Doba, kdy se vzdělávalo jen ve školách, studenti seděli v lavicích a poslouchali výklad profesora, je dávno pryč. S rozvojem moderních technologií nastupují i moderní výukové metody. Tak díky internetu můžeme hovořit o e-learningu. Jak daleko je v této oblasti Masarykova univerzita, na to jsme se zeptali Ing. Jitky Brandejsové z vývojového týmu informačního systému MU. E-learning a Masarykova universita, jak moc to jde dohromady? Každá vysoká škola, pokud chce rozvíjet e-learning jako formu e l e k t r o n i c k é podpory výuky v plošném měřítku v různých typech studia, musí mít především kladný vztah k informačním technologiím. Masarykova univerzita si ho pěstuje od roku 1998, kdy vyvinula vlastní informační systém pro podporu studia, který v sobě dnes integruje mj. komplexní nabídku e-learningových nástrojů doplněnou o mnoho specifických nástrojů souvisejících s vysokoškolským studiem. Na MU jsme si vědomi, že kromě prvního předpokladu, aby učitelé měli k dispozici kvalitní prostředí pro tvorbu a využití e-learningu (Informační systém Masarykovy univerzity, IS MU), je potřeba poskytnout učitelům a studentům i další paralelní služby. Pro individuální uživatelskou a metodickou podporu existuje na každé fakultě ,,e-technik", na něhož se může kdokoli obrátit pro radu a pomoc. Současně MU disponuje celouniverzitním pracovištěm, které vytváří pro učitele multimediální výukové pomůcky na míru.V neposlední řadě také zpřístupňuje inspirativní výsledky a zkušenosti učitelů prostřednictvím Elportálu (http://is.muni.cz/elportal). Vývojový tým IS MU se stará o trvalý rozvoj e-learningových nástrojů v IS MU a vychází při tom z podnětů uživatelů. Co vše e-learning na univerzitě umožňuje? MU věnuje e-learningu hodně pozornosti nejen kvůli rozvinutí distančních forem výuky, ale velmi prosazuje elektronickou podporu prezenčního nebo kombinovaného studia. Proto se na jedné straně vytvářejí komplexní, velmipropracovanée-learningovékurzy, a na straně druhé větší část učitelů zařazuje do výuky dílčí e-learningové aktivity. Obojí IS MU umožňuje. Běžný učitel, který chce zařadit do své vý- ukydílčíaktivity,odpovídajícíjehopedagogickým záměrům, tak má možnost vystavovat statické učební materiály (html, word, pdf, ...), sbírat domácí úlohy, eseje, vypracované příklady, podporovatvolnounebomoderovanou diskusi, skupinové práce studentů, hodnotitstudenty,dávatstudentůmtesty (samoprocvičovací, semestrální ne- bozkouškové),vytvářetprůzkumy,an- kety,dotazníky,poskytovataudio-avideonahrávky, animace a další. Kontakt učitel­žák je však také důležitý. Neznamená e-learning odosobnění výuky? E-learning v běžné výuce rozhodně nenahradí učitele ­ jeho role je nezastupitelná. Ale může se například posunout od role učitele, který sotva zvládá odpřednášet povinnou látku, do role učitele, který přesune určitou část sdělení látky na informační technologie (video, studijní materiály, testy s přístupy k výsledkům) a sám se věnuje například nejnovějším výzkumům a zajímavostem na přednáškách nebo výkladu obtížných pasáží. Ačkoli počty studentů zejména v bakalářských programech rostou, přesto chceme zachovat kvalitu vzdělávání. Elektronická podpora výuky je často jedinou cestou, jak toho v kapacitně nabitých programech dosáhnout. E-learning je tedy podle vás vhodný jen k podpoře studia, nebo může být také plnohodnotnou formou studia? Plnohodnotnou formu studia může představovat pro menší díl vzdělávání na vysoké škole, například pro celoživotní vzdělávání, pro nabídku kurzů jako doplnění jiného studia apod. Ale i tak je ve většině případů optimální nabídnout k ucelenému e-learningovému kurzu tutorování, nebo kombinaci s menším podílem kontaktní výuky. Účastník takového studia má pak lepší možnost získat jistotu a kontrolu, zda rozumí správně obsahu, nebo může