Studium, na kterém se podílí více fakultních
nebo univerzitních pracovišť,
logicky přináší určité organizační
problémy jak pro studenty, tak pro
učitele. Jde ale o relativně standardní
organizační problematiku, která musí
být managementem fakult a univerzity
řešena tak, aby tyto problémy byly
odstraněny nebo alespoň minimalizovány.
Nejde o věc novou, mezifakultní
studium funguje na MU již řadu
desetiletí. Fakulty i univerzita na tuto
činnost mají své orgány a pracoviště
v podobě prorektora, proděkanů a studijních
oddělení. Stejně tak existují
univerzitní pravidla pro mezifakultní
studium, jen je třeba je dodržovat.
Pokud provedeme analýzu aktuálních
problémů, na které poukazují
studenti mezifakultního studia v anketě
provedené na MU, nalezneme čtyři
základní okruhy problémů: rozvrh,
příslušnost k fakultě, studijní požadavky
a informovanost.
Existují ověřené postupy, které zajišťovaly
a zajišťují sestavení rozvrhu výuky,
který je reálný pro studenty i učitele.
V minulosti byla mezifakultní
výuka například mezi PdF a PřF rozvrhována
na společném setkání rozvrhářů
z různých fakult. Toto rozvrhování
výuky mělo časovou prioritu, teprve
pak následovalo sestavení fakultních
rozvrhů. V éře informačního systému
MU by tato technologie měla být ještě
jednodušší. Pokud však podle zkušeností
studentů a učitelů přetrvávají
rozvrhové problémy, může to být díky
obecným rozvrhovým problémům na
jednotlivých fakultách (například malá
kapacita učeben) nebo nedodržováním
pravidel mezifakultního rozvrhování.
Je otázkou, jestli tato pravidla aktuálně
existují, jsou-li správná a zda kvůli
živelným úpravám rozvrhů na začátku
semestru nedochází k jejich narušení.
Každý student mezifakultního studia
je studentem univerzity. Jelikož podle
zákona studium garantují a realizují fakulty,
je zatím třeba, aby byl student na
některé fakultě kmenově veden. K tomu
slouží procedura přijímacího řízení,
jímž je student přijat na určitou fakultu.
Ta se musí postarat o organizaci
jeho studia i v případě mezifakultního
studia. Opět nejde o žádnou novinku,
tento stav existuje mnoho let. Organizaci
mezifakultního studia zajišťují příslušná
studijní oddělení, která by měla
těsně spolupracovat, a v praxi tomu tak
je. Studijní oddělení například společně
zajišťují státní závěrečné zkoušky
a řadu dalších aktivit. Příslušní proděkani
pro studium a přijímací řízení se
v dostatečném předstihu dohodnou
na kombinacích mezifakultního studia
a na podmínkách jeho realizace.
Jelikož v posledních letech probíhá
unifikace studijních podmínek na
univerzitě, nemělo by docházet k významné
různosti studijních požadavků
na studenty. Otázkou je, o jaké
požadavky vlastně jde. Jestliže někteří
studenti upozorňují například na nejasnosti
při stanovování zápočtových
úkolů, nejde o problematiku mezifakultního
studia, ale neujasněné normy
konkrétních učitelů.
Potenciálním slabým místem každé
velké organizace, jako jsou fakulty
nebo univerzita, je systém tvorby
a distribuce informací. Stále zdokonalovaný
Informační systém MU by měl
minimalizovat informační ,,šumy či
bariéry". Stížnosti mezifakultních studentů
na špatnou informovanost mohou
být objektivní, pokud nedostatečně
spolupracují informační zdroje
a distributoři na jednotlivých fakultách.
Mohou být ale i subjektivní, kdy
student nemá dostatek dovedností či
snahy informace vyhledávat.
Univerzita jako právní subjekt má
podle zákona právo uskutečňovat
studijní programy. Orgány fakulty
mají sice zákonné právo rozhodovat
nebo jednat jménem vysoké
školy ve věci tvorby a uskutečňování
studijních programů, avšak akreditace
studijních programů je opět
udělována univerzitě. Toto silné
zákonné postavení univerzity vůči
studiu ji opravňuje mimo jiné ke
stanovení jednotných pravidel pro
realizaci studia na všech fakultách.
Téma: Mezifakultní studium na Masarykově univerzitě
Přírodovědecká fakulta poskytuje
mezifakultní studium ve spolupráci
s pěti fakultami MU ­ Filozofickou
fakultou, Pedagogickou
fakultou, Fakultou informatiky,
Ekonomicko-správní fakultou
a Fakultou sportovních studií.
