1/11
Č.j. MU-IS/163541/2020/1243064/FSpS
Směrnice děkana Fakulty sportovních studií MU č. 3/2020
Pokyny k vypracování závěrečných prací
(bakalářských / magisterských / rigorózních)
(ve znění účinném od 1. 10. 2020)
Podle § 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“) a
v souladu s Organizačním řádem Fakulty sportovních studií, vydávám tuto směrnici:
Článek 1
Předmět úpravy
1) Předmětem této směrnice je stanovení pravidel pro vytváření odborných textů studenty Fakulty
sportovních studií.
Článek 2
Charakter závěrečné práce
1) Doporučený rozsah bakalářské práce je 40–60 normostran, minimální počet citací 20
(min. 5 cizojazyčných).
Bakalářská práce může být založena na orientačních výzkumech, výzkumných šetřeních nebo
může jen uceleně zpracovat, utřídit a kriticky analyzovat přehled poznatků o závažném odborném
problému. Může také obsahovat „předvýzkum“ pro navazující diplomovou práci. Bakalářská práce
může mít charakter literární rešerše pro budoucího magisterskou práci.
2) Doporučený rozsah magisterské práce je 60–90 normostran, minimální počet citací 30
(min. 10 cizojazyčných).
V magisterské práci autor prokazuje, že je způsobilý používat relevantní výzkumné metody,
organizovat informace do smysluplných celků a prezentovat zjištěné výsledky stylem odpovídajícím
vědeckým standardům. Na magisterskou práci jsou kladeny vyšší vědecké nároky, měla by mít
výzkumný charakter.
3) Rigorózní práce se obvykle zabývá aplikovaným profesním výzkumem, očekává se vyšší
kvalitativní úroveň nežli u práce magisterské. Doporučený rozsah 80–100 normostran, doporučený
počet citací 40 (minimálně 15 cizojazyčných). Pro strukturu rigorózní práce platí stejná pravidla jako
pro magisterskou práci.
Článek 3
Struktura závěrečné práce
1) Závěrečná práce může mít z obsahového hlediska charakter (1) empiricky zaměřené práce
založené na empirických výzkumech, resp. (2) teoreticky zaměřené práce, která uceleně
zpracovává, třídí a kriticky analyzuje shromážděné poznatky o odborném problému, má kompilační
nebo deskriptivně-analytický charakter. Obecná struktura závěrečné práce může být modifikována
s ohledem na charakter práce (viz příklady struktury empiricky resp. teoreticky zaměřené práce).
2) NÁZEV PRÁCE má sdělit co nejvíce informací co nejmenším počtem slov (Punch, 2008), má být
stručný, přesný a výstižný, má obsahovat hlavní pojmy charakterizující práci a postup řešení (může
2/11
být doplněn o podtitul), má obsahovat funkční vztahy, indikující nezávislé a závislé proměnné,
informuje o výzkumném problému a cílech.
3) Bibliografické identifikace (CZ, ANG) jsou na samostatných listech zařazeny na začátku práce za
povinnými vstupními stránkami před OBSAHEM (viz příloha 5, příloha 6). Důležitou součástí
bibliografické identifikace jsou anotace a klíčová slova (viz dále).
4) ANOTACE je stručný výtah obsahu závěrečné práce, slouží pro rychlou orientaci v dané práci.
Doporučený rozsah je 200–300 znaků. Anotace je součástí bibliografické identifikace a řazena na
samostatném listu na začátku práce za povinnými vstupními stránkami (před obsahem).
Obvyklá struktura anotace:
Úvod do problematiky (Introduction), výzkumné metody (Methods), výsledky (Results), závěry
(Conclusion).
5) KLÍČOVÁ SLOVA mají vyjadřovat obsah práce, řadí se abecedně. Doporučeno max. 30 znaků.
Klíčová slova jsou součástí bibliografické identifikace. Klíčová slova nemají být shodná s názvem
práce.
6) OBSAH je strukturován v souladu s členěním textu samotné práce. Veškeré názvy kapitol
a podkapitol musejí být shodné, jejich názvy by neměly přesahovat jeden řádek. Je vhodné využít
automatické generování. V obsahu jsou uvedeny PŘÍLOHY se seznamem příloh, pokud je to
žádoucí.
7) SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK (fakultativně) je nepovinná část – obecně známé
zkratky (např. fyzikální jednotky, základní statistické charakteristiky atd.) není nutné vysvětlovat,
uvedeny a objasněny by měly být zvláštní symboly a zkratky.
8) ÚVOD obsahuje základní informace o tom, co práce řeší a proč. Objasňuje zvolené téma a stručně
je zasazuje do souvislostí. Uvádí motivaci autora k volbě problematiky, její aktuálnost a důležitost,
stručnou formulaci řešených problémů. Vychází z obecného (i historického) základu řešené
problematiky, může zmiňovat dosavadní vědecko-výzkumné poznatky jako východiska pro výzkum.
