SETKÁNI S OSOBNOSTI
Absolvent MU 2016
ČASOPIS PRO ABSOLVENTY
MASARYKOVY UNIVERZITY
í
\
Studenti u nás 1
pracují na reálných
softwarových projektech
Počítače bavily Jana Pazdzioru od útlého veku. Dnes patří absolvent
fakulty informatiky, který se podílel na vývoji Informačního systému
Masarykovy univerzity, mezi přední odborníky vývojového centra
americké společnosti Red Hat v Brné, kde vytvořil i několik
patentovaných softwarových řešení.
S E T K A N Í S OSOBNOSTÍ
>) > Kdy jste se poprvé dostal k počítači?
Dovezl mi ho láta někdy v roce 1986. bylo IO
Z X Spccirum. Postupné jsem sc od her přes
programovací jazyk BASIC dostal až ke komentovanému
výpisu R O M toho počítače
a způsobu- jak počítače programovat na nízké
úrovni ve strojovém kódu. Posouval jsem sc tak
až k ičm nejnižším úrovním výpočetní techniky,
abych sc pak od nich zase postupně vzdálil
k mim. databázím, aplikacím a řešením.
Informatiku jste tedy chtěl studovat hned?
Hlásil jsem sc i na dvouobor rnatematiku-ckonomii,
ale nakonec jsem zakotvil na matematické
informatice na přírodovědecké fakultě,
která se pak přesunula na nové založenou fakultu
informatiky. Na ekonomické předměty
na ekonomicko-správní fakultě jsem pak chodil
mimo hlavni studijní program.
Jsem z Brna, takže
Masarykova univerzita
byla přirozená volba.
Proč jste si zvolil Masarykovu univerzitu?
Jsem z Brna. takže Masarykova univerzita byla
přirozená volba. Navíc jsem měl nějaké povědomí
o tom. jak sc dělá informatika na univerzitě
v porovnání s Vysokým učením technickým. Na
M U bylo zaměření teoretičtější a víc kombinované
s matematikou, což mi jako absolventovi f
Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše vyhovovala
Měl jste na Škole nějaké téma. kterému
jste se věnoval, které vás bavilo?
Bavily mě překladače- tedy způsoby, jak ze zápisu
v algoritmu nějakého vyššího programovacího
jazyka nakonec vznikne něco. co je počítač
schopen přímo vykonat. Zvláštním typem
překladače je i typografický systém IcX. do jehož
vnitřností jsem sc ponořil ve své diplomové
práci. Zajímaly mě také sítě a unixové systémy,
tedy otevřené systémy a protokoly operačních
programů. Diky tomu jsem sc dostal k prvnímu
linuxovému počítači, který tam tehdy rozjížděl
kolega Kasprzak. Na fakultě bylo vdké
zázemí s počítači a sítěmi s jiným operačním
systémem než 150S a Windows, což mé oslovilo.
Bylo zajímavé sledovat, žc principy, které
sc člověk naučil na systému jednoho dodavatele,
byly přenositelné i na jiné operační systémy.
Platí to dodnes?
Ano. Určitě jsem v posledním týdnu použil při
své práci něco, s čím jsem sc setkal už v roce
1993- Veci- které jsem sc tehdy naučil, jsou stále
platné a mění se pouze vnější obálka.
t
I
Za studií jste dělal správce počítačových
sítí. Jak jste se k tomu dostal?
Od prvního ročníku jsem dělal správce počítačů
na jedné střední škole. Na fakultě jsme
sc s kolegy snažili vyzkoušet si co nejvíce věď
na co nejvíce systémech. lak si mě všiml M i chal
Brandcjs a později mé oslovil s tím, jestli
nechci pomáhat sc správou sítí vc vznikajícím
fakultním centru výpočetní techniky. Někde
možná ještě existuje sešit sc záznamy o účtech
na uníxových počítačích, které jsme studentům
zřizovali.
Zůstal jste u správy sítí a počítačů?
Jak počítačů a studentů přibývalo, snažili jsme
sc správu jejich účtů a přístupů automatizovat.
A pak jsme sc dívali, jesdi počítačová síť
a fakt, žc studenti k ní mají přístup, může přinést
další užitek. Vize tehdejšího děkana fakulty
Jiřího Zlatušky byla, aby bylo studium mnohem
otevřenější- aby studenti měli svobodnéjší
volbu předmětů a svého zaměření. V podstatě
šlo o kreditový systém a na informatice začal
vznikat projekt s názvem Fakultní administrativa,
který to měl umožnit. Původně byl založený
na posílání e-mailů. ale postupné vzniklo
jednoduché webové rozhraní, aby si studenti
mohli zaregistrovat předměty, o které mají
zájem.
Tedy něco jako současný Informační systém
MU?
Byl to svým způsobem základ. V roce 1998 totiž
začal platit nový vysokoškolský zákon, který
změnil požadavky kladené na školy. Vize tehdy
už rektora Zlatušky byla rozšířit kreditový
způsob studia a prostupnosti a EC1S na celou
univerzitu. Zkušenosti a principy, které fungovaly
na fakultě informatiky v podobě Fakultní
administrativy, sc postupně použily v kontextu
cdé univerzity a rozšířily do celouniverzitního
informačního systému.
To bylo asi velké sousto.
Fen vývoj byl postupný. Nejprve šlo o evidenci
výsledků vědy a výzkumu, protože na to začalo
být jistým způsobem vázáno financování univerzity.
V dalším kroku měl systém řešit studijní
agendu. 1 to ale bylo potřeba výrazně podpořit
právě v oblasti zpracování informaci a dat,
protože není jednoduché umožnit studentům
výběr předmětů a zároveň dát jak studijnímu
32 ROČNÍK 2016
S E T K A N Í S OSOBNOSTI
oddělení, tak studentům snadný nástroj- j<
ověřit, žc splnili požadavky daného studijního
oboru. Vlastně jsem sc od správy počítačových
sítí a systémů přesunul k tomu. jak zpřístupnit
data o studiu všem členům akademické obce.
1 když sc to zdá z dnešního pohledu, kdy má
každý přistup k internetovému bankovnictví
a dalším podobným službám, triviální, tehdy
to mnoho vysokých škol řešilo nasazováním
systémů, k nímž měla přistup jen studijní oddělení.
My jsme ale uvažovali tak, že pokud je
student schopen sc rozhodnout, jaký předmět
si zapíše nebo kdy půjde ke zkoušce, tak to nemusí
nosit napsané na papíře na studijní, ale
může to zadat rovnou do systému- odkudkoli.
Věděl jste od začátku. Že se podílíte na
vzniku systému, který bude jednou obsluhovat
celou univerzitu a budou se o něj
zajímat i další Školy?
Ne tak docelí Jeden z požadavků, který vysokoškolský
zákon stanovil, byl. žc škola vydá studentovi
studijní průkaz. Což zní jako jednoduchý
úkol do chvíle, než zjistíte, žc studenti jsou
evidovaní někde v lokálních databázových souborech
na jednodivých fakultách a například
u mezifakultních oborů máte studenty, ktcn
(sou evidovaní dvakrát ci trikrát, a obzvlast
u cizinců různými způsoby. Fakžc první věc.
kterou jsem ohledné evidence studií dělal, bylo
hledání duplicit a snaha dobrat sc k tomu, kolik
máme vlastně na univerzitě studentů. A když
už jsem si byl dostatečně jistý, žc jsem dostatečné
mnoho duplicit vyházel, tak jsem tiskl a stříhal
papírové kartičky nazvané Průkaz studenta.
Myšlenka, žc by tím průkazem mohl být 1SIC.
mne tehdy napadla jen letmo. V podstatě jsem
na začátku neměl pocit, žc „postavíme něco velkého",
ale soustředil jsem se na to, žc jc nutné
zajistit aktuální potřeby školy. Naštěstí jádro
týmu. který na tom v té době pracoval, tvořilo
asi pět lidí, takže se dokázal rychle rozhodnout
a také udělat to- co bylo potřeba. O pár let později
pak univerzita zavedla i ty 1S1C průkazy.
Takže jste začali v podstatě evidencí studentů
a postupně jste systém rozšiřovali.
Jak tfeba vypadalo zavádění kreditového
systému?
Součástí všech změn byla samozřejmě i změna
studijních řádů univerzity í fakult a tým- který
se podílel na vývoji informačního systému- sc
účastnil i debat o tom. co jsme vůbec schopni
reálně podpořit a zvládnout. l o pak mohlo
ovlivnit i podobu řádu a studia. Nemělo totiž
moc cenu zavádět kreditový systém- pokud by
to znamenalo- žc se všechno bude evidovat na
papíře a studijní oddělení budou zavalená prací.
