1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Studijní katalog FSS MU v akademickém roce 2002–2003 2 © Masarykova univerzita v Brně, 2002 3 OBSAH MASARYKOVA UNIVERZITA Masarykova univerzita v Brně ............................................................................. 4 Rektorát Masarykovy univerzity........................................................................... 5 Celouniverzitní katedry, vědeckovýzkumná pracoviště a účelová zařízení Masarykovy univerzity ........................................................... 7 Fakulty Masarykovy univerzity ........................................................................... 9 FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Úvodem .............................................................................................................. 11 Vedení fakulty ................................................................................................... 15 Vědecká rada ..................................................................................................... 16 Akademický senát .............................................................................................. 17 Děkanát .............................................................................................................. 18 Účelová zařízení ................................................................................................ 20 KATEDRY A ODBORNÁ PRACOVIŠTĚ FSS MU Katedra environmentálních studií ...................................................................... 23 Katedra mediálních studií a žurnalistiky ............................................................ 25 Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií .......................................... 27 Katedra politologie ............................................................................................ 28 Katedra psychologie .......................................................................................... 30 Katedra sociální politiky a sociální práce .......................................................... 33 Katedra sociologie ............................................................................................. 35 HARMONOGRAM STUDIA Harmonogram akademického roku 2001/2002 .................................................. 39 Imatrikulační slib ............................................................................................... 41 Absolventský slib ............................................................................................... 42 OBORY A PROGRAMY STUDIA Seznam zkratek .................................................................................................. 46 Humanitní environmentalistika .......................................................................... 47 Mediální studia a žurnalistika ............................................................................ 54 Mezinárodní vztahy a evropská studia ............................................................... 66 Politologie .......................................................................................................... 76 Psychologie ........................................................................................................ 89 Sociální politika a sociální práce ..................................................................... 109 Sociologie ........................................................................................................ 133 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ............................................................................145 4 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Rektorát: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, tel. 42 128 111, fax 42 128 300 Rektor Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. 42 215 183 rektor@muni.cz 42 128 402 Prorektor pro výzkum a Prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. 42 128 226 vývoj a statutární prorektor.veda@muni.cz zástupce rektora Prorektorka pro studium Prof. MUDr. Zuzana Brázdová, DrSc. 42 128 231 prorektor.ped@muni.cz Prorektorka pro sociální Doc. JUDr. Zdeňka Gregorová, CSc. 42 128 224 záležitosti studentů prorektor.soc@muni.cz a ediční činnost Kvestor Ing. František Gale 42 215 114 kvestor@muni.cz 42 128 404 Kancléřka Mgr. Iva Hollanová 42 128 409 kancler@rect.muni.cz Předseda akademického Doc. PhDr. Lubomír Kostroň, M.A., CSc.41 615 139 senátu univerzity kost@fss.muni.cz 5 REKTORÁT MASARYKOVY UNIVERZITY Sekretariát rektora Marie Hrubá 42 215 183 hruba@rect.muni.cz 42 128 401 Lenka Wellová 42 128 407 wellova@rect.muni.cz fax 42 128 266 Sekretariát kvestora Hana Vrtělová 42 215 114 vrtelova@rect.muni.cz 42 128 403 Útvar kontrolní JUDr. Naděžda Horynová 42 128 240 horynova@rect.muni.cz Útvar právní JUDr. Marta Stárková 42 128 245 starkova@rect.muni.cz Útvar systémového RNDr. Mgr. Vladimír Šmíd, CSc. 42 128 232 řízení a organizace smid@rect.muni.cz Útvar vnějších vztahů RNDr. Jana Pilátová 42 128 338 pilatova@rect.muni.cz Útvar pro výzkum a vývoj PhDr. Hana Součková 42 128 228 souckova@rect.muni.cz Útvar pro studium Ing. Michaela Schmidová 42 128 230 schmidova@rect.muni.cz 42 128 229 Útvar pro péči o studenty Alena Brázdová 42 128 481 abrazdova@rect.muni.cz Poradenské centrum Mgr. Šárka Karmazínová tel/fax 42 128 227 pro studenty karmazinova@rect.muni.cz Středisko pro pomoc PhDr. Petr Peňáz 41 512 473 nevidomým a slabozrakým penaz@fi.muni.cz fax 41 512 412 studentům Botanická 68a 602 00 Brno Útvar ekonomický Ing. Jana Foukalová 42 128 218 foukalova@rect.muni.cz 6 Útvar rozvoje Ing. Jan Brychta 42 128 267 brychta@rect.muni.cz Útvar technicko-provozní Ing. Lubomír Berkovec 42 128 260 berkovec@rect.muni.cz Útvar zaměstnanecký Mgr. Eva Petrželková 42 128 273 petrzelkova@rect.muni.cz 7 VYSOKOŠKOLSKÉ ÚSTAVY A PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ S CELOUNIVERZITNÍ PŮSOBNOSTÍ Vysokoškolské ústavy Ústav výpočetní techniky Doc. RNDr. Václav Račanský, CSc. 41 512 210 Botanická 68a racansky@ics.muni.cz fax 41 212 747 602 00 Brno Ústav strategických studií Mgr. Ivo Lukáš 41 615 270 Gorkého 7 lukas@rect.muni.cz 602 00 Brno Mezinárodní politologický Doc. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. 41 615 123 ústav pfiala@fss.muni.cz Gorkého 7, 602 00 Brno vědecký tajemník Mgr. Břetislav Dančák 41 615 277 Pracoviště a zařízení Archiv PhDr. Jiří Pulec 41 214 853 Veveří 70 pulec@rect.muni.cz 41 559 329 611 80 Brno Centrum jazykového PhDr. Hana Reichová, Ph.D. 42 128 376 vzdělávání reichova@rect.muni.cz Žerotínovo nám. 9 fax 42 128 300 601 77 Brno sekretariát – Martina Jelínková 42 128 375 Centrum pro další PhDr. Jan Beran, Ph.D. 42 126 443 vzdělávání beran@cdvu.muni.cz 42 126 442 Komenského nám. 2 fax 42 126 576 662 43 Brno Centrum zahraničních studií PhDr. T. Donaldson Sparling, B.A. 42 128 233, Žerotínovo nám. 9 sparling@rect.muni.cz 42 128 309 601 77 Brno 42 128 238 Správa kolejí a menz Ing. Zdeněk Čížek 43 552 187 8 Vinařská 5 cizek@skm.muni.cz 43 552 188 659 13 Brno fax 43 552 148 Vydavatelství Milada Bajerová 49 254 840 Kraví hora miladab@rect.muni.cz 41 321 234 / 304 601 77 Brno 9 FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY Právnická fakulta Veveří 70, 611 80 Brno 41 559 111 fax 41 213 162 Děkan fakulty Doc. JUDr. Jan Svatoň, CSc. dekan@law.muni.cz Lékařská fakulta Komenského nám. 2, 662 43 Brno 42 126 111 fax 42 213 996 Děkan fakulty Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. dekan@med.muni.cz Přírodovědecká fakulta Kotlářská 2, 611 37 Brno 41 129 111 fax 41 211 214 Děkan fakulty Prof. RNDr. Jan Slovák, DrSc. dekan@sci.muni.cz Filozofická fakulta Arna Nováka 1, 660 88 Brno 41 121 111 fax 41 121 406 Děkan fakulty PhDr. Jan Pavlík dekan@phil.muni.cz Pedagogická fakulta Poříčí 7, 603 00 Brno 43 129 111 fax 43 211 103 Děkan fakulty Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc dekan@ped.muni.cz Ekonomicko-správní Lipová 41a, 659 79 Brno 43 523 111 fakulta fax 43 523 222 Děkan fakulty Doc. Ing. Antonín Slaný, CSc. dekan@econ.muni.cz Fakulta informatiky Botanická 68a, 602 00 Brno 41 512 111 fax 41 212 568 Děkan fakulty Doc. RNDr. Luděk Matyska, CSc. dekan@fi.muni.cz 10 Fakulta sociálních studií Gorkého 7, 602 00 Brno 41 615 111 fax 41 615 100 Děkan fakulty Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. dekan@fss.muni.cz Fakulta sportovních studií Poříčí 31, 603 00 Brno 43 129 111 fax 43 129 401 Děkan fakulty PhDr. Michal Charvát, CSc. dekan@fsps.muni.cz 11 FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Vážení studenti, Fakulta sociálních studií MU v Brně, která byla založena k 1. lednu 1998, vstupuje do pátého roku své oficiální existence. Zatímco v akademickém roce 1998/1999 jsme začínali s počtem 621 studentů, v loňském akademickém roce (2001/2002) vás již bylo 1 556 a po letošních přijímacích zkouškách se počet studentů na FSS bude pohybovat kolem 1900. Letos stejně jako ve všech předchozích letech, poptávka po studiu na FSS vysoce překročila možnosti nabídky. Konečná čísla za přijímací řízení roku 2002 ještě nebyla v době sestavování a tisku této brožury k dispozici, ale trend z minulých let, který ilustruje obr. 1, nebude nijak odlišný. Obr.1: Počty přihlášených ke studiu a počty přijatých v letech 1998–2001. 