Masarykova univerzita poskytuje kurzy pro celoživotní vzdělávání sester
Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví. Proto katedra ošetřovatelství LF MU nabízí možnost postgraduálního celoživotního vzdělávání sester na akademické půdě. Zaměřuje se na získání odborné způsobilosti sester v rámci certifikovaných kurzů. Doposud byly na katedře ošetřovatelství akreditovány tři certifikované kurzy určené pro celoživotní vzdělávání sester a v červnu byl úspěšně ukončen první z nich - certifikovaný kurz Specifická ošetřovatelská péče o chronické rány a defekty.
V souladu se změnami, které probíhají v rámci transformace zdravotnické a ošetřovatelské péče, dochází ke změnám ve vzdělávání a přípravě zdravotníků. Ty se týkají nejen pregraduální přípravy na výkon povolání, ale také takzvaného celoživotního vzdělávání.
U nelékařských zdravotnických pracovníků, kam jsou zařazovány také všeobecné sestry, je dána povinnost celoživotního vzdělávání legislativně. Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.
Významnou roli při vzdělávání všeobecných sester hraje katedra ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Umožňuje nejen pregraduální vzdělávání (v rámci bakalářských a magisterských studijních programů), to znamená získání způsobilosti k výkonu povolání, ale také získání odborné způsobilosti sester v rámci specifické ošetřovatelské péče.
Třiatřicetiletý Michal Kozubek studoval na Oxfordské univerzitě a v současné době působí na Fakultě informatiky MU. Foto: Archiv M. Kozubka.
Proč jste si vybral Masarykovu univerzitu?
Lákalo mě studium na nějaké známé univerzitě, ale školné a pobyt v zahraničí byly finančně neúnosné a tehdy bez možností stipendií. Zůstal jsem tedy při zemi a vybíral mezi Masarykovou a Karlovou univerzitou. Jelikož mi nabídka Masarykovy univerzity vyhovovala, rozhodl jsem se pro studium v místě bydliště, což bylo v té době již Brno.
Co vás lákalo na informatice?
Na základní a střední škole mě vždy nejvíce bavily matematika, informatika a fyzika. Kombinaci všech tří oblastí jsem nenašel, tak jsem si vybral kombinaci prvních dvou. Tehdy se obor Přírodovědecké fakulty jmenoval Matematická informatika. Fyziku, konkrétně optiku, jsem pak dostudoval až v rámci doktorského studia během stáže na Oxfordské univerzitě v akademickém roce 1995/96.
Měla pro vás tato stáž ze všech, které jste absolvoval, největší význam?
Ano. Měl jsem tam totiž možnost pracovat v jednom z nejznámějších týmů na světě, který se zabývá optickou mikroskopií. Jinak se ale domnívám, že každá zahraniční stáž člověka obohatí. Když vidíte, jak to funguje jinde, dostanete řadu nápadů, co zlepšit doma. Proto se snažím během svých pobytů v zahraničí domluvit i možnost výměnných pobytů pro doktorandy a diplomanty z Brna.
Čemu se na Fakultě informatiky věnujete?
Hlavní oblastí, kterou se zabývám ve výzkumu i výuce, je pořizování a zpracování digitálních obrazových dat. Je to oblast důležitá a velmi perspektivní, neboť pro většinu lidí je hlavním smyslem zrak a drtivou většinu informací vnímáme právě v obrazové podobě. Stejně tak
Jednou z forem celoživotního vzdělávání je certifikovaný kurz, jehož absolvováním se získává odborná způsobilost pro úzce vymezené činnosti. V kurzu studovalo šestnáct všeobecných sester, které po absolvování všech modulů teoretické části kurzu a praktické stáže (celkem osmdesát hodin výuky) a složení závěrečné zkoušky získaly odbornou způsobilost k poskytování ošetřovatelské péče osobám s chronickými ranami ve spolupráci s dermato-venerologem či praktickým lékařem v souladu s příslušnou vyhláškou.
Výuka v kurzu byla zajištěna odborníky z oblasti dermatovenerologic, geriatrie, nemocniční hygieny a epidemiologie a ošetřovatelství. Studující získali také informace z oblasti materiálů vlhkého hojení ran. V rámci všech modulů neprobíhá pouze teoretická frontální výuka, ale studenti v kurzu byli aktivně
Na kurzech jsou studenti aktivně zapojeni do výuky v rámci skupinových činností s využitím moderních prostředků a metod. Foto: Andrea Pokorná.
zapojeni v rámci skupinových činností s využitím moderních výukových prostředků a metod.
