Termovizní diagnostika byla v Evropě
poprvé použita v roce 1961 v Anglii.
Na vybraná pracoviště v Československu
se dostala v roce 1970 a celkem
brzy se jí začali zabývat i na Lékařské
fakultě Masarykovy univerzity. Kamera
pořízená v tehdejších letech tu však
sloužila až donedávna. Díky finanční
podpoře Fondu rozvoje vysokých
škol zakoupil Biofyzikální ústav LF
MU v roce 2005 zcela novou kameru
IR Snap Shot Model 525. Z prostředků
FRVŠ byl také zakoupen notebook se
specializovaným softwarem na zpracování
termogramů a dataprojektor, s jehož
pomocí mohou být výsledky měření
prezentovány studentům. Hodnota
celého zařízení se pohybuje okolo půl
milionu korun.
Termokamera může být využívána
například v plastické chirurgii při kontrole
hojení transplantátů nebo při diagnostice
různých zánětů a poruch prokrvení.
Kamerou s vyšší citlivostí lze
diagnostikovat také zhoubná nádorová
onemocnění ­ například prsu, štítné
žlázy, kloubů atd. Princip je přitom velmi
jednoduchý: vyšetřovací místnost
musí mít určitou stálou teplotu, pacient
se v ní musí po dobu dvaceti minut
aklimatizovat a snímaná část těla musí
být obnažena. Kamera pak prostým
stisknutím jednoho tlačítka zobrazí snímané
podle teplot, nejstudenější části
se zobrazují modře až černě, nejteplejší
pak žlutě až bíle. Výrazně vyšší teploty
pak upozorňují, že v daném místě něco
není v pořádku. Co, to už musí být
zjištěno jinou metodou. ,,Využití v medicíně
je široké, ale až na některé výjimky
se tato metoda musí kombinovat
s dalšími, protože na základě termovize
vzniklo poměrně hodně falešně pozitivních
diagnóz ­ byl například diagnostikován
nádor, který ve skutečnosti
nebyl," vysvětluje prof. RNDr. Vojtěch
Mornstein, CSc., přednosta Biofyzikálního
ústavu LF MU. ,,Na rozdíl od
jiných metod je termovize naprosto
bezpečná, nedochází zde k žádnému
ovlivnění organismu, je to neškodné,"
dodává MUDr. Věra Maryšková, která
se možným využitím termokamer v lékařství
dlouhodobě zabývá.
Jedná se také o jediné zařízení tohoto
druhu na celé univerzitě. Proto
se prof. Mornstein nebrání tomu, aby
jej pro výzkumné účely v přiměřeném
rozsahu využívala i jiná pracoviště. Kamera
je však k dispozici i pro kontrolu
tepelných izolací, rozvodů tepla či
energie v budovách patřících univerzitě.
,,Za čtyři snímky při kontrole zateplení
plus za jakýsi odborný posudek
chtějí firmy tisíce korun," vypočítává
prof. Vojtěch Mornstein, kolik by
mohla univerzita ušetřit.
Z financí získaných z projektu FRVŠ
byl pro účely výuky zakoupen například
ještě fluorescenční mikroskop
a k němu jako příslušenství digitální
fotoaparát pro přenesení dat do počítače,
dále monitor, pomocí něhož se sledují
základní životní funkce pacienta,
nebo měřící systém pro analýzu vysokofrekvenčních
signálů. Projekt FRVŠ
byl zaměřen především na inovaci demonstrační
a měřicí techniky, která
slouží k výuce biofyziky pro studenty
všeobecného a zubního lékařství na LF
či přímo pro studenty biofyziky na Přírodovědecké
fakultě. S novým vybavením
se počítá i v nově vznikajícím studijním
oboru Radiologická fyzika.
-mšForum
bohemicum, konané
12. ledna 2006 a tentokrát
věnované jazykové situaci v Evropské
unii, bylo už dvacátým
druhým setkáním členů katedry
českého jazyka Pedagogické
fakulty Masarykovy univerzity
s učiteli českého jazyka ze
základních a středních škol.
