Doba, kdy se vzdělávalo jen
ve školách, studenti seděli
v lavicích a poslouchali
výklad profesora, je dávno
pryč. S rozvojem moderních
technologií nastupují i moderní
výukové metody. Tak
díky internetu můžeme hovořit
o e-learningu. Jak daleko
je v této oblasti Masarykova
univerzita, na to jsme
se zeptali Ing. Jitky Brandejsové
z vývojového týmu
informačního systému MU.
E-learning a Masarykova universita,
jak moc to jde dohromady?
Každá vysoká
škola, pokud chce
rozvíjet e-learning
jako formu
e l e k t r o n i c k é
podpory výuky
v plošném měřítku
v různých typech
studia, musí
mít především kladný vztah k informačním
technologiím. Masarykova
univerzita si ho pěstuje od roku
1998, kdy vyvinula vlastní informační
systém pro podporu studia,
který v sobě dnes integruje mj.
komplexní nabídku e-learningových
nástrojů doplněnou o mnoho
specifických nástrojů souvisejících
s vysokoškolským studiem.
Na MU jsme si vědomi, že kromě
prvního předpokladu, aby učitelé měli
k dispozici kvalitní prostředí pro
tvorbu a využití e-learningu (Informační
systém Masarykovy univerzity,
IS MU), je potřeba poskytnout
učitelům a studentům i další paralelní
služby. Pro individuální uživatelskou
a metodickou podporu existuje na
každé fakultě ,,e-technik", na něhož
se může kdokoli obrátit pro radu
a pomoc. Současně MU disponuje
celouniverzitním pracovištěm, které
vytváří pro učitele multimediální výukové
pomůcky na míru.V neposlední
řadě také zpřístupňuje inspirativní
výsledky a zkušenosti učitelů prostřednictvím
Elportálu (http://is.muni.cz/elportal).
Vývojový tým IS MU
se stará o trvalý rozvoj e-learningových
nástrojů v IS MU a vychází při
tom z podnětů uživatelů.
Co vše e-learning na univerzitě
umožňuje?
MU věnuje e-learningu hodně pozornosti
nejen kvůli rozvinutí distančních
forem výuky, ale velmi prosazuje
elektronickou podporu prezenčního
nebo kombinovaného studia. Proto se
na jedné straně vytvářejí komplexní,
velmipropracovanée-learningovékurzy,
a na straně druhé větší část učitelů
zařazuje do výuky dílčí e-learningové
aktivity. Obojí IS MU umožňuje. Běžný
učitel, který chce zařadit do své vý-
ukydílčíaktivity,odpovídajícíjehopedagogickým
záměrům, tak má možnost
vystavovat statické učební materiály
(html, word, pdf, ...), sbírat domácí
úlohy, eseje, vypracované příklady,
podporovatvolnounebomoderovanou
diskusi, skupinové práce studentů,
hodnotitstudenty,dávatstudentůmtesty
(samoprocvičovací, semestrální ne-
bozkouškové),vytvářetprůzkumy,an-
kety,dotazníky,poskytovataudio-avideonahrávky,
animace a další.
Kontakt učitel­žák je však také
důležitý. Neznamená e-learning
odosobnění výuky?
E-learning v běžné výuce rozhodně
nenahradí učitele ­ jeho role je nezastupitelná.
Ale může se například posunout
od role učitele, který sotva
zvládá odpřednášet povinnou látku,
do role učitele, který přesune určitou
část sdělení látky na informační technologie
(video, studijní materiály, testy
s přístupy k výsledkům) a sám se
věnuje například nejnovějším výzkumům
a zajímavostem na přednáškách
nebo výkladu obtížných pasáží. Ačkoli
počty studentů zejména v bakalářských
programech rostou, přesto
chceme zachovat kvalitu vzdělávání.
Elektronická podpora výuky je často
jedinou cestou, jak toho v kapacitně
nabitých programech dosáhnout.
E-learning je tedy podle vás vhodný
jen k podpoře studia, nebo může
být také plnohodnotnou formou
studia?