Na základě zájmu účastníků kurzu, kteří by uvítali i jiné odborně zaměřené certifikované kurzy (například stomie,
problematika bolesti, nutriční terapie, zdravotnická dokumentace, práva nemocných a zdravotnických pracovníků), se budou na katedře připravovat další kurzy.
Andrea Pokorná
Přišlo mi škoda utíkat v historické chvíli, říká třiatřicetiletý docent
Třiatřicetiletý Michal Kozubek z Fakulty informatiky se již v osmadvaceti letech stal docentem. Přišel s metodou zobrazování buněk a jejich částí pomocí speciální digitální kamery umístěné na výstupu optického mikroskopu. Tato metoda má pomoci v medicíně. Kozubek pobýval na několika akademických stážích v zahraničí. Vždy se však vrátil a zůstal věrný Masarykově univerzitě. Říká, že koníčků má sice hodně, ale volného času je čím dál míň. „Samozřejmě rád fotím, filmuji a zpracovávám pořízený materiál, což je profesionální deformace," usmívá se úspěšný mladý vědec, který tráví volné chvíle nejraději s rodinou.
většina přístrojů kolem nás zaznamenává či zpracovává dvou nebo trojrozměrné obrazy. Je to třeba ultrazvuk, počítačové rozpoznání identity podle otisku prstu či obrazu sítnice, digitální kamera nebo fotoaparát.
Vzrůstající vliv takovýchto zařízení se jistě promítl i do studia na Fl.
S rostoucí poptávkou po odbornících na počítačové zpracování obrazu jsem se na fakultě snažil rozšiřovat výuku v dané oblasti. Začal jsem v roce 2000 základním přehledovým kurzem, na nějž navázaly další specializované předměty, které učím společně s kolegy a které vytvořily základ oboru Zpracování obrazu. Tento obor nabízí fakulta jako novinku.
Jiné univerzity tento obor nemají?
Obor s tak širokou nabídkou předmětů v oblasti zpracování obrazu budete na jiných univerzitách ve světě hledat těžko. Doufám proto, že nový obor přiláká do Brna i studenty ze zahraničí, zejména diplomanty a doktorandy.
Nyní pracujete v Centru analýzy biomedicínského obrazu na Fl. Co je náplní vaší práce?
V diplomové práci jsem se zaměřil na obrazy buněk a jejich části pořízené spe-
ciální digitální kamerou umístěnou na výstupu optického mikroskopu. Jak kamera, tak mikroskop jsou plně řízeny počítačem pomocí vlastního softwaru. Nejprve jsem vymýšlel a programoval sám, po ukončení doktorského studia jsem postupně dal dohromady tým, který mi pomáhá. Snahou těchto lidí je optimalizovat kvalitu obrazu buněk získaného z optického mikroskopu a také automatizovat celý proces snímání a následného zpracování obrazové informace.
K čemu je to užitečné?
Kvalita obrazu je potřebná proto, abychom dokázali lépe zviditelnit struktury a procesy probíhající uvnitř buněk. Automatizace nám zase umožňuje pořídit a zpracovat velké množství obrazů, tedy zvýšit kvantitu potřebnou pro statisticky významné závěry. Celá automatická sestava obsahující počítač, motorizovaný mikroskop, programovatelnou kameru a příslušný software se pak nazývá obrazový cytometr. První obrazový cytometr jsme společně s kolegy z Biofyzikálního ústavu v Brně sestrojili zhruba před deseti lety. Od té doby postupně ještě další tři.
Co vás na vaší práci nejvíce baví?
Baví mě tvůrčí proces - člověk má jistou  akademickou volnost se rozhod-
nout, co bude dělat. Sám ale toho neudělá tolik, jako když pracuje v týmu. Měl jsem to štěstí, že po ukončení doktorského studia mi FI nabídla možnost založení vlastní skupiny a vlastní laboratoře, čehož jsem využil.
Proč se tak akademicky úspěšný mladý člověk jako vy neodstěhuje do zahraničí a nerozvíjí se tam?
