Přednášky se stěhují na síť
TREND Nejlepší světové univerzity se zdarma otevírají všem zájemcům,
následují je i vysoké školy v Česku
Představte si, že řídíte drezínu a selhaly vám brzdy. Když nic
neuděláte a pojedete rovně, zabijete pět lidí, kteří právě pracují na
koleji před vámi. Můžete však také odbočit doprava, tam na konci druhé
koleje pracuje jeden člověk. Takže co si vyberete – pět životů, nebo
jeden?
Provokativním příkladem zahajuje svou přednášku o morální
stránce vraždy filozof Michael Sandel. Vyučuje na Harvardu už více než
třicet let a jeho velmi populární kurzy, nazvané Spravedlnost,
absolvovalo asi 15 tisíc studentů. Jenže další tisíce, nebo spíše
statisíce a miliony lidí sledují Sandelovy přednášky na internetu, kam
je univerzita umístila. Hodinové vystoupení zaměřené na morální
aspekty vraždy viděly na školním kanálu YouTube více než čtyři miliony
lidí. Video se stalo nejsledovanější nahrávkou Harvardu.
Házet oštěpem se naučil z videa Jak poznatky astronomů pomáhají v
medicíně, kam se bude ubírat energetika nebo čerstvé postřehy k
výsledkům amerických prezidentských voleb... Tak vypadají náměty
některých přednášek zveřejněných Harvardovou univerzitou. A svůj kanál
mají na internetu i další prestižní školy, především ty ve Spojených
státech. Jen namátkou je to třeba Stanford, Yale, Cambridge, Princeton
nebo MIT (Massachusetts Institute of Technology). Mnohé školy nabízejí
dokonce online kurzy zakončené certifikátem. Nejzajímavější je, že
jsou zdarma.
Třeba Kunle Adejumo navštěvoval Ahmadu Bello University v
nigerijském městě Zaria. Jde o největší školu v zemi, na kterou chodí
asi 35 tisíc studentů. Dostat se tam na počítač bylo možná i kvůli
velkému počtu spolužáků poměrně náročné. Když však Kunle získal
přístup k internetu doma, otevřely se mu díky online kurzům na MIT
nové možnosti. Kurz hutnického strojírenství mu v některých ohledech
dal více než studium na nigerijské univerzitě. Našel tam mnohé nové i
doplňující informace.
Akademické elity těch nejprestižnějších škol se už
přestaly uzavírat před okolním světem. Poslechnout si doma v obýváku
přednášku nejlepšího světového experta na kvantovou fyziku nebo na
neurologii může pomoci středoškolákům při výběru univerzity. Studenti
vysokých škol si zase rozšíří vědomosti nasbírané během klasických
přednášek. Videa jednoduše umožňují, aby se s jejich pomocí vzdělával
každý, kdo bude mít chuť, zájem a jasný cíl.
A výuka za pomoci internetu může změnit život. Krásně to
dokumentuje příběh keňského sportovce Juliuse Yega. Narodil se v
městečku Cheptonon a stal se policistou. Lákala ho však atletika. Yego
začal trénovat, z videí na YouTube okoukával oštěpařský styl
Železného, Thorkildsena a Pitkämäkiho. Nakonec se skutečně prosadil na
světových soutěžích, na olympijských hrách v Londýně postoupil dokonce
do finále.
Živé spojení se Švýcarskem Světové univerzity se zdarma otevírají všem
zájemcům o vědomosti. Jak jsou na tom ale školy v Česku? Malá anketa
mezi zdejšími univerzitami ukazuje, že se nemáme za co stydět. „Trend
hodinových video přednášek je překonaný,“ myslí si třeba Martin
Petrásek ze Slezské univerzity v Opavě. A minulý týden to škola
ukázala v praxi – studenti se pomocí telemostu živě spojili s
Christopherem Sciacciou, manažerem pro komunikaci firmy IBM v Curychu.
Poslouchali přednášku o sociálních sítích, živě diskutovali o jejich
možnostech a budoucnosti. Švýcarský expert díky systému Polycom viděl
a slyšel studenty v opavské posluchárně a oni zase jeho. „Dnes jsme to
zkusili poprvé a vyšlo to. Tato akce znamená pro naše studenty jen
začátek pravidelné interaktivní výuky,“ pochvaloval si novinku Martin
Petrásek.
