xa PARLAMENTNÍ LISTY.cz Pariamentnil_isty.cz O Politici, instituce a obce C W M . MEDEA RESEARCH. PHOENIX RESEARCH. PPM FACTUA Úvod Zprávy Aréna • Politika • Kraje * Profily - Zahraničí Galerie Krajské ParlamentniLisly.cz » Politika » Politici voličům » Piráti: Internet usvědčil ministra Chovance - opsal úvod své baki doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. (poslanec) vložil nový článek Sobotka i Herman na straně landsmanšaftu Piráti: Internet usvědčil ministra Chovance - opsal úvod své bakalářské práce 4.10. 201613:06 Úvod bakalářské práce ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) z roku 2009 je okopírován ze studentské seminární práce publikované o šest let dříve na Internetu. Další pikantností jeho bakalářské práce na Plzeňských právech je, že podle dat uvedených v dokumentu byla odevzdána dříve, než byla zadána. r Foto: Česká pirátská strana Popisek: Česká pirátská strana, logo Bakalářská práce z roku 2009 ukazuje, že Chovanec okopíroval velkou část úvodu své práce z internetových stránek. Přibližně 2 normostrany textu se doslovně shodují s vypracovanou maturitní otázkou číslo 9 z přeloučského gymnázia na téma rozkvět feudalismu za posledních Přemyslovců. Text maturitní otázky ale prokazatelně existoval již 31. 8. 2003, v 14:53:48, kdy ho zachytil internetový archiv, který průběžně zaznamenává všechny webové stránky. Plagiát byl odhalen s využitím serveru odevzdej.cz, který vytvořila Masarykova univerzita. , I. l \ ( K l tento obrázek je složen ze stran 3-5 bakalářské práce Milana Chovance ( . . . ) , tohoto pohledu, ledy v / n i k u dneínicli mCst jo v Čechách mime v /pomenoui obdohi v Uch zemích /a v l á d j posledních Přemyslovců a Lucemburku Ve 13. a 14 stol se ficský stál vnitřně upevnil, hospodářsky zesílil, dosáhl nejvetSiho uzemni ho rozmachu \ cele své historii a zaujal přední místo mezi středoevropskými zeměmi. Císařské koruny pak dosáhl jako první / českých panovníků Karel IV. Prohlubujíci Se macíkové rozdíly vedly k rozdelení Šlechty na vysái a nižsi. Velký rozmach prodělávalo v teto dobo zemědělství, kde se vSeobecne rozSirilo užíváni pluhu a plně se prosadil trojpolni sysicm hospodařeni. Pro rozSifení obdělávané plochy půdy a pro zvýšeni výroby mela velký význam postupující kolonizace, která dosáhla ve 13. stol. svého vrcholu. Na rozdíl od předchozí elapy kolonizace prováděné domácím obyvatelstvem, stávali se nyní novými osídlenci převážně v pohraničních oblastech hlavně němečtí kolonisté. Prostřednictvím tzv. lokálora skládali feudálnímu pánovi určitý obnos peněz zvaný zákup a feudál jim za 10 zaručoval dčdičné užívání půdy za pevně stanovené poddanské dávky a povinnosti. Pokrok v zemědělské výrobě umožnil i plné odděleni řemesla od zemědělství. V léto etapě kolonizace docházelo nejen k rozšiřováni zemědělské půdy a zakládáni nových vesnic, ale i k zakládání prvních středověkých měst. Města vznikala buď z dosavadních podhradních sídlišť, nebo byla zakládána na dosud neobydlených plochách tzv. na zeleném dmu. Zakladatelem misi byl většinou král a města jim založená SC nazývala královská. Obyvatelé královských mést vytvářeli novou složku feudální společnosti, která požívala větších osobních i kolektivních svobod a práv. Vládnoucí vc městech se stal patriciát. ncjbohatSl méSťané, vesměs obchodnici, pocházející z raci německých kolonistů. DalSi vrstvu městského obyvatelstva tvořili řemeslníci. Sdružovali se podle oborů v ochranné organizace zvané cechy. Cechy rozhodovaly o počtu mistrů, dohlížely na jakost a ceny výrobku, určovaly mzdy tovaryšů. Vedle měšťanu byla \ každém městě 1 početná vrstva chudiny. Měšťané královských mést vytvořili postupně tzv. městský stav a usilovali o rovnoprávné postaveni se Šlechtou a duchovenstvem Velký rozvoi zaznamenala ve 13. stol. těžba drahých kovů. která měla vliv na celý hospodářský živol země. Umožňovala v Širokém rozsahu ražbu minci a lim i přechod od naturálních forem hospodářství k peněžni soustav*. Stříbro, jehož ložiska byla v českých zemích a na Slovensku