Předmětová anketa je důležitým ná-
strojem testování kvality výuky. Po-
drobné odpovědi k jednotlivým před-
mětům a vyučujícím využívají učitelé
jako podněty ke své práci a jako jeden
z kontrolních mechanismů úrovně
výuky. Tím, že je předmětová anketa
metodicky integrována do informač-
ního systému školy, daří se dosáhnout
značně vysokého procenta odpovída-
jících studentů při zajištění anonymity
a důvěryhodnosti hodnotícího i hod-
noceného.
Při vzniku předmětové ankety pro-
střednictvím ISu se mj. využilo před-
chozích dlouhodobých zkušeností
s anketou na Fakultě informatiky. Zjis-
tilo se například, že pokud se studen-
tům nutnost vyplnit anketu pravidelně
nepřipomíná, klesne procento odpoví-
dajících až na 6 procent. Motivací pro
vyplňující je také zobrazování výsled-
ků, protože student, který na anketní
otázky neodpoví, nebude mít přístup
k výsledkům ankety a neuvidí tedy vy-
hodnocení svých jednotlivých před-
mětů. Na druhé straně je vyplnění an-
kety zcela dobrovolné. Student, který
se rozhodne vyplnit anketu, nemusí
nutně odpovídat ke všem předmětům,
postačí alespoň polovina zobrazených,
polovina zapsaných nebo alespoň deset
předmětů celkově. Přesto nebo právě
proto je počet odpovídajících studentů
stabilně vysoký, za podzimní semestry
okolo 60 procent a za jarní necelých
50 procent z celkového počtu studen-
tů zapsaných v těchto obdobích. Vy-
plňování ankety za jaro spadá zejména
do letních horkých měsíců, a tak anke-
ta v tomto období zaznamenává nižší
počet vyplňujících studentů, kteří vět-
šinou tráví zasloužené prázdniny.
Anketa je spouštěna automaticky
a studijní oddělení nejsou díky práci
IS MU zatěžována ani ,,ručním" za-
hájením a ukončením ankety, ani jeho
zpracováním do statistik. Anketa začí-
ná vždy dva týdny před koncem výu-
ky v semestru a končí společně na celé
škole buď 15. března nebo 15. října,
tedy po skončení zkouškového obdo-
bí. Pro studenty to znamená velkou vý-
hodu ve srovnání s principem jiných
vysokoškolských anket, které končí už
se závěrem semestru, nikoli zkouško-
vého období, a tak studenti nemohou
posoudit vyučujícího a výuku v celé
šíři semestru. Během této doby student
může opakovaně libovolněkrát měnit
svoje odpovědi a upravovat volný text.
Po skončení sběru jsou statistické
přehledy a odpovědi zveřejněny. Vý-
sledky jsou odpovídajícím i vyučujícím
dostupné až po uzavření sběru odpo-
vědí, především proto, aby zveřejňová-
ní odpovědí během zadávání nevedlo
k nežádoucímu ovlivňování výsledků
ankety. Výsledky ankety se zobrazují
ve formě, která není dále zpracova-
telná běžnými textovými nástroji a je
kontrolováno hromadné stahování
výsledků ankety, aby se zabránilo její-
mu případnému zneužití. Hodnocení
vyučujícího se zobrazuje všem učite-
lům a všem studentům, kteří vyplnili
anketu. Volné textové komentáře jsou
určeny pouze učitelům předmětu a je-
jich nadřízeným.
Zvláštním charakteristickým rysem
předmětové ankety je, že aplikace In-
formačního systému MU nepodporu-
je současné zobrazování výsledků více
předmětů. Je to především proto, že
škola nemá zájem na vytváření jakých-
koli žebříčků úspěšnosti, popularity
předmětů a učitelů; účelem ankety je
hodnotit a podle výsledků výuku neu-
stále zkvalitňovat.
Odpovědi na otázky k předmětu či
semináři a učiteli se vztahují vždy ke
konkrétnímu semestru. Protože anketa
je integrovanou součástí IS MU, apli-
kace zajišťuje, že na otázky odpovídá
student výhradně k předmětům, které
má v aktuálním období zapsány, nebo
je přihlášen do semináře, a odpovídá
nejvýše jednou. Jsou tedy eliminovány
přístupy nezapsaných studentů či více-
násobné přístupy jedné osoby. Proto
jsou nepoužitelné metody anket, které
se běžně na internetu používají.
