Skok do dálky

Skok do dálky je jedním z nejpřirozenějších pohybů člověka. Slouží k překonávání horizontálních překážek a vzdáleností. Sportovní počátky této disciplíny spadají do starořeckých olympijských her, kde byl součástí pentatlonu. Nyní je závodní disciplínou mužů i žen, všech věkových kategorií i součástí klasických vícebojů. Výkon je zde určován především úrovní rychlostně-silových dispozic. Koordinační nároky na skokana spočívají ve schopnosti usměrnit kinetickou energii získanou rozběhem a odrazem do optimálního směru při vzletu a v provedení správně načasovaného účinného doskoku. Rychlost a přesnost rozběhu, odrazová výbušnost a pružnost, časoprostorová orientace a koordinace představují motorické předpoklady výkonu.



Video



Animace



Uzlové body

technika Příprava na odraz se vyznačuje mírným snížením, prodloužením předposledního a zkrácením posledního kroku.
Vysoká úroveň předpětí svalstva odrazové končetiny spolu s včasným pohybem švihové končetiny vytváří optimální podmínky pro odraz. technika
technika Odraz také doprovází nápon odrazové nohy se současným švihem paží a zdvihem pokrčené neodrazové nohy.
Po dokončení odrazu se švihová noha uvolněně spouští dolů, při vykývnutí se natahuje v kolenním kloubu. V okamžiku, kdy je pod tělem, je volně natažená. technika
technika Závěsná poloha je „vyčkávací“ poloha před vlastním přednožením a doskokem. Bérec švihové nohy se za tělem skládá ke stehnu.
Obě dvě nohy se setkávají pod tělem a následuje vlastní předkopnutí – společné přednožení stehen, pak bérců. technika
technika Doskok je aktivní součástí skoku. Může být proveden složeně s předklonem trupu, nebo vzpřímeně s následným přechodem do dřepu či vysednutí stranou(náš případ).


Nejčastější chyby

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ZPŮSOB ODSTRANĚNÍ
Běh po patách. Běžecká abeceda; poskočný klus; běhy do svahu; posilovat lýtkové a chodidlové svaly.
Zpomalení rozběhu. Násobené odrazy se třemi, pěti a sedmi mezikroky; stupňované rovinky, udávat rytmus dokroků zvukovými signály.
Sledování švihové nohy. Určit konkrétní předmět nejméně 20 m daleko a 2 m vysoko, na který se musí dívat.
Dlouhý krok na odrazové břevno. Přechod ze skákaného běhu na rovince v normální běh, poté cupitání; násobéné odrazy s úmyslným zkracováním posledního kroku.
Nedostatečný nápon při odrazu. Snaha o „zahrábnutí“ při odrazu.
Předčasný přechod do závěsné polohy, bez dokončení pohybu švihové nohy. Nácvik koordinace pohybu švihové nohy a paží na místě; skoky s odrazem z vyvýšeného místa.
Nízké přednožení před dopadem. Napodobovat přednožení po odrazu z několika kroků, zaujmout výhodnější polohu v konečné fázi letu (vzpažení); posilovat břišní svaly.