začala běžet teprve v červnu. O tom,
jestli k jejímu podání dojde, rozhodne
zájem ze strany trhu. V tuto chvíli
čekáme na jeho reakci," říká docent
Damborský. Výzkumníci se nyní chtějí
zaměřit především na vývoj technologie
umožňující snadnou a rychlou
aplikaci enzymů v praxi. Výzkum by
mohl pokračovat ve spolupráci s evropskými
pracovišti a firmami; takový
je alespoň cíl projektu, s nímž se
o finanční podporu od Evropské unie
uchází konsorcium akademických pracovišť
(Masarykova univerzita a Johann
Wolfgang Goethe-Universität
ve Frankfurtu nad Mohanem), státních
institucí (VTÚO, francouzský
CEA Life Sciences Division a německý
Bundeswehr Institute of Pharmacology
and Toxicology) a tří komerčních
subjektů z Dánska a Německa, jehož
cílem má být i komercializace technologie.
,,Další příležitostí je účast na
projektu BioShield, který nedávno vypsal
Bílý dům pro instituce zabývající
se vývojem či komerčním využitím
technologie použitelné k ochraně proti
terorismu. Je pravděpodobné, že se
do tohoto projektu přihlásíme společně
s Pacific Northwest National Laboratory,
která je prestižním výzkumným
pracovištěm s mnohaletou tradicí
transferu technologií a o spolupráci
s námi projevila vážný zájem," uzavírá
Jiří Damborský. Více informací o patentové
přihlášce je možné nalézt na
http://loschmidt.chemi.muni.cz/peg/.
-redJiž
od roku 1994 oceňuje francouzské
velvyslanectví v Praze významné
výzkumné práce mladých
vědců v oboru farmacie, chemie
a od roku 2000 rovněž v oblasti
medicíny. V letošním roce získala
první cenu za lékařství ,,Prix
de Médecine 2005" studentka
Lékařské fakulty Masarykovy
univerzity Zita Trávníčková. Cenu
jí v pátek 24. června předával
profesor Jean-Marie Lehn, nositel
Nobelovy ceny za chemii a nově
i čestného doktorátu MU. Oceněná
nám v rozhovoru vysvětlila,
čím se ve své práci zabývala.
Kde byl prvotní impulz k zahájení
výzkumu, na jehož základě vznikla
oceněná práce?
Ve třetím ročníku medicíny jsem se
přihlásila na Ústav klinické imunologie
a alergologie FN u sv. Anny a LF
MU v Brně, abych si vyzkoušela, co
obnáší vědecká práce. Pod vedením
svého školitele MUDr. Vojtěcha Thona,
Ph.D. jsem se podílela na výzkumu
výskytu protilátek proti IgA u pacientů
s vrozeným defektem tvorby protilátek.
Během práce na Ústavu jsem se
naučila pohybovat v laboratoři, pracovat
s infekčním materiálem, zvládla laboratorní
metodu ELISA, pomocí níž
jsem se podílela na vyšetřování pacientů
s primárními imunodeficiencemi.
Běžný čtenář si však pod názvem výzkumu
těžko něco představí. Můžete
přiblížit, co bylo jeho účelem?
Pacienti se selektivním deficitem IgA,
nejčastější vrozenou poruchu imunitního
systému v ČR, nedokáží vytvářet
pro organismus velmi důležité protilátky
třídy IgA, někteří z nich však vytvářejí
protilátky namířené právě proti
chybějícím imunoglobulinům A (IgA),
tzv. anti-IgA protilátky. Tento stav
s sebou může nést vážné riziko rozvoje
život ohrožující reakce, např. v případě
nutnosti podání krevní transfúze.
Právě proto se snažíme systematickým
vyhledáváním tyto pacienty nalézt
a komplikacím předejít.
Co jsou imunoglobuliny A? Jaké jsou
jejich funkce v lidském organismu?
Imunoglobuliny jsou bílkoviny, které
jsou jako protilátky tvořeny speciálními
buňkami imunitního systému ­ lymfocyty
B. Protilátky reagují specificky
s antigenem, tj. se strukturou, která je
pro organismus nebezpečná a kterou
je potřeba odstranit. Antigenem může
být například mikroorganismus, molekula
bílkoviny, červená krvinka, nebo
může být navázán i na částice prachu.
