Každý třetí životopis klame, firmy ale údaje často neověřují

  Zaměstnavatele v Česku každoročně změní více než půl miliónu lidí. I
když si každý třetí uchazeč o práci ve svém životopisu vymýšlí,
většina personalistů si pravdivost uvedených údajů vůbec neověřuje.

            Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky Právu poskytla
společnost Screening Solutions.

            „Padesát pět procent zaměstnavatelů spoléhá při náboru
pouze na pravdivost dokumentů předložených uchazečem o zaměstnání,“
uvádí se v její studii. Když už se zaměstnavatelé nějaké, zpravidla
povrchní reference o potenciálním zaměstnanci přece jen rozhodnou
získat, většinou se pak spolehnou pouze na kontakty, které žadatel
uvedl v životopise, a dál v jeho minulosti nepátrají.

            Mnohdy se ale firmám nemusí jejich důvěřivost vyplatit.
„Kandidát může pro společnost a její zaměstnance představovat několik
druhů rizik. Kromě zaměstnání nekvalifikovaných zaměstnanců a rizika
spojená s neodbornou činností zaměstnance se v neposlední řadě jedná o
riziko páchání podvodů a zaměstnanecké kriminality ze strany
nepoctivých uchazečů,“ řekl Právu ředitel Screening Solutions Petr
Moroz.

(Pokračování na str. 9)

 Každý třetí životopis klame…

(Pokračování ze str. 1)

Lidé si ve svých životopisech podle něj často vymýšlejí a svoje
dosavadní působení na trhu práce různě přikrašlují. „Podle našich
zkušeností jsou nepravdivé nebo nepřesné údaje v každém třetím
životopisu,“ řekl Moroz. Nejčastěji si uchazeči přikrášlují svoji
dosavadní praxi, například za co všechno byli v předchozím působišti
odpovědní, případně maskují svoje potíže s financemi apod.

            Exekucí a osobních bankrotů v posledním roce přibylo.
Podle průzkumu ale 90 procent zaměstnavatelů bezdlužnost uchazečů
neověřuje. Pochybnosti o svých kontrolních mechanismech při náboru
zaměstnanců měla necelá třetina oslovených firem.

Často kradou kvůli finančním potížím

Nejběžnějším faktorem provázejícím podvodné jednání zaměstnanců bývá
podle psychologů tlak způsobený právě jejich finančními těžkostmi.
„Zpravidla také bývá nejhůře odhalitelný, neboť se přímo dotýká jeho
soukromého života, o kterém často nemá zaměstnavatel vůbec žádné
tušení,“ upozornil Moroz.

            V posledních letech se vyskytlo mnoho případů
nejrůznějších krádeží a zpronevěry ze strany zaměstnanců. Většinou šlo
o vykrádání firemních účtů a pokladen, některé podvody ale byly
sofistikovanější. Těžařská firma Czech Coal loni v lednu uvedla, že
kvůli podvodům svých zaměstnanců přišla minimálně o 100 miliónů korun.
Zaměstnanci prodejního odboru prodávali uhlí dalším obchodníkům
záměrně hluboko pod cenou, z čehož měli sami prospěch.

            Důkladné prověření si minulosti uchazeče může někdy
zabránit nedozírným škodám. Možná i v případě tzv. loupeže století. Tu
v prosinci 2007 provedl v Praze zaměstnanec pobočky nejmenované
nadnárodní bezpečnostní agentury František Procházka, který z trezoru
v kanceláři agentury ukradl více než 564 miliónů korun. Jde o největší
sumu peněz, která kdy byla na území Česka v hotovosti ukradena.

            Procházka, který je na útěku a podle některých informací
pobývá na americkém kontinentě, pracoval před svým nástupem do
bezpečnostní agentury ve velké směnárně nedaleko Staroměstského
náměstí, kde v roce 2004 někdo ze zaměstnanců jednoho rána otevřel
trezory a odvezl odtud třiadvacet miliónů korun.

            Mezi podezřelými byl při vyšetřování také Procházka a na
základě psychologických posudků provedených po loupeži byl s ním a
několika jeho kolegy rozvázán pracovní poměr. Kdyby si jeho budoucí
zaměstnavatel tyto informace ověřil, k loupeži století by možná
nemuselo vůbec dojít.

Rozmohlo se padělání diplomů

Stále větším problémem je v Česku padělání vysokoškolských diplomů a
maturitních vysvědčení, jež pak uchazeči o práci personalistům
předkládají. Například středočeská policie před měsícem oznámila, že
stíhá šestatřicetiletého muže, který si za jednu padělanou listinu
nechal platit od 20 do 80 tisíc korun. Falzifikáty diplomů a
vysvědčení padělal minimálně od roku 2008, přičemž sám neoprávněně
používal titul inženýr.

            Pravost některých vysokoškolských diplomů lze
prostřednictvím jejich čísla ověřit od letošního léta na internetu.
Masarykova univerzita v Brně spustila celostátní systém, v němž
postupně přibývá dat. Škola tak podle mluvčí univerzity Terezy Fojtové
reaguje na rostoucí počet případů falzifikátů v posledních letech. „Do
projektu se už zapojila řada vysokých škol,“ informovala Právo
Fojtová.

Autor: Jakub Svoboda

31.8.2013    Právo    str. 1   Titulní strana