1 / 5
Směrnice Masarykovy univerzity č. 11/2013
ORGANIZACE PRACOVNÍ DOBY
(ve znění účinném od 1. července 2019)
Podle § 10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon“), vydávám tuto směrnici:
Článek 1
Předmět úpravy
Tato směrnice stanoví rozvržení pracovní doby na Masarykově univerzitě (dále jen „MU“)
podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákoník práce“).
Článek 2
Rozvržení pracovní doby, přestávky v práci, doby odpočinku
(1) Rozhodnutí o rozvržení pracovní doby, pracovním režimu (rovnoměrné nebo
nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s pevně stanovenými začátky pracovních
směn, směnný provoz, pružná pracovní doba, individuální pracovní režim apod.)
přijímá v rozsahu své působnosti podle Organizačního řádu MU rektor, kvestor,
děkan nebo ředitel součásti MU (dále jen „vedoucí součásti MU“) formou předpisu
(směrnice, opatření, pokyn).
(2) Provozní doba na pracovištích MU začíná v pracovních dnech v 5.00 hodin a končí
ve 22.00 hodin. V rámci této doby se realizuje pracovní doba zaměstnanců, pokud
nejde o nepřetržitý (směnný) provoz.
(3) Pokud zaměstnanec vykonává práci mimo pracoviště MU, řídí se pracovním
režimem, který je pro tato pracoviště stanoven příslušnou organizací.
(4) Přestávka v práci na jídlo a oddech se poskytuje zpravidla v délce 30 minut vcelku
nejdéle po 6 hodinách výkonu práce. U pracovních činností, kdy vcelku čerpat
přestávku nelze, je přestávka rozdělena tak, aby alespoň jedna její část činila
nejméně 15 minut.
(5) Za práce, které nemohou být přerušeny a při jejichž výkonu není zaměstnanci
poskytována přestávka na jídlo a oddech, nýbrž jen přiměřená doba na oddech
a jídlo, která se započítává do pracovní doby (§ 88 odst. 1 věta druhá zákoníku
práce), se považují zejména práce na jednočlenných pracovištích jako je např.
vrátný, recepční apod. a dále vybrané práce na pedagogických a vědeckých
pracovištích (např. laborant).
(6) Doba nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) při
pracovní cestě se počítá od doby návratu zaměstnance z pracovní cesty do místa
bydliště.
(7) Zaměstnavatel vytvoří podmínky pro vhodnou úpravu pracovní doby zaměstnanců
pečujících o děti do 15 let. Zaměstnavatel zajistí, aby žádosti o úpravu pracovní
doby byly projednány nejpozději do 14 dnů od podání žádosti.
2 / 5
Článek 3
Práce přesčas
(1) Práci přesčas zaměstnanci nařizuje nebo k ní dává souhlas jen ve výjimečných
případech nadřízený vedoucí zaměstnanec, který rovněž odpovídá za její evidenci
a dodržení limitů práce přesčas daných zákoníkem práce.
(2) Za práci přesčas je přednostně poskytováno náhradní volno, pokud to umožňují
provozní podmínky pracoviště a bylo tak dohodnuto se zaměstnancem, a to do
konce třetího kalendářního měsíce po vykonané práci přesčas nebo v jinak
dohodnuté době.
Článek 4
Pravidla pro uplatňování pružné pracovní doby
(1) O konkrétní variantě pružného rozvržení pracovní doby rozhoduje vedoucí součásti
MU.
(2) Pro zaměstnance, s nimiž byla sjednána kratší pracovní doba a kteří pracují
v režimu pružné pracovní doby, platí pravidla uplatnění pružné pracovní doby
obdobně jako pro zaměstnance pracující po stanovenou týdenní pracovní dobu
s tím, že každému tomuto zaměstnanci stanoví zaměstnavatel individuální rozvrh.
(3) Pro případy, kdy se pružné rozvržení pracovní doby podle § 85 odst. 5 zákoníku
práce neuplatní, je rozvržení pracovní doby určeno tak, že směny v jednotlivých
pracovních dnech trvají od 8.00 do 16.30 hodin (včetně přestávky v práci na jídlo
a oddech). V individuálním případě může být začátek a konec směny určen,
případně sjednán odlišně.
(4) Překážky v práci na straně zaměstnance se při pružné pracovní době posuzují jako
výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby. To neplatí
v případě překážek vymezených prostřednictvím nezbytně nutné doby, po kterou
přísluší zaměstnanci pracovní volno (například volno na vlastní svatbu nebo volno
k přestěhování), nebo jde-li o činnost zástupců zaměstnanců, kdy se jako výkon
práce posuzuje celá tato doba. Za dobu jednoho dne se pro tyto účely považuje
doba odpovídající průměrné délce směny zaměstnance vyplývající ze stanovené
týdenní pracovní doby nebo sjednané kratší pracovní doby.
