Základní pojmy

• Zápasnická žíněnka

  Jedná se speciální žíněnku s rozměry 12 × 12 m. Je složena s více malých gymnastických žíněnek, potažena speciální plachtou, s kruhovým zápasištěm o průměru 9m vně, s 1 m širokým červeným kruhem – zónou pasivity.

• Volný styl (volnostylařský)

  Zápas se dělí na dva styly, ve kterých se soutěží. Ve volném stylu je povoleno provádět techniky na celé tělo. Soutěží v něm muži i ženy, každý ve svých kategoriích.

• Řecko-římský styl (řecák, klasický styl)

  Zápas se dělí na dva styly ve kterých se soutěží. V řecko-římském stylu je povoleno provádět techniky pouze na horní polovinu těla, od pasu nahoru. Soutěží v něm pouze muži.

• Útočník

  Cvičenec, jež provádí techniku, ať při nácviku s nebránícím se soupeřem, nebo s aktivně se bránícím se soupeřem.

• Obránce

  Tento pojem se používá v zápase na dvou úrovních:

  1. Obránce pasivní (sparing)

     Cvičenec, na kterém je prováděna technika, aniž by se aktivně bránil. Slouží pro iniciaci a automatizaci chvatu při technické přípravě.

  2. Obránce aktivní

     Je výraz používaný pro bránícího (vyvíjí aktivní obranu) se zápasníka, při učebně tréninkovém boji, či v soutěžním utkání.

• Učebně tréninkový boj (UTB)

  Slouží pro osvojování zápasnických technik. Role zápasníků mohou být rozděleny (obránce × útočník), nebo nemusí. Platí zde pravidla jako při soutěžním utkání. Soustředí se na vybrané techniky, nebo se využívají všechny.

• Parter – vzpor klečmo

  (z francouzského partere – na podlaze)
  Zápasnická obranná pozice na zemi.

• Nebezpečná poloha

  Nastane, když se zápasník, ne vlastní vůlí, dotkne žíněnky jednou nebo oběma lopatkama, ocitne se v mostu, či se přetočí přes záda (úhel natočení zad k žíněnce je menší než 90 °). V zápase je tato pozice bodově hodnocena v prospěch druhého zápasníka.
  V případě položení obránce na lopatky, utkání končí vítězstvím útočníka.