2. leden 2012 Prorektorka Černá: Administrativa by se mohla přesunout ze studijního oddělení na IS Ivana Černá působí jako prorektorka pro vzdělávací činnost. Tato funkce jí zabírá velké množství času, přesto si ale nedokáže představit, že by se vzdala učitelské práce. Působí jako profesorka na Fakultě informatiky a důležitý je pro ni především kontakt se studenty. Prorektorka v rozhovoru mluvila o navýšení kreditové hranice, o rozvoji ISu a také o tom, co si myslí o plánovaném zavedení školného na vysokých školách. Jak dlouho jste s kolegy na novele zkušebního řádu pracovali? Práce trvaly zhruba rok. Na podzim 2010 vznikl první záměr a byl postupně projednáván. Novela byla v listopadu tohoto roku již schválena Akademickým senátem Masarykovy univerzity. Jednou ze studentsky nejzajímavějších částí novely je navýšení kreditové hranice pro zápis do dalšího semestru. Nový Studijní a zkušební řád posunuje tuto mez ze stávajících 15 kreditů na 20. Co si od tohoto navýšení slibujete? Důvodem je vyslat signál studentům ohledně délky jejich studia. Je totiž žádoucí, aby se vzdělávali jen tak dlouho, jak je to nutné. Příliš dlouhé studium v žádném případě nepřispívá k jeho kvalitě. Student, který své vzdělávání na univerzitě prodlužuje, za to sice platí poplatky, ale ty jdou do stipendijního fondu, proto jimi fakulta nemůže pokrýt náklady spojené s výukou takovýchto studentů. Univerzita však nechce zpřísnit podmínky, protože v mnohých případech je takové prodlužování odůvodněné, například z důvodů sociálních, zdravotních a tak dále. Domníváte se, že se u Masarykovy univerzity inspirují ohledně navýšení minimálního počtu kreditů za semestr i další vysoké školy? Každá škola má tyto podmínky nastavené individuálně, a proto si nemyslím, že by nás následovali. Masarykova univerzita navíc byla, co se týká minimálního počtu kreditů, jedna z nejbenevolentnějších. Informační systém na MU má špičkovou úroveň S rektorátem máte již zkušenosti z minulých let, kdy jste působila jako prorektorka pro informační technologie. Jak byste tyto dvě funkce srovnala? Je to samozřejmě posun. Moje předchozí zaměření bylo více soustředěno na informační systémy, na jejich integraci a na efektivní rozvoj. Právě v tomto jsme v porovnání s ostatními vysokými školami v České republice na špici. Plánujete v nejbližší době v Informačním systému (IS) nějaké změny? Ano, systém se neustále vyvíjí. IS například podporuje ve velké míře rozvoj e-learningu. Rádi bychom také podpořili administrativu spojenou se studiem, jako například podávání žádostí o uznávání předmětů a podobné další, které se v současné době řeší přes studijní oddělení. Bohužel administrativu nejde zcela odbourat, ale budeme se snažit podpořit například to, aby student mohl na ISu zkontrolovat, v jaké fázi je vyřízení žádosti, kterou podával. Rádi bychom také, aby posluchači měli v budoucnu možnost v ISu najít veškeré naskenované žádosti, které v minulosti podávali, a všechna vyjádření k nim. Práce ve vedení univerzity vám jistě zabere mnoho času, máte ještě prostor pro pedagogickou činnost? Je to především o prioritách. Já učím ráda. Snažím se proto výuce věnovat dostatek času. Těší mě, že mám díky výuce stále kontakt se studenty, i když je pro mě časově náročné skloubit tyto dvě funkce dohromady. V žádném případě ale neplánuji s výukou skončit. Do vaší kompetence nově spadá i Teiresiás a Centrum zahraničních studií. Chystáte v těchto dvou institucích nějaké změny? Nechystáme. Tyto dvě součásti univerzity fungují velmi dobře a troufám si říct, že úroveň služeb, které poskytují, je ve srovnání s jinými vysokými školami nadstandardní. Změny, které chystáme, souvisí s přípravou a uznáváním studijních zahraničních pobytů. Od 1. září letošního roku totiž platí nová směrnice rektora o jejich uznávání. Zmiňovaná směrnice upravuje postup, jak má být daný studijní pobyt připravený. Je v ní psáno, že student musí před vycestováním podepsat smlouvu, která vymezuje například to, jaké předměty bude na univerzitě v zahraničí studovat. Tyto záležitosti se řešily i dříve, ale v současné době jsou podmínky velmi přesně zformulované a smlouvy jsou v jednotné podobě uzavírány na všech fakultách. Zjednoduší se tím administrativní proces, kterému se studenti při vyřizování svých žádostí nevyhnou. Jak byste zhodnotila svoje minulé prorektorské období? Chtěla bych vyzdvihnout velký posun v integraci informačních systémů a také pokrok ve službách, které IS poskytuje studentům. Za zmínku stojí i dostupnost těchto služeb. Výrazné zlepšení jsme zaznamenali především u technické stránky systému. Jako příklad bych uvedla registraci tělocviku, která v minulých letech znamenala výrazné zpomalení celého systému. Nelze samozřejmě říct, že fungování ISu je bez chyby a že není co zlepšovat, ale podle mého názoru se kvalita i rozsah služeb, které IS studentům a učitelům poskytuje, výrazně zlepšili. Povedl se také rozvoj e–learningových aplikací a jejich narůstající využívání napříč univerzitou. V tomto jsme za posledních pět let opravdu výrazně pokročili. Školné má smysl jedině tehdy, pokud bude rozumně využíváno Jaký je váš názor na plánované zavedení školného na VŠ? Podle mě záleží především na tom, jaké bude mít školné využití. Pokud tento poplatek bude putovat přímo na jednotlivé vysoké školy a ty jej budou moci využít na financování vzdělávacích aktivit, tak by to bylo něco zcela jiného než současná situace, kdy poplatky za studium směřují do stipendijního fondu a vysoká škola je nemůže využít na přímou podporu výuky. Dalším důležitým bodem je otázka rovných příležitostí a také toho, jak bude vyřešený systém půjček. Měl by být nastavený tak, aby na vysoké škole mohl studovat každý, kdo má skutečný zájem, a to i za cenu, že by potom musel splácet půjčku. Domnívám se, že tato forma spoluúčasti ze strany studenta může být prospěšná, a to jak pro školu, jež tím získá prostředky pro zkvalitnění výuky, tak pro studenta, kterého může školné ke studiu motivovat. Někdo však může namítat, že vysoké školy sníží nároky na studenty proto, aby na dané škole studovali a platili školné. Je proto velmi důležité, aby byl celý systém dobře nastavený. Velmi dobře znáte bývalého rektora Fialu i současného rektora Beka. Můžete je v rektorské funkci nějak srovnat? Na takové srovnávání je podle mého názoru příliš brzy, jelikož rektor Bek působí ve své funkci teprve několik měsíců. Každý z nich také vedl univerzitu v odlišné době. Když byl rektorem Petr Fiala, tak docházelo každoročně k určitému navyšování rozpočtu univerzity a rostl také počet studentů. Období, které nás čeká nyní, bude obdobím stagnace, ne-li poklesu, a proto bude třeba řešit problémy zcela jiného rázu. Srovnávání jejich funkčního období bych se věnovala za čtyři roky, kdy bude rektoru Bekovi končit mandát. Autor: Jana Kolmačková Zdroj: