Čeština, Česko a Češi očima cizinců
5.8.2005 Právo str. 6 Zpravodajství
Petr Albrecht Masarykova univerzita, vysoké školy
Účastníci Letní školy slovanských studií v Brně si pobyt na Moravě pochvalují
Polská překladatelka Anna Sznurawaová, 24letý student Varšavské univerzity Piotr Pierácieniak a
tlumočnice Antonella Ciriellová z italské Padovy nedaleko Benátek. Všichni tři přijeli před několika dny
do Brna za jediným účelem. Zdokonalit se na Letní škole slovanských studií v českém jazyce, poznat
nové lidi a místní kulturu.
Právu se svěřili se svými dosavadními zkušenostmi a dojmy. Že je čeština složitá, na tom se
shodují všichni tři, a to i přesto, že vstupní test zvládli na výbornou a zařadili se do nejpokročilejší ze
třinácti skupin. Ve čtyřtýdenním kursu procvičí gramatické jevy, zabývat se budou fonetikou a čas
zbude na poslech i konverzaci.
"Polská gramatika je podobná české. Máme také sedm pádů, ale jiné koncovky a přízvuk
klademe na jinou slabiku. To mi dělá největší problémy, pořád česky mluvím jako Polák," svěřil se
Piotr, který se bohemistikou zabývá už čtyři roky a v České republice navštívil několikrát Brno a Prahu.
Nejtěžší hlásky ř, š, s, z
"Ve fonetice mi dělá problémy úplně všechno, nejvíce pak hlásky ř, š, s, z. Italové nemají
délky, stejně jako dokonavá a nedokonavá slovesa," řekla Antonella, Italka žijící v Belgii, která
překládá do italštiny z angličtiny, francouzštiny, nizozemštiny a češtiny. Právě češtinu považuje za
nejvíc komplikovanou řeč. Věnuje se jí kvůli svému partnerovi z Prahy, se kterým se vzájemně
zdokonalují ve svých rodných jazycích již přes pět let.
"Jsem Polka žijící ve Francii a učím se češtinu. U mých přátel to vyvolává řadu vtipů," řekla s
úsměvem Anna, která prozradila, že mnoho Francouzů ani neví, kde Česko leží.
"Já sama jsem o vaší zemi moc nevěděla, než jsem češtinu začala studovat. Právě to je dobrá
příležitost dozvědět se víc," dodala polská překladatelka.
"Když v Polsku řeknu, že studuji bohemistiku, lidé si myslí, že jde o chemii," řekl Piotr, který
obor zvolil záměrně. Chtěl studovat nějaký zvláštní jazyk, což se mu úspěšně daří. To, že není čeština
jeho rodným jazykem, pozná jen velmi pozorný posluchač. Všichni tři frekventanti letního kursu se
shodují, že Česko je ve světě nejvíc proslulé dobrým pivem, potom snad některými filmy a literaturou.
"Kdybych díky češtině poznala jenom českou kinematografii, už by to stálo za to," s jistotou prohlásila
Anna, které se doposud nejvíce líbily Želary a Pelíšky.
Lidé jsou tu uzavření
"Češi jsou úplně jiní než Italové. Mají problém projevovat své emoce a jsou většinou uzavření.
V Itálii jsou lidé hodně temperamentní a upřímní. Tady je podobné chování vnímáno jako
neskromnost," svěřila své dojmy Antonella, která se domnívá, že Češi Italům díky jejich otevřenosti
snadno porozumí. "Opačně je to ale strašně komplikované," dodala.
"Myslím, že Češi a Poláci jsou si hodně podobní. Hodně se mi líbí na Moravě, na rozdíl od
Prahy jsou tu lidé přátelštější a ochotnější," řekl Piotr, který po skončení výuky společně s přáteli tráví
čas v brněnských hospůdkách, kině či divadle. "Komunikujeme jenom v češtině, abychom se
zdokonalili," dodal. Ocenil také vybavení místní Masarykovy univerzity. "Líbí se mi univerzitní
informační systém a vybavení učeben moderní technikou, to je určitě lepší než v Polsku," uvedl na
závěr.
Foto popis| Ředitelka Letní školy slovanských studií Eva Rusinová se svými studenty Antonellou,
Piotrem a Annou (zleva).
Foto autor| Foto Petr Albrecht
URL| http://archiv.newton.cz/pr/2005/08/05/35472b5571fc56a8227600f9ef2e707b.asp