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000 5 500 6 000 Počtypřihlášenýchapřijatých 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% Podílpřijatých(v%) Přihlášeno 3 698 4 298 5 767 5 665 Přijato 276 358 605 761 % přijatých 7,5% 8,3% 10,5% 13,4% 1998 1999 2000 2001 Všichni, kdo letos poprvé vstupujete do masivních vrat FSS jako studenti naší 12 fakulty, jste úspěšně prošli přijímací zkouškou a prokázali jste, že máte předpoklady ke studiu. Dostat se na FSS je ovšem jedna věc, její úspěšné dokončení je věc druhá. Naším pedagogickým krédem totiž je, že přijímací zkouška musí být tou nejlehčí ze všech zkoušek, které před vámi stojí na cestě k titulu Bc. nebo Mgr. O úspěchu rozhoduje na FSS především systematická každodenní práce. Ti, kdo nemají dost vůle k tomu, aby plnili požadavky jednotlivých kursů, bohužel vypadnou. A na FSS jich není málo. Například ze všech studentů, kteří byli v akademickém roce 2000/2001 přijati do prezenčního bakalářského studia, plných 17 % nevykonalo postupovou zkoušku a museli – v souladu se studijními předpisy – fakultu opustit Tuto skutečnost zde uvádím ne proto, abych vás, začínající studenty, demotivoval, ale právě naopak, abych vám připomněl, že na akademické půdě, stejně jako v životě, uspějí jenom ti nejlepší a nejpracovitější. Platí to samozřejmě i pro ty, kdo mají na FSS za sebou již první rok studia a kdo prokázali, že jsou schopni splnit nároky postupových zkoušek. Před těmi nyní stojí nelehký úkol napsat závěrečné oborové práce a práce diplomové. Masarykova univerzita jako celek zažívá letos jednu podstatnou strukturální změnu. Od tohoto akademického roku totiž platí celouniverzitní studijní předpisy, která v mnoha případech podstatným způsobem mění zažitý systém studia. Jsou celkově přísnější, zavádějí striktně zápis do studia po semestrech a ten, kdo nesplní požadavky v kterémkoliv ze semestrů, bude ze studia nemilosrdně vyloučen. Je možné s velkou pravděpodobností očekávat, že tyto předpisy celkově povedou k tomu, že se sníží počty studentů, kteří studují déle, než je standardní délka studia. Jen pro zajímavost, z těch, kdo v roce 2001 získali v prezenčním studiu bakalářský diplom (celkem jich bylo 65), studovalo plných 58 % déle, než je předepsaných šest semestrů, takže průměrná délka studia této kohorty byla 7,1 semestru. Je v bytostném zájmu jednoho každého z vás, abyste se s novými studijními předpisy vskutku důkladně seznámili. Abychom vám usnadnili hledání, jsou součástí tohoto katalogu. Při jejich čtení nezapomeňte také na jejich doplňky, které prostřednictvím normy děkana FSS detailněji rozpracovávají některá obecná usta- novení. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že novost studijních předpisů a realita studijního života se mohou někdy dostat do střetu. Budu velmi rád, pokud takovéto situace nastanou, když mně o nich budete informovat. Žádný předpis není jednou provždy dané dogma, každou normu je možné novelizovat. Studijní katalog FSS 2002/2003 obsahuje základní informace o jednotlivých oborech a jejich studijních plánech. Seznam kursů, které je možné v tomto akademickém roce zapisovat, poskytuje samozřejmě informační systém (IS) Masa- 13 rykovy univerzity (viz www.is.muni.cz), to je však jen strohý seznam. Brožura, kterou držíte v ruce, je rozšířením informací o způsobu a podmínkách studia na jednotlivých katedrách FSS. Nově také přináší doporučený postup jak si na jednotlivých katedrách sestavit studijní předměty do posloupnosti, která povede k úspěšnému cíli – akademickému diplomu. Cílem vašeho studia na FSS je samozřejmě zisk bakalářského, magisterského nebo doktorského diplomu. Cílem naším, to je nás učitelů, je vychovat kriticky uvažující a tvořivě myslící osobnosti, které budou schopny analyzovat a vysvětlovat sociální, ekonomické a politické procesy složitého světa 21. století. Těmto cílům je podřízen způsob výuky. Důraz je v něm kladen, jak je na moderních světových univerzitách obvyklé, na samostatné kritické studium textů, na psaní esejů, na prezentaci analyzovaného problému. Požadavek na počet hodin strávených týdně v posluchárnách není na FSS vysoký. O to větší díl času jsou naši studenti nuceni strávit nad knihami ve studovnách a knihovnách nebo nad klávesnicemi svého PC – jenom tak splníte naše očekávání, že na každou hodinu zvolených předmětů budete náležitě a důkladně připraveni. Průběžný výkon během semestru se tak na FSS – a není to zatím jev na českých vysokých školách zcela běžný – stává důležitou součástí celkového hodnocení a předpokladem jak pro úspěšné absolvování jednotlivých kursů a získání kreditů, tak i celého studia. Principem našeho didaktického přístupu je tedy především samostatná práce. Jenom ta může, samozřejmě v dialogu s vyučujícím, přinést plody, které očekáváme. Že ohniskem výkonu je na FSS diplomová práce, jejíž kvalita často rozhoduje o tom, zda student vůbec získá diplom či nikoliv, je jenom logickým vyústěním celého našeho pedagogického úsilí. O tom, že jsme na správné cestě, svědčí dobré schopnosti našich absolventů uplatnit se v soutěži s jinými. Naši studenti získávají zahraniční stipendia, mnohé kapitoly z diplomových prací našich studentů byly publikovány v českých odborných časopisech, instituce, kde naši absolventi pracují, nám podávají kladné reference. Studijní katalogy, které máte před sebou, pomohou především nastupujícím studentům orientovat se ve světě kursů, kreditů, zápočtů a zkoušek. Ale i již zkušení studenti, kteří jsou na FSS nějaký ten pátek, v něm jistě naleznou velmi důležité a podstatné informace. Od akademického roku 1999/2000 přijaly všechny fakulty Masarykovy univerzity systém evropského kreditního systému, který umožňuje studentům plynulou mobilitu mezi našimi a evropskými studijními programy. Proto všechny katedry uvádějí u jednotlivých kursů kreditovou hodnotu v jednotkách ECTS (European Credit Transfer System) neboli eurokreditů. Systém je podle evropského vzoru nastaven tak, že za jeden rok studia při průměrné zátěži získává student 60 kreditů. Z toho vyplývá, že v našich pre- 14 zenčních tříletých bakalářských studijních programech je k získání bakalářského diplomu třeba absolvovat kursy za 180 kreditů, tedy 90 kreditů na každém oboru. Tento počet kreditů platí i pro kombinovanou formu studia, jejíž standardní délka je čtyřletá. V dvouletém magisterském prezenčním studiu, které navazuje na bakalářské studijní programy, je třeba k diplomu získat 120 kreditů. Výjimkou je zde studium oboru humanitní environmentalistiky, která má standardní délku prezenčního magisterského studia tři roky a kde je třeba k diplomu získat 180 kreditů. Kreditová hodnota jednotlivých studijních předmětů se liší. Je totiž nastavena podle celkové zátěže, kterou příslušný předmět vyžaduje k úspěšnému absolvování. Přejeme vám všem, kdo se s námi v tomto akademickém roce pouštíte do onoho nádherného dobrodružství, kterému se říká poznání, aby se vám dařilo zdolat všechna úskalí textů, testů, esejů, cvičení a praxí, jimiž je život studentský na FSS tak bohatě naplněn. prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. proděkan pro pedagogickou činnost 15 VEDENÍ FAKULTY Děkan fakulty: prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. 41 615 133 mozny@fss.muni.cz Proděkani: doc. PhDr. Petr Macek, CSc. 41 615 140 (výzkum a vývoj) macek@fss.muni.cz (studium prezenční) prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. 41 615 243 rabu@fss.muni.cz (zahraniční prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. 41 615 123 vztahy a doktorské pfiala@fss.muni.cz studium) (kombinované PhDr. Ing. Radim Marada, PhD. 41 615 248 studium) marada@fss.muni.cz Tajemník Ing. Vojtěch Moštěk 41 615 131 fakulty: mostek@fss.muni.cz 16 VĚDECKÁ RADA FAKULTY SOCIÁLNÍCH STUDIÍ prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. předseda prof. MUDr. Zuzana Brázdová, CSc. doc. PhDr. Ivo Čermák, CSc. prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. JUDr. Michal Illner prof. PhDr. Jan Keller, CSc. prof. RNDr. Hana Librová, CSc. doc. PhDr. Petr Macek, CSc. prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. doc. PhDr. Libor Musil, CSc. plk. doc. Ing. Petr Němec, CSc. doc. PhDr. Pavel Pácl, CSc. doc. PhDr. Karel Paulík, CSc. doc. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. doc. PhDr. Ivo Plaňava prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. doc. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. doc. PhDr. Dušan Šimek doc. Ing. Jiří Večerník, CSc. 17 AKADEMICKÝ SENÁT FSS MU Učitelská komora: doc. PhDr. Luboš Kostroň, CSc. předseda kost@fss.muni.cz Mgr. Svatava Navrátilová Mgr. Markéta Pitrová, PhD Doc. PhDr. Tomáš Sirovátka, Csc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. PhDr. Jaromír Volek, PhD Studentská komora: Bc. Roman Chytilek místopředseda chytilek@fss.muni.cz Marie Jílková Bc. Oldřich Krpec Bc. Jiří Nantl Mgr. Martin Škop 18 DĚKANÁT Sekretariát děkana a tajemníka: Sekretářka: Eva Holacká 41 615 132 holacka@fss.muni.cz Personální referentka: Eva Holacká 41 615 132 holacka@fss.muni.cz Studijní oddělení: Vedoucí: PhDr. Jitka Štěpánková 41 615 114 jitka@fss.muni.cz Referentky: PaedDr. Luisa Pospíšková 41 615 115 pospisko@fss.muni.cz Simona Crhová 41 615 115 crhova@fss.muni.cz Referát pro kombinované studium Jarmila Kafková 41 615 202 kafkova@fss.muni.cz Hana Kašpárková 41 615 202 kasparek@fss.muni.cz Ekonomické oddělení: Vedoucí: Olga Vedrová 41 615 120 vedrova@fss.muni.cz Referentky: Alena Kozlová 41 615 201 kozlova@fss.muni.cz Eva Danielová 41 615 232 danielov@fss.muni.cz 19 Oddělení výzkumu a vývoje referentka: ing. Alena Váchová 41 615 137 vachova@fss.muni.cz Oddělení zahraničních vztahů a doktorského studia referentka: Mgr. Petra Šoborová 41 615 203 soborova@fss.muni.cz 20 ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ Knihovna a studovna: Vedoucí: Mgr. Jitka Manová 41 615 138 manova@fss.muni.cz Knihovnice: Petra Georgala 41 615 181 georgala@fss.muni.cz Bc. Ivana Beníšková 41 615 119 beniskov@fss.muni.cz Kateřina Konečná, DiS. 41 615 119 kkonecna@fss.muni.cz Lucie Fišerová, DiS. 41 615 181 lucie@fss.muni.cz Středisko správy budov: Vedoucí: Miloš Honzek 41 615 155 honzek@fss.muni.cz Laboratoř výpočetní techniky: Vedoucí: Ing. Libor Caha 41 615 113 caha@fss.muni.cz Programátor: Mgr. Radek Oslejšek 41 615 113 oslejsek@fss.muni.cz Institut pro sociální otázky: Ředitel: doc. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. sirovatk@fss.muni.cz tel.: 41 615 206 Odborný pracovník : ing. Jaroslava Konečná tel.: 43 21 24 85 jkonecna@fss.muni.cz 21 KATEDRY A ODBORNÁ PRACOVIŠTĚ FSS MU 22 23 KATEDRA ENVIRONMENTÁLNÍCH STUDIÍ Vedoucí: prof. RNDr. Hana Librová, CSc. Profesoři: prof. RNDr. Hana Librová, CSc. Odborní asistenti: PhDr. Lubor Kysučan, PhD. Ing. Zbyněk Ulčák Asistující PGS: Mgr. Dita Dražilová, Mgr. Pavel Klvač, Mgr. Jindřich Nusek, Mgr. Lenka Sedláková Externí učitelé: PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc., FF MU Mgr. Bohuslav Binka, ESF MU prof. RNDr. Rostislav Brzobohatý, CSc., PřF MU Ing. Antonín Buček, CSc., LDF MZLU Brno prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc., PedF MU prof. PhDr. Jiří Fukač, CSc., FF MU doc. PhDr. Ivana Holzbachová, CSc., FF MU JUDr. RNDr. Jaroslav Chyba, DrSc., PrF MU PhDr. Helena Jarošová, FF UK Praha RNDr. Naďa Johanisová, PedF JčU České Budějovice doc. PhDr. Josef Krob, CSc., FF MU prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc., FF MU doc. PhDr. Dušan Lužný, Dr., FF MU Ing. Igor Míchal, CSc., Společnost pro trvale udržitelný život doc. MUDr. Vladimír Novotný, CSc., PřF MU Mgr. Jakub Patočka, Literární noviny doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc., PrF MU prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc., PřF UP Olo- mouc Tomáš Škrdlant, režisér a scénárista. prof. PhDr. ing. Josef Šmajs, CSc., FF MU Mgr. Lubomír Tichý, PhD., PřF MU doc. JUDr. PhDr. Miloš Večeřa, CSc., PrF MU RNDr. Mojmír Vlašín, Ekologický institut Veronica Mgr. Robert Vlk, PhD., PdF MU Mgr. Pavel Vranka, PřF MU Hostující učitelé: Dr. Einar Strumse, Lillehammer College 24 prof. RNDr. et PhDr. Stanislav Komárek, PhD., PřF UK Praha Studijní konzultant: Mgr. Pavel Klvač Sekretářka: Eva Danielová 25 KATEDRA MEDIÁLNÍCH STUDIÍ A ŽURNALISTIKY Vedoucí: doc. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Docent: doc. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Odborní asistenti: Mgr. David Kořínek (vedoucí Mediální laboratoře) Mgr. Svatava Navrátilová PhDr. Jiřina Salaquardová PhDr. František Schildberger PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D. PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. Interní PGS: Mgr. Vít Kouřil Mgr. Monika Metyková Ing. Jaroslav Pichrt Mgr. Renáta Sedláková Mgr. Václav Štětka Externí učitelé: Mgr. Barbora Antonová, FF MU PhDr. Pavel Aujezdský, ČT Brno Mgr. Zuzana Benešová, Kancelář veřejného ochránce práv PhDr. Alena Blažejovská, ČRo Brno Libor Boček, GRAF B prof. PhDr.Václav Cejpek, JAMU PhDr. Juraj Groch, Asociace PCC Mgr. Dana Holubová, Radio Proglas PhDr. Mojmír Jeřábek, vedoucí odboru Zahraničních vztahů na Magistrátu města Brna PhDr. Olga Jeřábková, ČRo Brno doc. PhDr. Jan Jirák, FSV UK PhDr. Jiří Klement, Úřad hejtmana Jihomoravského kraje doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc., FSV UK Marie Kratochvílová, Public Relations MU JUDr. Bc. Martin Kulhánek ing. Ivo Liška, E-forum prof. PhDr. Antonín Přidal, JAMU 26 Bc. Jan Symon Jiří Šimáček, Ph.D., TV režisér Mgr. Martin Špaček, Photo-editor MFDnes doc. Pavel Švanda, JAMU Sekretářka: Drahomíra Soldánová Garant studijních programů (prezenční i kombinovaná forma): Doc. PhDr.Jiří Pavelka, CSc. Osoba odpovědná za koordinaci rozvrhu předmětů: Mgr. David Kořínek Koordinátor státních závěrečných zkoušek: PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. Předseda komise pro státní závěrečné zkoušky: Doc. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Koordinátor kombinovaného studia: Mgr. Monika Metyková Studijní konzultant: Mgr. Václav Štětka Koordinátor webových stránek katedry: Mgr. Vít kouřil Koordinátor přijímacích talentových zkoušek: Mgr. David Kořínek Osoba zodpovědná za obsahovou náplň přijímacích talentových zkoušek: PhDr. Jiřina Salaquardová 27 KATEDRA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A EVROPSKÝCH STUDIÍ Vedoucí: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. Profesoři: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. Odborní asistenti: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. PhDr. Petr Suchý, Ph.D. Asistenti: Mgr. Vít Hloušek Mgr. Pavel Pšeja Mgr. Zdeněk Sychra Hostující přednášející: Gergana Dimitrova M.A. (Středoevropská univerzita Budapešť) Pawel Semmler, Ph. D. (Univerzita Poznaň) Andrzej Stelmach, Ph.D. (Univerzita Poznaň) Dr. Peter Zervakis, Ph.D. (Univerzita Bonn) Asistující interní PGS: Mgr. Marek Čejka JUDr. Adam Rakovský Externí učitelé: Doc. PhDr. Pavel Barša, Ph.D. (Středoevropská univerzita Budapešť) Mgr. Břetislav Dančák – MPÚ MU Brno PhDr. Dalibor Houbal Mgr. Miroslav Kosek – Úřad vlády ČR PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. – VA Brno Mgr. Ivo Lukáš – ÚSS MU Brno Mgr. Marek Pavka – VA Brno Sekretářka: Olga Křešťáková Garant studijních programů: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. Osoba odpovědná za kolizní situace, sestavování studijního programu a koordinátorka kombinovaného studia: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. Studijní konzultant: Mgr. Zdeněk Sychra. Osoba odpovědná za koordinaci vypisování zkouškových termínů: Olga Křešťáková 28 KATEDRA POLITOLOGIE Vedoucí: Doc. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D. Docenti: Doc. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D. Odborní asistenti: PhDr. Jan Holzer, Ph.D. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. Asistenti: PhDr. Stanislav Balík Mgr. Ing. Ondřej Císař, M.A. Mgr. et Mgr. Lubomír Kopeček Mgr. Jakub Šedo Hostující profesoři: Larissa Kuzmičeva, Ph.D. – Univerzita Jaroslavl (Ruská federace) Andrzej Stelmach, Ph.D. – Univerzita Poznaň (Polsko) Dr. Peter Zervakis – Univerzita Bonn (SRN) Asistující interní PGS: Mgr. Martin Bastl Mgr. Libor Frank Mgr. Radim Gonda Externí učitelé: Doc. PhDr. Pavel Barša, Ph.D. – Středoevropská univerzita Budapešť Mgr. Břetislav Dančák – MPÚ MU v Brně PhDr. Dalibor Houbal PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. – Vojenská akademie Brno PhDr. Tomáš Lebeda – Sociologický ústav Akademie věd Praha Mgr. Libor Svoboda – FF MU v Brně Doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D. – PF MU v Brně RNDr. Petr Zeman – Ústav strategických studií Vojenská akademie Brno Sekretářka: Olga Křešťáková Garant za studijní programy: Doc. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D. Garant DSP a předseda oborové rady pro DSP politologie: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. Osoba odpovědná za kolizní situace a sestavování studijního programu: PhDr. Jan Holzer, Ph.D. 29 Koordinátor kombinovaného studia: JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. Studijní konzultant: PhDr. Stanislav Balík Osoba odpovědná za koordinaci vypisování zkouškových termínů: Olga Křešťáková 30 KATEDRA PSYCHOLOGIE Vedoucí: doc. PhDr. Petr Macek, CSc. Profesor: prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. Docenti: doc. PhDr. Ivo Čermák, CSc. doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc., M.A. doc. PhDr. Petr Macek, CSc. doc. PhDr. Ivo Plaňava doc. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD. Odborní asistenti: PhDr. Ivana Poledňová, CSc. PhDr. Miroslava Štěpánková, PhD. Asistent: Mgr. Miroslav Šipula Sekretářka: Jana Kroutilová Asistující doktorandi: Mgr. Lukáš Holub Mgr. Milan Pilát Mgr. David Šmahel Mgr. Petra Voráčová Pracovníci z Institutu Mgr. Lenka Lacinová, PhD. pro výzkum dětí, Mgr. Jan Mareš mládeže a rodiny Mgr. Radka Michalčáková na FSS MU Mgr. Eva Pavlíková participující na výuce Karel Skočovský psychologie: Mgr. Michaela Šafářová Jan Širůček Mgr. Magdalena Valášková Externí učitelé: PhDr. Juraj Barbarič PhDr. Jan Beran, PhD. PhDr. Luděk Běťák 31 PhDr. Jiří Brančík RNDr. Tomáš Dacík PhDr. Vlado Dočkal, CSc. PhDr. Iva Filoušová, PhD. Mgr. Rastislav Gajdoš prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc. PhDr. František Hroník Mgr. Art Israeljan, CSc. Mgr. Helena Klimusová Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc. Mgr. Iva Kratochvilová MUDr. Olga Kulísková Mgr. Petr Květon Ing. Ladislav Lakomý PhDr. Věra Machů prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. PhDr. Jaroslav Mezník PhDr. Vladimír Michal prof. PhDr. Libor Míček, Csc. Mgr. Zbyšek Mohaupt MUDr. Petr Možný PhDr. Karla Muselíková PhDr. Jan Müller Mgr. Marek Navrátil Mgr. Ladislav Nykl, PhD. PhDr. Ilona Pešová Mgr. Jarmila Petrovská PhDr. Miroslav Petržela Mgr. Dana Plešingerová PhDr. Anton Polák PhDr. Zdeněk Rieger MUDr. Robert Roman doc. PhDr. Evžen Řehulka, CSc. Mgr. Tomáš Sedláček PhDr. Alena Schauerová PhDr. Lenka Skácelová Ing. arch. Milan Stehlík 32 MUDr. Petr Stožický doc. PhDr. Jaroslav Šabata RNDr. Vladimír Šedivý, CSc. Mgr. Ervin Široký Mgr. Milan Tělupil PhDr. Zdislava Tuláčková PhDr. Mojmír Tyrlík, PhD. PhDr. Martin Vaculík, PhD. PhDr. Jana Veselá, PhD. PhDr. Jitka Vysekalová Garant za bakalářské a magisterské studijní programy: doc. PhDr. Petr Macek, CSs. (vedoucí oboru) Garant za doktorský studijní program: prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. (vedoucí oborové rady pro DSP psychologie) Koordinátorka prezenčního studia, přijímacího řízení a studijní konzultantka: PhDr. Miroslava Štěpánková, PhD. Koordinátor kombinovaného studia a studijní konzultant: doc. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD. Studijní konzultanti: Mgr. Miroslav Šipula (postupová zkouška) Mgr. Lenka Lacinová, PhD. (státní závěrečné zkoušky) doc. PhDr. Petr Macek, CSc. (plán prezenčního studia) 33 KATEDRA SOCIÁLNÍ POLITIKY A SOCIÁLNÍ PRÁCE Vedoucí: doc. PhDr. Libor Musil, CSc. Docenti: doc. PhDr. Libor Musil, CSc. doc. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Odborní asistenti: PhDr. Pavel Navrátil, PhD. Asistenti: Mgr. Mirka Nečasová PhDr. Lenka Skácelová PhDr. Imrich Vašečka Mgr. Martin Žižlavský Mgr. Kateřina Kubalčíková Interní PGS: Ing. Miroslava Rákoczyová Mgr. Václav Kulhavý Mgr. Pavel Horák Mgr. Markéta Horáková Externí učitelé: PhDr. Sylva Bártlová prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. JUDr. Iva Kernová PhDr. Miroslava Kyjasová Mgr. Andrea Lásková PhDr. Alena Lubasová PhDr. Jiří Mezník PhDr. Tomáš Novák Mgr. Marie Přidalová Mgr. Ludmila Sedláková Mgr. Simona Škarabelová PhD. Mgr. Jindřich Vobořil doc. MUDr. Pavel Weber CSc. PhDr. Jiří Winkler PhD. Hostující učitelé: Dr. David Drucker Dr. Donald Maypole Dr. John Wilton Asistentka vedoucího: Marcela Schelleová Zkušební termíny (koordinace, vypsání ):Marcela Schelleová Mgr. Martin Žižlavský 34 Koordinace kombinovaného studia: Marcela Schelleová Předseda komise pro postupovou zkoušku: doc. PhDr. Libor Musil, CSc. Předseda komise pro státní bakalářské, magisterské a doktorské zkoušky: doc. PhDr. Libor Musil, CSc. doc. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. 35 KATEDRA SOCIOLOGIE Vedoucí: Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. Profesoři: Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Prof. Dr. phil. Gerlinda Šmasusová Odborní asistenti: PhDr. Ing. Radim Marada, Ph.D. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. PhDr. Aleš Burjanek, PhD. Mgr. Igor Nosál, Ph.D. PhDr. Tomáš Katrňák, PhD. Asistenti: Mgr. Iva Šmídová, Mgr. Michal Vašečka, Mgr. Marcel Tomášek Externí učitelé: Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Fakulta sociálních věd UK Praha) Prof. PhDr. Jaroslav Střítecký (Filozofická fakulta MU Brno) PhDr. Irena Kašparová (Muzeum romské kultury Brno) Doc. Ing. Jiří Večerník, CSc. (Sociologický ústav AV ČR Praha) Prof. PhDr. Martin Potůček, M. A., CSc. (CESES – UK Praha) Mgr. Tomáš Urbánek, Ph.D. (Psychologický ústav AV ČR Brno) Doc. PhDr. Zdenek Konopásek (Fakulta sociálních věd UK Praha) Prof. Bart van Steenbergen (University of Utrecht) Dr. Miklos Vörös, PhD. (University of Budapest) Asistující PGS: Mgr. Lenka Bánovcová, Mgr. Karel Červenka, Mgr. Lucie Ehrenbegerová, Mgr Romana Ferbarová, Mgr. Eleonóra Hamarová, Mgr. Kateřina Janků, Mgr. Magdaléna Jantulová, Mgr. Kateřina Lišková, Mgr. Jolana Navrátilová, Mgr. Kateřina Nedbálková, Mgr. Katarína Potfajová, Mgr. Ivana Šimíková, Mgr. Eva Šlesingerová, Mgr. Marie Valentová, Mgr. Jiří Vyhlídal 36 Sekretářka: Veronika Šenkýřová Garant za studijní programy (prezenční i kombinovanou formu): Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. (vedoucí oboru) Garant DSP: Prof. Dr. phil. Gerlinda Šmausová (předsedkyně oborové rady pro DSP sociologie) Koordinátor kombinovaného studia na katedře: PhDr. Tomáš Katrňák, PhD. Odpovědnost za koordinaci vypisování zkouškových termínů: sl. Šenkýřová. Studijní konzultanti: Mgr. Igor Nosál, PhD. (zvláště státní zkouška); PhDr. Csaba Szaló (zvláště postupová zkouška), Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. (zvláště studijní plány). Komise pro soubornou postupovou zkoušku: Předseda: PhDr. Ing. Radim Marada, Členové: Ph.D., PhDr. Csaba Szaló, Ph.D., PhDr. Aleš Burjanek, PhD. Mgr. Tomáš Katrňák, PhD. Komise pro státní bakalářské a magisterské závěrečné zkoušky: Předsedové: Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. a Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Interní členové: všichni členové katedry sociologie Externí členové: Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) a Doc. PhDr. Dušan Šimek, CSc. (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci), PhDr. František Znebejánek, PhD. (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci) 37 HARMONOGRAM STUDIA 38 39 HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2002/2003 Podzimní semestr Registrace předmětů 3. 6. – 22. 9. 2002 Zápis 9. – 12. 9. a 16. – 19. 9. 2002 Změny v zápisu předmětů 23. 9. – 10. 10. 2002 Výuka 23. 9. – 20. 12. 2002 13 týdnů Stanovení termínů zkoušek za podzimní semestr do 20. 12. 2002 Stanovení termínů a složení komisí SZZ do 20. 12. 2002 Registrace předmětů 16. 12. 2002 – 23. 2. 2003 Zimní prázdniny 23. 12. 2002 – 1. 1. 2003 Zkouškové období 2. 1. – 14. 2. 2003 6,5 týdne Státní závěrečné zkoušky 6. 1. – 24. 1. 2003 Mezisemestrální prázdniny 17. 2. – 21. 2. 2003 Jarní semestr Změny v zápisu předmětů 24. 2. – 13. 3. 2003 Výuka 24. 2. – 23. 5. 2003 13 týdnů Opravné termíny zkoušek za podzimní semestr do 7. 3. 2003 Stanovení termínů zkoušek za jarní semestr do 16. 5. 2003 Stanovení termínů a složení komisí SZZ do 16. 5. 2003 Zkouškové období 26. 5. – 4. 7. 2003 6 týdnů Státní závěrečné zkoušky 2. 6. – 27. 6. 2003 Hlavní prázdniny 7. 7. – 29. 8. 2003 Promoce 15. 7. 2003 40 41 IMATRIKULAČNÍ SLIB Imatrikulující: Vaše Magnificence pane rektore, Spectabilis pane děkane, čestně před Vámi a před svými kolegy slibuji, že jako student Masarykovy univerzity především vynaložím veškeré úsilí na to, abych se dobral co nejhlubšího poznání a zvládl vše, čeho je třeba k odborné práci v oboru, k jehož studiu jsem byl přijat, dále, že se budu během svého studia řídit radami učitelů a dbát ustanovení studijního řádu své fakulty, a konečně, že bezúhonností svého jednání budu pečovat o to, abych ničím nepoškodil obecně uznávanou vážnost školy. Imatrikulovaný: Tak čestně slibuji. 