Jak přelstít plagiátoraUž pět let používají vysoké školy antiplagiátorský software. Blíží se doba, kdy porovnají texty i s cizojazyčnými
BARBORA RIHOVA
V
áš soubor ,Barbora
Rihova, bakalárska
prace.doc' byl přijat
ke zpracování 13. 6.
2013 10.33. Zpracování
může trvat několik málo dnů."
Tak zněl první e-mail. Další přišel
druhý den: „K vloženému souboru
nebyl v databázi nalezen žádný podobný
dokument."
Práci můžete „odladit"
Potencionálním opisovačům ztížila
před pěti lety život Masarykova univerzita
v Brně. V červnu 2008 spustila
antiplagiátorský software
Theses.cz, který umožňuje kontrolovat
závěrečné práce. Tehdy se zapojilo
19 vysokých škol. Nyní už
jich je dvakrát tolik, 40. Z 26 veřejných
vysokých škol software používá
18. Zbytekjsou soukromé, jedna
státní a tři vyšší odborné školy.
Princip je jednoduchý: software
srovná, nakolik je určitý dokument
podobný s ostatními, které jsou
v systému uloženy, a to napříč všemi
zapojenými školami. Výsledkem
je procento podobnosti. Pokud
je procento vysoké, musí přijít na
řadu člověk - třeba vedoucí závěrečné
práce, který se podívá, proč
a s čím se práce shoduje a zda student
třeba jen necituje zákony.
Do června 2008 podobná kontrola
na školách neexistovala. Ani
v Brně původně nezamýšleli, že by
se do boje s plagiátory pustili celorepublikově.
„Od roku 2004 se
u nás na univerzitě řešilo ukládání
elektronických závěrečných prací,
seminárních prací a vyvěšování studijních
materiálů. Zároveň se objevila
obava z plagiátorství," vzpomíná
na genezi vzniku antiplagiátorského
systému Jitka Brandejsová
z vývojového týmu brněnské MasaVývojáři
software
nastavili tak, že
nepracuje jen
s absolutní shodou,
takže i když trochu
pozměníte slovosled,
stejně vás „práskne"
rykovy univerzity. Tehdy vznikla
myšlenka vytvořit mechanismus,
který by kontroloval, co koluje po
sítích brněnských fakult a zda někdo
od někoho neopisuje. „Chvíli
to trvalo, než se přišlo na ten správný
algoritmus, podle něhož se hledají
shodné dokumenty. Pak se to
podařilo, ale zároveň i medializovalo,
takže nás začaly bombardovat
školy, že to také chtějí. My jsme
ale neměli v plánu provozovat meziuniverzitni
systém," vzpomíná
Jitka Brandejsová.
Škola prosbám chvíli odolávala,
nakonec ale kývla. Což pro ni neznamenalo
pouze to, že začala za
poplatek poskytovat služby na odhalování
plagiátů, ale zejména podporu
- vysvětluje, jak se softwarem
správně pracovat, a řeší se školou
konkrétní problémy. I proto nepomýšlí
na to, že by svoji technologii
nebo algoritmus prodala za hranicemi,
kde by podobnou podporu nemohla
zajistit.
Jen u závěrečných prací ale univerzita
nezůstala. V roce 2009
zpřístupnila další úložiště, tentokrát
pod názvem Odevzdej.cz, kam
mohou školy ukládat seminární práce
a kde je následně prověřují.
V tu dobu se brněnští informatici
rozhodli, že antiplagiátorský systém
nabídnou i veřejnosti. Přes
Odevzdej.cz tak může nyní kdokoli
prověřit jakoukoli práci (právě to
udělala i autorka tohoto článku se
svojí bakalářskou prací). A dokonce
tu má každý na výběr - buď dá
práci zkontrolovat, přijde mu
e-mailem výsledek a za pět dní se
jeho zálohovaná práce smaže, anebo
ji tam může nechat uloženou napořád.
Tím zajistí, že kdyby od něj
někdo chtěl někdy opisovat, může
být odhalen.
Se zavedením Odevzdej.cz tak
začalo platit, že si žádný student už
nemůže být jistý, zda jeho práce
projde kontrolou. I když by jeho
škola nebyla do projektu zapojena,
každý učitel má totiž možnost Odevzdej.cz
použít.
„Možná jsou studenti nyní pozornější
a vnímavější k tomu, co je to
plagiátorství, možná se i trochu
více obávají, zda se jej třeba
l
i bezděky a z nepozornosti v některém
segmentu textu nedopustili,
a určitě si dávají lepší pozor, aby
dobře citovali," říká prorektor pro
studium Miroslav Papáček z Jihočeské
univerzity.
Na druhou stranu se začíná šířit
praxe, že student si předem práci
zkontroluje na Odevzdej.cz. Tam
dostane stejný výsledekjako později
v Theses.cz, takže si podle výsledku
v Odevzdej.cz může práci
potřebným způsobem „vyladit"
nebo - možná - „odladit". A Miroslav
Papáček upozorňuje ještě na
další výhodu, kterou s sebou používání
antiplagiátorského systému
přineslo: „Principiálně existuje ještě
jedna možnost: student A studuje
na vysoké škole A a obhájí graduální
práci A; poté student
A přestoupí na školu B a tam předloží
svou původní práci A rovněž
k obhajobě. Tedy pokusí se graduovat
dvakrát s toutéž vlastní prací
v mírně odlišných oborech."