Článek 5
Práce z domova
(1) Pokud to umožňují okolnosti výkonu práce a pracovní náplň zaměstnance, může
s ním být dohodnuto, že si bude určitou část své pracovní doby rozvrhovat sám na
místě, které si sám určí (práce z domova). Práci z domova nelze uplatnit zejména
při plnění přímé výukové činnosti, konzultační činnosti, plánovaných pracovních
poradách a setkáních a dalších činnostech vyžadujících osobní přítomnost
zaměstnance na pracovišti.
(2) Pro výkon práce z domova platí pravidla stanovená v § 317 zákoníku práce.
(3) Pokud se vedoucí zaměstnanec nebo jiná osoba jednající jménem zaměstnavatele
dohodne se zaměstnancem na výkonu práce z domova, musí být součástí této
dohody zejména:
a) rozsah možnosti zaměstnance pracovat z domova, způsob a minimální doba pro
oznámení, že bude zaměstnanec pracovat z domova,
b) délka vyrovnávacího období, v němž musí zaměstnanec pracující z domova naplnit
stanovenou týdenní pracovní dobu; nebylo-li dohodnuto jinak, jsou těmito
vyrovnávacími obdobími jednotlivé kalendářní měsíce,
c) povinnost zaměstnance přijmout taková opatření a zachovávat takové postupy,
aby byla zajištěna ochrana duševního vlastnictví, důvěrných nebo vyhrazených
informací,
3 / 5
d) závazek zaměstnance nerozvrhovat si při práci z domova pracovní dobu na
soboty, neděle a na noční dobu, ledaže by v konkrétním případě bylo na základě
vážných důvodů dohodnuto jinak,
e) ujednání o možnostech a souvislostech komunikace mezi zaměstnancem
pracujícím z domova a jeho vedoucím (především ve vztahu k zadávání
a přebírání pracovních úkolů a kontrole jejich plnění),
f) závazek zaměstnance dbát při výkonu práce na místě, které si sám určil, hledisek
bezpečné a zdraví neohrožující práce,
g) závazek zaměstnance dodržovat pravidla upravující pracovní dobu a doby
odpočinku v zákoníku práce,
h) závazek zaměstnance předávat vedoucímu podklady k evidenci pracovní doby,
kterou odpracoval z domova,
i) právo zaměstnavatele od dohody o výkonu práce z domova odstoupit v případě,
že zaměstnanec některý ze závazků z této dohody vážným způsobem porušuje;
odstoupení od dohody o výkonu práce z domova musí být provedeno písemně
a jeho účinky nastávají ke dni jeho doručení zaměstnanci.
(4) Dohoda o výkonu práce z domova musí být uzavřena písemně.
(5) V souvislosti s uzavřením dohody o možnosti zaměstnance pracovat z domova musí
být stanoveno rozvržení celé stanovené týdenní pracovní doby do směn pro účely
poskytování náhrady mzdy v prvních 14 dnech trvání dočasné pracovní
neschopnosti.
(6) Zaměstnanci nenáleží v souvislosti s výkonem práce z domova právo na cestovní
náhrady (výkon práce v rámci místa, které si zaměstnanec sám určil, není pracovní
cestou ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce).
(7) Přímý nadřízený zaměstnance, se kterým byla dohodnuta možnost výkonu práce
z domova, je povinen:
a) zadávat zaměstnanci příslušné pokyny k práci z domova a tuto práci řídit,
b) provádět kontrolu a odsouhlasení údajů z podkladů pro evidenci pracovní doby,
kterou zaměstnanec odpracoval z domova.
Článek 6
Zvláštní pravidla organizace pracovní doby akademických pracovníků
(1) Pracovní doba akademických pracovníků se řídí zvláštními pravidly s ohledem na
specifické souvislosti výkonu jejich práce.
(2) Akademičtí pracovníci jsou povinni vykonávat práci na pracovišti zaměstnavatele
nebo na jiném dohodnutém místě v době stanoveném rozvrhem tehdy, kdy to
vyplývá z plnění jejich přímé pedagogické činnosti (především výuková, zkušební a
konzultační činnost).
(3) Další případy, ve kterých jsou akademičtí pracovníci povinni vykonávat práci na
pracovišti zaměstnavatele související s přímou pedagogickou činností (účast na
poradách a školeních, zasedání orgánů, jejichž jsou akademičtí pracovníci členy,
účasti na konferencích, spolupráce se zahraničními návštěvami, činnost
reprezentačního a slavnostního charakteru apod.) a související s plněním dalších
vědeckých, výzkumných, vývojových, inovačních a tvůrčích úkolů, určuje
na jednotlivých součástech MU vedoucí součásti MU.
