UDALOSTI Masarykova univerzita slavila akademický svátek /pokračováníze strany 1 ► Po úvodních projevech následovalo předávání Cen rektora. Nejprestižnější Zlatou medaili, která se uděluje jako výraz ocenění mimořádných zásluh o rozvoj vědy, kultury a umění a rozvoj Masarykovy univerzity, letos získali tři laureáti. Oceněn byl přední světový fyzikální chemik profesor Jakob Wirz, dále profesor Rostislav Brzobohatý, který se významně podílel na rozvoji geologických disciplín na Přírodovědecké fakultě, a profesorka Zuzana Brázdo- vá, která v uplynulých deseti letech ve funkci prorektorky přispěla k posílení postavení Masarykovy univerzity. „Doba prorektorování je pro mě velmi příjemnou vzpomínkou na dobu, kdy se něco skutečně dělo. Cítila jsem velkou výzvu, když jsem byla přítomná u změn, jako bylo zavádění kreditové-ho systému nebo jednotného studijního řádu," uvedla Brázdová. Další ceny převzalo celkem sedmnáct profesorů a studentů - mezi nimi například historik Tomáš Knoz za svou publikaci Pobělohorské konfiskace, dále Michal Vajda, vedoucí Pěveckého sboru MU, který je držitelem ceny Sbor roku 2007, nebo jeden z nejlepších českých plavců, student Martin Verner. David Povolný /Celý text projevu rektora i seznam všech oceněných najdete na straně 6 a 7 ► Slavnostní program akademického svátku pokračoval večer vystoupením pěveckého sboru Masarykovy univerzity. Koncert se konal v prostorách divadla Reduta. Foto: Archiv MU. Mladí evropští právníci se sjeli do Brna Druhý ročník Mezinárodní konference doktorských studentů a mladých vědců nazvaný COFOLA připravili v polovině května doktorandi Právnické fakulty. Do Brna se jim podařilo přilákat nevídaný počet mladých právníků z celé střední Evropy a podle předsedy organizačního výboru Jiřího Valdhanse tak položili základ pro největší právnickou konferenci v Česku. Měla konference nějaké stěžejní téma? Jednání ve všech osmi sekcích jsme nechali bez stěžejního tématu, protože vymyslet nějakou jednotnou linku by bylo pro doktorandskou konferenci asi dost obtížné. Nicméně letošní novinkou byla panelová diskuze, která měla tři témata spojená s Lisabonskou smlouvou. Jaký má význam pořádat konferenci čistě pro mladé vědce? V momentě, kdy mluvíte před lidmi, kteří jsou vám věkově bližší, tak máte podstatně menší zábrany, než když vám tam sedí vaši školitelé, budoucí oponenti nebo velké kapacity z oboru. Proto jsme vytvořili model, kdy na jaře pořádáme tuto konferenci určenou čistě pro mladé, která má mít přístupnější a uvolněnější prostředí. A vedle toho pořádáme podzimní konferenci, která už je určena všem - tedy i mladým vědcům, ale nejen jim. Loni proběhl první pilotní ročník. Letošní už lze považovat za plnohodnotný. Kam jste se posunuli? Loni konference vznikala poměrně narychlo, protože nápad na pořádání tohoto typu konferencí byl spojen s nástupem současné děkanky Naděždy Rozehnalové a měli jsme na přípravu jen pár týdnů. Bylo přihlášeno asi devadesát účastníků, z nichž skoro tři čtvrtiny byli Češi. Letos už se přihlásilo téměř sto devadesát účastníků a bylo to dvě třetiny a třetina mezi tuzemskými a zahraničními. Měli jsme tu už poměrně reprezentativní vzorek z právnických fakult ve střední Evropě - ze všech slovenských, z pěti polských, ze dvou maďarských, účastníci přijeli i z Rumunska a Itálie. Původní myšlenka byla, že to bude konference pro vědce z Visegrádské čtyřky, což se nám daří beze zbytku naplnit. Je to už v podstatě největší právnická akce v republice, a pokud