v té dobé ncjbohotSÍ v celé Bvrop*. bylo t ^-významným zdrojem moci českého krále. Za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburku, se české země staly jedním z center evropské kultury. Vedle rozsáhlé L výstavby mést bylo postaveno i mnoho královských a šlechtických hradů a církevních v novém gotickém slohu. Rozvíjelo se i gotické malířství a sochařství a do literárních dél pronikala >polu > lícilinou 1 svčlskň tématika Pro rozvoj v/dclani melo velký význam zakládaní městských škol a zejména založeni university Karlem IV. v Praze O 4. I t-IKl tlil konec 14. Mol. docházelo ke staeiuci hospodářství, oslabováni panovnické moci a k zesíleni rozporu mezi jednotlivými vrstvami s|>olccnos(i. Narůstající vSeobecna nespokojeními se *oustfeři klášterech nebo světskou na panské půdě. napr. Pardubice. Těle Specializace-horní města-Jihlava. Kutna Hora. Stříbro. Přihraní, Velmi významnou roli při správě a fundováni mést lze jednoznačně přisUzovai cechům, které sdružovaly \ vrobec jednoho řemesla, kontrolovaly kvalitu výrobků, určovaly ceny. výSi mzdy a pracovni doby vypracované maturitní otázky 9. maturitní otázka Rozkvěl feudalismu v naších zemích za posledních Přemyslovců a Lucemburků ( H T M L n t h l t d ) « Vc 13. a U. stol. se Český slit vrolfnô upevnil. hospodářsky zesílil. dosah) ncjvétiiho územního rozmachu v cel* své htstorn a zaujal přední mislo mezi sifcdooviopskými zemémi. Císařské koruny pak dosáhl jako první .* českých panovníků Katel čtvrtý. Prohlubující se maielkové rozdíly vedly b ro/déleru ilechty na vysSt ( pany ) a nlKff, vladyky /omany tytiTe ):Votký lozmach prodělávalo v léto dob* zeniédeistvi, krte se vSeobecne rozšířilo užívání pluhu a pln* se prosadil troj polní systrm hospodáfsivi. Pio rozšířeni obděláván* plochy půdy a pro zvýSenl výroby mela velký význam postupujíc! e.ktei .i dosáhla vo 13. stol. svého vrcholu. Na lozdil od předchozí etapy Kolonizace provaiiůiib domácím obyvatelstvem stávali se nyní novými osídlenci. převážné v pohraničních oblastech , hlavné némeřti kolonisté.-Prostřednictvím Izv. lokátora sklaoali feudálnímu pánovi určitý obnos ponéz . zvaný .Mkup a feudál | i m za lo zaručoval dedičné užíváni půdy za pevnř stanoven* poddanské dávky a povinnosti. Pokrok v zemědělské výrob* umožnil i plné oddelení řemesla od zemédélstvi. V leio etap* kolonizace docházelo nejen k rozšiřováni zemfrdélské půdy a zakládáni nových vesnic . ale i k zakládáni prvních středověkých v.--.M vznikala burf z dosavadních podhradních stdtiSt". nebo byla zakládána na dosud neobydlených plochách . na zeleném dmu ( ci louce ) Zakladatelem mésrbyl vétiinou kiál a mřsta jim založená se nazývala královská. Obyvatel* královských m*si vytvářeli novou složku leudál. společnosti. která požívala větších osobních i kolektivních svobod a práv. Vládnoucí vrstvou ve méslech se sial patriciát. nejbohniSi měšťan* , vesměs obchodnici. pocházejíc' Často z řad nemeckých kolonistů, Pnlší vrstvu mestského obyvatelstva tvolili řemeslnici. Sdružovali se podle oborů v ochranne o'Qamzace řvané cechy. Cechy rozhodovaly o počtu mistrů . dohlížely na jakost a ceny výrobků , určovaly mzdy tovaryšů. Vedle mestanů byla v každém mést* i poCetna vrstva chudiny, Méslane královských mést vytvořili postupné tzv. mŕsiský stav a usilovali o rovnoprávné postaveni se Šlechtou a duchovenstvem. Velký rozvoj zaznamenala ve 13. stol. (éíba drahých kovů . která mela vlrv na celý hospodářský Život zemé. Umožňovala v širokém rozsahu ražbu minci. u lim i přechod od naturálních torem hospodářství k peněžní soustav*. Stříbro . jeho? ložiska byla v českých zemích a na Slovensku v lé dob* nojbohatsi v celé Evrop* . bylo i významným zdrojem moo českého krále. Za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků .se české zem* státy jedním z center evropské kullury. Vedle rozsáhlé výstavby mést byto postaveno I mnoho královských a šlechtických hradů a církevních staveb v novém rjotickém slohu.Rozvljelo.se I .::•:•:«• Malířství a sochařství a do literárních dél pronikala spolu