Nage waza patří mezi základní techniky džúdó a představují jeden ze způsobů kontroly partnera. Jejich cílem je hodit partnera na zem tak, aby dopadl na větší plochu zad. Při správném provedení techniky hodu džudista v utkání vítězí nad protivníkem.
Při provedení každé techniky hodu musí tori respektovat biomechanické zákonitosti a dodržet posloupnost třech fází techniky: vychýlení (kuzuši), nástup/příprava (cukuri), dokončení/hod (kake).
První fáze techniky představuje iniciační pohyb, který limituje úspěšné provedení techniky. Vychýlením rozumíme narušení ukeho stability. Při vychýlení se snažíme donutit ukeho přenést hmotnost v určitém směru tak, aby se pomyslná kolmice spuštěná z jeho těžiště přibližovala k hraně plochy opory tedy ke klopné hraně. Po úspěšném narušení stability se uke ocitá v nerovnovážné poloze, kterou je možné využít pro jeho překonání technikou hodu. Správné vychýlení umožňuje překonat i zdatnějšího, těžšího a fyzicky silnějšího soupeře. Dobře provedené vychýlení se všeobecně považuje za 75% úspěšnosti techniky hodu.
Po vychýlení ukeho následuje nástup do techniky. Jde o přesun toriho těla do výhodnější polohy, zpravidla do těsné blízkosti s ukeho tělem, se kterým tori utvoří kompaktní celek. Fáze vychýlení a nástupu na sebe plynule navazují a v plynule provedené technice zcela splývají. Tori totiž vychyluje ukeho zpravidla v průběhu nástupu. Současně je nutné udržet vychýlení po celou dobu nástupu a situaci tak mít připravenou pro poslední fázi techniky – hod.
Jestliže tori dosáhl kvalitního porušení ukeho rovnováhy a provedl správně nástup, může dokončit techniku hodem ve směru vychýlení. Dynamické provedení hodu musí přirozeně vyplynout ze správného vychýlení a nástupu.
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.