Neobsahuje výsledky. V úvodu se necitují autoři.
Doporučený rozsah je cca 1–1,5 strany.
9) SYNTÉZA POZNATKŮ (možno použít i názvy Přehled literatury, Teoretická východiska). Jedná se
o významnou část závěrečné práce, autor zde prokazuje schopnost vyhledání literatury z různých
zdrojů (knihovna, katalogy, databáze, internet atd.) pomocí klíčových slov. Kapitola obsahuje
přehled relevantní a aktuální literatury k řešené problematice (citace dle normy ČSN ISO 690)
a kritické zhodnocení poznatků ve vztahu ke zkoumané problematice práce. Na závěr kapitoly by
měl být v krátkém odstavci formulován výzkumný problém vycházející ze syntézy poznatků.
Doporučený rozsah je cca 15–30 stran.
10) CÍLE VÝZKUMU, VÝZKUMNÉ OTÁZKY, HYPOTÉZY. Zde jsou přesně, stručně, konkrétně
a srozumitelně formulovány cíle výzkumu vycházející z formulace výzkumného problému v závěru
kapitoly 2. Je formulován explicitní (jasný) záměr, jak shromáždit data tak, aby bylo možno
zodpovědět výzkumný problém. Obvykle formulujeme více cílů. Postupné kroky je možno popsat
pomocí dílčích cílů, resp. úkolů.
V této kapitole je nezbytně nutné formulovat výzkumné otázky (VO) nebo/a hypotézy (H). VO i H
se týkají určitých vlastností nebo charakteristik jedinců nebo objektů, vycházejí z poznatků
získaných při literární rešerši. H je alternativou VO, je-li formulována VO, není nutné (ale možné)
formulovat H. Je ovšem možné formulovat VO pro řešení jednoho cíle a H pro řešení jiného cíle.
H formuluje předpoklad vztahu mezi výzkumnými proměnnými, který se výzkumem zamítá nebo jej
nelze zamítnout. Při formulaci H je nutno respektovat tzv. kritéria dobrých hypotéz, s ohledem na
jejich charakter (rozdílové, vztahové, změnové) je testovat pomocí adekvátních metod.
Doporučený rozsah je cca 1–2 strany.
11) METODIKA – tato velmi důležitá část práce má charakterizovat typ výzkumu z důvodu použití
adekvátního postupu (kvantitativní, kvalitativní, smíšený), výzkumný soubor a design výzkumu
(plán, postup, organizace, výzkumné metody).
3/11
Kapitola Metodika se obvykle člení na následující podkapitoly:
• popis výzkumného souboru/objektu (rozsah, způsob výběru, věk, další charakteristiky),
• použité výzkumné metody, techniky sběru dat a přístroje/nástroje,
• sběr výzkumných dat (časový rozvrh, způsob a podmínky sběru dat),
• analýza dat (charakteristika proměnných, metody statistického zpracování dat).
Kapitola by měla případně obsahovat zmínku o existenci informovaného souhlasu účastníků
výzkumu a souladu se základními etickými pravidly (viz příloha ETICKÁ PRAVIDLA
ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ NA FSPS MU). Metodickou část mají obsahovat také teoreticky zaměřené
práce (např. typu rešerše, teoretické analýzy a přehledy).
Doporučený rozsah je cca 3–6 stran.
12) VÝSLEDKY – v této kapitole jsou stručně, přehledně a přesvědčivě prezentovány výsledky pomocí
textu, tabulek, resp. grafů. Prezentované výsledky by měly být stručně komentovány (zejména ze
statistického hlediska), interpretovány a při eventuálním spojení této kapitoly s DISKUSÍ také
srovnávány se současným stavem poznání. V části výsledky by neměly být citace jiných autorů, ty
patří do diskuse.
Doporučený rozsah je cca 15–20 stran.
13) DISKUSE (důsledky, doporučení pro praxi) – v případě využití samostatné kapitoly DISKUSE jsou
zde výsledky komparovány se současným stavem řešené problematiky, jak je uveden v teoretické
části práce. Je nutno formulovat informace, zda stanovené hypotézy práce byly zamítnuty, resp. je
nelze zamítnout a proč.
Doporučený rozsah je cca 3–6 stran.
14) ZÁVĚRY – v závěrech je nutno stručně a jasně shrnout dosažené výsledky, odpovědět na
výzkumné otázky, resp. prezentovat výsledky testování hypotéz a z nich vyplývající závěry. Je
možno z výsledků naznačit případné směřování dalšího výzkumu, doporučení a návrhy pro praxi,
resp. pro teorii. Neuvádějí se citace jiných autorů.
Doporučený rozsah je cca 1–2 strany.
15) LITERATURA (nečísluje se; možno použít i názvy Použitá literatura, Seznam literatury, Referenční
seznam) – seznam musí obsahovat veškerou použitou literaturu citovanou v textu (a naopak).
