Elektronické zápisy výrazně šetří čas (2. díl)
Jitka Porupková | 19. 9. |
Úspora času, zjednodušení administrativy nebo větší komfort. To jsou
některá pozitiva, která většina posluchačů a zástupců českých
vysokých škol oceňuje na elektronických informačních systémech.
Dlouhé fronty na studijních odděleních jsou už na většině univerzit
minulostí. Téměř veškeré "papírování" spojené s výukou je totiž v
současnosti možné vyřídit s pomocí počítače.
Složitým formulářům definitivně odzvonilo
Ještě před pár lety musel každý student na začátku či v závěru semestru absolvovat
bezpočet byrokratických úkonů. "Vyplňovali jsme složité formuláře, pro každý obor jeden.
Často se mi stávalo, že jsem se spletla a musela pak celou úmornou proceduru
absolvovat znovu," vzpomíná na dobu nedávno minulou absolventka angličtiny a češtiny
na filozofické fakultě olomoucké Univerzity Palackého (UP) Lenka Klásková.
Spoustu času pak podle vlastních slov trávila čekáním v řadách před studijním
oddělením. "Když jsme se zapisovali s kamarádkou na bakalářské státnice, museli jsme si
dokonce přivstat. Zhruba od čtyř od rána jsme totiž čekali až otevřou katedru a my se
budeme moci přihlásit k "lepší" komisi," popisuje zážitky mladá žena.
Oba systémy klasický i elektronický na UP zažila studentka psychologie Petra Dušková.
"Dříve se mohlo stát, že se na seminář zapsalo víc lidí, než byl počet kolonek na
seznamu. Po dohodě s vyučujícím jste se na kurz dostali i v případě, že jste byli "pod
čarou". V novém systému už taková benevolence možná není," říká.
Podle ní bývá navíc počítačová síť občas přetížená, celý systém "spadne" a není možné se
zapsat. "Nesoulad je i v tom, co je uvedeno v tištěném seznamu přednášek a přímo v
systému," dodává. Podobný rozpor je podle představitelů fakulty způsoben jednotlivými
katedrami, které data dodávají.
Bezproblémový chod ovlivňuje i lidský faktor
Ani sebedokonalejší program nemůže fungovat sám o sobě. Právě práce s informačním
systémem podle Ireny Gabrielové z pražské Vysoké školy finanční a správní vyžaduje
vztah k moderním technologiím. "Člověk by tento způsob neměl předem odmítat. To
bohužel bývá problém nejen u studentů, ale také u pedagogů," uvedla. Prostřednictvím
systému by podle ní měli komunikovat posluchači, učitelé a administrativní složky.
"Někomu se to ale zdá na první pohled složité," doplnila Gabrielová.
Množství výhod mohou díky informačnímu systému využívat na brněnské Masarykově
univerzitě (MU). uvedla Jitka Brandejsové z vývojového týmu MU. "Škole přinesl
systematizaci studijní administrativy, posluchačům zase úsporu nákladů a času na
vyřizování potřebných záležitostí. Mimo jiné mají možnost takzvaného prostupného
studia. Mohou si totiž volně zapsat předměty ze všech fakult," upřesnila.
Negativní odezvy na fungování systému se podle Brandejsové objevují jen zřídka.
"Představují jednu desetinu procenta z celkového počtu třiceti tří tisíc uživatelů.
Nejčastěji souvisejí s překročením stanovených pravidel," zdůraznila.
Snahou systému, který vyvinuli odborníci na plzeňské Západočeské univerzitě (ZČU), je
podle Tomáše Kotouče z Centra informatizace a výpočetní techniky ZČU přívětivost k
uživateli. "Snahou je, aby systém studenty i pedagogy vedl a znemožnil jim napáchat
mnoho datových chyb. Každý údaj se do systému zaznamenává jen jednou a pak s ním
mohou odpovědní uživatelé dále pracovat. Zabezpečujeme také, aby se každý dostal jen
k těm záznamům, ke kterým má oprávnění," popsal.
Převážně pozitivní ohlasy registrují na studijní systém i na olomoucké UP. "Potíže dělají
zejména špičky, tedy období zápisu, předzápisů a rozvrhy. Je to doba, kdy patnáct tisíc
uživatelů vyžaduje okamžitou reakci," vysvětluje ředitel Centra výpočetní techniky UP
František Zedník. Problém s výpočetní kapacitou serveru se pak podle jeho slov řeší
časovým rozvrhem pro jednotlivé fakulty.
Hned víme, kdo si jak vede
Díky elektronickým zápisům se ulehčila situace i na pražské Fakultě humanitních studií
(FHS), kterou navštěvuje 1650 studentů. "Mohli jsme zrušit ruční přehledy. Rozvrhy i
indexy tiskneme každý semestr přímo z informačního systému. Díky tomu máme zcela
přesnou a aktuální evidenci. Učitelé i studenti tak dobře vědí, jak na tom kdo je," uvádí
děkan FHS Jan Sokol.
Mimo jiné se tak podle jeho slov už nemůže stát, že posluchač už na škole nestuduje, ale
fakulta ho stále vede v evidenci a dostává na něj peníze. "Zato student se pak nestačí
divit, když obdrží z jiné školy výměr o placení, protože překročil dobu studia," popisuje.
Jako samozřejmost berou systém také na pražském Českém vysokém učení technickém
(ČVUT). "Negativní ohlasy zaznamenáváme jen v případě přechodného snížení komfortu,
tedy v okamžicích přetížení systému či hardwarových výpadků. Problémy souvisejí právě
s nerovnoměrným zatížením systému v době zápisových špiček a do určité míry i s
nejednotností legislativy," vysvětlila Klára Havlíková z odboru vnějších vztahů ČVUT.
Aktuální zpravodajství o školách a vzdělávání si přečtěte v Akademii na Lidovkách.