Na programu byly referáty Kolik Evropanů,
tolik jazyků (prof. PhDr. Rudolf
Šrámek, CSc.) a Co s žáky Nečechy
(doc. PhDr. Karla Ondrášková,
CSc.). Semináře pořádané dvakrát do
roka mají od letošního roku akreditaci
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ČR. Pravidelně se jich zúčastňuje
téměř stovka učitelů, mezi nimi
také mnoho absolventů pořádající ka-
tedry.
Obsáhlé vystoupení prof. PhDr.
Rudolfa Šrámka, CSc., duchovního
otce Fora bohemica, vyvolalo živou
diskusi a potvrdilo, že jeho témata
jsou pro učitele zajímavá. Od roku
2004, kdy se členy sjednocené Evropy
stalo Česko, Slovensko, Maďarsko,
Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko,
Litva, Polsko, Malta a Kypr, se jazykové
území EU rozšířilo na východ
a jihozápad. Mnohdy si neuvědomujeme,
že se také rozšířila příslušnost
k jazykovým rodinám a druh užívaného
písma. Kromě latinky a řeckého
písma se objevuje azbuka jako
písmo (v baltských zemích i velice
početných) jazykových menšin žijících
v přistupujících státech Evropy.
Ani jeden z jazyků přistupujících
zemí nebyl do roku 2004 zastoupen
v EU, ani jeden z jazyků dřívějších
zemí Unie není jazykem v žádné
přistupující zemi, s výjimkou angličtiny
na Maltě a řečtiny na Kypru.
V Chartě základních práv EU (Nizza
2000, čl. 22) se dočteme, že unie
respektuje různorodost (pestrost)
kultur, náboženství a jazyků, zdůrazňuje
se zákaz diskriminace z jazykových
důvodů (čl. 21). Ve skutečnosti
je třeba počítat i s jazykovými
konflikty, neboť kompromisní formulace
,,respektování" neznamená
,,garantování", tj. žádnému jazyku
není zaručen jeho určitý, konkrétní
status, žádnému mluvčímu se nezaručuje
užití jeho mateřského jazyka
na oficiálním fóru.
Jazyková politika je věcí států EU,
jazyky všech členských zemí jsou si
rovnocenné. Z praktických důvodů
jsou jednacími jazyky angličtina,
francouzština, španělština a italština,
jazyky početně velkých států.
V těchto jazycích se zveřejňují dokumenty
EU. O podobné postavení
usilují dlouhodobě němčina a v poslední
době polština. Pro naši jazykovou
situaci je důležité i to, že tyto
jazyky nemají v přístupových zemích
ani roli komunikačního jazyka,
ani druhého jazyka, ani školního či
vyučovacího jazyka, nejsou to jazyky
vědy, turismu a kultury, ani jazyky
menšin.
Jak je to tedy s jazyky v Evropské
unii? Platí zásady řádně a dobře
ovládnout a pěstovat svůj národní jazyk,
znát jazyk souseda, nejlépe dvou
sousedů, na komunikační úrovni znát
alespoň jeden z úředních jazyků EU,
respektovat jazyk menšin a jiných etnik,
například imigrantů.
Jaké důsledky to má pro práci ve
škole? Znamená to pěstovat svůj jazyk
a národní kulturu a nepovyšovat
ji nad jiné, vytvářet vědomí multijazykové
Evropy, začínat s výukou cizích
jazyků v raném věku, podporovat
mobilitu a rozvoj bádání o nové
jazykové situaci Evropy.