Popravdě řečeno, už jsem o odchodu několikrát vážně uvažoval. Pravidla hry v české vědě mě totiž občas přivádějí k zoufalství. Nicméně vždy se snažím sám sebe přesvědčit, že je to jen přechodná záležitost a brzy se to zlepší.
Proč jste tedy zůstal věrný Masarykově univerzitě?
Brno prochází po výzkumné stránce dost prudkým rozvojem a vize do budoucna nejsou vůbec špatné. Kam-pus se nyní dokončuje a připravuje se Středoevropský technologický institut. U obou těchto projektů jsem byl požádán, abych se zapojil do jejich přípravy a plánování. Souhlasil jsem a bral to jako poslání a příležitost být u toho, když se v Brně realizuje historicky největší rozvoj výzkumných kapacit. Celkově mi vždy přišlo škoda v této historické chvíli utíkat pryč.
Pavla Ondrušková
Jsou ještě potřeba tištěná skripta? Zkušenosti z Ekonomicko-správní fakulty
Návštěva fakultního skladu publikací nezavdává obvykle mnoho důvodů k radosti. Na první pohled jsou patrné rozdíly v objemu zásob. U jednoho titulu je k maní už jen několik málo kousků - nebo dokonce žádné, jiné tituly jsou zastoupeny hromadami neprodejných, rychle zastarávajících kusů. V nich jsou pak umrtveny nemalé finanční prostředky a šance na jejich revitalizaci je obvykle jen iluzorní. Narážíme na hlavní problém v oblasti produkce výukových publikací. Je to plánování optimálního nákladu tištěných publikací a -mnohdy - jejich obtížná prodejnost. Dlouhodobější analýza nákladů, vý-
nosů a skladových zásob nám už v roce 2005 signalizovala neudržitel-nost dosavadního stavu, a tak logicky vyvstávala otázka, co dál.
Využití zdánlivě jednoduchého řešení, které se na první pohled nabízí, představuje poměrně složitý a komplikovaný problém, do kterého vstupují i ne zcela racionální prvky. Reč je o přechodu k elektronickému publikování, které se na vysokých školách začíná prosazovat.
Začněme ale po pořádku. Jak tedy vzniká „neprodejnost"? Na začátku obvykle bývají „velké oči" autora, který často v dobré víře - „aby náklad stačil" - ho nadhodnotí. Druhým fak-
torem jsou stále rostoucí ceny polygrafických prací a naopak poměrně nízké ceny kopírovacích služeb. Studenti mají v této otázce jasno. Z odpovědí 372 posluchačů prezenčního studia ESF vyplynulo, že více než polovina z nich považuje kopírování skript za výhodnější než jejich koupi. Navíc - 55 procent studentů považuje ceny prodávaných skript za velmi nebo spíše vysoké. Do ceny přitom vstupují jen nejnutnější nákladové položky a fakulta prodejem nedosahuje žádného zisku. Do prodejnosti také intervenují činitelé vně sféry našeho vlivu. Sebelépe napsaná skripta o  sociální politice nebo  financová-
ní veřejného sektoru se okamžikem přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů stávají prakticky neprodejnými.
Přechod k elektronickému publikování
A jak to tedy nakonec všechno dopadlo? Fakultní veřejnost byla elektronickému publikování nakloněna. Celkem 61 procent studentů by souhlasilo s plným přechodem fakulty k elektronickému publikování, a to i za předpokladu, že by ve hře bylo stanovení určitého nevysokého paušálního poplatku. Mezi učiteli měl přechod  k elektronickému publiko-
vání dokonce 73 procentní podporu. A tak po sérii nikoli úplně jednoduchých a přímočarých vyjednávání vyšla již v roce 2006 první elektronická skripta a pro rok 2007 bylo přijato rozhodnutí plánovat ediční činnost do dvou skupin „produktů". První z nich představují takzvané „konkurenceschopné tituly", které mají šanci se prosadit na širším knižním trhu CR. Ty jsou vydávány ve spolupráci s renomovanými nakladatelstvími a výhradně v knižní podobě. Druhou skupinu tvoří užší, specializované tituly, které vycházejí v tištěné podobě jen v nákladu dvacet pět kusů. /pokračování na straně 6 ►
prosinec 2007 / muiiLcz    5
UDALOSTI
/pokračováníze strany 5 ► Jsou určeny pro autory, dále jako takzvané povinné výtisky a exempláře pro knihovnu. Elektronické verze skript nebo distančních studijních opor jsou pro oprávněné osoby umístěny v IS MU, v sekci studijních materiálů. Distanční studijní opory jsou určeny posluchačům kombinovaného studia, kde je předpokládán větší objem samostudia, a proto jsou kladeny i vyšší nároky na jejich metodickou úroveň. S využitím podpory e-techniků jsou také umístěny v IS, podle možností jsou však ještě dále rozšiřovány o hypertextové odkazy (jak v rámci dokumentu,
tak na externí zdroje) či záznamy z přednášek. Nejdokonalejší formou je pak plně interaktivní studijní text, který navíc k výše uvedenému obsahuje i autokorekč-ní testy a využívá dalších možností, které IS MU v rámci e-learningu nabízí.
