/10/
Žurnál UP, týdeník. Vydává Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 OLOMOUC, IČO 61989592. Redakce: tel.: 585 631 781, 585 631 782, fax: 585 222 731,
e-mail: velena.mazochova@upol.cz, milada.hronova@upol.cz, http://www.zurnal.upol.cz. Roč. 17, 2007/2008. Odpovědná redaktorka V. Mazochová. Výkonná redaktorka M. Hronová.
Jazyková úprava PhDr. T. Hrbek. Technická redaktorka A. Petříková. Členové redakční rady: M. Hejtmánek (předseda), V. Burian, J. Fiala, D. Jakubíček, V. Karásková, M. Kolář,
S. Komenda, T. Opatrný, P. Urbášek. MK ČR E 12524. Tiskne Polygrafické středisko Vydavatelství UP. Uzávěrka 31. 3. 2008. Vychází 4. 4. 2008. Uzávěrka příštího čísla 7. 4. 2008.
Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpným závodem Severní Morava, čj.: 3185/95-P/1 ze dne 21. 11. 1995.
Brus jazyka českého
Diskuse, názory, ohlasy
Aktivní výplňková a zástupná slova vykazují značnou aktivitu
aneb Trocha zábavy v rámci volnočasových aktivit
Bez výplňkových slov je život nějakým způsobem těžký. Bez nich to především prostě nejde, nicméně je třeba
je jaksi vyhledávat a tak nějak se s nimi utkávat.
Do pozice výplňkových či zástupných slov se v úředních textech v poslední době dostávají výrazy, které tuto
funkci dříve neměly. Příkladem jsou slova aktivita, aktivní a jejich odvozeniny pokleslé na úroveň slovní plevele.
Čteme-li například, že ,,univerzita třetího věku (U3V) je významnou složkou životních aktivit seniorů", přivede
nás to k úvaze, co si v této souvislosti pod slovním spojením ,,životní aktivita seniorů" představit. Sugeruje to
pocit, že bez U3V by seniorům selhaly základní životní funkce. Asi by místo tohoto šroubovaného vyjádření stačilo
prosté konstatování, že U3V obohacuje život seniorů.
Podobné je to s cílem ,,aktivněji se účastnit zahraničních veletrhů mezinárodního vzdělávání". Vycházíme-li
ze současného stavu účasti UP na těchto veletrzích, kdy pracovníci kanceláře zahraničních styků navštěvují jeden
veletrh za rok, půjde asi spíš než o aktivnější účast o zvýšení jejich počtu.
Jistě nebude nikdo nic namítat proti snahám ,,zapojit se aktivně" do různých vědeckých, vzdělávacích,
inovačních a dalších programů. Jisté těžkosti činí jen představa, jaké jiné zapojení než aktivní by bylo možné.
Podobně je tomu s ,,rozvinutím aktivní diskuse". Těžko by se asi rozvíjela, kdyby byla pasivní. A stejně se to
má s ,,pokračováním v aktivní propagaci". K jinému než k aktivnímu pokračování by bylo zapotřebí vyvinout
vskutku aktivní úsilí.
Zajímavý požadavek je ,,vyvíjet aktivity ke zřízení elektronického informačního systému pro poskytování informací
na úřední desce UP". Možná by bylo účelnější informační systém prostě zřídit než ,,vyvíjet aktivity ke
zřízení". Mimochodem zcela překvapivě má informační systém sloužit pro poskytování informací.
Končím heslem ,,Za aktivní přístup v boji proti slovní pleveli".
-puristaZcela
záměrně pokládám otázku takto. Nejde mi o to,
jestli potřebuje ,,nové" logo, ale jestli vůbec. Podle
všeobecné encyklopedie Universum (Odeon 2000) je
logo označení používané především v reklamě a jde
o emblém, graficky vytvořený znak např. nějaké firmy,
organizace. Pravděpodobně jde o zkrácenou formu
logotypu, její vizuální část. Asi by mohla vysoká škola
mít takovouto značku, ale Statut UP uvádí, že naše Alma
mater má znak, což chápu spíše jako něco ve smyslu
,,erbu", než jen grafické značky. Podle mého názoru je
znak něco, co má mít daleko trvalejší podobu, která se
tolik neřídí momentálními názory na podobu loga. Má
to být něco, co patří k tradici vysoké školy, která se
hlásí ke svému vzniku v roce 1573 a obnovení v roce
1946. ,,Současná podoba znaku UP je upravená verze,
kterou vypracoval akad. malíř Aljo Beran již na podzim
1946. Na původním návrhu na štít nasedala nahoře hlava
Pallas Athény v přilbici. Tento znak používá univerzita
doposud jedině s tím rozdílem, že byla vypuštěna hlava
Pallas Athény." (Viz František Šantavý a Emil Hošek:
Organizace, pečeti a insignie olomoucké univerzity
v letech 1573/1973. Univerzita Palackého v Olomouci
1980). Znak UP je jako ochranná známka zapsán
u Úřadu průmyslového vlastnictví. Možná budu připadat
mnohým jako příliš konzervativní, také si rozhodně
nedělám nároky na to, že bych rozuměla modernímu
Potřebuje Univerzita Palackého logo?