Ve srovnání s jinými přistupujícími
státy jsme trochu zaspali ve škole. Je třeba
věnovat se výuce cizích jazyků, což
přináší velké výzvy pro didaktiky cizích
jazyků. Budeme muset zvážit, zda je pro
naše žáky důležitější umět dobře gramatiku,
nebo si koupit lístek na vlak či pozvat
slečnu na rande. Vždyť jazyk má
Evropany sbližovat. A nezapomínejme
na toleranci a vztah k menšinám. Žijí
zde s námi a chodí do našich škol. Naši
učitelé, účastníci Fora bohemica, je učí
češtině. Tak ať se jim práce daří.
Karla Ondrášková,
garant Fora bohemica
a docentka na katedře českého jazyka PdF MU
XXII. Forum bohemicum se zabývalo jazyky v EU
Je známou věcí, že pro rozvoj nestačí
nakoupit samotnou techniku, pokud
nejsou k dispozici lidé, kteří by dokázali
nabízené možnosti plně využívat.
Proto jsou prostředky z Evropského
sociálního fondu v Operačním programu
Rozvoj lidských zdrojů investicí
do lidí, kteří mají realizovat změny
ve formách a metodách vzdělávání.
Název projektu je Nechť studuje kdokoli,
kdekoli a kdykoli.
Největší objem finančních prostředků
z Evropského sociálního fondu pro
podporu terciárního vzdělávání, výzkumu
a vývoje získala ze všech českých
vysokých škol Masarykova univerzita,
následovaná shodou okolností
právě partnerskou institucí v tomto
projektu VŠB Technickou univerzitou
Ostrava.
Na VŠB-TU již druhým rokem využívají
volně dostupný vzdělávací systém
LMS Moodle, jenž umožňuje realizovat
vzdělávání efektivní a současně
přívětivé. Masarykova univerzita šla
v zajištění systému řízení výuky vlastní
cestou a doplňuje potřebné funkce
do univerzitního informačního systému.
Rozdílnost technických platforem
však není při dodržování jistých
standardů překážkou spolupráce.
Na obou školách absolventi jejich
e-learningových kurzů mají pocit, že
výuka je šitá na míru právě jim, že se
dokáže přizpůsobit jejich možnostem
a schopnostem, ba dokonce někdy
konstatují, že komunikace v mnohém
předčí prezenční výuku. Pedagogové
pochopitelně stále doplňují kurzy zakládáním
on-line samostatných úkolů,
testů, autotestů a jiných nástrojů zpětné
vazby.
Důležitá je rovněž účinná motivace
studia bez přímého kontaktu s učitelem
a spolužáky. Zde začíná nová,
nezbytná a nezastupitelná role pedagoga.
Jen on dokáže vytvářet a podněcovat
interaktivní motivující prostředí
pro vzdělání studentů. V době konání
projektu se očekává proškolení asi
dvou a půl tisíce lidí.
Technické otázky při realizaci celého
projektu pomáhají řešit odborníci
z FI MU, konkrétně RNDr. Tomáš
Pitner, Ph.D. a RNDr. Jaroslav
Ráček, Ph.D. Věříme, že vzájemná
spolupráce vyústí do významných
multiplikačních efektů jak v době realizace
projektu, tak i po jeho skon-
čení.
Josef Prokeš,
docent na katedře informačních technologií FI
Nechť studuje kdokoli, kdekoli a kdykoli
FI se podílí na projektu rozvoje nových metod vzdělávání
Prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc., duchovní
otec Fora bohemica, vystoupil s obsáhlým
příspěvkem Kolik Evropanů, tolik jazyků. Foto:
Ondřej Ženka.
Ubytovací stipendia na podzim
2005
Masarykova univerzita na podzim
roku 2005 poprvé přiznávala ubytovací
stipendia. Tento nový typ
stipendia zavedla změna Stipendijního
řádu MU s účinností od 1. října
2005, a to v návaznosti na změnu
dotačních pravidel Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy ČR
v oblasti podpory ubytování vysokoškolských
studentů. Transformace
dotací na ubytování v kolejích vysokých
škol na dotaci na ubytovací
stipendia byla vyjednána mezi reprezentací
vysokých škol a státem v letech
2003 až 2004 a iniciativa k tomuto
kroku vzešla od Studentské
komory Rady vysokých škol.