Na vypracování otázek, které jsou
v anketě uvedeny, se podílel tým odbor-
níků z FSS. Původní návrhy zahrnova-
ly velké množství relevantních otázek,
ale s ohledem na čas nebo dobrou vůli,
kterou jsou obvykle respondenti ochot-
ni anketám věnovat, se z počátečního
množství nakonec ustoupilo do součas-
né podoby, která obsahuje pět otázek.
V této podobě se anketa pro školu uká-
zala jako vypovídající a přínosná.
Jitka Brandejsová,
Centrum výpočetní techniky FI
Na vedoucí kateder různých fa-
kult MU jsme se obrátili s dota-
zem, jestli je podle jejich názoru
předmětová anketa v rámci ISu
přínosná, zda z jejích výsledků
pro svá pracoviště vyvozují ně-
jaké důsledky a co by popřípadě
doporučovali na anketě změnit.
Z došlých odpovědí vybíráme
následující:
Věra Janíková, vedoucí katedry
německého jazyka a literatury PdF
Pracovníci naší fakulty jsou vždy upo-
zorňováni na to, že v určitém termí-
nu budou zveřejněny výsledky ankety.
Vedoucí kateder se pak seznámí s hod-
nocením všech členů katedry a ty, kteří
byli v anketě hodnoceni výrazně klad-
ně, odmění pochvalou. Pokud jsou pe-
níze, může se to projevit i na odměně.
U negativnějších hodnocení vedoucí
provádí individuální pohovory, aby
si mohl vytvořit objektivnější ,,obraz",
v některých případech poté volí hospi-
tace. Z mého pohledu je toto hodno-
cení jistým přínosem, na druhé straně
se ale domnívám, že samotná anketa
není koncipována příliš šťastně. Navíc
se ukazuje, že sami studenti ještě ne-
jsou dostatečně zainteresováni na je-
jím vyplňování. Někdy jsou tam velmi
osobní a spíše zavádějící poznámky.
V řadě případů však zde jako vedoucí
nalézám témata i obecnějšího charak-
teru, která lze při vhodné příležitosti
diskutovat se studenty nebo která na-
bízí pohled na naši práci ,,z druhé stra-
ny", což může jistě přispět k větší refle-
xi naší činnosti.
Jan Zouhar, vedoucí katedry
filozofie na FF
Předmětovou anketu v IS jsem uvítal,
je dobře, že studenti mají možnost
anonymně a bez následků hodnotit
výuku v uplynulém semestru. Čtu vý-
sledky, připomínám svým kolegům na
katedře, aby se s názory studentů na
jejich předměty seznámili. Největší
problém je podle mého názoru v prů-
kaznosti jak statistického, tak zejména
slovního hodnocení. I když kurz hod-
notí sotva 20 % jeho posluchačů, mů-
žeme se nad výsledky hodnocení jis-
tě přinejmenším zamyslet. Nelze však
dělat závěry z osamělého negativního
výkřiku, můžeme se sice snažit chápat
motivy jeho autora, ale jiný význam
to nemá. Když totiž najde učitel pět
kladných slovních hodnocení a jedno,
které jeho přednášku označuje za na-
prostou nudu, nevím, jaký jiný závěr si
z toho má vyvodit než ten, že dotyčný
hodnotitel neví, že účast na přednáš-
kách je nepovinná.
Radovan Rybář, vedoucí katedry
občanské výchovy na PdF
Výsledky hodnocení našeho praco-
viště studenty sice čtu, ale nevyvozuji
z toho nějaké závěry, poněvadž tato
hodnocení nepovažuji za zcela objek-
tivní a spravedlivá. Slouží pouze k jisté
sebereflexi katedry a jednotlivých vyu-
čujících. Jako vedoucí pracoviště mu-
sím mít sám dobrý přehled o tom, jak
kdo učí a proč ho na katedře potřebu-
ji. Navíc mám pocit, že tyto výsledky
také přispívají k neregulérnosti vztahu
učitel-student a samotný vyučující se
někdy stává otloukánkem v libovol-
ných rukou. Taková hodnocení mají
snad určitý smysl u začínajících učite-
lů, nikoliv u délesloužících.
Ivan Malý, vedoucí katedry
veřejné ekonomie a děkan ESF
Výsledky ankety se zabývám pravidel-
ně. Anketa pro mě jako pro vyučují-
cího a vedoucího katedry představuje
přes všechna svá omezení význam-
ný informační kanál o tom, jak jsem
sám hodnocen a jak jsou hodnoceni
kolegové z naší katedry. V minulosti
jsem již výsledky ankety využil jako
jeden z argumentů pro rozhodnutí
o (ne)prodloužení pracovního pomě-
ru, stanovování osobních příplatků
a změny struktury kurikula předmětů.