se nám podaří takovou účast mírně zvýšit nebo udržet, tak můžeme být určitě spokojení. Určitě bych proto výrazně vyzdvihl práci doktorandů, kteří všechno skvěle připravovali několik měsíců dopředu, sháněli sponzory, připravili ve spolupráci se studenty FSS konferenční noviny a zpracovali organizační manuál, aby za rok mohl tuto konferenci pořádat kdokoliv další. Co plánujete na příští rok? To je trochu předčasná otázka, protože teď řešíme hlavně podzimní konferenci. Určitě ale chceme udržet diskuz-ní panel, který byl úspěšný. A chtěli bychom prodloužit společný program mimo sekce. On totiž význam takové konference není ani tak v přednesení příspěvků, protože ty si můžete přečíst ve sborníku, ale v setkávání vědců a navazování kontaktů. To je pro mladé vědce k nezaplacení, protože získají třeba možnost být citováni. Společenská stránka tady minimálně vyvažuje tu vědeckou. Do příště bychom ale rozhodně chtěli zlepšit vnitrofakultní situaci. O konferenci se z organizačního hlediska starají výhradně doktorandi s pomocí nás mladších odborných asistentů, a to zřejmě u některých neakademic-kých pracovníků vzbuzuje dojem, že si tady nějací mladí něco pořádají a obtěžují je, a nechápou, že je to prestižní fakultní akce a přání vedení fakulty. Jak to plánujete napříště s jednacím jazykem? Všiml jsem si, že NÁRODNÍ DIVADLO BRNO REVOLUCE V NÁRODNÍM DIVADLE BRNO Kofroň - Šimáček - Plachý / MAI 68 if B k Dirigent: Petr Kofroň Režie: Zdenek Plachý MAI 68 je dílem respektovaného skladatele a dirigenta Petra Kofroně, spisovatele Jiřího Simáčka a Zdenka Plachého. Dílo je hlubokou uměleckou reflexí událostí roku 1968. Příběh opery připomíná čtyřicáté výročí studentské revoluce v Paříži během května <» -.. . 1968 a její zrcadlovou §jjj? . paralelu s Pražským jarem a odkrývá zásadní rozdíly těchto dvou událostí v poválečné evropské společensko-politic-ké historii. MAI 68 není pouze politickou hrou, ale také vynikající spoluprací originální hudby, výpravy a vizualizací založených na existenčním příběhu. Beseda k premiéře s in-scenátory a účinkujícími 18. 6. v 16 hod. na Malé scéně Mahenova divadla Premiéra 20. 6. v 19 hod. v Mahenově divadle Hostování v ND Praha 23. 6. Repríza 25. 6. v 19 hod. v Mahenově divadle letos se v řadě sekcí přednášelo i česky a slovensky. Můj plán jako vedoucího organizačního výboru byl takový, že ústředním jazykem bude angličtina, což se podařilo prosadit třeba v mé kmenové sekci mezinárodního práva soukromého nebo v sekci evropského práva, které měly jako povinný jednací jazyk angličtinu. V okamžiku, kdy je to mezinárodní konference, tak to považuji za ideální variantu. Některé sekce si ale prosadily, že když jim přijede „jen někdo ze Slovenska", tak není problém mluvit česky a všichni budou rozumět. Ale nakonec přijelo nečekaně velké množství lidí z jiných zemí, takže to problém byl a někteří účastníci to označovali za určité negativum. Příště bych v prosazení angličtiny chtěl být důraznější. David Povolný Ost ■ * RH°I Mezinárodní konference Cofola dává mladým právním vědcům nejen příležitost prezentovat své práce v přátelské atmosféře, ale také získávat důležité kontakty z různých zemí. Foto: David Povolný. muni.cz Měsíčník Masarykovy univerzity Ročník 4, červen 2008, vychází 17. 6. 