Tradičním typem mezifakultního studia
je studium k získání kvalifikace
učitele. Jde o kombinace některého
přírodovědného předmětu s anglickým
jazykem a literaturou, historií,
hudební výchovou, speciální pedagogikou,
výtvarnou výchovou, oborem
animátor pohybových aktivit a informatikou.
Ve spolupráci s Pedagogickou
fakultou a Filozofickou fakultou
jsou rovněž nabízeny předměty společného
základu učitelského studia.
Ve spolupráci s Ekonomicko-správní
fakultou se vyučuje obor Matematika
­ Ekonomie. Mezi nedávno
akreditované obory Přírodovědecké
fakulty patří bakalářské studium Chemie
­ konzervování ­ restaurování,
které bylo připraveno rovněž ve spolupráci
s Filozofickou fakultou. Cílem
studia, které v současné době navštěvuje
v prvním a druhém ročníku jedenadvacet
studentů, je připravit pracovníky,
kteří budou schopni stanovit
rozsah poškození kulturních předmětů
a navrhovat vhodné postupy a materiály
pro jejich konzervování a restaurování.
Přitom studenti získávají
vědomosti nejen z chemie, ale rovněž
z muzeologie a historie umění.
Dalším typem mezifakultního studia
je odborné studium realizované v geologickém
studijním programu ve spolupráci
s Filozofickou fakultou (pouze
v bakalářském stupni). Jde o kombinaci
Geologie a Archeologie a jednooborové
studium Muzeologické geologie.
Podle ohlasu studentů je studium zejména
předmětů FF v této kombinaci
poměrně náročné, proto někteří z nich
přestupují na odbornou geologii.
Obecně je podle názoru studentů
studium učitelských kombinací s obory
FF (obvyklé jsou kombinace s anglickým
jazykem a literaturou) skoro
stejně náročné jako jednooborové studium
na FF. Také v přijímacím řízení
klade FF stejné požadavky na své uchazeče
a uchazeče o učitelské kombinace
(v případě PřF kombinace s matematikou,
respektive s geografií). Proto
se na tyto kombinace dostává jen velmi
málo studentů, dokonce v posledních
dvou letech nebyl nikdo přijat na
kombinaci M-AJ, což je v dlouhodobém
horizontu velká škoda.
Hlavní problémy mezifakultního
studia vidíme v obtížné koordinaci
přípravy rozvrhu, na což poukazují
rovněž studenti. Je to dáno odlišnými
zvyklostmi zúčastněných fakult při
tvorbě rozvrhu a nedostatkem komunikace
mezi fakultami. Mezi další problémy
patří také historicky dané odlišnosti
při organizaci studia, špatná
informovanost studentů kmenově příslušejících
na jinou fakultu o aktuálních
změnách, přístup ke zdrojům
(například licencovaný SW) omezený
na konkrétní fakultu.
K dalším významným oblastem mezifakultní
spolupráce patří rovněž výuka
bloků předmětů či jednotlivých
předmětů primárně určených studentům
jiné fakulty. Jde především o výuku
základních matematických předmětů
v programech Fakulty informatiky
(kde je PřF poskytovatelem výuky), dále
o výuku lékařských předmětů v biologických
oborech a v lékařské fyzice
nebo o výuku informatických předmětů
v matematických oborech (kde je
PřF odběratelem). Moderním oborem,
který spojuje přírodovědné a lékařské
předměty s matematickými a informatickými
technikami statistického zpracování
dat, je nově koncipovaný obor
Matematická biologie (v bakalářském
a magisterském stupni v něm studuje
celkem sedmadvacet studentů).
Domníváme se, že mezifakultní
studium má velké možnosti rozvoje,
v dvouoborovém i jednooborovém studiu.
Například o kombinace přírodovědných
oborů a společenskovědních
oborů na FSS nebo oborů na Právnické
fakultě by byl jistě mezi studenty zájem
a jejich potřebnost a uplatnění v praxi
by byly velmi dobré. Také jednooborové
mezifakultní studium, jehož příkladem
je zmiňovaná Matematika ­ Ekonomie,
má své výhody (studenti nejsou
přetěžováni) a perspektivy. Za významný
krok ke sladění požadavků fakult
považujeme jednotný studijní a zkušební
řád MU a společnou metodiku
přidělování kreditů na MU.
Mezifakultní studium jistě přináší
mnohé administrativní těžkosti (to
ostatně i studium mezioborové vnitrofakultní),
na druhou stranu však poskytuje
i výhody ­ zejména z hlediska dalšího
profesního působení. Umožňuje studentům
poznat pracovní a badatelské
zvyklosti v různých oborech a nezřídka
přitom pomáhá i k lepším kontaktům
mezi akademickými pracovníky.