V případě, že jsou výsledky výrazně
negativní, snažím se je řešit individu-
álně s vyučujícím. Pokud jde o výsled-
ky na mé předměty, publikuji svou
reakci na stránkách svých předmětů
v podstatě na všechny verbální připo-
mínky. Jako děkan bych uvítal, kdyby
se s výsledky ankety dalo lépe analy-
ticky pracovat. Rovněž bych podpo-
roval, aby se dalo rozlišovat, zda je
hodnocení prováděno úspěšnými, re-
spektive nejlepšími studenty.
Jiří Eliška, vedoucí katedry
výtvarné výchovy na PdF
Pokud se na poradě katedry dotkneme
tématu hodnocení učitelů v předmě-
tových anketách ISu, končí to zpravi-
dla rozladěním. Vůbec se tomu nedi-
vím ­ procento studentů hodnotících
konkrétní předmět není nikdy dosta-
čující pro objektivitu soudu. Anony-
mita poskytuje prostor pro aroganci
a podobné výlevy osobní nespokoje-
nosti studentů. Osobně považuji for-
mát ankety za nezajímavý.
-red-
Můžete přiblížit okolnosti vzniku
předmětové ankety?
Hodnocení výuky formou ankety má
tradici na Fakultě sociálních studií
a Přírodovědecké fakultě, kde probíha-
lo na úrovni celé fakulty, a potom na
některých jednotlivých oborech dal-
ších fakult. Zhruba před čtyřmi lety
tehdejší rektor Jiří Zlatuška rozhodl,
že jedním z nástrojů evaluací bude
právě toto studentské hodnocení. Fi-
nální verze anketních otázek byla vý-
sledkem poměrně složité debaty se
zástupci všech fakult. Nebyla ideální,
ale přesto jsme měli radost, že se nám
ji vůbec podařilo spustit, a to v rámci
tak kvalitního nástroje, jakým je Infor-
mační systém, který zaručuje studen-
tům anonymitu a brání případnému
zneužití.
Domníváte se, že se tento způsob
hodnocení za více než tři roky
provozu osvědčil?
V jistém smyslu určitě. Nemám ani
tak na mysli samotné statistické úda-
je, s nimiž se někdy nepracuje snad-
no, zejména pokud se týkají jen ma-
lého počtu studentů. Významnější je
kvalitativní stránka ankety, tedy mož-
nost pracovat se slovními komentáři.
Pokud se některá připomínka opakuje
ze strany mnoha studentů, je jasné, že
někde existuje problém, který je třeba
řešit. Může také upozornit na to, že se
někomu děje bezpráví ­ v tomto ohle-
du tak trochu supluje funkci ombud-
smana.
Někteří učitelé si právě stěžují na
neobjektivitu a nespravedlnost
hodnocení ze strany studentů...
Učitel musí být natolik zralá osobnost,
aby snesl kritiku. Buď ji umí nějakým
způsobem analyzovat a vyjde z ní sám
před sebou jako vítěz, anebo to pro něj
může být úžasně cenný podnět k to-
mu, aby na sobě a své práci něco zlep-
šil. Samozřejmě mám na mysli kon-
struktivní připomínky, nikoli nadávky
nebo komentáře, které s výukou vůbec
nesouvisejí.
Naopak studentům často chybí
zpětná vazba, která by naznačovala,
že jejich hodnocení je bráno vážně
a vede ke změnám.
Já bych řekla, že s anketou se pracu-
je, ale ne rovnoměrně. Kvůli samotné
anketě by neměl být nikdo perzekuo-
ván; měl by to být spíš takový první
signál, že s daným pedagogem není
něco v pořádku. Učitel nesmí mít po-
cit, že je měřítkem všech věcí. Já sama
si jako vedoucí ústavu procházím vý-
sledky u svých devíti učitelů napro-
sto pravidelně, protože potřebuji vě-
dět, jestli mi za zády nenarůstá nějaký
problém. Je ovšem pravda, že mnozí
vedoucí kateder si to hodnocení vů-
bec nepřečtou. Univerzita ale není
jednolitý organismus; nelze všem
centrálně nařídit, jak mají s anketou
zacházet.
Zmínila jste, že současná podoba
ankety není ideální. Uvažujete
o změně?
