Technika skoku do dálky
Skoks do dálky je technicky náročná disciplína. Délka skoku závisí na velikosti počáteční rychlosti vzletu, úhlu vzletu a výšce těžiště při opuštění podložky. Při pohybu během letu musí skokan zachovat rovnováhu a vytvořit co nejlepší předpoklady pro efektivní doskok. Skok do dálky vyžaduje koordinaci, vysokou úroveň rychlosti a odrazové schopnosti.
Skok do dálky má 4 fáze:
Rozběh: Délka rozběhu je 22-24 běžeckých kroků. První část rozběhu se vyznačuje šlapavým způsobem běhu a intenzivní prací paží. Posledních 6 kroků tvoří přípravu na odraz, přičemž je důležité zachovat v posledních krocích co největší rychlost. Předposlední krok je delší, poslední se zkracuje o ½ až ¾ stopy. Hlava je kormidlem skoku: dívat se před sebe, ne na odrazové břevno.
Odraz: je klíčová fáze skoku. Je tvořen aktivním došlápnutím na odrazovou desku a energickou prací švihové nohy a paží.
Let: Nejjednodušším způsobem je způsob skrčmo. Používají ho děti a začátečníci. Po odraze se přidává koleno odrazové nohy ke švihové, nohy jsou skrčeny přednožmo, paže ve vzpažení. Následuje přednožení holení, paže se pohybují ze vzpažení do předpažení a za předklonu trupu je skok dokončen. (Nezařazujeme do výcviku, děti skáčou tímto způsobem spontánně.)
Dalším jednoduchým způsobem je způsob kročmo (1 a půl kroku), který využívají zejména začátečníci. Pohyb švihové nohy vpřed znamená 1 krok a přisunutí švihové nohy půl kroku. Po odrazu skokan zaujme polohu dlouhého kroku, trup je vzpřímený, švihová noha v pokrčení přednožmo. Těsně před doskokem se odrazová noha přidává ke švihové a obě dolní končetiny se přednožují. Pohyb paží je přirozený, pracují střídavě jako u běhu. Tento způsob je vhodný pro mládež a začátečníky a u kratších skoků.
Způsob závěsem vytváří lepší podmínky pro přednožení nohou při doskoku. Po odrazu z polohy kroku spouští skokan nataženou švihovou nohu, paže jdou do vzpažení, celé tělo se prohýbá a skokan zaujme polohu podobnou zavěšení na hrazdě. Následuje mohutné přednožení, trup se mírně předklání, ruce jdou předpažením do zapažení. Závěs využívají vrcholoví skokani.
Kročný způsob (2 a půl, 3 a půl kroku): Skokan pokračuje plynule v běžeckých pohybech nohou. Tato technika se uplatňuje především u delších skoků (750 cm a více). Při tomto způsobu začíná let v poloze kroku, následuje výměna nohou, švihová se natahuje a přesouvá dolů a vzad. Odrazová noha se po odrazu krčí a pokračuje v pohybu vpřed vzhůru. Po dokončení výměny se odrazová noha napíná do přednožení a švihová noha se ze zadní polohy rychle připojí k odrazové. Následuje přednožení a doskok. Ruce pomáhají udržovat rovnováhu a vykonávají krouživé pohyby v souladu s končetinami. Tato technika je vhodná jenom pro vrcholové skokany.
Doskok: Před doskokem se trup předklání, nohy přednožují. Doskok může být proveden 3 způsoby: do dřepu (děti), protlačením kolen vpřed a pánve před místo dotyku s pískem, pokrčením dolních končetin pod sebe s následným napnutím a dopadem do místa doskoku. (Čilík-Rošková, 2003)
Kinogram skoku do dálky