2008 Vydává Masarykova univerzita NÁKLAD 5 000 ks EV. Č. MK ČR E 15641 ISSN (tištěná verze) 1801-0806 ISSN (on-line verze) 1801-0814 ŠÉFREDAKTORKA Mgr. Petra Nováková REDAKCE Bc. David Povolný, Martin Kopáček, Martina Fojtů FOTOGRAF Ivana Rusková SAZBA Petr Hrnčíř GRAFICKÝ NÁVRH Ing. Pavel Jílek TISK PRINTECOs.r.o. ADRESA REDAKCE Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno tel.: 549 494 086, fax: 549 496 611 e-mail: redakce@rect.muni.cz REDAKČNÍ RADA doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. předseda, prorektor, doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA kvestor, Mgr. Jiří Nantl kancléř, Ing. MarkétaTikalová RMU, Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. ESF, Mgr. Radim Šíp, Ph.D. FSpS, prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. PdF, prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc. , doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. FSS, prof. RNDr. Zuzana Došlá, DrSc. PřF, doc. PhDr. Josef Prokeš, Ph.D. , JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. PrF, doc. MUDr. Kateřina Kaňková, Ph.D. LF, Mgr. Tereza Fojtova tisková mluvčí, PhDr. Václav Štětka, Ph.D., Be. Jiřina Falková, MUDr. Martin Peši INZERCE Mgr. Vladimír Tůma, tel.: 774417 081, e-mail: inzerce@rect.muni.cz UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 8. 9. 2008 ON-LINE VERZE http://info.muni.cz Systém MU na odhalování plagiátů již může využívat 17 škol Vývojový tým z Masarykovy univerzity spustil systém na odhalování plagiátů pro 17 vysokých škol, které se zapojily do celostátního projektu. Univerzity tak mají k dispozici zcela nový systém, jehož prostřednictvím mohou zjišťovat, zda u jejich závěrečných prací nedochází k opisování. Srovnatelný systém, který by vytvářel národní fond závěrečných prací a zajišťoval současně službu pro odhalování plagiátů, zatím nikde jinde neexistuje. Celý systém byl zprovozněn na adrese http://theses.cz/ na serveru Vysokoškolské kvalifikační práce. Systém pro hledání podobných dokumentů, tvoří hlavní část projektu s názvem Národní registr vysokoškolských kvalifikačních prací a systém na odhalování plagiátů. Na jeho realizaci získaly vysoké školy částku necelých deset milionů korun z rozvojových projektů ministerstva školství. Technické řešení vytvořila Masarykova univerzita, která systém zavedla v České republice jako první v roce 2006. Spolupracující vysoké školy připravují podmínky pro vkládání prací do systému. Projekt se dělí na dvě hlavní části. Národní registr zajišťuje evidenci popisných údajů k závěrečným pracím, tj. údajů typu název práce, autor, předmětový popis, abstrakt, vedoucí, oponent, studijní program a obor, škola. Tato část slouží zejména veřejnosti a díky ní je možné zpřístupňovat informace o zajímavých pracích z různých oborů. Například, kdo práci zpracoval, na které škole nebo fakultě byl vytvořena, případně, kde nalezne celý text práce a podobně. Druhá část, systém na odhalování plagiátů, řeší problém společensky velmi závažného charakteru, který univerzity skutečně trápí. Vyhledávání podobných dokumentů je prvním důležitým krokem v procesu správného posouzení, zda se jedná o plagiát. Má pomoci pedagogům odhalit po- dezřelé dokumenty, aby následně mohli zaujmout stanovisko, zda práce je nebo není plagiátem. Univerzity mohou vyhledávat podobné dokumenty nejen mezi závěrečnými pracemi zapojených vysokých škol, ale i mezi dalšími dokumenty, například mezi vybranými zdroji z internetu nebo seminárními pracemi a publikacemi, které jsou součástí dalších projektů. V tomto roce se odhaduje, že systém bude obsahovat přes sto tisíc závěrečných prací a vyhledávat podobnosti mezi miliónem dokumentů. -red- 2 muni.cz / červen 2008