Další rozšíření systému přišlo
v roce 2011, kdy Masarykova univerzita
spustila Repozitář.cz, kam
se ukládají publikace akademiků.
Neopisujte ani od Slováků
Bakalářskou práci autorky tohoto
textu tedy software srovnal se všemi
uloženými závěrečnými pracemi
(nyní jich je tam přes 370 tisíc),
se všemi seminárními pracemi
(3,5 milionu), s publikacemi akademiků
(přes 1000) a navrch ještě
s dokumenty vybranými a staženými
z internetu. To znamená, že celkem
práci porovnal s osmi miliony
dokumentů. A toto číslo skokově
narůstá. (Ještě před dvěma lety
činil celkový počet dokumentů jen
tři miliony.)
Navíc se rozšiřuje nejen počet dokumentů,
ale i akční rádius. V současné
době se už třeba nevyplatí
opsat nic ani od studenta, který
svou závěrečnou práci odevzdal
a obhájil na Slovensku. Dvě tamní
školy totiž software také používají.
Slovenština má podobný slovosled,
takže shoda se odhalí. Navíc vývojáři
z Masarykovy univerzity systém
nastavili tak, že nepracuje jen
s absolutní shodou, takže i když trochu
pozměníte slovosled, stejně vás
software „práskne".
Masarykova univerzita také čas
od času řeší různé fígle. „Někdy
jsou studenti pěkní vykuci, zejména
pak informatici. Na Slovensku
jsme narazili na případ, kdy místo
mezer dávali písmenko, které ale
vybílili, takže se to tvářilo na první
pohled jako mezera, ale systém to
měl číst jako jedno dlouhé slovo,"
popisuje Jitka Brandejsová.
Nicméně studenti mají smůlu,
software tento podvod rozpozná.
Algoritmy totiž kontrolují i délku
slov a upozorní, když je nestandardní.
„Je to závod technologie s lidmi,
kteří seji snaží obelstít," shrnuje
Jitka Brandejsová.
A co v budoucnu, lze software
ještě vylepšit? „Jde, a to například
o kontrolu s pracemi, kteréjsou v jiném
jazyce. To sice ještě neumíme,
překladače zatím nejsou na takové
úrovni, jak potřebujeme, ale do budoucna
bych si troufla tvrdit, že to
půjde," předpovídá vývojářka.
Pokračování na straně 19
• • • • • •
Jak přelstít plagiátora
Dokončení ze strany 17
Školy se musí snažit odhalit plagiátoraještě
předtím, než získá titul,
protože zpětně jej odebrat nelze.
Pravidla, jak postupovat v případě
odhalení plagiátu, si každá škola
nastavuje sama. Odhalení studenti
většinou končí u disciplinární komise,
která může rozhodnout i o podmínečném
vyloučení s tím, že musí
napsat novou práci. Nejpřísnějším
postihem je pak vyloučení. „Podle
vnitřního předpisu univerzity jsou
řešeny všechny případy, kdy je nalezena
shoda větší než 20 %. Ve
většině případů se ale ukáže, že jde
o špatně citované zdroje, shodu s jinou
vlastní prací a podobně," uvedl
mluvčí České zemědělské univerzity
Josef Beránek.
Například na Univerzitě Palackého
v Olomouci řešili v roce 2009 nápadné
shody u tří bakalářských prací.
U dvou zjistili, že studenti pouze
Jak se zaplňují
• Masarykova univerzita spravuje
tři úložiště: The5es.cz (závěrečné
práce), Odevzdej.cz (seminární
práce a služba pro veřejnost)
a Repozítář.cz (odborné články
a publikace akademiků). Čísla jsou
platná k 3. červnu 2013.
• Celkový počet souborů
v databázi porovnávaných
dokumentů: 8 320 336
• Celkový počet závěrečných prací
v Theses.cz: 370 883
• Celkový počet publikací
v Repozítář.cz: 1354
• Vyhodnocení podobností bylo
na Odevzdej.cz zasláno na
120100 různých e-mailových
adres.
citovali právní předpisy, třetí bakalářka
byla opsaná. Software ukázal,
že se v 63 procentech shoduje s bakalářskou
prací z Masarykovy uni­
verzity.
Systém ale nevyužívají jen vysoké
školy, zapojily se už i dvě střední
- Gymnázium Brno-Řečkovice
a Gymnázium Břeclav. „V rámci
profilové části maturit mohou studenti
psát maturitní práci, která se
podobá bakalářské práci. A aby nebyla
maturita někomu udělena neoprávněně,
všechny práce už tři
roky kontrolujeme pomocí Odevzdej.cz,"
uvedl ředitel brněnského
gymnázia Peter Krupka.
Brněnský software není využitelnýjen
ve školství. Univerzitu už požádala
o pomoc například policie.
Chtěli srovnat knížku s obsahem
textů s rasistickými názory na internetu.
Na Slovensku zase software
slouží ministerstvu práce, které
kontroluje originálnost projektů.
. • •
I • •: