Elektronické systémy přinesly revoluci na VŠ
Jitka Porupková | 12. 9. |
Doslova naruby obrátily život většiny českých vysokých škol studijní
informační systémy. Před pár lety jej pokusně zkoušela zavádět jen
některá akademická pracoviště, dnes je běžně využívá drtivá většina
českých univerzit. Jaké byly počátky programů, které studenty z
nekonečných front při zápisu před posluchárnami, zahnaly k pohodlí
počítačového monitoru?
Prehistorie programů? Pásky a děrné štítky
Už na začátku osmdesátých let minulého století se na vysokých školách objevili první
studijní systémy. Z dnešního pohledu ale připomínají spíše počítačový "pravěk".
"Například datové vstupy byly ve formě děrných pásek či štítků. Na počátku
devadesátých let se pak používal systém v databázi FoxPro," vzpomíná Jitka Brandejsová
z vývojového týmu brněnské Masarykovy univerzity (MU).
Studijní agenda STAG: Vyrobeno v Plzni
Jako podporu kreditního systému studia začali v roce 1994 na Západočeské univerzitě v
Plzni (ZČU) využívat vlastní systém STAG. Ten v současnosti kromě ZČU používá dalších
devět vysokých škol, mimo jiné i českobudějovická Jihočeská univerzita, Ostravská
univerzita, zlínská Univerzita Tomáše Bati či olomoucká univerzita Palackého (UP). STAG
podle Tomáše Kotouče ze ZČU původně sloužil jen pro před-zapsání studentů na
předměty.
"Později byly do systému přidány moduly pro správu studenta, studijních plánů, rozvrhu,
přijímacího řízení absolventa a další. Pro tvorbu vlastního systému jsme se rozhodli
proto, že na počátku devadesátých let na trhu neexistovala aplikace, která by vyhovovala
našim nárokům," vysvětluje Kotouč. Systém podle jeho slov pokrývá všechny procesy
týkající se studenta od podání přihlášky ke studiu až po vydání diplomu.
"Zavedení aplikace ale nevede k tomu, že byste ušetřili na studijních referentkách či
sekretářkách kateder, to není jejím smyslem. Cílem je zkvalitnění práce uživatelů, při
patnácti tisících studentech není možné před-zápis na předměty dělat papírově," říká
Kotouč. Škole systém podle jeho slov pomáhá i s povinnými výstupy, například pro
zdravotní pojišťovny. Zpracování takovýchto dat je pak doslova záležitostí stisknutí
tlačítka.
Fronty na studijním oddělení jsou minulostí, stačí počítač
Na všech pracovištích od roku 1999 brněnská Masarykova univerzita (MU) používá vlastní
centrální informační systém. Vyvinul ho tým odborníků z fakulty informatiky. Od
ostatních obdobných programů se systém podle Brandejsové liší především zacílením.
"Od začátku je největší měrou zaměřen na studenta. Poskytuje mu služby, které pro něj
znamenají úsporu času a peněz. Kvůli jakémukoliv vyřizování tak posluchač nemusí stát
ve frontě na studijním oddělení nebo obíhat nástěnky," vysvětluje přednosti systému
Brandejsová. Až devadesát pět procent záležitostí dnes podle jejích slov studenti vyřizují
elektronicky. "Všichni mohou se systémem pracovat kdykoliv a z jakéhokoliv počítače na
světě."
Kromě brněnské Masarykovy univerzity program v současnosti využívá rovněž Fakulta
humanitních studií (FHS) pražské Univerzity Karlovy (UK) či soukromá Vysoká škola
finanční a správní (VŠFS). Zavedením systému lze podle Brandejsové ušetřit například na
výdajích na mzdy, provoz či technické vybavení: "Devadesát procent původních
administrativních procesů je nahrazeno elektronicky. Úspory na lidských zdrojích, které
se projeví po prvním roce provozu, odhadujeme na šedesát až osmdesát procent," říká.
Bez elektronických systémů by to už nešlo
S vlastním systémem začínali v roce 1994 na pražské FHS. "Žádný jiný totiž tehdy nebyl
k dispozici. Pak jsme hledali program s internetovým rozhraním a rozhodli se pro aplikaci
brněnské Masarykovy univerzity," vysvětlil děkan FHS Jan Sokol. Zhruba 1650 studentů
na fakultě si podle něj volně vybírá kurzy a má povinné zkoušky.
"Situaci bez informačního systému bychom vůbec nemohli zvládnout. V současnosti
máme přesnou a aktuální evidenci," upřesnil Sokol. Na škole tak podle jeho slov mohli
zrušit ruční přehledy a rozvrhy i indexy tisknou každý semestr přímo z databáze.
Fungování bez studijního informačního systému si nedokáží představit ani na pražské
VŠFS. "Systém obsáhne kompletní činnost studijního oddělení včetně všech povinných
hlášení, výkazů a statistik. Nutí nás včas a správně zadávat data a výstupy jsou pak
snadno zpracovatelné," říká správkyně informačního systému VŠFS Irena Gabrielová.
Systém STAG používají už osm let na olomoucké UP. "Vyhovuje nám, neboť byl vyvíjen
na škole obdobného typu. Na administrativě se neušetří, získáváme ale daleko kvalitnější
a komplexnější služby pro celou problematiku řízení studia," sdělil ředitel Centra
výpočetní techniky UP František Zedník.
Aktuální zpravodajství o školách a vzdělávání si přečtěte v Akademii na Lidovkách.