získat odpovědi na otázky, pro něž nenašel odpovědi přímo v kurzu. Jako podpora běžných forem studia je e-learning úžasným pomocníkem a skvělým partnerem učitelů ­ pokud se ho neobávají. A na druhé straně je na instituci, aby učiteli pomáhal překonat případný strach všemi prostředky, které má a které zde byly zmíněny. Libor Popela Vědomosti přes internet 14/fi í j e n / 2 0 0 7 Vzdlávání a poradenství Konstrukce programů odpovídá cíli studia MBA vychovávat řídící pracovníky. Manažerská práce není funkce, ale profese vyžadující speciální znalosti a dovednosti získávané buď praktickými zkušenostmi, nebo speciálním vzděláváním, které musí umožnit uplatnění v různých oborech a odvětvích ekonomiky. Specifikem studia MBA je to, že dosažení manažerských vědomostí je realizováno formou obohacení vlastních zkušeností spoluprací s ostatními studenty a lektory. Jde o velmi náročný a interaktivní program výuky. Dalším specifikem a kladem těchto programů je jejich otevřenost pro absolventy neekonomických oborů, kteří působí na manažerských postech. Pro takovéto posluchače navíc programy MBA představují bránu bezproblémové komunikace s ekonomicky graduovanými partnery, spolupracovníky či podřízenými. Hlavními pedagogickými nástroji jsou kombinace přednášek, případových studií, týmových diskusí, řešení individuálních či týmových projektů a esejí. Velký důraz je kladen na týmovou práci, tvůrčí metody a týmovou diskusi. Úspěšnost těchto metod vyžaduje u účastníků studia předchozí několikaletou praxi v oboru. Vedle výkladu teoretických poznatků je tedy maximálně využívána interpersonální komunikace, aby se docílilo synergického efektu vyplývajícího z týmové práce manažerů různých zaměření. Průběžné sdílení zkušeností z manažerské práce v různých podnicích v republice i jiných státech v případových studiích je základem obohacení praktické složky výuky. Významnou metodickou složku výuky představuje realizace závěrečného projektu a jeho veřejná obhajoba. Jejich cílem je analýza vybraného problému z oblasti managementu a návrhu jeho praktického řešení. Bilance programů MBA Např. na VŠEM je cíl programu definován následovně: zvládnutí nároků samostatného řízení středního a většího podniku z hlediska znalostí věcného obsahu základních činností firmy a z hlediska efektivního uplatnění řídících schopností při jejich realizaci, včetně kvalifikovaného přístupu k vedení lidí a rozhodování. Systémový charakter rozhodování založený na odpovídajících odborných znalostech podporuje zvýšení schopnosti přizpůsobení se řídícího pracovníka změnám podmínek jeho podnikatelských aktivit cestou restrukturalizace produkčního zaměření firmy nebo jeho produktové, objemové či územní expanze realizované prostřednictvím využití vlastního ekonomického a finančního potenciálu nebo ve spolupráci s partnerskými podniky srovnatelné či větší velikosti, včetně zahraničních. Hlavními klady programů je silná vazba na praxi, mezinárodní provázanost, praktická aplikovatelnost. V podmínkách České republiky je však problémem postavení těchto programů v rámci vysokoškolského vzdělávacího systému. Český právní systém MBA neuznává jako akademické tituly a v rámci organizací spadajících do kompetence státu nebo státem jakkoliv řízených mohou nastávat a nastávají problémy při uznávání kvalifikačních předpokladů. U soukromých firem, a zejména firem zahraničních či se zahraniční účastí, tyto problémy obvykle nejsou. V neposlední řadě je záporem těchto programů, s ohledem na jejich charakter, vysoká nákladnost odrážející se ve vyšších cenách ve srovnání se standardními programy. Doc. Ing. Ivo Straka, CSc., prorektor pro studium, Vysoká škola ekonomie a managementu MBA tituly nemají jen svá pro, ale i proti Český právní systém je fakticky neuznává, ale firmy takto vzdělané manažery vítají