Možnost umístit výukové publikace na ELPORTÁL MU, nebo E-PORTÁL? kde by byly přístupné veřejnosti, je zatím využívána spíše ojediněle. Svou roli zde možná hraje určitá psychologická bariéra, či kalkulace, která říká: proč já bych měl skriptum/publikaci, se kterým jsem se kdovíjak mořil, dávat zdarma a zcela volně k dispozici komukoli na internetu?
Doplňky elektronického publikování
Doplňkem elektronického publikování je naše spolupráce, kterou jsme letos navázali se společností Tribun EU, s. r. o. Poskytuje službu nazvanou Knihovnička (www.knihovnicka.cz). V podstatě je to „tisk na vyžádání" již od nákladu jeden ks skript s dodáním do druhého dne do fakultní prodejny knih v cenách, kterým ceny kopírování zatím nemohou konkurovat. Dále se nabízí také možnost vydávat takzvaná sponzorovaná skripta (s reklamou sponzora), u kterých je možné dosáh-
nout dalšího snížení ceny až o 20 °/o. Tímto způsobem je otázka prodejnosti či neprodejnosti výukových publikací vyřešena, navíc se veškeré transakce odehrávají v prostoru, do kterého fakulta nemusí žádnými aktivitami vstupovat.
A do budoucna?
Lynne Brindley, výkonná ředitelka British Library, již před dvěma lety předpovídala přechod od tištěného k digitálnímu publikování v roce 2020. Říká, že mnoho lidí si všímá národního přechodu k digitálnímu vysílání. Méně známý
je fakt, že podobný trend již probíhá ve světě publikování: kolem roku 2020 bude 40 % britských výzkumných monografií dostupných jen v elektronické podobě, dalších 50 % bude dostupných v obou formátech (tištěném i digitálním) a jen zbývajících 10 % nových titulů bude dostupných v tištěné podobě. Možná že i díky projektu elektronických skript budeme lépe připravení na to, co nás čeká a co nás nemine.
Jaroslav Nekuda, SVI ESFMU Více najdete na internetových stránkách http://info.muni.cz
Právnická fakulta spustila nový cyklus konferencí
Konferenci nazvanou Dny veřejného práva se v polovině listopadu rozhodla uspořádat Právnická fakulta Masarykovy univerzity ve spolupráci s Právnickou fakultou Trnavské univerzity. Dvoudenní setkání evropských odborníku probíhalo v několika sekcích, nad nimiž převzali záštitu přední osobnosti českého práva.
„Jsem dekankou zatím šest měsíců a jedna z mých velkým představ byla učinit Právnickou fakultu ještě více nejen pedagogickým, ale také vědeckým pracovištěm, a rozvinout mezinárodní spolupráci," komentovala děkanka PrF Naděžda Rozehnalová motivaci pro pořádání této události a dodala, že by chtěla v příštím roce ustálit cyklus konferencí, které by se konaly vždy na jaře i na podzim. Příští rok by se tak na jaře měl konat již druhý ročník konferen-
ce PFAMEI, jejímž cílem je prezentace výsledků vědecké práce doktorandů a mladých vědců, a v podzimních měsících by se měla ustálit tradice podzimních dnů práva.