Protilátky s antigenem dokáží reagovat
a neutralizovat jej. Imunoglobuliny A
se převážně nachází na sliznicích a v
krvi. Mají zde funkce neutralizační, regulační
a protizánětlivé.
Co se tedy stane, dostane-li člověk se
selektivním deficitem IgA transfúzi
od zdravého jedince?
Je tu zvýšené riziko vzniku anafylaktické
reakce. Jedná se o šokový stav organismu,
který se může vyvinout velmi
rychle během vteřin či minut. Postupně
se při něm rozbíhá kaskáda reakcí,
která vede k selhání základních životních
funkcí, zástavě srdeční činnosti,
dýchání a posléze ke smrti. Pokud se
ovšem nezasáhne včas terapeuticky.
Jak mohou být výsledky výzkumu
využity v praxi?
Znalost přítomnosti protilátek proti
IgA by měla sloužit lékařům v široké
klinické praxi k prevenci vzniku anafylaktické
reakce. Pacienti s těmito protilátkami
by měli dostávat nejvhodněji
autotransfúzi, proprané červené krvinky
a v případě potřeby substituční terapie
izolované imunoglobuliny získané
z krve dárců, avšak bez příměsi IgA.
Součástí Ceny byla i možnost
vycestovat na dvouměsíční stáž do
Francie. Kdy a kam přesně pojedete?
Vzhledem k tomu, že se stáž s pracovištěm
ve Francii musí domluvit nejméně
tři měsíce předem, což je nutné
kvůli vyřízení stipendia, tak kvůli blížícím
se státnicím je cesta pro mě nyní
časově nemožná. Odcestuji tedy až po
skončení školy, zřejmě v létě příštího
roku. Nyní mě čeká výběr nějakého
pracoviště, kde se zabývají podobnou
problematikou, které se práce týkala.
-mšPrestižní
cenu EUNIS Elite Award,
pravidelně udělovanou renomovaným
univerzitám v Evropě i v zámoří, se
od 24. června může chlubit i Masarykova
univerzita. Cena jí byla udělena
za kvalitu jejího elektronického informačního
systému.
Cenu EUNIS Elite Award, která je
od roku 1999 udělována za nejlepší
implementaci univerzitních informačních
systémů a jako uznání vedoucího
postavení v používání informačních
technologií v rámci vysokého školství,
obdržela Masarykova univerzita jako
první vysoká škola z České republiky
a současně jako první z nových deseti
členských států EU. Cenu převzala
Masarykova univerzita na konferenci
EUNIS 2005 v Manchestru.
Univerzity, které získaly prestižní
cenu v předchozích letech, patří k evropským
renomovaným univerzitám.
Od roku 1999 si cenu rozdělily Oxford
University, Helsinki University
of Technology, University of Porto,
London School of Economics, Technische
Universität Graz a University
of Manchester.
Evaluační kritéria v soutěži zahrnovala
hodnocení míry (de)centralizace
zodpovědnosti řízení a administrativy,
hodnocení standardních a nadstandardních
služeb pro studenty a jejich
aktivity, efektivitu využívání, přínosy
pro produktivitu instituce, elektronickou
podporu vzdělávání, pružnost vývoje,
rychlost implementačních prací,
efektivnost nákladů a další.
-redMasarykova
univerzita podala další patentovou přihlášku
Biochemikové z PřF objevili novou metodu detoxifikace yperitu
Studentka Masarykovy univerzity získala prestižní Cenu za lékařství
Univerzita obdržela ocenění EUNIS Elite Award
Držitelka Prix de Médicine 2005 Zita
Trávníčková. Foto Ondřej Ženka.
Autorský kolektiv nové metody detoxifikace yperitu (zleva): RNDr. Zbyněk Prokop, Ph.D.;
Mgr. Andrea Jesenská, Ph.D.; doc. Mgr. Jiří Damborský, Dr. (všichni PřF MU); Ing. Marcela
Borovičková; Ing. František Opluštil (oba VTÚO Brno) a Bc. Petr Jeřábek (PřF MU).
Cenu z rukou prezidentky EUNIS paní Ribeiro
Ligia přebral za Masarykovu univerzitu emeritní
rektor prof. Jiří Zlatuška, který hrál důležitou
roli při zavádění IS na univerzitě.
3ČÍSLO 7 / ROČNÍK 2005 /
UDÁLOSTI