Kromě toho Petrásek se studenty bakalářského oboru
multimediální technika natáčí videa a umisťuje je na internet, kde
jsou volně přístupná široké veřejnosti (na YouTube si najděte autora
martincz2). Původně soukromá iniciativa aktivního učitele se totiž
postupně mění v regulérní školní kanál. Na Slezské univerzitě zatím
nepostupují při zveřejňování videí nijak systematicky, nadšení ale
nechybí. „Děláme to v rámci školní praxe,“ říká Petrásek a upozorňuje,
že veřejné vysoké školy by neměly své studijní materiály ani přednášky
tajit. Škola tak vlastně veřejnosti ukazuje, jak kvalitní je její
výuka.
Živé přednášky zkoušejí také na Univerzitě Karlově.
Konkrétně je spustil pedagog Josef Šlerka nyní v zimním semestru v
rámci studia nových médií na filozofické fakultě. Přednášky, nazvané
Digital humanities, mohou zájemci sledovat v živém přenosu každé
pondělí od 16 hodin přes Hangout vysílaný na Google+. Proč právě tam?
„Pro učitele je to nejdostupnější a nejsnadnější forma, jak přednášku
nebo lekci zpřístupnit veřejnosti. Potřebujete pouze laptop s kamerou,
mikrofonem a internetové připojení,” říká Josef Šlerka.
Atlas lidského těla na webu Také Masarykova univerzita se snaží o
maximální otevřenost. Na web od roku 2006 umisťuje kurzy, které mohou
mít různé formáty – testy, videa, animace a další multimediální prvky,
najdete je na stránce http://elportal.cz/. Celkem tam mají už 130
materiálů. Mezi nejzajímavější patří třeba interaktivní embryologický
atlas člověka.
Na Masarykově univerzitě nedávno přednášela trojice
nositelů Nobelovy ceny. Z kapacitních důvodů byla vystoupení přenášena
do poslucháren v kampusu Bohunice. Proč nejsou ke zhlédnutí na webu?
„Čekáme na souhlas jednoho z řečníků,“ sděluje mluvčí univerzity
Tereza Fojtová s tím, že to plánují. Podobně postupují také na
Západočeské univerzitě v Plzni. „Přenos videa používáme jen v případě
významných přednášek, a to jak online, tak i do archivu,“ sděluje
Vladimír Nový z Centra informatizace a výpočetní techniky. V Plzni
vybírají hlavně populární témata, aby oslovili širší veřejnost. Někdy
„vysílají“ také z Plzně na fakultu ekonomickou, která sídlí v Chebu.
Na Univerzitě Pardubice ukládají přednášky do vnitřního
systému, který je přístupný pouze studentům a učitelům školy.
„Videopřenos na internet umíme zajistit,“ sděluje mluvčí školy Valerie
Wágnerová. Využívají ho však zřídka, podobně jako umisťování přednášek
volně na web.
Na sousední Univerzitě Hradec Králové je situace obdobná.
Třeba pro studenty fakulty informatiky a managementu mají více než dvě
stovky e-předmětů a podpůrných kurzů. „Jsou určeny ale pouze zapsaným
studentům,“ říká mluvčí Ondřej Tikovský. A „vysílá“ se tam přímo do
světa? Například na pedagogické fakultě zveřejňují vybrané přednášky
na serveru YouTube (autor KCJLUHK) a odkazují na ně prostřednictvím
Facebooku katedry, případně fakulty.
Na placený e-learning ostatně sázejí i soukromé školy.
Třeba na Univerzitě Jana Amose Komenského spustili v roce 2010 projekt
Inovadis, který má umožnit distanční studium prostřednictvím
internetu. Kurzy zdarma nebo slevu na školném však nečekejte. „Veškeré
technologie a případné školení odborníků musíme financovat ze svého,“
vysvětluje mluvčí školy Jan Červenka, proč nelze počítat s plošným
zveřejňováním přednášek na internetu.
Foto popis| Telemost z Opavy do Curychu. Studenti Slezské univerzity v
Opavě si mohli živě popovídat s experty ve Švýcarsku, mluvilo se o
sociálních sítích.
Autor: EVA HNÍKOVÁ
<20.11.2012 Lidové noviny str. 19 Akademie>