Trojskok

Trojskok je disciplína vyžadující poměrně vysokou zdatnost a připravenost skokana (sprinterskou, silovou, skokanskou i připravenost kloubů a vazů) a proto není zařazen v osnovách tělesné výchovy. Současné zkušenosti ve sportovní přípravě mládeže však ukazují na to, že je možné a nutné zařazovat průpravu k trojskoku již v žákovském věku a tak dlouhodobě připravovat mládež k pohybové trojskokanské dovednosti a na rytmické zvláštnosti této disciplíny. Trojskokanská průprava, zejména opakované různé formy skoků, jsou důležitou součástí silové a pohybové přípravy i pro ostatní disciplíny jako jsou běhy, další skoky a vrhy.

Vyspělou techniku můžeme charakterizovat těmito znaky: optimalizace rozběhové rychlosti, plochá dráha těžiště těla ve všech skocích, minimalizace ztrát horizontální rychlosti využitím odrazu s krátkou amortizační fází a dynamická síla svalů dolních končetin. K vlastnostem dobrého trojskokana patří vysoká sprinterská rychlost, skokanská pružnost, odrazová síla a koordinace pohybů.



Animace



Uzlové body

technika Technika běhu ovlivňuje rozběhovou rychlost i přípravu na první odraz. Rychlost rozběhu se stupňuje až k odrazovému pražci.
U prvního švihu může vést pohyb paží soupažně. Při výměně dolních končetin v letové fázi prvního skoku je dominantní velká flexe v kolením kloubu odrazové končetiny, švihová končetina je natažena a relativně bez svalového napětí. technika
technika Úplným složením bérce odrazové končetiny se podstatně zmenšil poloměr otáčení pro následné vykývnutí stehna do vodorovné polohy, nebo i výše.
Poté následuje příprava pro nasazení takzvaného úderného odrazu. technika
technika Velké rázové síly může skokan úspěšně zvládnout maximální aktivací svalových skupin odrazové končetiny už před dokrokem.
Celkové těžiště těla se vysunuje blíže k vertikále. Zvýšená hybnost volných končetin vyvolává zvětšení akční odrazové síly. Úhel vzletu je menší oproti prvnímu a třetímu skoku, okolo 13°. technika
technika Letová fáze včetně přípravy na odraz probíhá u nejlepších skokanů shodně s předchozím skokem.
Sníženou horizontální rychlost před dokrokem a odrazem do 3. skoku se atlet snaží kompenzovat zvýšenou hybností volných končetin a pouze mírným předkročením na celé chodidlo. technika
technika Úhel odrazu i úhel vzletu jsou vyšší než u předchozích skoků a blíží se optimálním hodnotám skoku do dálky. Předkloněný trup je přibližně v prodloužení osy odrazové končetiny.


Nejčastější chyby

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ZPŮSOB ODSTRANĚNÍ
Zpomalení na konci rozběhu. Volnější stupňování rychlosti rozběhu; chybou může být i nepřiměřeně dlouhý rozběh.
Násilné prodlužování nebo zkracování posledních kroků. Překontrolovat vzdálenost kontrolní značky; upřesnit rozběh; menší soustředěnost na odraz.
Záklon při odrazu. Skoky ze zkráceného rozběhu.
Nevýrazná práce nohou ve fázi letu. Nacvičit správnou aktivní práci letu odrazové nohy v opakovaných poskocích.
Pasivní doskok po přeskoku. Snížit výšku přeskoku; při odrazu zachovat mírný předklon.
Krátký a nízký přeskok. Prozatím zkrátit a snížit výšku poskoku; lepší švihová práce paží; vzpřímit trup.
Malý rozsah pohybu ve vzduchu. Zdokonalit techniku a zařadit speciální ohebnostní cvičení.
Krátký a nízký skok. Zdokonalit techniku; zvýšit sílu nohou; snížit ztrátu horizontální rychlosti v odrazu.
Nedostatečné přednožení při doskoku. Posílit břišní svaly.
Malá horizontální rychlost při přechodu ke skoku. Po poskoku a přeskoku zachovat optimální výšku a délku skoků; zmenšit ztrátu horizontální rychlosti v předešlých částech trojskoku.