Tam- kde jsme to mohli ovlivnit, sc proto nezaváděla
dočasná řešení- ale fakulty přecházely na
možnost výběru předmětů postupné, jak jsme
přidávali i možnosti kontroly průchodu studiem.
V počátcích to někde bylo spíš formální.
kdy sc jednodivým předmětům sice přidělily
kredity, ale studenti neměli mnoho možností,
jak si něco volit.
Zavádění systému, do kterého má přistup
každý, muselo být náročné i z hlediska
technické vybavenosti a znalosti práce
s počítačem.
Samozřejmé to vedlo k tomu, žc sc systémem
budou pracovat i lidé, kteří do té doby s počítači
nepřišli do kontaktu. Učitelé tehdy například
dostávali ze studijního oddělení vytištěný arch
papíru sc jmény studentů, co přijdou ke zkoušce,
len vyplnili- zapsali známky do indexu
a pak sc často řešilo- žc to spolu nesedí. Na druhou
stranu v roce 1999- kdy sc Informační systém
rozjížděl, lu nebyl žádný pravěk, počítače
na škole byly. Navíc jsme systém postavili jako
webový s možností přístupu z jakéhokoliv internetového
prohlížeče- takže učitelé Í studenti
sc mohli připojit odkudkoliv a ani si nemuseli
nic instalovat, lehdy také vznikla Cclounivcrzitní
počítačová studovna na Komenského náměstí
a samozřejmé jsme sc snažili všem ukázat,
žc systém má své výhody a najdou v něm aktuální
údaje, s nimiž můžou pracovat.
Podílel jste se také na vývoji e-přihlášky.
Jaká tam byla úskalí?
laková z dnešního pohledu obyčejná: Kdo jc
vůbec uchazeč? Kdy přihláška vznikla a kdy jc
závazná a vstupuje do přijímacího řízení? Pokud
uchazeč musí na univerzitu poslat vytištěný
a podepsaný papír- mají na něm být všechny
ty údaje- které do c-přihlášky vyplnil? Kdo
Působí jako Senior Principal Software
Engineer v brněnské pobočce společnost)
Red Hat Je absolventem Fakulty Informatiky
Masarykovy univerzity a během
svého doktorského studia patřil do nejužšfho
týmu lidi. kteří se podíleli na vývoji
a zaváděni Informačního systému MU. Za
studií působil v Akademickém senátu Fakulty
Informatiky a také v Akademickém
senátu Masarykovy univerzity.
V roce 2003 nastoupil Jako analytik a vývojář
softwaru do společnosti SkyNet a od
roku 2006 působí v americké firmě Red
Hat kde vytvořil I několik patentovaných
softwarových řešeni.
bude kontrolovat, icsdí podepsaný papír _scdí"
s daty v systému? SIo mnohem více o procesní
problém než vlastni technické řešení. Důležitý
pak pochopitelné byl také provoz, například
dohledáváni plateb složenkami a bankovními
převody a párování z různých systémů bylo zajímavým
cvičením.
Kromě práce na informačním systému jste
byl na univerzitě také aktivní v senátech.
Co vás k tomu vedlo?
Byl jsem členem akademického senátu fakulty
Í univerzity, protože jsem sc zajímal o dění
na škole. Mělo to samozřejmé i tu výhodu, žc
jsem dokázal alespoň trochu ve studentských
senátech, které samozřejmě změny studijního
řádu nebo zaváděni informačního systému řešily,
vysvětlil, co jsme schopní technicky zajistit
a kam vůbec ve změnách studijních předpisů
směřujeme.
Byl jste u zrodu systému, na který se dnes
spoléhají studenti, učitelé, ale i vědci
a administrativní pracovníci univerzity.
Sledujete jeho další vývoj?
Občas sc tam přihlásím, ale většina toho, co
systém umí, jak ovlivňuje možnosti studia
a fiingování školy, není v běžném uživatelském
rozhraní příliš vidci. Málokdo ze studentů či
učitdů si asi uvědomuje- žc rozhodné nevidí
všechny funkce systému a velkou část tvoří
„skryté" specializované aplikace a databáze- s nimiž
pracují studijní oddělení, proděkani a další
lidé. Občas sc ale setkám s reakci, která potvrdí,
žc systém funguje a dělá to. co má a co ) ) )
w w w . a b s o I v e n t i . m a n i . c z
33
S E T K A N Í S OSOBNOSTI
jsme si představovali, žc dělat bude. Byl jsem
před pár lety na Ichaj-wanu, kde jsem potkal
místní studenty, kteří na Masarykově univerzitě
studovali anglické studijní programy. Pochvalovali
si, žc sc mohlí přihlásit do předmětů
z domu a nemuseli o prázdninách jezdit bivakovat
před fakultu do Brna. aby sc zapsali do
seminárních skupin. Říkali, žc by bylo výborné,
kdyby sc k něčemu podobnému aspoň přiblížily
i jejich domovské univerzity.
Pracoval jste na vývoji informačního systému,
byl jste na doktorském studiu, a přesto
jste na univerzitní půdě nezůstal. Proč?
Chvíli jsem akademickou kariéru zvažoval, ale
když jsem měl pocit- žc hlavní funkce informačního
systému jsme zvládli, chtěl jsem si vyzkoušet
něco nového.
»- J
Dnes pracujete ve společnosti Red H a t
Čím se vlastně firma zabývá?
FJodávámc zákazníkům 11 řešení postavená
na otevřených standardech a protokolech a na
open-sourcc. V podstatě řešíme záležitosti týkající
sc infrastruktury, serverů, úložišť, databází
či cloudových řešení. Brněnská pobočka sc zabývá
především vývojem a testováním nových
produktů.
Jako laikovi mi přijde zajímavé, že profitujete
na něčem, co je otevřené, tedy teoreticky
kdokoliv může vámi navržené řešení
měnit
Firmy a organizace, které nasazuji software
dodávaný naši hrmou, hledají dlouhodobá řešeni.
Programy jsou často primárně vyvíjeny
„upstrcam" komunitami a projekty- v mnohých
jsou lidé z naší hrmy zapojeni. Prohlédnout
si zdrojový kód a měnit ho může každý, my
k tomu ale zákazníkům dodáváme schopnosti
a kapacitu tu změnu nebo novou funkcionalitu,
kterou potřebují ä chtějí, s námi probrat a dostat
do podoby, žc bude akceptovatelná upstrcamem,
nevytvoří bezpečnostní čí funkční problém
a bude dostupná a podporovaná i v dalších
verzích. U softwaru, který dodáváme, klademe
důraz na otevřenost a možnost různých vzájemných
nastavení, takže zákazník může jejích nasazení
mnoha způsoby ménit. U zdrojového kódu
jc ale vždy výhodou, pokud případnou změnu
vidí více stran, včetně původních vývojářů.
a pokud sc dostane k původnímu zdroji a ten jí
přijme. Fakt, žc k programům existuji zdrojové
kódy, dovoluje těm, kdo jc nasazují, například
v okamžiku problému prozkoumat chování tak,
jak jc popsáno, a nc jen sc dohadovat, proč jc
vnější projev takový, jaký jc.
Vy jste aktuálně ve firmě na pozici s názvem
Senior Principal Software Engineer.
Co to znamená?
Vyjadřuje to, co může můj šéf a vlastně všichni
vc firmě očekávat ohledně samostatnosti mého
fungování a rozhodování, flexibility, přesahu do
jiných projektů, oblasti a týmů, a také zkušenosti,
které v takové situaci mohu přinést nejen v technické
oblasti, ale i oblasti procesní. Nemám formální
podřízené, ale komunikuji s různými skupinami
po celém světě a spolupracují s nimi na
konkrétních a dosti proměnlivých projektech.
Za některé jsem zodpovědný jako za celek a pak
je hlavním úkolem vytvořit situaci a náladu příznivou
pro spolupráci různých lidí z různých
týmů, často s různými prioritami, v jiných pracují
samostatné na nějaké části a dělám základní
vývoj a v dalších jsem pouze v roli poradní
či konzultační. Musím být schopen vyjádřit svůj
názor na technický plán nebo architektonický
návrh či na vhodnost řešení z „business" úhlu,
jak z pohledu zákazníka, tak firmy Red Hat.
Musíte mít zřejmě široký přehled o různých
oblastech IT. Dají se vůbec ve vašem
oboru sledovat všechny novinky, nebo je
nutné se úzce specializovat?