Seznam se řadí abecedně podle iniciály příjmení (prvního) autora díla, u děl téhož autora
chronologicky. Citace více tvůrců, které začínají stejným jménem, se řadí rovněž chronologicky.
Internetové zdroje se uvádějí ve společném seznamu s tištěnými zdroji.
Používají se bibliografické citace podle normy ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011
a příklady uvedené v této směrnici.
16) PŘÍLOHY (nečísluje se) – tato část obsahuje veškeré materiály (fotografie, grafy, tabulky,
dotazníkové formuláře apod.) podstatné pro pochopení a doplnění textu (zdroj se uvádí formou
bibliografické citace). Nejdříve se uvádí seznam příloh, pak samotné přílohy, každá příloha má tedy
své číslo a název (např. Příloha 1: Dotazník XZY.) a v textu práce musí být na ni náležitě odkázáno.
Strany příloh se nečíslují a nezapočítávají se do minimálního počtu normostran.
První přílohu tvoří případný vzor informovaného souhlasu účastníků výzkumu (tzn. bez vyplněných
údajů). Vyplněný informovaný souhlas s příslušnými podpisy (za každou vyšetřovanou osobu)
zůstává uložen u vedoucího práce.
Článek 4
Formální náležitosti závěrečné práce
1) Práce musí být vytištěna na bílém papíře formátu A4 (210 x 297 mm), je možný jednostranný
i oboustranný tisk. Závěrečnou práci je možno psát v 1. osobě jednotného čísla, nebo v 1. osobě
množného čísla nebo v trpném rodě. Celá práce musí být psána jednotně, ve stejné
osobě/rodě/čase.
2) Doporučeno je použít šablonu MUNI pro závěrečné práce, šablona je dostupná na webových
stránkách FSpS.
4/11
3) Jazyk práce
Práce je psána v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, odlišnosti jsou popsány ve
směrnici FSpS Závěrečné práce a státní závěrečná zkouška v bakalářském a magisterském studiu.
4) Členění textu
Používat maximálně čtyř úrovní číslovaných kapitol (desetinné číselné třídění), jednotlivé úrovně
se odlišují velikostí písma. Na konci číselného výrazu (tj. po poslední číslici) se tečka nedělá (např.
1.1.3), mezi číslem a začátkem názvu kapitoly je jedna mezera. Tečka se nedělá ani za názvy
kapitol. Číslování kapitol začíná Úvodem a končí Závěry. Seznam použité literatury (LITERATURA,
resp. Referenční seznam) a PŘÍLOHY se nečíslují. Každá hlavní kapitola začíná na nové stránce.
Podkapitoly se od předchozího textu oddělují mezerou.
5) Číslování stran
Číslují se všechny platné strany počínaje první fyzickou stranou práce, přičemž na některých
stranách se číslo strany nezobrazuje (např. prázdné strany, titulní strana, poděkování, prohlášení,
strany se zvláštní grafickou úpravou; první číslovanou stranou je tedy většinou ta, kde se nachází
Obsah). Pro číslování se používají arabské číslice, které jsou umístěny na straně dole zpravidla
uprostřed.
6) Tabulky
Každá tabulka musí mít své číslo a stručný a výstižný název (např. Tabulka 1: Základní statistické
charakteristiky souboru tenistů 11–12 let). Název se umísťuje nad tabulku a nedělá se za ním tečka.
Případné vysvětlivky jsou umístěny pod tabulkou (velikost písma 10). Hlavička (název sloupců)
v tabulce se píše s velkým počátečním písmenem. Písmo použité v tabulce má být stejného typu,
jako je základní text, může být zmenšeno o jeden až dva body. Text v levém sloupci tabulky se
obvykle zarovnává vlevo, v ostatních sloupcích doprostřed. Pokud jsou v ostatních sloupcích čísla,
zarovnávají se stejnými desetinnými řády pod sebe, obsahují-li tyto sloupce nesouměřitelné číselné
údaje (např. v různých jednotkách), desetinné řády se zarovnávat nemusejí. Čára kolem celé
tabulky a vodorovná linka pod hlavičkou mohou být tlustší než ostatní čáry v tabulce. Je-li v práci
více tabulek, číslují se průběžně. V textu musí být na ně náležitý odkaz (např. Přehled základních
statistických charakteristik je uveden v tabulce 1).
7) Obrázky
Každý obrázek (jako obrázek označujeme i graf, schéma, fotografii) musí mít své číslo a stručný
a výstižný název, který se umísťuje pod obrázek (např. Obrázek 1: Struktura sportovního výkonu),
nedělá se za ním tečka. Případné vysvětlivky se umísťují pod název obrázku s označením
Vysvětlivky, velikost písma 10). Je-li v práci více obrázků, číslují se průběžně. V textu musí být na
ně náležitý odkaz (např. Struktura sportovního výkonu je znázorněna na obrázku 1).