designu. Také vím, že rozdíl v použití označení ,,logo"
a ,,znak" se příliš významem neliší. Přesto nevidím důvod
k tomu, abychom měnili znak UP.
Diskuse o podobě a případné potřebě změnit znak UP
probíhala velmi intenzivně hned v roce 1990. V archivu UP
se zcela jistě najdou zápisy z jednání Akademického
senátu UP, který se tomuto tématu věnoval. Asi jsou
také k dispozici tehdy předložené návrhy. Po dlouhých
(a mnohdy i vášnivých debatách) jsme dospěli k názoru,
že budeme používat znak, který máme od roku
1946. Upřesnily se barvy, ve kterých má být používán
a přesněji stanovily rozměry.
Nezpochybňuji potřebu jednotného vizuálního stylu
UP. Tady souhlasím s tím, co prorektor Dürr podle
Žurnálu UP č. 20/2008 uvedl na jednání AS UP. Jednotný
vizuální styl by měl vyjadřovat ,,sounáležitost akademické
obce a posilovat interní komunikaci". Dovoluji si však
připomenout, že grafický manuál již také univerzita má.
Nevím přesně, ve kterém roce vznikl, ale to se jistě dá
zjistit. Bohužel se nám nepodařilo přesvědčit členy akademické
obce, aby se jím ve všech součástech UP řídili.
Snad bude současné vedení úspěšnější.
Již několikrát jsem měla chuť vyjádřit svůj názor na
některé změny, které na UP proběhly a probíhají. Vždycky
jsem si ale nakonec řekla, že je plně v kompetenci
současného vedení UP a odpovídajících samosprávných
orgánů je udělat. To, co mne vedlo ke zveřejnění mého
názoru na stránkách Žurnálu UP tentokrát, bylo konstatování
odborné poroty, která návrhy na jednotný vizuální
styl posuzovala: ,,Stávající logo univerzity je neudržitelné...".
Opravdu si to myslí i většina akademické
obce? Návrhy, které postoupily do druhého kola, jsem
viděla zatím jen na webových stránkách. O ně mi teď
ale ani nejde. Jde o to, jestli opravdu ,,musíme" změnit
současný znak UP kvůli zavedení jednotného vizuálního
stylu. Budeme jej pak zase měnit znovu za nějakých
dalších 50 nebo 60 let, případně i dřív, až se zase bude
zdát, že už je ,,neudržitelný"?
Univerzita Palackého v Olomouci se výrazně mění, po
roce 1989 došlo k mnoha změnám, které jsou zcela jasně
patrné. Musíme proto ale měnit i znak UP? K tomu,
abychom ke studiu získali kvalitní uchazeče, podle mého
názoru spíš potřebujeme mít velmi dobré absolventy,
kteří se uplatní nejen v ČR. Můžeme úspěšně využít nové
formy pro seznámení uchazečů s nabídkou studia na UP
např. ve virtuálním světě Second Life ve městě Bohemia.
Pro získávání partnerů pro využití výsledků výzkumu
musíme mít hlavně ty dobré a použitelné výsledky. A tak
bych mohla pokračovat. Takže se ještě jednou ptám,
potřebujeme ,,nové logo", abychom uspěli?
Prof. J. Mačáková, emeritní rektorka UP,
Ústav patologické fyziologie LF UP
Od roku 2006 veřejným vysokým školám zákon ukládá
nevýdělečně zveřejňovat disertační, diplomové, bakalářské
a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba.
