Informační systém funguje od srpna na nejmodernější technologii
Vydáno dne 22. 11. 2007 (38 přečtení)


Brno – Informační systém (IS) je neoddělitelnou součástí studia na Masarykově univerzitě. Přestože se občas objevují stížnosti na jeho složitost, jen těžko by si studenti život bez něj dokázali představit. V průběhu prázdnin prošel, zřejmě bez povšimnutí většiny studujících, celkovou modernizací, jejíž nejdůležitější součástí byl nákup nového hlavního databázového serveru za přibližně sedm a půl milionu korun. Není to přitom ledajaký server – stejný se používá i ve formuli 1. O novém srdci Informačního systému hovoří Miroslav Křipač z Vývojového týmu ISu.




Proč došlo k výměně serveru? 
Protože ten starý už by to časem přestal zvládat. Objem dat neustále narůstá, neboť přibývá aplikací a hlavně studentů. Taková věc se navíc musí řešit dlouho dopředu – v tomto případě šlo asi o patnáct měsíců – protože je třeba sehnat peníze, vybrat správné řešení a připravit ho. Koneckonců ho pro nás ve Spojených státech vyráběli na zakázku.

V čem je nový server lepší? 
Především se zlepšila výkonnost. Ale běžný uživatel to ani nezpozoruje. Dříve byl systém občas v režimu zvýšené zátěže, kdy nepočítal některé úlohy, které mohl počítat jindy. Tento semestr to běží všechno najednou, neboť výkonu je dost – skutečně to pomohlo.

Takže nový server je stabilnější? 
Co vím, tak v tomto semestru došlo k celkovému výpadku jednou na asi deset nebo dvanáct minut z důvodu softwarové chyby, kterou se podařilo vzápětí opravit. Takže 99,98 % času je server dostupný.

Studenti si na IS občas stěžují. Někomu se zdá moc složitý a třeba během registrace tělocviků je velmi zpomalený. 
Lidé pomlouvají informační systém často. Nedávno si kdosi na diskusním fóru stěžoval, že něco nebylo rozesláno, komu mělo. Pak se ukázalo, že ona osoba něco nezaškrtla, a to byl ten důvod. Velice snadno se chyby svedou na IS, protože to není člověk, takže tím nikoho neurazíte. To je samozřejmě velmi jednoduché. Studenti by se spíš měli zamyslet nad tím, co kdyby IS třeba měsíc nefungoval. Tím samozřejmě neomlouvám situace, kdy opravdu nejede, nebo dojde k chybě, třeba když se zavádí nové verze aplikací nebo nová agenda. Někdy se může stát, že není všechno hned na začátku v pořádku. Ale většina věcí obvykle funguje. Složitost ISu souvisí se složitostí studia na Masarykově univerzitě, které je ale vyváženo velkými možnostmi a jistou volností. A co se týče tělocviku, je to prostě tím, že se v jednu chvíli snaží přihlásit velké množství lidí. Trvá to vždy jen deset nebo patnáct minut. Pro systém je to prostě nevděčná práce – student si všímá jen toho, když nefunguje.

Vypíná se server někdy? 
Moc ne, je to složitá záležitost, která trvá asi půl hodiny, protože se součásti musí vypínat postupně. Jinak je to samozřejmě nastavené tak, aby běžel pořád. Výhoda je, že můžeme vypnout určité komponenty a dělat údržbu, aniž bychom museli vypínat celý systém, takže pro uživatele pořád funguje.

Je cena sedm a půl milionu korun málo nebo hodně?
Náklady na server se dnes kalkulují na rok, protože ten server určitě nevydrží donekonečna. Představujeme si, že minimálně tři roky vydrží, možná déle, možná ne. Stávající cena na jednoho uživatele je šedesát pět korun, což je v podstatě směšná částka. Už vzhledem k tomu, jak je ten server výkonný a jaké jiné servery by se za tu cenu daly pořídit. Je to dané i tím, že naše řešení je poměrně netradiční. Obvykle se takový server používá na úplně něco jiného – na vědecké výpočty v chemii, fyzice nebo v inženýrských oblastech. Tohle použití na informačních systémech je dost unikátní a spolupracujeme s firmou, která to vyvíjí a vyrábí. Na základě naší zkušenosti už to začali nasazovat v dalších oblastech, třeba nemocnice v Kuvajtu, výrobce motorů do letadel v Německu pro Airbus a Boeing nebo McLaren Mercedes v oblasti formule 1. Všichni používají systém velice podobně i na základě našich referencí a toho, jak to u nás funguje. Jde o identickou technologii. Letos, když to bylo nasazováno, tak to bylo největší nasazení této technologie na světě a vyvolalo to poměrně velký zájem.

Jak jsou zajištěna data? 
Pro běžnou dostupnost jsou několikrát uloženy na discích, ke kterým systém přímo přistupuje. Když se jeden pokazí, jako se vám to stane třeba na domácím počítači, systém to opraví za běhu, případně disk můžete vyndat a dát tam za běhu nový. Jeden z disků je vždy záložní a pak se zpětně vymění. Disky jsou na centrálním skladě někde v Belgii, ale do druhého dne jsou schopni ho dodat sem na univerzitu. Celé to zkracuje dobu výpadků. Jinak jsou data ještě zálohovaná na několika místech a různými způsoby, od automatického zálohování do jiné části budovy až po zálohy všech operací, které byly provedeny, což se uchovává ve speciálním, požáru odolném trezoru. Z těchto záloh pak lze systém obnovit, ale samozřejmě tam není ta úplně poslední verze, třeba den stará. Je to na více místech několikrát jištěné a ručně kontrolované. Máme mechanismy, které zajistí, abychom vždy měli i poslední zálohu, která probíhá průběžně. Kdyby teď došlo ke zničení systému, tak ztratíme posledních deset nebo dvacet minut, ale ostatní data budeme mít.