8) Poznámky pod čarou
Slouží k umístění doplňujících informací, které nepatří přímo do hlavního textu. Poznámky se číslují
arabskými číslicemi v horním indexu průběžně v celé práci. Uvádějí se na té straně, kde se nachází
text, k němuž se vztahují. Text poznámky pod čarou končí tečkou. Velikosti 10 bodů, řádkování 1,0.
Článek 5
Etická pravidla závěrečných prací na FSpS
1) Závěrečné práce, jejichž součástí je výzkum lidí, musejí být projektovány a realizovány v souladu
s platnými právními předpisy České republiky, s Etickým kodexem akademických a odborných
pracovníků Masarykovy univerzity (2008), v duchu helsinské deklarace Etické principy lékařského
výzkumu zahrnující lidské subjekty (2013) a Etickými standardy pro sportovní výzkum – aktualizace
pro rok 2016 (Harriss a Atkinson, 2015).
2) Etická pravidla závěrečných prací na FSpS MU jsou uvedena v příloze 2 této směrnice.
5/11
Článek 6
Citační norma ČSN ISO 690
1) S platností od podzimního semestru 2017 se na FSpS MU Brno zavádí používání citační normy
ČSN ISO 690 pro všechny bakalářské, magisterské a rigorózní závěrečné práce.
2) Norma ČSN ISO 690 (01 0197) je aktualizovaná citační norma platná od 1. 4. 2011 a je českou
verzí mezinárodní normy ISO 690:2010. Touto normou se ruší a nahrazují ČSN ISO 690 (01 0197)
z prosince 1996 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) z ledna 2000. V rámci této normy jsou povoleny
3 různé způsoby odkazování na bibliografické citace v textu: číselná metoda, harvardský systém
a metoda poznámek pod čarou. Z důvodu jednotného pojetí závěrečných prací na FSpS MU Brno
je zvolena varianta ČSN ISO 690 – autor, datum.
Článek 7
Závěrečná ustanovení
1) Tato směrnice ruší Směrnici FSpS č. 11/2017 Pokyny k vypracování závěrečných prací
(bakalářských/magisterských/rigorózních), účinnou od 12. 10. 2017.
2) Tato směrnice navazuje na Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity, zejména články 22, 23,
37 a 38.
3) Výkladem jednotlivých ustanovení této směrnice pověřuji proděkana pro studium FSpS.
4) Průběžnou aktualizací této směrnice a příloh pověřuji proděkana pro studium FSpS.
5) Kontrolu dodržování této směrnice vykonávají vedoucí kateder.
6) Tato směrnice nabývá platnosti dnem zveřejnění.
7) Tato směrnice nabývá účinnosti 1. 10. 2020.
V Brně dne 29. září 2020
PhDr. Jan Cacek, Ph.D.
děkan FSpS MU
PŘÍLOHY
Příloha 1: Citační norma ČSN ISO 690
Příloha 2: ETICKÁ PRAVIDLA ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ NA FSPS MU
6/11
Příloha 1:
1 Citační norma ČSN ISO 690
S citační normou ČSN ISO 690 (01 0197) je možno se seznámit, resp. pracovat na těchto odkazech:
1. Bibliografické odkazy a citace dokumentů (http://www.citace.com/download/CSN-ISO-690.pdf.
2. Generátor citací Citace pro (https://www.citacepro.com/) je možno použít po přihlášení přes
univerzitní účet MUNI (UČO a sekundární heslo). Po přihlášení je nutno zvolit v levém sloupci
citační styl (Zvolte citační styl). Zvolte variantu ČSN ISO 690 – autor, datum.
3. Orientační a zjednodušená verze ČSN ISO 690 je uvedena pod názvem „Metodika tvorby
bibliografických citací“ na webové adrese
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.html.
4. Dalšími nejznámějšími citačními manažery jsou Zotero, Mendeley a EndNote. Pro Zotero
Knihovna MU univerzitního kampusu zpracovala interaktivní tutoriál:
https://kuk.muni.cz/animace/eiz/zotero/index.html).
1.1 Příklady citací a bibliografických citací
1.1.1 Citace v textu
Přímá citace se uvádí v uvozovkách na začátku a na konci (tečka za závorkou). Přímé citace se
používají nejčastěji u definic, u výroků, které jsou považovány za velmi významné nebo podstatné.
V tom případě se doslova citovaná část textu dává do uvozovek, v odkazu na citaci je nutno uvést
příjmení autora, rok vydání a číslo strany (viz příklady):
„Nejen ovoce, ale také zelenina dodává organismu důležité sacharidy“ (Clark, 2009, s. 18).
„Motorické schopnosti jsou chápány jako relativně upevněný, více či méně generalizovaný
předpoklad pro určité činnosti, jednání a výkony“ (Röthig a Prohl, 2003, s. 36).