42 ABSOLVENTSKÝ SLIB Promotor: Vážení [Dr.: doktorandi, Mgr., Bc.: diplomandi], vykonali jste s úspěchem zkoušky, jež jsou předepsány pro ty, kdož chtějí dosáhnout titulu [Dr.: doktora filozofie. Mgr.: magistra, Bc.: bakaláře]. Předstupujete nyní před nás se žádostí, abychom Vám na tomto slavnostním shromáždění tento titul udělili. Než tak učiníme, musíte složit slib, že budete vždy jednat tak, jak od vás žádá důstojnost, jíž se vám dostane, a jak to i my od vás s nadějí očekáváme. Slíbíte tedy: Především, že budete s neúnavnou pílí pěstovat a rozvíjet studium věcí lidských, ne pro chamtivý zisk nebo marnou slávu, nýbrž proto, aby se šířila pravda a aby její světlo, v němž spočívá blaho lidského rodu, zářilo stále jasněji; dále pak, že čest oné hodnosti, již vám udělím, zachováte bez poskvrny a bez úhony; a konečně, že tuto univerzitu a její Fakultu sociálních studií trvale uchováte ve vděčné paměti a že jejich prospěch a zájmy budete vždy podle svých sil podporovat. Zavazujete se k tomu a slibujete to na své dobré svědomí? Doktorandi, resp. kandidáti magisterského nebo bakalářského titulu (jednot- livě): Zavazuji se a slibuji. Promotor: Po tomto veřejném slibu již tedy nic nebrání tomu, aby vám byl titul udělen. Pročež já, řádně ustanovený promotor, vás z moci svého úřadu jmenuji [Dr.: doktory filozofie, Mgr.: magistry, Bc.: bakaláři], vaše jmenování veřejně vyhlašuji a uděluji vám všechna [Dr.: práva a výsady doktora filozofie, Mgr.: magisterská práva a výsady, Bc.: bakalářská práva a výsady]. Na důkaz toho vám do rukou předávám tyto diplomy s pečetí Masarykovy univerzity. Promotor: [Dr.: Doctorandi, Mgr., Bc.: Scholares] clarissimi, examinibus, quae ad eorum, qui [Dr.: doctoris, Mgr.: magistri, Bc.: baccalaurei] nomen et honores consequi student, doctrinam explorandam lege constituta sunt, cum laude superatis nos adiistis desiderantes, ut vos eo honore in hoc sollemni concessu ornaremus. Prius autem fides est danda, vos tales semper futuros, quales vos esse iubebit dignitas, quem obtinueritis, et nos vos fore speramus. 43 Spondebitis igitur: Primum studia rerum et artium, in quibus eruditi estis, impigro labore culturos et provecturos non sordidi lucri causa, nec ad vanam captandam gloriam, sed ut veritas propagetur et lux eius, qua salus humani generis continetur, clarius effulgeat; dein honorem eum, quem in vos collaturus sum, integrum incolumemque servaturos; postremo vos huius Universitatis eiusque Facultatis Studiorum Socialium, in qua [Dr.: doctoris, Mgr.: magistri, Bc.: baccalaurei] dignitatem sitis adepti, piam perpetuo memoriam habituros, eiusque res ac rationes, quoad poteritis, adiuturos. Vultisne haec ex animi vestri sententia spondere ac polliceri? Doktorandi, resp. kandidáti magisterského nebo bakalářského titulu (jednot- livě): Spondeo ac polliceor. Promotor: Itaque iam nihil impedit, quominus honores, quos obtinere cupitis, vobis impertiamus. Ergo ego promotor rite constitutus vos ex decreto ordinis mei [Dr.: doctores, Mgr.: magistros, Bc.: baccalaureos] creo, creatos renuntio, omniaque [Dr.: doctoris, Mgr.: magistri, Bc.: baccalaurei] iura ac privilegia in vos confero. In cuius rei fidem haec diplomata Facultatis Studiorum Socialium Universitatis Masarykianae sigillo firmata vobis in manus trado. Doktorandi, resp. kandidáti magisterského nebo bakalářského titulu (jednot- livě): Spondeo ac polliceor. Promotor: Itaque iam nihil impedit, quominus honores, quos obtinere cupitis, vobis impertiamus. Ergo ego promotor rite constitutus vos ex decreto ordinis mei [Dr.: doctores, Mgr.: magistros, Bc.: baccalaureos] creo, creatos renuntio, omniaque [Dr.: doctoris, Mgr.: magistri, Bc.: baccalaurei] iura ac privilegia in vos confero. In cuius rei fidem haec diplomata Facultatis Studiorum Socialium Universitatis Masarykianae sigillo firmata vobis in manus trado. 44 45 OBORY A PROGRAMY STUDIA 46 SEZNAM ZKRATEK PS = podzimní semestr JS = jarní semestr P = přednášky S = semináře K (Kr) = kredity Z, Zp = zápočet ZK = zkouška Výst. = výstup (ukončení kursu) 47 HUMANITNÍ ENVIRONMENTALISTIKA Magisterské studium Studijní program Humanitní environmentalistika na Katedře environmentálních studií je koncipován jako tříleté magisterské (prezenční) a doktorské (prezenční i kombinované) studium. Realizuje se na základě kreditního systému. Předměty si lze zapisovat v jakémkoliv sledu. Výjimku tvoří kurzy, které jsou součástí postupové zkoušky, a kurzy návazné – předpokládající znalosti z kurzu jiného. Tuto posloupnost zápisu, jak je uvedena v seznamu přednášek, případně v IS MU, je nutno respektovat. Některé z uvedených předmětů se realizují pouze jednou za dva roky (viz poznámky). Podmínkou zápisu do druhého roku studia je složení postupové zkoušky, která sestává ze tří částí (HEN401, HEN402, HEN424). Aby se student mohl přihlásit ke státní závěrečné zkoušce, musí získat nejméně 180 kreditů. Kredity se získávají absolvováním tří typů předepsaných předmětů. Povinné předměty (kredity A) tvoří základ studovaného oboru a musejí být proto absolvovány povinně všechny. Pokud student některý z povinných předmětů již absolvoval v průběhu předchozího studia jiného oboru, může mu být uznán. Povinně volitelné předměty (kredity B) si student zapisuje podle svého studijního zájmu. Volitelné předměty (kredity C) si student volí nad rámec předmětů obsažených v studijním programu humanitní environmentalistiky, z nabídek vypisovaných na kterékoliv fakultě MU. Může za ně získat 12 kreditů (včetně 2 kreditů za 2 semestry jazykové přípravy). Pravidla studia humanitní environmentalistiky jsou dána „Studijním a zkušebním řádem MU“ (jeho úplné znění je uvedeno v závěru této brožury). Podrobnosti studia doplňují „Pravidla studia Humanitní environmentalistiky“, zveřejněná na www stránkách katedry a na informační tabuli katedry environmentálních studií. Poznámka: Sledujte případné změny ve studijním programu, které budou zveřejněny začátkem každého semestru. 48 Nabídka kurzu v podzimním semestru Povinné (kredity A) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr HEN401 Úvod do humanitní environmentalistiky 1 Librová 1 1 Zk 8 HEN402 Přehled environmentálních rizik2 Ulčák 1 1 Zk 7 HEN403 Základy ekologie 3 Rychnovská 2 0 Zk 7 HEN404 Základy geografie Demek 2 0 Zk 6 HEN405 Právo a ekologické problémy 4 Průchová Chyba 2 0 Zk 6 HEN413 Environmentální ekonomie Johanisová 2 0 Zk 6 HEN426 Blok expertů III Ulčák Sedláková 1 1 Zp 3 HEN408 Praxe v instituci Ulčák 2 týdny Zp 3 Volitelné (kredity B) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr HEN507 „Enigma loci“ (architektura, člověk a krajina v 16.–20. století) Kroupa 2 0 Zp 5 HEN519 Estetické otázky způsobu života, hmotné kultury a přírody 5 Jarošová 2 0 Zk 7 HEN520 Radikální ekologická hnutí I Binka 0 2 Zp 6 HEN534 Životní hodnoty antického člověka Bednaříková Kysučan 1 1 Zp 6 HEN535 Základy zemědělství Ulčák 1 0 Zp 4 HEN543 Latina I 6 Kysučan 0 2 Zp 4 1 Součást postupové zkoušky. 2 Součást postupové zkoušky. 3 Zapisuje student, který absolvoval HEN410 a HEN411. 4 Zapisuje student, který absolvoval HEN518 nebo prokázal znalost základů práva vstupním testem. 5 Kurz se vypisuje jednou za dva roky. 6 Kurz se vypisuje jednou za dva roky. V akademickém roce 2002/2003 nebude reali- zován. 49 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr HEN548 Praktická environmentální žurnalistika II 7 Navrátilová 0 2 Zp 8 HEN552 Ochrana krajiny- seminář Vranka 0 2 Zp 4 HEN555 Sociologie venkova a krajiny Klvač 1 1 Zp 6 HEN553 Latina III 8 Kysučan 0 2 Zp 4 PSY136 Psychologie v architektuře Kostroň 1 1 Zp 3 SPP218 Nestátní neziskový sektor Škarabelová 1 1 Zk 5 SOC101 Úvod do sociologie Szaló 2 0 Zk 6 SOC108 Statistická analýza dat 9 Rabušic 2 1 Zk 6 SOC170 Gender Studies I – ženy Šmídová 0 2 Zp 6 SOC431 Kvalitativní sociologický výzkum 10 Mareš 0 2 Zk 12 SOC441 Globalizace a konzumní kultura Szaló 1 1 Zk 12 POL104 Úvod do politologie Holzer 1 1 Zp 5 ZUR402 Kritické teorie masových médií: Masová kultura, média a společnost Volek 1 1 Zp 12 RLA37 Nová religiozita Lužný 1 1 K 3 PH0129 Filozofické problémy kosmologie Krob 2 0 K 2 PH0160 Příroda a kultura Šmajs 2 0 K 6 PH2117 Ontologie III Šmajs 1 1 Zk 5 VH_26 Úvod do estetiky a obecné teorie umění Fukač 2 0 Zk 4 HEN526 Diplomový seminář Librová 0 2 Zp 4 HEN528 Diplomový seminář Ulčák 0 2 Zp 4 HEN541 „České osobnosti“ a ekologické myšlení Patočka 1 1 Zp 6 HEN559 Diplomový seminář Klvač 0 2 Zp 4 HEN596 Measuring environmental evaluations: theory and practice Strumse 0 2 Zp 9 HEN597 Environmental psychology Strumse 1 1 Zk 9 HEN560 Výtvarná moderna a příroda Nusek 2 0 Zk 6 HEN561 Darwin, Portman a Jung Komárek 2 0 Zk 7 7 Účast na kurzu není podmíněna absolvováním HEN547. 