Nazvala bych to spíš inovací než ně-
jakou velkou změnou. Připravujeme
rozšíření počtu otázek a nové znění
těch stávajících, tak, abychom odstra-
nili některé metodologické nepřesnos-
ti. V této nové podobě by měla být
anketa spuštěna již v příštím akade-
mickém roce.
-vš-
Přibližně před rokem a půl jsem měl
poprvé v životě oficiální možnost vy-
jádřit své názory na to, jakým způso-
bem probíhá mé vzdělávání. Na zá-
kladní škole mě něco takového ani
nenapadlo a na gymnáziu se mě ni-
kdo neptal a ani by neposlouchal. Jen-
že základní a střední škola jsou ještě
instituce, kde studenta resp. žáka učí
podle pevně daných osnov, které jsou
vesměs dané státem, v malé míře ško-
lou a ještě v menší studentem, který si
tak může maximálně vybrat cizí jazyk
a v posledních ročnících pár volitel-
ných předmětů. Na vysoké škole jsem
to ale už především já sám, kdo utvá-
ří můj budoucí profil. Vládne tady už
jiný poměr mezi školou a studentem,
než tomu bylo na středním stupni, kde
jste víceméně dělali to, co vám řekli.
Na vysoké je tento poměr mnohem
rovnoměrnější. Když to přeženu, jsme
pro školu něco jako zákazníci, kteří by
měli být spokojení a hlavně kteří by
měli úspěšně dokončit studium. Na
tom má škola určitě zájem, vždyť to
je její hlavní poslání. Není proto divu,
že jsme dotazováni, jak výuku hodno-
tíme. Ptají se nás sice jen na jednot-
livé předměty a ne na otázky týkající
se celého studia, ale myslím, že v tom-
to je vedení školy kompetentnější než
my. Dostáváme tak možnost říct, co
si o výuce myslíme. Na otázku, zda se
tím něco změní, osobně odpovídám
­ může. Třeba ne vždy, ale i kdyby
jediný kantor podle mé připomínky
něco změnil, byl bych rád. Z vlastní
zkušenosti dokonce vím, že se to stá-
vá. Druhé velké plus, které anketa při-
náší, je to, že si studenti mohou vybrat
vyučujícího podle výsledků předmě-
tové ankety daného předmětu z mi-
nulého období. Já sám to tak dělám
a jsem rád, že mám jistotu, že napří-
klad na cvičení z matematiky dostanu
někoho, kdo látku umí vysvětlit a na-
víc tak, aby vám nepřipadala obtížná.
Snad jediným mínusem je to, že stu-
dent musí anketu vyplnit, což některé
obtěžuje. Myslím si ale, že těch deset
minut za jeden semestr nemůže niko-
mu ublížit.
Petr Olejník, student FI
Téma: Predmětová anketa v Informačním systému MU
Učitel nesmí být měřítkem všech věcí
S prorektorkou pro studium Zuzanou Brázdovou o předmětové anketě
Studenti mají být pro školu zákazníky
Anketa o anketě: pracujete s výsledky?
Anketa by neměla zobrazovat
jen průměrné hodnocení
Anketa mi připadá jako výborná věc, jak
jednoduše zjistit názor studentů, ale její
výsledky mi bohužel nic neřekly. Zob-
razuje se totiž jen průměr a ten, i přes
veškerou snahu administrátorů, zůsta-
ne stále jen průměrem. Díky tomu, že
je anketa studentům neustále vnuco-
vána na titulní straně ISu, chápou její
vyplnění spíše jako povinnost, a tak se
mnohdy stane, že student nepřemýšlí
nad tím, jaké hodnocení předmětům a
učitelům dává. Jen si hraje. Buď tedy
ohodnotí všechny předměty i učitele
průměrně, anebo pouze zaškrtne, že se
mu to strašně líbilo. Určitým řešením
by bylo, kdyby se zobrazoval nejen
průměr, ale i počty studentů, kteří tak
hlasovali. Hodnoty neodpovídající sku-
tečnosti si přece jen vytřídí snáze stu-
dent, který daný předmět navštěvoval,
než správce systému, který o daném vy-
učujícím nic neví. Anonymita zůstane
zajištěna i nadále a navíc bude každý
vědět, že jsou studenti, kteří daného
učitele k smrti nesnášejí, a studenti, kte-
ří ho bezmezně milují. Z toho se dá již
lépe vyvodit, jaký ten učitel asi je.
Tomáš Urban, student PrF
6 / ROČNÍK 2005 / ČÍSLO 5
FÓRUM