Zuzana Došlá,
proděkanka pro vnější vztahy PřF
Michal Bulant,
proděkan PřF pro informační
a komunikační technologie
Mezifakultní je dnes v podstatě každé studium
Mezifakultní studium z pohledu Přírodovědecké fakulty MU
Možnosti studovat mezifakultně
využívá nemalý počet studentů
Masarykovy univerzity.
Těm, kteří znají úskalí tohoto
typu studia, jsme položili tyto
otázky:
1. Proč jste se rozhodli zvolit
mezifakultní studium?
2. Jaké komplikace přináší mezifakultní
studium a jaké největší
problémy jste s ním dosud měli?
3. Jste spokojeni s tím, jak
systém mezifakultního studia
funguje?
4. Co by se podle vás mělo
změnit?
Alena Stejskalová, 22 let, FSS/FF
1. Chtěla jsem jít na žurnalistiku, kterou
lze studovat jen dvouoborově.
Na FSS mi ale žádný další obor příliš
nevyhovoval, tak jsem zvolila češtinu
na FF. Čili mezifakultní studium přišlo
samo od sebe.
2. Občas je problém
s rozvrhy bývají
nekompatibilní.
Ale to je
myslím problém
všech víceoborových
studentů
(i v rámci jedné
fakulty). Takže
jediný problém
bývá zápis do semestru.
Přestože si ho v ISu odkliknu,
zapíší mě pouze na FSS a na FF si musím
buď poslat e-mail nebo to vyřídit
osobně. Ale to není tak náročná věc.
3. Nenapadají mě žádné velké zádrhely
a komplikace, takže to zřejmě funguje.
Jediné, co mně vadí, je současná
větší vzdálenost mezi FF a FSS. Občas
mám na mezifakultní běh jen pět mi-
nut!
4. Fakulty by mezi sebou mohly více
komunikovat. Ale dokonale sladit například
rozvrhy není podle mě usku-
tečnitelné.
Jiří Chlubný, 22 let, FF/PřF
1. Mezifakultní
studium mi nabízelo
jedinou
šanci, jak se stát
středoškolským
učitelem dějepisu
a zeměpisu.
A jelikož s takovým
cílem jsem
šel na MU, nebylo
co řešit.
2. Bez komplikací se to neobejde.
Velkým zlem jsou problémy s splněním
požadavků obou fakult a jejich
občasná nekompatibilita. Bývá i dost
problémů s rozvrhem ­ určitě trávíme
v lavicích více času než běžný
student. Ke koloritu patří také stálé
bleskové přebíhání mezi fakultami.
Dalším problémem, lidským, je to,
že člověk nepatří do žádného přesně
daného kolektivu a pohybuje se
mezi spoustou lidí hned několika
ročníků. Na druhou stranu má však
o to větší šanci poznat mnoho zajímavých
lidí.
3. Systém v sobě skutečně podle mého
názoru chyby neskrývá, respektive
o nich nevím.
4. Ocenil bych opravdu přesné informace
o požadavcích obou fakult
a jejich plány s učitelskými obory.
Již několikrát mě a kolegy během
studia nějaký požadavek výrazně
překvapil.
Jiří Sedláček, 27 let, FSpS/PdF
1. Dvouoborové
studium tělesná
výchova
a zeměpis jsem
začal studovat
ještě pod hlavičkou
Pedagogické
fakulty. Poté,
co jsem toto
studium předčasně
ukončil, jsem si podal znovu
přihlášku na nově otevřenou Fakultu
sportovních studií a dostal jsem se tak
znovu na tělocvik/zeměpis, které už se
vyučovaly mezifakultně.
2. Zpočátku byl problém s tím, že na
FSpS jsem byl na bakalářském studiu
a na PdF na magisterském. Ale to se
podařilo vyřešit, řekl bych ke spokojenosti
všech. Další menší problém
bývá někdy s tvorbou rozvrhu, kdy se
ne vždy podaří sladit nabídku obou
fakult. V určité dny se tak může stát,
že mám několik hodin střídavě na Poříčí
(PdF) a v Komárově (FSpS). Největší
problém je totiž ve vzdálenosti
obou fakult. Navíc výuka FSpS probíhá
ještě na Údolní a plavat se jezdí
na Lesnou. Někdy je opravdu problém
stihnout výuku včas. Musím
však říct, ze většina pedagogů to chápe
a jsou ochotni nějakou tu minutku
tolerovat. Vše podle mě vyřeší nebo
alespoň hodně usnadní nový kampus
v Bohunicích.
3. Až na zmiňované drobnosti si
myslím, že systém funguje dobře
a já osobně jsem spokojený.
4. S tou rozházeností by se určitě mělo
něco udělat, ale to snad časem vyřeší
kampus.
David Povolný
Největším problémem je přebíhání mezi fakultami
/pokračování na straně 6
5DUBEN 2006 /
FÓRUM