8 Kurz se vypisuje jednou za dva roky. 9 Zapisuje student, který absolvoval HEN428. 10 Zapisuje student, který absolvoval HEN428. 11 V zápisu mají přednost studenti doktorského studia HEN. 50 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr o přírodě a kultuře 11 HEN564 Jiné pohledy na přírodu 12 externisté z UK, AV ČR a AV SR 2 0 Zk 7 HEN565 Co je humanitní environmentalistika?13 Librová 1 0 Zk 6 HEN566 Globální politické otázky Daněk, P. Z 1 Zk 7 Nabídka kurzu v jarním semestru Povinné (kredity A) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr HEN409 Exkurze k environmentálním rizikům Ulčák 1 týden Zp 3 HEN410 Základy botaniky Tichý 2 0 Zk 7 HEN411 Základy zoologie Vlk 2 0 Zk 7 HEN414 Ekologie krajiny 14 Míchal Buček 2 0 Zk 6 HEN416 Trvale udržitelné zemědělství Ulčák 1 1 Zk 6 HEN429 Hodnotová řešení ekologické krize Librová 1 1 Zp 8 HEN420 Blok expertů II Ulčák Sedláková 1 1 Zp 3 HEN424 Dějiny filozofie pro environmentalisty 15 Holzbachová Dražilová 2 2 Zk 8 HEN428 Úvod do metodologie HEN Klvač 2 1 Zk 7 HEN430 Environmentální etika Dražilová 1 1 Zp 7 12 V zápisu mají přednost studenti doktorského studia HEN. 13 Studijní předmět pro studenty jiných oborů. 14 Zapisuje student, který absolvoval HEN403. 15 Součást postupové zkoušky. 51 Volitelné (kredity B) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr HEN502 Životní způsob na sklonku Říma 16 Bednaříková Kysučan 1 1 Zp 6 HEN510 Globální ekosystémy a biotické krize v historii Země Brzobohatý 2 0 Zp 6 HEN513 Ekosystémové přemýšlení 17 Škrdlant 0 2 Zp 6 HEN518 Základy teorie práva Večeřa 1 1 Zp 7 SOC107 Metody výzkumu v sociologii 18 Rabušic 1 1 Zk 6 SOC109 Demografie Burjanek 1 1 Zk 6 SOC133 Sociologie kultury Szaló 1 1 Zp 6 SOC142 Sociologie města Burjanek 1 1 Zk 6 SOC171 Gender Studies II. – muži Šmídová 0 2 Zp 6 B6080 Prolegomena postmoderní Vědy Novotný 2 2 Zp 4 HEN530 Diplomový seminář Librová 0 2 Zp 4 HEN532 Diplomový seminář Ulčák 0 2 Zp 4 HEN544 Latina II 19 Kysučan 0 2 Zp 4 HEN545 Ochrana biodiverzity Vlašín 1 1 Zp 6 HEN546 Environmentální problémy starověku Kysučan 1 1 Zp 6 HEN547 Praktická environmentální žurnalistika I Navrátilová 0 2 Zp 8 HEN549 „Otázka ekologická „v současných světových debatách Patočka 1 1 Zp 6 HEN554 Environmentální ideologie a všední den Musil 1 1 Zp 7 HEN556 Latina IV 20 Kysučan 0 2 Zp 4 HEN559 Diplomový seminář Klvač 0 2 Zp 4 HEN563 Zahrady a parky v historii Kroupa 2 0 Zp 5 16 Zapisuje student, který absolvoval HEN534. 17 Kurz je vypisován jednou za dva roky. V akademickém roce 2002/2003 nebude reali- zován. 18 Zapisuje student, který absolvoval HEN428. 19 Předmět je vypisován jednou za dva roky. V akademickém roce 2002/2003 nebude realizován. 20 Předmět je vypisován jednou za dva roky. 52 Doktorský studijní program Humanitní environmentalistika je akreditována jako součást kmenového doktorského programu Sociologie. Doktorské studium humanitní environmentalistiky má prezenční nebo kombinovanou formu. Standardní délka studia je 6 semestrů; oborová komise očekává její dodržení zejména u prezenčního typu studia. Studium lze, na základě souhlasu školitele a oborové komise, prodloužit nejdéle na 14 semestrů. Základním úkolem doktorského studia je příprava na vědeckou dráhu. Student tedy v rámci studia získává zkušenosti s publikováním odborných textů. Páteří studia je příprava disertačního spisu (jeho námět je již součástí přijímacího řízení). Studium se řídí individuálním studijním plánem, který připravuje doktorand ve spolupráci se svým školitelem a který je každoročně inovován. Individuální studijní plán obsahuje etapy absolutoria jednotlivých kurzů, postup práce na disertačním spise, návrh publikací, plán zkoušek, u interních studentů charakteristiku spolupráce s katedrou. Průběh studia hodnotí každoročně oborová komise na základě výroční zprávy studenta a školitele. Další informace k povinnostem studia v DSP najdete ve „Studijním a zkušebním řádu MU“ (viz též www stránky MU a www stránky FSS). I v DSP platí povinnost zápisu předmětů v „Informačním systému“ Masarykovy univerzity (IS MU)! Poznámka: Sledujte případné změny ve studijním programu, které budou zveřejněny začátkem každého semestru. Nabídka předmětů Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výstup HEN901 Četba z aktuálních titulů humanitní environmentalistiky21 Librová PS nebo JS Zp HEN906 Četba ze sociologie22 Szaló PS nebo JS Zk HEN907 Metodologie HEN Klvač JS Zk HEN903 Společný seminář doktorandů I Librová PS Zp HEN904 Společný seminář doktorandů II Librová JS Zp 21 Zapisují studenti, kteří neabsolvovali hmanitní environmentalistiku. 22 Zapisují studenti, kteří neabsolvovali sociologii. 53 Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výstup HEN905 Studijní předmět prohlubující téma disertace I23 PS nebo JS Zk HEN905 Studijní předmět prohlubující téma disertace II24 PS nebo JS Zk 23 V akademickém roce 2002/2003 lze absolvovat jednorázově vypsaný předmět HEN564 Jiné pohledy na přírodu nebo HEN561 Darwin, Portmann a Jung o přírodě a kultuře. Předmět lze též absolvovat jako alternativu kurzu SOC433, vypisovanému v minulých letech. 24 V akademickém roce 2002/2003 lze absolvovat jednorázově vypsaný předmět HEN564 Jiné pohledy na přírodu nebo HEN561 Darwin, Portmann a Jung o přírodě a kultuře. Předmět lze též absolvovat jako alternativu kurzu SOC433, vypisovanému v minulých letech. 54 MEDIÁLNÍ STUDIA A ŽURNALISTIKA Obor mediální studia a žurnalistika se studuje ve třech formách: jako 1. dvouoborové prezenční bakalářské studium v kombinaci s jinými obory FSS anebo s vybranými obory Filozofické fakulty MU, jako 2. jednooborové prezenční magisterské studium a jako 3. dvouoborové kombinované bakalářské studium v kombinaci s vybranými obory FSS. Plán studia v prvních dvou formách studia tvoří povinné studijní předměty (kredity A) a povinně volitelné předměty (kredity B; ty tvoří povinný blok, z něhož si student/ka volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace nejméně takový počet, aby dosáhl/a požadovaného počtu kreditů). Studenti prvních dvou forem studia mohou svůj studijní program rozšířit o volitelné předměty (kredity C; jde o další předměty vypisované na fakultách nebo univerzitních ústavech, které nejsou součástí souboru předmětů obsažených v programu mediální studia a žurnalistika). Plán studia v třetí formě studia tvoří pouze povinné předměty (kredity A). Počet kreditů A i B, které studenti musí během studia získat, je stanoven studijním plánem. Jsou-li jednotlivé předměty nabízeny rovněž v plánu studia jiných oborů FSS, anebo FF, kombinovaných s oborem mediální studia a žurnalistika, mohou být předměty a jejich kredity započteny do studijního plánu pouze jednoho oboru. Studenti oboru mediální studia a žurnalistika si zapisují povinné předměty v určených termínech, v doporučené posloupnosti a stanoveném rozsahu. Z nabízených povinně volitelných předmětů (jejich kreditní hodnotu, rozsah a návaznost určuje plán studia) si zapisují – pokud není stanoveno jinak – pouze ty předměty, které vyhovují jejich studijní orientaci. Jednotlivé povinné předměty jsou studentům nabízeny v uvedených termínech a podle stanoveného harmonogramu, aby na sebe navazovaly. Povinně volitelné předměty, obsažené v akreditovaném studijním programu oboru mediální studia a žurnalistika, jsou naopak vypisovány pouze výběrově, a to buď v PS, nebo JS. Jiné povinně volitelné předměty předměty jsou uvedeny v PS i JS, neboť jsou skutečně v PS i JS vyučovány, anebo jsou vypisovány podle aktuálního zájmu studentů buď v PS, nebo v JS. Z vypisovaných povinně volitelných předmětů se budou v jednotlivých semestrech otevírat pouze ty předměty, do nichž se přihlásí – nebude-li stanoveno jinak – alespoň 10 studentů. Menší počet studentů se předpokládá pouze v předmě- 55 tech-dílnách zaměřených na získávání praktických žurnalistických dovedností (DTP, fotožurnalistika, cvičné tištěné médium, rozhlasové a televizní dílny, digitální média). Studenti, kteří studium oboru mediální studia a žurnalistika zahájili (na FSS MU) v podzimním/zimním semestru roku 2002, 2001, 2000, 1999 a 1998 a (na FF MU) v zimním semestru roku 1997, 1996 anebo 1995, studují – pokud není stanoveno jinak – podle propozic studijních plánů z roku 2002, 2001, 2000, 1999, 1998, 1997, 1996 a 1995. Kreditní hodnota předmětů, které studenti absolvovali v průběhu zimního semestru 1995 až letního semestru 1999, je určena počtem výukových hodin, od podzimu 1999 má podobu, kterou stanovila pravidla Evropského kreditního systému (ECTS). 