Letošního prvního ročníku se zúčastnili hosté zejména z okolních států -z Rakouska, z Polska a z Maďarska, ale také z Běloruska a z Litvy a pozvání přijali i hosté ze Švýcarska a z Nizozemí. Oblasti, kterými se ve svých přednáškách a diskuzích zabývali, byly
sekce trestního práva, nad kterou převzala záštitu nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, dále sekce ústavního práva, nad kterou převzal záštitu předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, sekce správního a finančního práva, nad kterou převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, a také sekce mezinárodního a evropského práva, nad kterou převzala záštitu děkanka Rozehnalová.
David Povolný
Na konferenci Dny veřejného práva se sjela řada významných zahraničních i Dr. Matthias Leech ze Švýcarska (vlevo) a Dr. lan Curry-Sumner z Nizozemi David Povolný.
hostů, mezi jinými (uprostřed). Foto:
Rozvojové země si uvědomily svoji vyjednávači sílu,
říká Dr. lur. Matthias Oesch z University v Bernu ve Švýcarsku, se kterým jsme se sešli k rozhovoru o právu Světové obchodní organizace.
Přijel jste přednášet o právu Světové obchodní organizace? Jak je to se znalostí tohoto práva v Česku?
Pracuji v této oblasti již několik let a vím, že tato problematika se ve světě těší stále větší oblibě. Z vlastní zkušenosti však vím, že dobré informační zdroje o právu Světové obchodní organizace, je
těžké v jednotlivých zemích najít. Považuji za velký úspěch, že se brněnské právnické fakultě podařilo navázat velice cenné kontakty s odborníky z celého světa a že tak pro své studenty připravila celý seriál přednášek o právu Světové obchodní organizace, který podle mých informací, zahájil přední americký právník Gary N. Horlick z Washingtonu.
Proč vy osobně se tímto tématem zabýváte?
Díky mému učiteli je ve mně cosi jako poslání přesvědčit lidi, aby si uvědomili relevantnost Světové obchodní organizace (WTO). V devadesáti devíti procentech informují média o případech týkajících se WTO negativním způsobem - je to pochopitelné, protože vděčné téma
jsou zejména tisíce demonstrantů protestujících proti zlé WTO, která vnucuje liberální trh celému světu. A to prostě a jednoduše není pravda. Abychom pochopili, proč to není pravda, musí se ale najít nějaký mechanismus, který bude schopen napravit tuto situaci.
Když zastáváte takový názor, jak reagujete na připomínky, že WTO nemá legitimní nástroj rozhodování a nahrává bohatým státům?
Pokud jde o nelegitimní rozhodování -tato výhrada je zřejmě pravdivá, ale je také pravda, že na papíře existuje princip konsenzu, který umožňuje, aby se na
souhlasu musela usnést kvalifikovaná většina. Tento princip však nebyl až na pár výjimek použitý. To by se jistě mělo napravit. Pokud jde o další část vaší otázky. V kole rozhovorů v Doha, které probíhá nyní, je jasně vidět, že rozvojové země začaly držet spolu a nutit vyspělé země k závazkům, což nebyl příklad předchozího Uruguayského kola - to bylo podle názoru poslední kolo, kde vyspělé státy mohly vnucovat rozvojovým zemím pravidla, která tyto země samy nechtěly přijmout. Teď si začínají uvědomovat, že mají vyjednávači sílu a že mohou být velmi úspěšné. A to je určitě dobře.
David Povolný
U studentů mě překvapilo množství různých pohledů,
říká jeden z hostů konference Dny veřejného práva Dr. lan Curry-Sumner z Utrechtské univerzity v Nizozemí.
Vy jste nepřijel, pokud vím, jenom kvůli svému vystoupení na konferenci?
Přijel jsem s přednáškou o přeshranič-ním vymáhání výživného pro nezletilé děti v Evropě. Zabývám se totiž evropským rodinným právem. Kromě toho mi ale také bylo nabídnuto, abych zde po jeden týden o této oblasti práva přednášel. O konferenci jsme se dozvěděli, protože jsme se za-
jímali o získání doktorského studenta z Masarykovy univerzity.
Jak vypadá vaše výuka na Právnické fakultě MU?
