Můžete přiblížit okolnosti vzniku
předmětové ankety?
Hodnocení výuky formou ankety má
tradici na Fakultě sociálních studií
a Přírodovědecké fakultě, kde probíhalo
na úrovni celé fakulty, a potom na
některých jednotlivých oborech dalších
fakult. Zhruba před čtyřmi lety
tehdejší rektor Jiří Zlatuška rozhodl,
že jedním z nástrojů evaluací bude
právě toto studentské hodnocení. Finální
verze anketních otázek byla výsledkem
poměrně složité debaty se
zástupci všech fakult. Nebyla ideální,
ale přesto jsme měli radost, že se nám
ji vůbec podařilo spustit, a to v rámci
tak kvalitního nástroje, jakým je Informační
systém, který zaručuje studentům
anonymitu a brání případnému
zneužití.
Domníváte se, že se tento způsob
hodnocení za více než tři roky
provozu osvědčil?
V jistém smyslu určitě. Nemám ani
tak na mysli samotné statistické údaje,
s nimiž se někdy nepracuje snadno,
zejména pokud se týkají jen malého
počtu studentů. Významnější je
kvalitativní stránka ankety, tedy možnost
pracovat se slovními komentáři.
Pokud se některá připomínka opakuje
ze strany mnoha studentů, je jasné, že
někde existuje problém, který je třeba
řešit. Může také upozornit na to, že se
někomu děje bezpráví ­ v tomto ohledu
tak trochu supluje funkci ombud-
smana.
Někteří učitelé si právě stěžují na
neobjektivitu a nespravedlnost
hodnocení ze strany studentů...
Učitel musí být natolik zralá osobnost,
aby snesl kritiku. Buď ji umí nějakým
způsobem analyzovat a vyjde z ní sám
před sebou jako vítěz, anebo to pro něj
může být úžasně cenný podnět k tomu,
aby na sobě a své práci něco zlepšil.
Samozřejmě mám na mysli konstruktivní
připomínky, nikoli nadávky
nebo komentáře, které s výukou vůbec
nesouvisejí.
Naopak studentům často chybí
zpětná vazba, která by naznačovala,
že jejich hodnocení je bráno vážně
a vede ke změnám.
Já bych řekla, že s anketou se pracuje,
ale ne rovnoměrně. Kvůli samotné
anketě by neměl být nikdo perzekuován;
měl by to být spíš takový první
signál, že s daným pedagogem není
něco v pořádku. Učitel nesmí mít pocit,
že je měřítkem všech věcí. Já sama
si jako vedoucí ústavu procházím výsledky
u svých devíti učitelů naprosto
pravidelně, protože potřebuji vědět,
jestli mi za zády nenarůstá nějaký
problém. Je ovšem pravda, že mnozí
vedoucí kateder si to hodnocení vůbec
nepřečtou. Univerzita ale není
jednolitý organismus; nelze všem
centrálně nařídit, jak mají s anketou
zacházet.
Zmínila jste, že současná podoba
ankety není ideální. Uvažujete
o změně?
Nazvala bych to spíš inovací než nějakou
velkou změnou. Připravujeme
rozšíření počtu otázek a nové znění
těch stávajících, tak, abychom odstranili
některé metodologické nepřesnosti.
V této nové podobě by měla být
anketa spuštěna již v příštím akademickém
roce.
-všUčitel
nesmí být měřítkem všech věcí
S prorektorkou pro studium Zuzanou Brázdovou o předmětové anketě