1. Prezenční bakalářský studijní program Výuku oboru zajišťují – vlastními silami anebo pomocí externistů – jednak Katedra mediálních studií a žurnalistiky, jednak jiné katedry FSS; některé výběrové předměty nabízí studentům také JAMU. První rok studia studentů nastupujících na FSS v září roku 2002 je zakončen postupovou zkouškou tvořenou čtyřmi samostatnými částmi – zkouškou z ŽUR104 Úvodu do komunikačních studií (část 1.) a zápočty z ŽUR101 Úvodu do studia médií (část 2.) a ŽUR105 Úvodu do zpravodajství – tištěná média (část 3.); 4. část postupové zkoušky tvoří test ze současného českého jazyka, který skládají povinně všichni studenti prvního ročníku na konci JS, a to bez ohledu na to, zda se zapíší do volitelného předmětu ŽUR203 Současný český jazyk, v jehož rámci na konci semestru se test koná. Bez úspěšného absolvování postupové zkoušky není možné dále pokračovat ve studiu. Počet kreditů nutných k absolvování bakalářského studijního programu a v některých případech i posloupnost, v jaké je možné si jednotlivé předměty zapisovat, určuje plán studia. K tomu, aby se studenti nastupující na FSS v září roku 2002 mohli přihlásit k státní bakalářské zkoušce, musí získat minimálně celkem 90 kreditů, musí vypracovat a ve stanoveném termínu odevzdat oborovou, nebo diplomovou bakalářskou práci a musí předložit doklad o jazykové způsobilosti. Z celkového počtu 90 kreditů je: • 60 povinných A kreditů (z toho je jeden kredit za tělesnou výchovu) a • 30 volitelných B kreditů (jejich součástí jsou kredity získané za obhájenou diplomovou či přijatou oborovou práci [6 kreditů, popř. 4 kredity] a za zkouškou 56 vykonanou na jazykových katedrách univerzity [maximálně 2 kredity]). Témata oborových a bakalářských diplomových prací vypisují vedoucí prací vždy na počátku PS a JS. Studenti si vybírají témata svých prací z této nabídky a na základě domluvy s vedoucím práce nejméně jeden semestr před předpokládaným odevzdáním práce. Součástí státní bakalářské zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce. Podobu, zaměření a rozsah bakalářské diplomové práce a bakalářské zkoušky určují instrukce katedry mediálních studií a žurnalistiky. Přihláška k státní bakalářské zkoušce je dále podmíněna jazykovou způsobilostí-znalostí jednoho cizího jazyka. Znalost cizího jazyka musí být doložena certifikátem o vykonání státní jazykové zkoušky, zkouškou vykonanou na jazykových katedrách univerzity, anebo jejími ekvivalenty uznanými katedrou. Pokud student získá certifikát na základě studia na kterékoli jazykové katedře MU, pak za zápočet či zkoušku může získat maximálně celkem 2 B kredity za 2 semestry studia. Nabídka předmětů v podzimním semestru Povinné předměty (A kredity) Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR101 Úvod do studia médií + proseminář Úvod do studia médií se zaměřením na právo v mediální praxi1 J. Pavelka (vedoucí) D. Kořínek M. Kulhánek S. Navrátilová J. Salaquardová F. Schildberger P. Večeřa J. Volek 2/1 Z 6 ZUR103 Paradigmatické systémy kultury2 J. Pavelka 1/1 ZK 6 ZUR104 Úvod do komunikačních studií3 J. Volek 2/0 ZK 6 1 Tento předmět je určen pro studenty I. ročníku. Studenti přicházející na FSS v září roku 2002 si předmět zapisují v PS 2002. Předmět tvoří součást postupové zkoušky. 2 Tento předmět je určen pro studenty 2. a 3. ročníku. 3 Tento předmět je určen pro studenty I. ročníku. Studenti přicházející na FSS v září roku 2002 si předmět zapisují v PS 2002. Předmět tvoří součást postupové zkoušky. 57 Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR105 Úvod do zpravodajství – tištěná média 4 F. Schildberger 0/2 Z 6 ZUR106 Úvod do digitálních médií D. Kořínek 0/2 Z 6 ZUR109 STISK – cvičné médium I5 S. Navrátilová 0/2 Z 6 ZUR112 Žurnalistická praxe6 S. Navrátilová 0/4 Z 6 Povinně volitelné předměty (B kredity) Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR113 Seminář k oborové a bakalářské diplomové práci všichni učitelé 0/4 Z 4 ZUR116 Obhajoba diplomové bakalářské práce Zk 6 ZUR117 Přijetí oborové práce Z 4 SAH Sport a hry7 0/2 Z 4 ZUR202 Úvod do žurnal. etiky 1/1 Z 4 ZUR203 Současný český jazyk (dílna) 8 J. Salaquardová 1/1 Z 4 ZUR204 Tvůrčí psaní pro žurnalisty (dílna) J. Salaquardová 0/2 Z 4 ZUR205 Stylistika J. Salaquardová 0/2 Z 4 ZUR206 Desk top publishing L. Boček 0/2 Z 4 ZUR211 Kapitoly z dějin české žurnalistiky I (do r. 1859) P. Večeřa 1/1 Z 4 ZUR213 Rétorika – základy dramatického a rozhlasového projevu D. Holubová 1/1 Z 4 ZUR215 Interview I (dílna) F. Schildberger 0/2 Z 4 4 Dílnou k tomuto předmětu je ZUR230 Zpravodajství v tištěných médiích (dílna). 5 Podmínkou zápisu je absolvování předmětů ZUR105 Úvod do zpravodajství – tištěná média, ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích a ZUR106 Úvod do digitálních médií. 6 Podmínkou zápisu je absolvování předmětů ZUR105 Úvod do zpravodajství – tištěná média, ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích, ZUR106 Úvod do digitálních médií a ZUR109 STISK – cvičné médium I. 7 Výuku zajišťuje Fakulta sportovních studií MU. 8 V rámci tohoto předmětu studenti I. ročníku, přicházející na FSS v září roku 2002, vykonají povinný test ze současného českého jazyka, který je součástí postupové zkoušky. Absolvování předmětu není povinné. 58 Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR218 Úvod do novinářské fotografie I (dílna) M. Kratochví- lová 0/3 Z 4 ZUR221 Aktuální problémy mediální kultury J. Salaquardová a hosté 1/1 Z 4 ZUR228 Public Relations J. Groch 1/1 Z 4 ZUR230 Zpravodajství v tištěných médiích (dílna)9 J. Salaquardová 0/2 Z 4 ZUR238 Regionální média J. Klement 1/1 Z 4 ZUR239 Metody a techniky výzkumu masových médií R. Sedláková 2/1 Z 6 ZUR247 Fotožurnalismus I J. Symon 0/2 Z 4 ZUR250 Kapitoly z dějin české žurnalistiky III (po r. 1945) P. Večeřa 1/1 Z 4 ZUR252 Informační technologie pro novinářeI. Liška 1/1 Z 4 POL102 Systémy politických stran M. Strmiska L. Kopeček 1/1 ZK 6 POL104 Úvod do politologie J. Holzer 1/1 Z 5 PSY101 Uvedení do psychologie I. Plaňava D.Plešingerová P. Voráčová 1/1 ZK 3 PSY107 Sociální psychologie I (sociální kognice) P. Macek M. Šipula M. Vaculík J. Mareš 1/1 Z 3 SOC101 Úvod do sociologie C. Szaló 2/0 Z 6 SOC150 Úvod do sociální antropologie I. Kašparová 1/1 ZK 6 SPP101 Úvod do sociální politiky a sociální práce L. Musil 1/0 Z 3 SPP108 Základy ekonomie M. Žižlavský 1/1 ZK 5 JAMU10 Rozhlasové žánry A. Blažejovská 1/1 Z 4 JAMU11 Dějiny světového divadla V. Cejpek 2/0 ZK 4 JAMU12 Typologie filmové tvorby P. Švanda 1/3 Z 4 9 Předmět představuje dílnu k předmětu ZUR105 Úvod do zpravodajství – tištěná mé- dia. 10 Výuku organizuje v rámci své výuky Divadelní fakulta JAMU. 11 Výuku organizuje v rámci své výuky Divadelní fakulta JAMU. 12 Výuku organizuje v rámci své výuky Divadelní fakulta JAMU. 59 Nabídka předmětů v jarním semestru Povinné předměty (A kredity) Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR107 Kapitoly z dějin české žurnalistiky II (období 1860–1945) 13 P. Večeřa 1/1 ZK 6 ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích 14 F. Schildberger 0/2 ZK 6 ZUR109 STISK – cvičné médium I15 S. Navrátilová 0/2 Z 6 ZUR112 Žurnalistická praxe16 S. Navrátilová 0/4 Z 6 ZUR114 Mediální projekt17 J. Pavelka 1/1 Z 6 Povinně volitelné předměty (B kredity) Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR113 Seminář k oborové a bakalářské diplomové práci všichni učitelé 0/4 Z 4 ZUR116 Obhajoba diplomové bakalářské práce Zk 6 ZUR117 Přijetí oborové práce Z 4 SAH Sport a hry18 0/2 Z 4 ZUR201 STISK – cvičné médium II19 S. Navrátilová 0/2 Z 4 13 Podmínkou zápisu do předmětu není absolvování předmětu ZUR201 Kapitoly z dějin české žurnalistiky I. Studentům, kteří mají zájem o historii žurnalistiky, se však doporučuje, aby si zapsali předměty v pořadí ZUR211 Kapitoly z dějin české žurnalistiky I – ZUR107 Kapitoly z dějin české žurnalistiky II (– ZUR250 Kapitoly z dějin české žurnalistiky III). 14 Doplňkem k tomuto předmětu je předmět ZUR241 Publicistické žánry v tištěných médiích – glosa, sloupek (dílna). 15 Podmínkou zápisu je absolvování předmětů ZUR105 Úvod do zpravodajství – tištěná média, ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích a ZUR106 Úvod do digitálních médií. 16 Podmínkou zápisu je absolvování předmětů ZUR105 Úvod do zpravodajství – tištěná média, ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích a ZUR106 Úvod do digitálních médií. 