s češtinou l svetská tématika. Pro rozvoi vzdelaní meto velký význam zakládaní méstnkýcn skol a zejména založeni university Karlem čtvrtým v Praze ( 7.4. ). Od konce ld. stal. oocnazelo Ke staQnact hospodářství. oslabovaní panovnické moci a k zesíleni rozporu mezi jeanortivými vrstvami společnosti. Narůstající všeobecná nespokojenost se soustřeďovala prou církvi. která ovládala nejen duchovni Život. ale siala se postupne l nejvetSIm Na počátku 15 stol. vlastnila 1'3 veškeré půdy. Všeobecný odpor vzbuzoval i rozmařilý žrvot duchovenstva . honba za ziskem . prodáváni odpustků a úřadů. Za peníze si moN vflřlcl koupit odpusiění hříchů případné i téch . kterých se teprve dopustí. Pro shrnuli . vznik mést - 2 řemeslnických a obchodních osad a tržiíŕ u klASterů . v podhradí knížecích sídel. na obchodních križovatkách při brodu rok rvhn na zeleném drnu I dosud neosídlené místo . významne ekonomicky . vojensky či pokličky). panovníkem . napf. Plzeň . Llioméřicé Okolnosti Chovancova studia na Plzeňských právech byly v roce 2013 důvodem, proč prezident Zeman váhal s jeho jmenováním do funkce. Chovanec tehdy tvrdil: „Okolnosti mého studia byly opakovaně na moji žádost prověřeny. Naposledy současné vedení ZČU konstatovalo, že jsem studium absolvoval a zakončil v souladu s predpisy/1 Chovanec se zavázal titul nepoužívat a vinu sváděl na školu. Zveřejněný dokument prokazuje opak: Chovanec se sám dopustil plagiátorství a přitom podepsal čestné prohlášení, že práci zpracoval samostatně a všechny prameny citoval. ( i : S I . N t l ' R u J I L Á Š f c . N Í . l'roliLiMyi./ej.scjtiUito bakalárskou piaci zpiacmal^moMatnCs vSkcre pou/iiť prameny. / nich? jsem Čerpal. Vedoucím práce byl Ivan Tomažič (později se ukázalo, že i jeho dizertace byla plagiát), oponenty byli Daniel Telecký a Milan Kindl, nejznámější lidé spojení s kauzou Plzeňských práv. Děkanem byl tehdy Jaroslav Zachariáš, jehož posudek naTomažičovu dizertaci byl rovněž plagiát. Pochybnosti budí i další data týkající se studia současného ministra vnitra. Chovanec na Plzeňská práva nastoupil v záři 2008, ale už 31. března 2009 odevzdal svou bakalářskou práci. Práce ovšem byla Chovancovi oficiálně zadána až 5. června 2009 a 8. června po necelých devíti měsících studia Chovanec Plzeňská práva vystudoval. „Tyto případy se rozhodně netýkají všech studentů. Je ale skutečností, že některé právnické školy hrstce vybraných umožňovaly studium, které neodpovídalo zákonu. Pak se nemůžeme divit, že jsou úřady a justice v naší zemi nemocné. Pro náš stát je nebezpečné, aby právníci s takto získanými tituly působili na úřadech a v justici. V západních demokraciích je standard, že politik odstoupí, pokud se mu prokáže plagiátorství;1 říká místopředseda Pirátů a právník Jakub Michálek. Jednání Plzeňských práv obecně je silně netransparentní. O přezkumu rozhodoval po vypuknutí skandálu rektor Západočeské univerzity Josef Průša, stejně jako Chovanec člen plzeňské ČSSD. Seznam absolvovaných zkoušek, osoby zkoušejících a materiál o přezkoumání fakulta odmítla poskytnout, navzdory tomu že sám Chovanec v roce 2013 veřejně prohlásil na svém blogu: „Více toho asi v této věci udělat nemůžu. Kdo nevěří, rád mu vše doložím, případně ať se zeptá přímo na rektorátu univerzity.'1 Při nejbližší novelizaci zákona o vysokých školách Piráti navrhnou konkrétní ustanovení pro postup při odhalení plagiátů. Není akceptovatelné, že se podvody při studiu po krátké lhůtě několika let promlčují, navíc když měl kontrolu na starosti spolustraník z ČSSD. U závažných podvodů jako je příklad pana Harangozzo, který podle všeho vystudoval bez zkoušek a jeho práce zmizela, by měl být student vyloučen bez náhrady, resp. by mu měla škola titul odejmout. U plagiátů menšího rozsahu by měl být absolventovi titul odebrán, student by se měl znovu zapsat do studia a vypracovat novou práci na jiné téma. Pirátská strana od roku 2009 prosazuje reformu majetkových autorských práv, ale v žádném případě nepodporuje plagiátorství a porušování osobnostních práv autorů.