Různi lídé jsou různi. Máme úzké specialisty,
ale máme i lidi, kteří maji snahu pokrýt velké
množství oblastí, kdy pochopitelné nemohou
jít až tak do hloubky. Vc své roli integrační
spolupracuji a spoléhám na jiné kolegy, kteří
o konkrétních částech řešené problematiky
vědí mnohem víc. Na Red H aru jc mimochodem
zajímavé právě to, žc si člověk může do
značné míry zvolit, jesdi chce být hluboce ponořen
do nějakého tématu, nebo sc pohybovat
napříč specializacemi.
Brno je někdy označováno jako České Silicon
Valley. Projevuje se to nějak? Je třeba
těžké najít kvalitní zaměstnance?
IT firem jc tu spousta, takže hledat kolegy
může být náročné. Na druhou stranu to. žc nejsme
jediní, jc pozitivní v tom, žc sc spolu setkáváme-
můžeme se inspirovat. Navíc v Brně
jc výborné zázemí vysokých škol a nejen u nás
pracuje také spousta lidi- kteří studovali jinde
v České republice- a samozřejmé i cizinci.
Přesto, spolupracujete nějak úžeji s vysokými
Školami v Brně?
Rád bych věřil tomu. žc náš způsob spolupráce
s univerzitami nás odlišuje od jiných firem.
Studentů u nás pracuje opravdu hodně- v rámci
stáži či částečných úvazků- a mnozí tady po
ukončení studia zůstávají. Sc školami hledáme
společná témata, mnoho nás jc aktivních jako
konzultanti ä vedoucí bakalářských ä diplomových
prací nejen na brněnských, ale i na dalších
vysokých školách. Studenti u nás pracuji na reálných
softwarových projektech a řada věcí, které
dělali pro své závěrečné práce, v nich skutečně
funguje. U nás platí, žc témata zpracovávaná
studenty by neměla skončit v šuplíku vedoucího
práce, ale měla by sc dostat do projektu.
Co to studentům přinese?
Opravdu praktické zkušenosti. Upstrcarn projekt
musí být ochoten studentovu práci přijmout,
což ho naučí vystavět řešeni tak, aby zapadlo do
existujícího projektu, často ho několikrát předělat,
laké si vyzkouší schopnost komunikovat
s lidmi, zákazníky ä kolegy, kteří mají někdy vyhraněné
názory na to, jak chtějí, aby jejich projekt
fungoval. Zjisti, žc námitka, kterou mu dal
vedoucí práce či starší kolega z firmy, jc stejná,
jakou dostane od hlavního vývojáře projektu
z druhého konce světa. Ale také může vidět svoje
jméno v seznamu přispěvatelů vdkých a významných
projektů- u konkrétní chytré funkce
ä významné opravy nebo jenom u hlášení chyby.
Prácí na open-sourcc projektech vidí hodné
lidí a jc snazší prokázat svou kvalitu poukázáním
na veřejně dostupný záznam změny v rcpozítáři
projektu než složité vysvětlovat budoucímu potenciálnímu
zaměstnavateli, jak skvělý byl příspěvek
do projektu, jehož zdroje a historie vývoje
veřejně dostupné nejsou.
Studenti u vás získávají praxi. Jak ale
přicházejí vybavení ze Školy? Mají dobré
znalosti?
Z toho, jak se bavím s lidmi, kteří sc k nám hlásí
na praxi či na regulérní pracovní pozice, se
ukazuje, žc problém není vc znalostech. C o ale
občas postrádám, jc zájem. Stává sc, žc na pohovorech
těžko hledám téma, kde bych viděl
u studenta ä absolventa, žc ho něco opravdu
bavilo a on si zjišťoval další informace a studoval
a zkoušel něco navíc. Mnozí sice mají splněné
zápočty a zkoušky na výbornou, ale jc otázka,
nakolik jc studium obohatilo a ukázalo jim, žc
dělat Fl řešení může být zajímavá a kreativní
činnost, kde sc dá tvořit, rozbíjet a znovu skládat.
Jc tolik různorodých open-sourcc projektů,
do kterých sc člověk může zapojit! Pochopitelně
ti, co aktivitu projeví, mají pak snazší pozici
— stačí ukázat, kde všude jc jejich práce použita.
Takové pohovory mám nejraději.
Váš zájem o softwarová řešení neutuchá
ani po mnoha letech, jste dokonce autorem
několika patentů v této oblasti. Máte
přesto někdy potřebu si od počítačů odpočinout?
Jak relaxujete?
Volejbal- sauna, obyčejné věcí. Nemám hlavni
vyhraněný koníček.
Ema Wiesnerová
34 ROČNÍK 2016