„Za třetí pilíř kondice jsou vedle síly a vytrvalosti považovány rychlostní schopnosti“ (Hohmann,
Lames a Letzelter, 2010, s. 228).
„Motorická schopnost je charakterizována jako soubor vnitřních, relativně samostatných
předpokladů splnit pohybový úkol“ (Čelikovský a kol., 1990, s. 78).
Jako jednání je přitom označována „připravenost a možnost přiměřeně jednat nebo reagovat ve
známých a překvapivých situacích“ (Rieder, in Röthig a Größing, 1990, s. 76).
Nepřímá citace (volné použití textu citovaného autora) znamená uvedení důležitých myšlenek
relevantních autorů, jež jsou interpretovány a dál rozváděny (v odkazu uvádíme příjmení autora, rok
vydání, bez uvedení stránky):
Clark (2009) považuje za důležitý zdroj sacharidů např. rýži.
Je obecně známo, že mezi nejobtížnější úkoly v rozvoji rychlostních schopností patří ovlivňování
rychlosti formou zvolení cviků a odporu (Malý a Dovalil, 2017).
Podle autorů Hohmann, Lames a Letzelter (2010) jsou síla, vytrvalost a rychlost řazeny mezi
kondiční schopnosti.
Dále jsme v textu použili podklady autorů Hendl a kol. (2014), kteří se zabývali problematikou využití
statistických metod ve sportu.
Sekundární citace znamená, že přebíráte citaci z jiného zdroje, příliš se to nedoporučuje, mělo by
se jí používat pouze v případě, pokud primární citace není dostupná. V seznamu použité literatury
citujeme pouze zdroj. Sekundárních citací by v práci mělo být minimum.
Podle Clarka (in Peterson, 2009) je důležitým zdrojem sacharidů také ovoce.
Rolí tělesné výchovy v prevenci proti násilí se zabývali i Mandigo, Corlett a Vasquez (in Kevin
a Chiaki, 2014), kteří zjistili, že…
1.1.2 Bibliografické citace
Bibliografická citace je souhrn údajů o citovaných publikacích, resp. jejích částech a jejich soupis je
uložen v kapitole Literatura. Seznam bibliografických citací má být uspořádán abecedně,
7/11
bibliografická citace dokumentu jednoho tvůrce předchází bibliografickým citacím děl více tvůrců,
které začínají stejným jménem. Více bibliografických citací děl jednoho tvůrce se řadí od nejstaršího
dokumentu. Bibliografické citace děl více tvůrců, které začínají stejným jménem, se řadí
chronologicky. Uvádíme příklady citací nejběžnějších druhů děl podle platné normy.
1.1.2.1 Kniha a kapitola v knize (tištěná a elektronická verze, 1 autor, 2, 3 autoři)
Kniha (monografie)
CLARK, Nancy. Sportovní výživa. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2783-7.
MALÝ, Tomáš a Josef DOVALIL. Doplňkový odpor v tréninku rychlostních schopností. Praha: Mladá
fronta, 2016. Edice Českého olympijského výboru. ISBN 978-80-204-4274-1.
HOHMANN, Andreas, Martin LAMES a Manfred LETZELTER. Úvod do sportovního tréninku.
Prostějov: Sport a věda, 2010. ISBN 978-80-254-9254-3.
HENDL, Jan a kol. Statistika v aplikacích. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0700-9.
Kapitola v knize
ZHÁNĚL, J. Statistické metody v kinantropologii a antropomotorice. In: HENDL, Jan, ed. Statistika
v aplikacích. Praha: Portál, 2014, s. 345-360. ISBN 978-80-262-0700-9.
GREENFEAF, Christy a Petrie TRENT A. Studying the Athletic Body. In: ROPER, Emily A.,
ed. Gender relations in sport. Rotterdam: Sense Publishers, 2013, s. 119-140. ISBN 978-94-6209-
453-6.
MANDIGO, James, John CORLETT a Ruben VASQUEZ. The role of physical educationin the
prevention of youth violence: a lifeskills-based approach in el salvador In: KEVIN, Young a Okada,
CHIAKI, eds. Sport, social developmentand peace. Bingley: Emerald, 2014, s. 103-126. ISBN 78-1-
78350-885-3.
Elektronická verze
MEMMERT, Daniel. Teaching tactical creativity in sport: research and practice [online]. Abingdon,
Oxon: Routledge, 2015 [cit. 2017-07-10]. ISBN 978-041-5745-901. Dostupné z:
http://eds.b.ebscohost.com/eds/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzk3ODM1OF9fQU41?sid=7b6b006f
-5f68-4d61-bae8-
62a15552435b@sessionmgr102&vid=17&hid=http://eds.b.ebscohost.com/&format=EK/
PETERSEN, Anne C., Joshua JOSEPH a Monica, N. FEIT. New Directions in Child Abuse and
Neglect Research [online]. Washington, District of Columbia: National Academies Press, 2014 [cit.