Myšlenka chytrá ­ každý by měl mít možnost podívat se,
k jakým výsledkům jsou schopni se studenti dopracovat
po letech naší péče za veřejné prostředky. Porovnat si
úroveň škol, využít nově vzniklých znalostí, případně si
ověřit, zda někdo nešvindluje. Zároveň úloha v dnešní
době snadno realizovatelná: práci v univerzálně přístupném
formátu (nejlépe PDF) umístit na web školy. Jenže
to bych nesměl být naivní přírodovědec: jde totiž o úkol
nadmíru složitý. Nejprve na něj bylo třeba získat projekt
z rozvojových programů MŠMT: 1,175 milionu korun na
technické vybavení a 975 tisíc na mzdy a odvody pracovníků,
kteří tento komplikovaný problém vyřeší. Celkem
tedy něco přes dva miliony korun. V roce 2006 se
projekt začal řešit, jak si stojíme dnes? Na oficiálním
webu UP se dosud k žádným disertačkám nebo diplomkám
nedostanu. Jsou však pracoviště, která si na svých
webových stránkách zveřejňují své práce samy na vlastní
pěst (namátkou katedry optiky, geoinformatiky či některé
chemické katedry). Univerzita se zatím se zákonem
vypořádala šalamounsky: práce zveřejňujeme tím, že je
uložíme v katederní knihovně, kde do nich teoreticky
kdokoliv z veřejnosti může nahlédnout. Proč to nejde
elektronicky? Od některých blíže zasvěcených kolegů
se doslýchám učená vysvětlení: bude se to zadávat přes
STAG a STAG ještě neumí, aby se do něj mohlo dostat
zvenčí (asi to bude chtít další projekt, aby to někdo STAG
naučil). Je třeba vyřešit autorsko-právní otázky (strávil
jsem několik hodin debaty s proponenty tohoto názoru,
aniž bych pochopil, v čem je skutečný problém). Je třeba
vyřešit otázku, jak naložit s případem, když diplomovou
prací je umělecké dílo, například socha (nafotit, dát
do PDF a šup s tím na web, je zřejmě naivní představa
ubohého laika).
Abych ale s dotazy nechodil za kováříčky, ale za kováři,
oslovil jsem pana kancléře dr. R. Hladkého, někdejšího
řešitele projektu, a pana prorektora doc. M. Chrásku,
zodpovědného za univerzitní informační systémy. Jak si
s tímto úkolem stojíme, jaké jsou výstupy onoho projektu
a proč vlastně doposud neuveřejňujeme závěrečné práce
na webu? Dr. Hladký mi odpověděl citací cílů projektu
a omluvou, že po zrušení Informačního centra se na této
misi již nemohl podílet a předal ji příslušnému prorektoZveřejňování
závěrečných prací: Jak jsme pokročili?
rovi. Doc. Chráska mi pak odepsal o něco konkrétněji,
takže zde mohu citovat z jeho odpovědi, která popisuje
stav po ukončení projektu: ,,V dubnu 2007, vzhledem
k nevyjasněnosti formátu převodu dat mezi systémem
STAG a Knihovním systémem, vznikla pracovní podoba
směrnice rektora o zveřejňování závěrečných prací. Následně
bylo, s provozovateli systému, vyřešeno vkládání
informací o závěrečných pracích do STAGu, včetně vkládání
elektronických verzí závěrečných prací. Ukázalo se
však, že při vkládání závěrečných prací z celé UP může
dojít k ,,přehlcení" STAGu, protože Knihovní systém
v té době nebyl firmou Kosmotron připraven k přejímání
dat ze STAGu. Tento technický problém byl vyřešen
až v prosinci 2007, tedy v době, kdy již byly závěrečné
práce zadány. V říjnu 2007 se UP společně s dalšími
15 VŠ připojila k centralizovanému rozvojovému projektu
MŠMT C1/2008 ,,Národní registr VŠKP a systém na
odhalování plagiátů", který je realizován pod vedením
Masarykovy univerzity. Tento projekt je prozatím v úvodní
fázi a v současné době jsou uzavírány smlouvy se školami,
které tento projekt řeší. Bližší informace lze nalézt na
http://theses.cz. Vzhledem k tomu, že výsledky řešení
projektu nebudou v dohledné době známy, je pro tento
akademický rok připraven metodický pokyn rektora UP
ke vkládání závěrečných prací do systému STAG. Konečná
podoba směrnice rektora o zveřejňování závěrečných
prací vznikne po vyhodnocení předběžných výsledků centralizovaného
projektu, na podzim roku 2008."
Tak tedy snad se dožijeme dne, kdy zákonu učiníme
zadost tak, jak byl míněn. Také věřme, že zmínky v tisku,
které líčí univerzity jako zapouzdřené nepružné instituce,
jsou jen nepěkné pomluvy, které s naší školou nemají
pranic společného.
Prof. T. Opatrný, proděkan PřF