(4) Zaměstnavatel rozvrhuje akademickým pracovníkům do směn pouze tu část
stanovené týdenní pracovní doby, ve které jsou vykonávány činnosti podle odstavce
2 a 3. Rozvrh pracovní doby je představován rozvrhem pedagogických povinností,
případně určením dalších dob, kdy je přítomnost akademického pracovníka na
pracovišti nezbytná.
4 / 5
(5) Ohledně zbývající části pracovní doby akademických pracovníků se má za to, že si ji
akademický pracovník rozvrhuje sám a byla dohodnuta možnost práce z domova
podle pravidel dle čl. 5, přičemž písemná forma dohody o výkonu práce z domova
není v tomto případě podmínkou.
(6) V rámci pracovní doby akademických pracovníků se má za to, že v jednotlivých
týdnech odpracovali i pracovní dobu v rozsahu, která je rovna rozdílu mezi
stanovenou, případně sjednanou kratší pracovní dobu, a dobou, kterou MU rozvrhla
v souladu s § 70a odst. 2 zákona; tato doba ovšem nepodléhá evidenci, a tak
nemusí být uvedeno, ve kterých dnech a v jakých přesných dobách ji akademičtí
pracovníci odpracovali.
(7) Projektová činnost je obecně činností, kterou MU nerozvrhuje v souladu s § 70a
odst. 2 zákona. V případě zvláštních podmínek pro evidenci, resp. vykazování
odpracované doby vyžadovaných poskytovateli konkrétních projektů, stanovuje
zvláštní pravidla pro evidenci odpracované doby na projektech v případě
celouniverzitních projektů hlavní manažer/ředitel projektu, v případě ostatních
projektů vedoucí součásti MU.
Článek 7
Evidence pracovní doby
(1) Způsob evidence pracovní doby, začátku a konce směn včetně práce přesčas,
pracovní pohotovosti a noční práce zaměstnanců určuje na jednotlivých součástech
MU vedoucí součásti MU.
(2) Za průkaznost evidence pracovní doby, začátku a konce směny, práce přesčas,
pracovní pohotovosti a noční práce odpovídá přímý nadřízený vedoucí zaměstnanec.
Článek 8
Čerpání dovolené
(1) Celý rozsah práva na dovolenou musí být zaměstnancem vyčerpán v roce,
ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnavatel je povinen v souladu
s § 218 zákoníku práce určit čerpání dovolené tak, aby zaměstnanec vyčerpal
dovolenou v roce, ve kterém mu na ni vzniklo právo.
(2) Pokud v určení dovolené brání:
a) překážky v práci na straně zaměstnance (například dlouhodobá pracovní
neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená) nebo
b) naléhavé provozní důvody (například nutnost splnění termínovaných projektových
závazků, výzkumných a dalších tvůrčích úkolů),
(3) je vedoucí pracoviště povinen určit tuto dovolenou tak, aby skončila do konce
příštího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel ani do 30. června následujícího
roku nerozhodne o čerpání dovolené převedené z minulého roku, může o čerpání
této dovolené rozhodnout sám zaměstnanec.
(4) Na základě rozvrhu dovolené zaměstnanec žádá o určení čerpání dovolené svého
vedoucího zaměstnance, pokud se nedohodnou jinak. O době čerpání dovolené
může na základě rozvrhu rozhodnout i sám vedoucí zaměstnanec.
Článek 9
Společná ustanovení
Tato směrnice se přiměřeně vztahuje i na zaměstnance, se kterými byla sjednána kratší
pracovní doba.
5 / 5
Článek 10
Závěrečná ustanovení
(1) Tato směrnice byla projednána a odsouhlasena Vysokoškolským odborovým
svazem - Koordinační odborovou radou Masarykovy univerzity dne 12. června
2019.
(2) Tato směrnice zrušuje Směrnici MU č. 11/2013 – Organizace pracovní doby na
Masarykově univerzitě, ze dne 22. listopadu 2013, účinnou od 26. listopadu 2013.
(3) Výkladem jednotlivých ustanovení tohoto předpisu pověřuji ředitele Odboru pro
personální řízení rektorátu Masarykovy univerzity.
(4) Tato směrnice náleží do oblasti metodického řízení „Personalistika a mzdy“.
(5) Kontrolu dodržování této směrnice vykonává ředitel Odboru pro personální řízení
rektorátu Masarykovy univerzity.
(6) Tato směrnice nabývá platnosti dnem podpisu.
(7) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.
podepsáno elektronicky
Mikuláš Bek
rektor