Plnohodnotnou formu studia může
představovat pro menší díl vzdělávání
na vysoké škole, například pro
celoživotní vzdělávání, pro nabídku
kurzů jako doplnění jiného studia
apod. Ale i tak je ve většině případů
optimální nabídnout k ucelenému
e-learningovému kurzu tutorování,
nebo kombinaci s menším podílem
kontaktní výuky. Účastník takového
studia má pak lepší možnost získat
jistotu a kontrolu, zda rozumí správně
obsahu, nebo může získat odpovědi
na otázky, pro něž nenašel odpovědi
přímo v kurzu. Jako podpora běžných
forem studia je e-learning úžasným
pomocníkem a skvělým partnerem
učitelů ­ pokud se ho neobávají. A na
druhé straně je na instituci, aby učiteli
pomáhal překonat případný strach
všemi prostředky, které má a které
zde byly zmíněny. Libor Popela
Vědomosti přes internet
14/fi í j e n / 2 0 0 7
Vzdlávání a poradenství
Konstrukce programů odpovídá
cíli studia MBA vychovávat
řídící pracovníky.
Manažerská práce není
funkce, ale profese vyžadující
speciální znalosti a dovednosti
získávané buď praktickými
zkušenostmi, nebo speciálním
vzděláváním, které
musí umožnit uplatnění
v různých oborech
a odvětvích ekonomiky.
Specifikem studia MBA je to, že
dosažení manažerských vědomostí
je realizováno formou obohacení
vlastních zkušeností spoluprací
s ostatními studenty a lektory. Jde
o velmi náročný a interaktivní program
výuky. Dalším specifikem
a kladem těchto programů je jejich
otevřenost pro absolventy neekonomických
oborů, kteří působí na
manažerských postech. Pro takovéto
posluchače navíc programy
MBA představují bránu bezproblémové
komunikace s ekonomicky
graduovanými partnery, spolupracovníky
či podřízenými.
Hlavními pedagogickými nástroji
jsou kombinace přednášek, případových
studií, týmových diskusí,
řešení individuálních či týmových
projektů a esejí. Velký důraz je
kladen na týmovou práci, tvůrčí
metody a týmovou diskusi. Úspěšnost
těchto metod vyžaduje u účastníků
studia předchozí několikaletou
praxi v oboru.
Vedle výkladu teoretických poznatků
je tedy maximálně využívána
interpersonální komunikace,
aby se docílilo synergického efektu
vyplývajícího z týmové práce
manažerů různých zaměření. Průběžné
sdílení zkušeností z manažerské
práce v různých podnicích
v republice i jiných státech v případových
studiích je základem
obohacení praktické složky výuky.
Významnou metodickou složku
výuky představuje realizace závěrečného
projektu a jeho veřejná
obhajoba. Jejich cílem je analýza
vybraného problému z oblasti managementu
a návrhu jeho praktického
řešení.
Bilance programů MBA
Např. na VŠEM je cíl programu
definován následovně: zvládnutí
nároků samostatného řízení středního
a většího podniku z hlediska
znalostí věcného obsahu základních
činností firmy a z hlediska
efektivního uplatnění řídících
schopností při jejich realizaci,
včetně kvalifikovaného přístupu
k vedení lidí a rozhodování. Systémový
charakter rozhodování založený
na odpovídajících odborných
znalostech podporuje zvýšení
schopnosti přizpůsobení se řídícího
pracovníka změnám podmínek
jeho podnikatelských aktivit cestou
restrukturalizace produkčního
zaměření firmy nebo jeho produktové,
objemové či územní expanze
realizované prostřednictvím využití
vlastního ekonomického a finančního
potenciálu nebo ve spolupráci
s partnerskými podniky
srovnatelné či větší velikosti, včetně
zahraničních. Hlavními klady
programů je silná vazba na praxi,
mezinárodní provázanost, praktická
aplikovatelnost.
V podmínkách České republiky
je však problémem postavení
těchto programů v rámci vysokoškolského
vzdělávacího systému.
Český právní systém MBA
neuznává jako akademické tituly
a v rámci organizací spadajících
do kompetence státu nebo státem
jakkoliv řízených mohou nastávat
a nastávají problémy při uznávání
kvalifikačních předpokladů.
U soukromých firem, a zejména
firem zahraničních či se zahraniční
účastí, tyto problémy obvykle
nejsou. V neposlední řadě
je záporem těchto programů,
s ohledem na jejich charakter, vysoká
nákladnost odrážející se ve
vyšších cenách ve srovnání se
standardními programy.
Doc. Ing. Ivo Straka, CSc.,
prorektor pro studium, Vysoká
škola ekonomie a managementu
MBA tituly nemají jen svá pro, ale i proti
Český právní systém je fakticky neuznává, ale firmy takto vzdělané manažery vítají