2017-07-10]. ISBN 978-030-9285-124. Dostupné z:
http://eds.b.ebscohost.com/eds/ebookviewer/ebook/ZTAwMHh3d19fODY3ODg4X19BTg2?sid=7b
6b006f-5f68-4d61-bae8-62a15552435b@sessionmgr102&vid=39&format=EB&rid=48
BROWN, Lee E. Muscle strength. In: BROWN, Lee E. a National Strength & Conditioning
Association (U. S.). Strength Training [online]. 2nd ed. Human Kinetics, 2016, 35-56 [cit. 2017-07-
10]. ISSN 978-149-2522-089. Dostupné v kolekci e-knih na platformě EBSCOhost:
search.ebscohost.com
SMOLL, Frank. Athletic Stress: Teaching Coping Skills to Young Athletes. In: SMITH, Roland
Edward, Frank, SMOLL a Lucas, SMOLL. Sport psychology for youth coaches: developing
champions in sports and life [online]. 2nd ed. Lanham: Rowman, 2012 [cit. 2017-07-10]. ISBN
9781442217157. Dostupné z:
http://eds.b.ebscohost.com/eds/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzUwNjI2MF9fQU41?sid=7b6b006f-
5f68-4d61-bae8-62a15552435b@sessionmgr102&vid=47&
1.1.2.2 Příspěvek ve sborníku (tištěná a elektronická verze, 1 autor, 2, 3 autoři)
MANDAL Eugenia. Sport aktivity and body image of men and women. In: FLEMR, L., J. NĚMEC
a K. KUDLÁČKOVÁ, eds. Physical activity in science & practice: Conference Proceedings in
8/11
Celebration of the 60th Anniversary of the Establishment of the Faculty of Physical Education and
Sport, Charles University in Prague. Prague: Karolinum, 2014, s. 71-82. ISBN 978-80246-2620-8.
VISNAPUU Milvi a Katrin KARUAUK. Relationships of playing performance characteristics with
antropometrical parametrs and motor abilities. In: FLEMR, L., J. NĚMEC a K. KUDLÁČKOVÁ,
eds. Physical activity in science & practice: Conference Proceedings in Celebration of the 60th
Anniversary of the Establishment of the Faculty of Physical Education and Sport, Charles University
in Prague. Prague: Karolinum, 2014, s. 41-50. ISBN 978-80-246-2620-8.
SANO, K., T. HISANO, A. MAKINO, T. ODA, C. NICOL a P. V. KOMI. Musculoskeletal characteristics
for elite distance runners and non-competitive Kenyans. In: FERRAUTI, A., P. PLATEN, E.
GRIMMINGER-SEIDENSTICKER, a kol., eds. European College of Sport Science: Book of Abstracts
of the 22nd Annual Congress of the European College of Sport Science – 5th–8th July 2017,
MetropolisRuhr – Germany. MetropolisRuhr, 2017, s. 18-19. ISBN 978-3-9818414-0-4.
Elektronická verze
ŠIMONEK, Jaromír. Level of physical activity and inactivity of slovak adolescents. 6th international
scientific conference on kinesiology [online]. Zagreb: Faculty of Kinesiology, University of Zagreb,
2011 [cit. 2017-08-07]. ISBN: 978-953-317-013-8. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/profile/Hugo_Sarmento3/publication/256492932_Konferencija_zborn
ik-2011-web/links/00b7d52317b69e29f1000000.pdf?origin=publication_list#page=347
SMAJLOVIĆ Nusret a Slavenko LIKIĆ. Levels and structure of speed and strength qualities of boys
of different maximum running speed levels. 6thinternational scientific conference od kinesiology
[online]. Zagreb: faculty of Kinesiology, 2011 [cit. 2012-01-02]. ISBN: 978-953-317-013-8. Dostupné
z: https://www.researchgate.net/publication/256492932_Konferencija_zbornik-2011-web
JUSSILA, Anne-Mari, Raija OKSANEN a Jari PARKKARI. TEKO – an intervention via internet to
comprehensive schools to decrease sport injuries in Finland. Proceedings of the Multidisciplinary
Academic Conference. Prague, 2016 [cit. 2017-08-12]. ISBN 978-80-88085-14-0. Dostupné z:
http://eds.b.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=56&sid=7b6b006f-5f68-4d61-bae8-
62a15552435b%40
1.1.2.3 Článek v časopisu (tištěná a elektronická verze, 1 autor, 2, 3 autoři)
HANCOCK, David J. Female relative age effects and the second-quartile phenomenon in young
female ice hockey players. Psychology of Sport and Exercise. 2017, 32, s. 12-16 [2017-05-20]. DOI:
10.1016/j.psychsport.2017.05.002. ISSN 14690292. Dostupné také z:
http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1469029216301571
FORD, Paul R. a Mark A. WILLIAMS. No Relative Age Effect in the Birth Dates of Award-Winning
Athletes in Male Professional Team Sports. Research Quarterly for Exercise and Sport. 2011, 82(3),
s. 570-573 [2017-05-20]. DOI: 10.1080/02701367.2011.10599790. ISSN 0270-1367. Dostupné také
z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/02701367.2011.10599790
MARTIN, Hilary a kol. Multicohort analysis of the maternal age effect on recombination. Nature
Communications. 2015, 6 [cit. 2017-08-07]. DOI: 10.1038/ncomms8846. ISSN 2041-1723.