Podmínky nároku na ubytovací
stipendium splňovalo na podzim
2005 na Masarykově univerzitě téměř
14 500 studentů prezenční formy
studia. Žádost o ubytovací stipendium
podalo 12 421 studentů.
Po aktualizaci údajů matriky studentů
prostřednictvím SIMS (Sdružené
informace matrik studentů) bylo
rozhodnuto o přiznání ubytovacích
stipendií 11 332 studentům. Ostatní
žádosti o přiznání ubytovacího
stipendia byly zamítnuty. Studijní
odbor rektorátu přijal čtyřiadvacet
žádostí o přezkoumání nepřiznání
ubytovacího stipendia, o nichž
v souladu se zákonem o vysokých
školách rozhodl rektor. V deseti případech
vyšla najevo chyba v matrice
studentů na jiných vysokých školách
a stipendium bylo pro přezkoumání
přiznáno. Čtrnáct žádostí o přezkoumání
bylo zamítnuto jako ne-
důvodné.
Někteří studenti také neposkytli
potřebnou součinnost pro výplatu
ubytovacího stipendia, neboť neuvedli
správné číslo účtu a nereagovali
ani na výzvu k jeho upřesnění. Ve
třinácti případech proto bylo již přiznané
ubytovací stipendium studentům
odňato.
Celkem univerzita na podzim 2005
na ubytovacích stipendiích vyplatila
19281366 korun.
Od roku 2006 se ubytovací stipendia
budou přiznávat vždy na kalendářní
půlrok, tedy na leden až červen
a červenec až prosinec. Sběr žádosti
bude probíhat i nadále prostřednictvím
Informačního systému MU.
Jiří Nantl,
vedoucí Studijního odboru RMU
Patočkova medaile profesoru
Janu Šmardovi
Od roku 2000 uděluje Československá
společnost mikrobiologická
Patočkovu medaili vynikajícím
vědcům v oblasti mikrobiologie.
V letošním roce získal cenu emeritní
profesor Lékařské fakulty Masarykovy
univerzity Jan Šmarda. Medaile
mu byla předána na slavnostním semináři
18. ledna 2006 u příležitosti
jeho 75. narozenin. Prof. MUDr. Jan
Šmarda, DrSc. se mimo jiné zabýval
výzkumem kolicinů a jejich účinků
na eukaryotní, zejména nádorové
buňky. Věnoval se také ultrastruktuře
a ekologii sinic. Své poznatky
publikoval v téměř sto padesáti
původních pracích. Dále uveřejnil
přes osmdesát populárně vědeckých
prací a podílel se na vzniku desítek
učebnic biologie pro lékařské fakulty
a střední školy. Od mikrobiologie
se přenesl vědecký zájem profesora
Šmardy i k blízké genetice. Její
základy, současnou úroveň i etická
úskalí vyložil v několika populárně
vědeckých knihách, například v titulu
Člověk v proudu dědičnosti.
-mšTermovizní
kamera detekuje nádory i únik tepla
O termovizní kameře většinou slýcháme ve zprávách, které informují o pátrání po pohřešovaných dětech.
Někdo možná tuší, že se používá i při kontrole elektrických rozvodů nebo při zjišťování tepelných úniků
na stavbách. Málokdo ovšem ví, že termovize se využívá i v medicíně jako pomocná diagnostická metoda.
MUDr. Věra Maryšková předvádí zpracování snímků z termovizní kamery ve specializovaném
softwaru. Foto: Martina Šmídtová.
Místa s výrazně vyšší teplotou na termogramu
lidského těla obvykle naznačují, že něco
není v pořádku. V tomto případě byly termovizí
diagnostikovány varixy (bílá barva).
4 / ÚNOR 2006
UDÁLOSTI