Stručná charakteristika vybraných pojmů z kinantropologie
Aktivační úroveň
- aktuální psychický stav člověka z hlediska intenzity napětí, které člověk prožívá.
Antropomotorika
- zkoumá pohybové vlastnosti, předpoklady a pohybové projevy člověka.
Biomotorika
- motorika biosystémů (tj. rostlin, živočichů a člověka).
Fyzická zdatnost
- optimální reakce organismu na změněné podmínky vnitřního i vnějšího prostředí.
Interference
- negativní transfer - negativní přenos dříve naučených činností.
Kinantropologie
- věda, zabývající se strukturou a funkcí pohybových činností člověka, jejich rozvojem a účinky.
Lokomoce
- pohyb z jednoho místa na druhé (chůze, běh, skoky).
Metodologie
- věda, zabývající se systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu.
Mobilita
- obecně pohyb, schopnost pohybu, pohyblivost. Významově širší pojem než výrazy lokomoce a motilita. Může se vztahovat k organismu, předmětu, prvku nebo struktuře procesů, vlastností a stavů živého i neživého systému.
Motivace
- podněcující příčina chování, rozhodující o vzniku, směru a intenzitě jednání člověka.
Motorická docilita
- schopnost učit se novým pohybovým dovednostem, schopnost rychle a přesně si osvojit nové pohyby.
Motorická lateralita
- motorická převaha (dominance) jedné poloviny těla nad druhou. Nejčastěji mluvíme o pravorukosti či levorukosti, kde je lateralita nejvíce patrná.
Motorické dovednosti (pohybové dovednosti)
- učením získané specifické předpoklady k určité pohybové činnosti. K osvojení motorických dovedností je nezbytná jistá úroveň motorických schopností.
Motorické schopnosti (pohybové schopnosti)
- souhrn vnitřních biologických předpokladů pro motorickou činnost. Základem těchto předpokladů jsou vrozené dispozice. Motorické schopnosti patří mezi základní pohybové předpoklady člověka.
Motorický test
- standardizovaná vyšetřovací technika hodnocení motorických projevů.
Motorika (hybnost)
- souhrn všech tělesných pohybů a projevů člověka.
Ontogeneze motoriky
- vývoj tělesných pohybových projevů od narození do stáří.
Psychomotorika
- forma pohybové aktivity, která je zaměřena na prožitek z pohybu. Vede k poznávání vlastního těla, okolního světa i k prožitkům z pohybových aktivit.
Senzomotorika
- spojení motoriky se senzorickými orgány (zrak, sluch, hmat, proprioceptory) při pohybové činnosti.
Styl
- osobité provedení pohybu s ohledem na individuální zvláštnosti.
Technika
- způsob řešení pohybového úkolu.
Tělesná cvičení
- pohybové činnosti zaměřené na rozvoj pohybových schopností a dovedností (uplatňované v různých formách tělesné výchovy a sportu).
Transfer
- kladný přenos dříve naučených činností v procesu motorického učení. Vliv schopností, dovedností a znalostí získaných jednou činností na úroveň činnosti druhé.
Výkon
- aktuální projev specializovaných schopností sportovce.
Výkonnost
- způsob podávat specifické výkony stabilně po určitou dobu.