Dostupné také z: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/ncomms8846
Elektronická verze
GAZERANI, Parisa. Performance Enhancement by Brain Stimulation. Journal of Sports Science and
Medicine [online]. 2017, 16 [2017-05-20]. ISSN 1303-2968. Dostupné z:
http://www.jssm.org/letterajssm-16-438.xml.xml
KAPPENSTEIN Jennifer a Alexander FERRAUTI. Intervallsprinttraining verbessert die aerobe
Ausdauer im Grundschulalter. Deutsche Zeitschrift für Sportmedizin [online] 2015, 66, s. 128-133
[cit. 2017-07-10]. ISBN 978-0-19-9600553. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/277913323_Intervallsprinttraining_verbessert_die_aerob
e_Ausdauer_im_Grundschulalter.
9/11
STÖGGL, Roland, Erich MÜLLER a Thomas STÖGGL. Do Maximal Roller Skiing Speed and Double
Poling Performance Predict Youth Cross-Country Skiing Performance? Journal of Sports Science
and Medicine [online]. 2017, 16, s. 383-390 [2017-05-20]. ISSN 1303-2968. Dostupné z:
http://www.jssm.org/researchjssm-16-383.xml.xml
1.1.2.4 Webová stránka, článek na webu
Masarykova univerzita [online]. Brno: Masarykova Universita, © 1996-2009 [2017-05-20]. Dostupné
z: http://www.muni.cz
ZVOLÁNEK, Jan. Grónské ledovce loni tály nejvíc za poslední tři desetiletí. In: Idnes.cz [online].
Praha: MAFRA, a.s., 2011 [2017-05-20]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/gronske-ledovce-loni-
taly-nejvic-za-posledni-tri-desetileti-pq9-/zahranicni.aspx?c=A110122_085810_zahranicni_jan
1.1.2.5 Kvalifikační práce (bakalářská/diplomová/rigorózní)
BOZDĚCH, Michal. Organizace a řízení tréninkového procesu u akrobatického rokenrolu. Brno,
2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sportovních studií, Katedra
kineziologie. Vedoucí diplomové práce Pavel Korvas.
1.1.2.6 Zákony
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění pozdějších předpisůZákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
1.1.2.7 Soudní rozhodnutí
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1065/2011
10/11
Příloha 2:
2 ETICKÁ PRAVIDLA ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ NA FSPS MU
2.1 Základní etická pravidla
1. Závěrečné studentské práce, jejichž součástí je výzkum lidí, musejí být projektovány a
realizovány v souladu s platnými právními předpisy České republiky, s Etickým kodexem
akademických a odborných pracovníků Masarykovy univerzity (2008), v duchu helsinské
deklarace Etické principy lékařského výzkumu zahrnující lidské subjekty (2013) a Etickými
standardy pro sportovní výzkum – aktualizace pro rok 2016 (Harriss a Atkinson, 2015).
2. Studenti ve své výzkumné činnosti musí chránit práva a svobody všech účastníků výzkumu,
proto:
• minimalizují rizika poškození duševního a tělesného zdraví správnou volbou a prováděním
diagnostických metod;
• pravdivě informují zkoumané osoby o smyslu výzkumu, o způsobu jeho provádění,
o případných zdravotních rizicích i o způsobu publikací výsledků;
• respektují dobrovolnost zapojení zkoumaných osob do výzkumu;
• chrání osobní údaje zkoumaných osob před zneužitím;
• v případě výzkumu reakce lidí na fyzickou a duševní zátěž (např. cvičení), při měření
a testování osob, nebo odběru a analýze jejich vzorků (krev, moč, pot, sliny, expirační
kondenzát apod.) předkládají studenti zkoumaným osobám před výzkumem informace
o plánovaném výzkumu a vyžadují písemné potvrzení jejich souhlasu se zapojením do
výzkumu (v případě nezletilých dětí jejich zákonných zástupců, zpravidla rodičů) –
prostřednictvím tzv. Informovaného souhlasu účastníků výzkumu (viz níže).
3. Všichni autoři závěrečných studentských prací musejí respektovat etická pravidla publikování
vědeckých prací:
• povinnost autora psát pravdivě;
• uvádět autory, jejichž myšlenky, názory nebo výsledky práce ve své práci student použije.