Očekával jsem, že budu učit nějakých patnáct studentů, ale k mému překvapení jich přišlo šedesát, takže je vidět, že o rodinné právo je v Brně opravdu velký zájem. Byl jsem velmi překvapen množstvím různých pohledů
a zapojením do výuky a také úrovní angličtiny, která je velmi vysoká, v mnoha případech vyšší než v Nizozemí. Všichni studenti také dokáží velmi dobře diskutovat a mají poměrně vyhraněné názory.
Takže pro vás bylo zajímavé slyšet názory z Česka?
Na Utrechtské univerzitě máme řadu studentů z celého světa a samozřejmě
i z Česka, ale když jste v jedné místnosti s několika národnostmi, těžko zachytíte postoj jedné z nich. Návštěva u vás je pro mě určitě zajímavá v tom, že dostávám informace o rodinném právu v Česku z první ruky.
O čem konkrétně jste se studenty například diskutovali?
Řešili jsme třeba otázku svatby stejných pohlaví a registrovaného part-
nerství. Překvapila mě jasná vyhra-něnost názorů skupin, kteří buď obhajovali systém svatby stejných pohlaví, jak je tomu v Nizozemí, a těch kteří nesouhlasili. Měli si toho mezi sebou tolik co říct, že jsem často mohl jen ustoupit a nechat disku-zi běžet. Bylo pozoruhodné slyšet, že studenti v Česku argumentují podobně jako ti u nás. Dokonce bez nějakého rámce si dokáží vyměňovat názory a to je podle mě velmi důležité. Právě na bázi podobné volné diskuze by měla probíhat formulace nediskriminujícího práva v Evropské unii a také ve světě.
David Povolný
Vzdělávací projekt Ekolnkubátor- podpora „zeleného" podnikání
V roce 2006 vznikl projekt Ekolnkubátor, který představuje ucelený balík předmětů o environmentálne přívětivém „zeleném" podnikání. V nadcházejícím jarním semestru projekt otevírá druhý cyklus pro nové zájemce z řad studentů MU. Co je smyslem projektu a co projekt studentům nabízí?
Ekolnkubátor je společný projekt Fakulty sociálních studií, Ekonomic-ko-správní fakulty MU a Nadace Partnerství, který finančně podpořil Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR. Hlavní myšlenkou projektu je připravit studenty pro rozběh vlastního „zeleného" podnikání (např. výroby ekologicky šetrných výrobků, biopotravin, ekologicky  příznivějších   technologií,
Studenti měli možnost navštívit také české zahraniční podniky - jednou z akcí byla exkurze do cementárny. Foto: Kateřina Kobosilová.
poskytování služeb v oblasti ekotu-ristiky či ekologického poradenství). Vedlejším cílem je rozšířit ekonomické vzdělání mezi studenty environmentál-ních oborů a naopak environmentálni vzdělání mezi budoucími ekonomy.
Ekolnkubátor nabízí v rámci jednoho cyklu (jarní - podzimní - jarní semestr) blok třinácti předmětů, přičemž část z nich si studenti volí podle svého zájmu. Vedle klasické výuky je studentům přiblížena i současná realita „zeleného" podnikání formou exkurzí v českých i zahraničních podnicích.
Pro zajímavost, v prvním roce se studenti seznámili s realitou moštárny, spalovny, biozemědělství a recyklace průmyslových odpadů. Další tematické exkurze se týkaly zelené energie (Dra-hanská vrchovina, Dolní Rakousko) a ochrany životního prostředí ve vel-
kých průmyslových podnicích (cementárna, výroba pneumatik). Poznatky z návštěv studenti uplatnili při řešení případových studií, které měly navštívené podniky možnost dále využít.
Závěrečným krokem projektu je zpracování „zeleného" podnikatelského záměru pod dohledem odborníků z praxe. Jednotlivé týmové záměry vyhodnotí odborná komise a vybere nejlepší projekt, který získá finanční ocenění. Ekolnkubátor formou poradenství podpoří studenty, kteří se rozhodnou svůj podnikatelský záměr uskutečnit.
Projekt je otevřen pro studenty denního studia na MU. V současné době je možné přihlásit se do nového běhu. Informace jsou k dispozici na webové stránce inkubator.fss.muni.cz.
Radoslav Škapa
Katedra podnikového hospodářství, ESF MU
6
mUni.CZ / PROSINEC 2007