4. Za dodržování výzkumné etiky závěrečné studentské práce je odpovědný především sám
student, který je hlavním řešitelem výzkumu a autorem práce. Kontrolu dodržování etických
pravidel provádí příslušný vedoucí práce, příp. školitel studenta.
2.2 Informovaný souhlas účastníků výzkumu
Informovaný souhlas účastníků výzkumu je důležitý dokument přinášející účastníkům výzkumu důležité
informace a současně dokládající souhlas těchto osob s jejich zapojením do výzkumné práce studenta.
Podepsané Informované souhlasy student předá svému vedoucímu práce, který je archivuje na svém
pracovišti. V případě, že vedoucí práce je externím odborníkem, student předá souhlasy sekretářce
příslušné katedry. Znění nepodepsaného Informovaného souhlasu (vzor) student vloží do příloh své
závěrečné práce.
Text informovaného souhlasu musí být pro účastníky výzkumu (případně jejich zákonných
zástupců) svým rozsahem a formulacemi přiměřený a srozumitelný.
Text tohoto informovaného souhlasu musí obsahovat:
A. Informace pro účastníky výzkumu
• Název a adresa fakulty: Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 62500
Brno.
• Jméno a kontakt na studenta (UČO, studijní program a ročník, telefon), který je hlavním
řešitelem své výzkumné práce, který komunikuje se zkoumanými osobami, vysvětluje jim výzkum
a odpovídá na jejich dotazy.
11/11
• Jméno, název katedry, adresa a telefon učitele – vedoucího práce, příp. školitele, s nímž
student svoji práci realizuje, který odborně garantuje a kontroluje práci studenta.
• Název studentské výzkumné práce
• Smysl a cíl výzkumu
• Podrobný popis způsobu zapojení zkoumaných osob do výzkumu – kdy, kde, co a jak budou
provádět; jak budou měřeni nebo testováni; jaká budou provádět cvičení; jak to bude dlouho trvat;
jaká k tomu bude příprava atd.
• Případná rizika poškození zdraví zkoumaných osob a způsob minimalizace těchto rizik –
bezpečnostní opatření
• Náhodný nález – zejména v případě lékařsko-biologického sběru dat dát zkoumané osobě na
výběr (poskytnout volitelný souhlas), zda si přeje být informována v případě náhodného nálezu
potenciálně závažných zdravotních skutečností, např.:
„Vyšetření probíhá za účelem vědeckého výzkumu. Účelem vyšetření není poskytování
zdravotních služeb nebo zjišťování Vašeho zdravotního stavu. Sesbíraná data nebude
vyhodnocovat lékař, ale vědecký pracovník. V případě, že by vědecký pracovník pojal podezření
na možné zdravotní komplikace, máte právo být o tomto podezření informován/a a následně
podezření zkonzultovat s lékařem. Prosím zde uveďte své kontaktní údaje, na které Vám
případně můžeme oznámit své případné podezření. V případě, že si nepřejete být informován,
nechte tuto kolonku nevyplněnou.“
• Způsob zpracování výsledků výzkumu, jejich publikace a zejména ochrany osobních
údajů zkoumaných osob (anonymita, neidentifikovatelnost zkoumaných osob), bránících tyto
údaje před zneužitím dalšími osobami, např.:
„S Vašimi osobními údaji bude nakládáno jako s přísně důvěrnými podle zásad pro ochranu
osobních údajů, v souladu s platnými právními předpisy České republiky a Evropské unie.
K Vašim osobním údajům budou mít přístup pouze pověření vědečtí pracovníci – účastnící se
této studie. Tyto osoby jsou povinny zajišťovat a zachovávat důvěrnost Vašich osobních údajů.
Uvedené osoby Vás budou na Vaši žádost informovat, které údaje o Vás shromažďují a za jakým
účelem. Máte právo nahlížet do záznamů vedených o Vaší osobě“.
• Dobrovolnost zapojení zkoumané osoby do výzkumu a možnost, kdykoliv bez udání
důvodu výzkum opustit, např.:
„Vaše účast ve výzkumu je dobrovolná, výzkum můžete kdykoliv, bez uvedení důvodu, opustit,
aniž by to řešitelé výzkumu vnímali jako nepříjemnost.“.
B. Prohlášení a souhlas účastníků s jejich zapojením do výzkumu, např.:
• Prohlašuji, že jsem byl informován a pochopil jsem smysl tohoto výzkumu a způsob zapojení do
tohoto výzkumu (jak je psáno výše v bodu A).
• Souhlasím se zapojením do tohoto výzkumu dobrovolně, bez nátlaku.
• Souhlasím s publikací výsledků výzkumu, které neumožňují identifikaci mojí osoby, resp. mého
dítěte.
• Svůj souhlas se zapojením do výzkumu potvrzuji svým podpisem.
• Místo a datum souhlasu.
• Čitelné jméno a podpis účastníka výzkumu (u nezletilých a osob s omezenou svéprávností jejich
zákonného zástupce/opatrovníka).