17 Tento předmět je určen studentům 2. a 3. ročníku. 18 Výuku zajišťuje Fakulta sportovních studií MU. 19 Podmínkou zápisu je absolvování předmětu STISK I. 60 Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR202 Úvod do žurnalistické etiky S. Navrátilová 1/1 Z 4 ZUR203 Současný český jazyk (dílna) 20 J. Salaquardová 1/1 Z 4 ZUR204 Tvůrčí psaní pro žurnalisty (dílna) J. Salaquardová 0/2 Z 4 ZUR206 Desk top publishing L. Boček 0/2 Z 4 ZUR208 Reportáž v tištěných médiích (dílna) 21 F. Schildberger 0/2 Z 4 ZUR210 Diplomová práce (jako žánr odborné literatury) J. Pavelka 0/2 Z 4 ZUR217 Rozhlasový komentář (dílna) F. Schildberger 0/2 Z 4 ZUR221 Aktuální problémy mediální kultury J. Salaquardová a hosté 2/0 Z 4 ZUR227 Vývojové tendence médií J. Jirák B. Köpplová 1/1 Z 5 ZUR228 Public Relations J. Groch 1/1 Z 4 ZUR232 Televizní zpravodajství (dílna) J. Šimáček 0/2 Z 4 ZUR241 Publicistické žánry v tištěných médiích – glosa, sloupek (dílna)22 J. Salaquardová 0/2 Z 4 ZUR243 Úvod do novinářské fotografie II (dílna) M. Kratochví- lová 0/2 Z 4 ZUR244 Masová média a politické strany v Československu v letech 1918 – 1939 P. Večeřa 1/1 Z 4 ZUR246 Styl odborných a propagačních textů B. Antonová 0/2 Z 4 ZUR248 Fotožurnalismus II J. Symon 0/2 Z 4 ZUR249 Úvod do stylistiky pro žurnalisty J. Salaquardová 0/2 Z 4 ZUR251 Historický seminář P. Večeřa 0/2 Z 4 JAMU23 Typologie filmové tvorby P. Švanda 1/3 Z 4 JAMU Rozhlasové žánry A. Blažejovská 1/1 Z 4 JAMU Dějiny světového divadla V. Cejpek 2/0 ZK 4 20 V rámci tohoto předmětu studenti I. ročníku, přicházející na FSS v září roku 2002, vykonají povinný test ze současného českého jazyka, který je součástí postupové zkoušky. Absolvování předmětu není povinné. 21 Podmínkou zápisu je absolvování předmětu STISK I. 22 Dílna ke předmětu ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích. 23 Výuku předmětů „JAMU“ organizuje v rámci své výuky Divadelní fakulta JAMU. 61 2. Prezenční magisterské studium Do magisterského studia je možné se zapsat po uzavření bakalářského studia oboru mediální studia a žurnalistika, popř. oborů příbuzných, a po vykonání přijímací zkoušky, jejíž podobu, zaměření a rozsah určují instrukce katedry MSŽU. Výuku zajišťují – vlastními silami anebo pomocí externistů – jednak MSŽU, jednak jiné katedry FSS a JAMU. K státní magisterské zkoušce je možné se přihlásit po získání přinejmenším 120 kreditů, z toho je: • 80 povinných A kreditů a • 40 povinně volitelných B kreditů. Dále musí student vypracovat a ve stanoveném termínu odevzdat diplomovou magisterskou práci. Témata diplomových prací vypisují vedoucí prací vždy na počátku PS a JS. Studenti si vybírají témata svých prací z této nabídky a na základě domluvy s vedoucím práce nejméně jeden semestr před předpokládaným odevzdáním práce. Součástí magisterské zkoušky je obhajoba magisterské diplomové práce, kterou je nutné odevzdat – společně s tzv. mediálním projektem (vlastním dílem realizovaným v médiích) – v termínu stanoveném katedrou. Podmínkou k přihlášení se k státní magisterské zkoušce je znalost alespoň dvou cizích jazyků, která musí být doložena certifikátem o vykonání státní jazykové zkoušky, anebo jejími katedrou uznanými ekvivalenty. Podobu, zaměření a rozsah magisterské diplomové práce, mediálního projektu a magisterské zkoušky určují instrukce katedry mediálních studií a žurnalistiky. Nabídka předmětů v podzimním semestru Povinné předměty (A kredity) Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR401 Kultura jako produkt lidského dorozumívání J. Pavelka 1/1 ZK 12 ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost J. Volek 1/1 ZK 12 ZUR406 Televizní publicistika I D. Kořínek 0/2 ZK 12 ZUR413 Kapitoly z dějin světové žurnalistiky P. Večeřa 1/1 ZK 12 Povinně volitelné předměty (B kredity) 62 Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR407 Seminář k magisterské diplomové práci všichni učitelé. 0/2 Z 12 ZUR411 Obhajoba diplomové magisterské práce 6 ZUR412 Přijetí oborové práce 4 ZUR239 Metody a techniky výzkumu masových médií R. Sedláková 2/1 Z 6 ZUR501 Kapitoly z dějin myšlení o jazyce J. Pavelka 1/1 Z 6 ZUR503 Esej v tištěných médiích (dílna) J. Pavelka 0/2 Z 6 ZUR504 Televizní dílna D. Kořínek 0/2 Z 6 ZUR505 Kamera ve zpravodajství a publicistice M. Špaček 0/2 Z 6 ZUR507 Řemeslo, profesionalita, manipulace (Analýza mediálních produktů) F. Schildberger 1/1 Z 6 ZUR508 Zvuková média I (Rozhlasová zpravodajství) O. Jeřábková 0/2 Z 6 ZUR511 Umělecká kritika v tištěných médiích J. Pavelka 1/1 Z 6 ZUR513 Tiskový mluvčí M. Jeřábek 0/2 Z 6 ZUR516 Televizní žurnalistika P. Aujezdský 1/1 Z 6 ZUR517 An Introduction to Socioliguistics (v angličtině, nabídka pro celou univerzitu) H. Katrňáková 0/2 Z 6 ZUR518 Média, globalizace a národní identita V. Štětka 1/1 Z 6 ZUR523 Proměny české protektorátní žurnalistiky P. Večeřa 1/1 Z 6 ZUR524 Přehled vývoje filmového a televizního dokumentu P. Aujezdský 1/1 Z 6 POL142 Politická filosofie XX. století O. Císař 1/1 Z 6 SOC438 Nezaměstnanost jako sociální problém P. Mareš 1/1 Z 12 JAMU24 Jeviště světa A. Přidal 1/1 Z 6 JAMU Typologie filmové tvorby P. Švanda 1/3 Z 6 24 Výuku organizuje v rámci své výuky Divadelní fakulta JAMU. 63 Nabídka předmětů v jarním semestru Povinné předměty (A kredity) Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR403 Hypermédia D. Kořínek 2/0 ZK 12 ZUR404 Etika médií S. Navrátilová 1/1 ZK 12 ZUR409 Televize a její publikum v každodenní perspektivě J. Volek 1/1 ZK 12 ZUR410 Teorie masové komunikace: historické proměny výzkumu masmediálních účinků J. Volek 2/0 ZK 12 Povinně volitelné předměty (B kredity) Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR407 Seminář k magisterské diplomové práci všichni učitelé 0/2 Z 12 ZUR411 Obhajoba diplomové magisterské práce 6 ZUR412 Přijetí oborové práce 4 ZUR502 Předpoklady literárního dorozumívání25 J. Pavelka 1/1 Z 6 ZUR503 Esej v tištěných médiích (dílna) J. Pavelka 0/2 Z 6 ZUR504 Televizní dílna D. Kořínek 0/2 Z 6 ZUR505 Kamera ve zpravodajství a publicistice M. Špaček 0/2 Z 6 ZUR509 Zvuková média II (Rozhlasová publicistika) O. Jeřábková 0/2 Z 6 ZUR516 Televizní žurnalistika P. Aujezdský 1/1 Z 6 ZUR519 Politická a ekonomická organizace médií M. Metyková 1/1 Z 6 ZUR520 Televizní publicistika II D. Kořínek 0/2 Z 12 ZUR521 Umění a média J. Pavelka 1/1 Z 6 25 Podmínkou zápisu je absolvování předmětu ZUR401 Kultura jako produkt lidského dorozumívání. 64 Kód Název předmětu Vyučující P/S Výst. Kr ZUR522 Svoboda projevu z pohledu mezinárodního, evropského a českého práva Z. Benešová 2/0 Z 6 ZUR525 Mediální systémy v USA V. Kouřil 1/1 Z 6 HEN547 Praktická enviromentální žurnalistika (PREZ) S. Navrátilová 0/4 Z 8 JAMU26 Jeviště světa A. Přidal 1/1 Z 4 JAMU Typologie filmové tvorby P. Švanda 1/3 Z 4 3. Kombinované bakalářské studium Kombinované (dálkové) bakalářské studium je naplánováno jako osmisemestrové studium, a to v kombinaci s čtyřletými obory kombinovaného studia: • sociologie, • politologie, • mezinárodní vztahy a evropská studia, • sociální politika a sociální práce. Každý semestr jsou studentům nabízeny dva předměty, poslední semestr je věnován psaní diplomové práce. V průběhu každého jednotlivého semestru jsou plánována tři pracovní kolektivní setkání. Konzultace s vedoucím předmětu jsou dále individuální a představují základní formu výuky oboru. Komunikaci mezi vedoucím předmětu a studenty zprostředkovává zejména e-mailová pošta a klasická listovní pošta. Studenti adresují na učitele dotazy, ten na ně odpovídá a pomáhá studentům řešit vzniklé studijní problémy. Základním výstupem každého předmětu je písemná seminární práce, jejíž přijetí a hodnocení spolu se závěrečným písemným testem (zkouškou) představuje podklad pro hodnocení studenta. K tomu, aby se studenti nastupující na FSS v září roku 2002 mohli přihlásit k státní bakalářské zkoušce, musí úspěšně absolvovat předepsané předměty a musí předložit doklad o jazykové způsobilosti z jednoho cizího jazyka (viz 1. Prezenční bakalářský studijní program). Součástí státní bakalářské zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce, kterou je nutné odevzdat v termínu stanoveném katedrou. Podobu, zaměření a rozsah bakalářské diplomové práce a bakalářské zkoušky určují instrukce katedry mediálních studií a žurnalistiky. 26 Výuku předmětů „JAMU“ organizuje v rámci své výuky Divadelní fakulta JAMU. 65 I. ročník Podzimní semestr ZUR701 Úvod do zpravodajství S. Navrátilová ZK 6 ZUR702 Paradigmatické systémy kultury J. Pavelka ZK 6 Jarní semestr ZUR703 Kapitoly z dějin české žurnalistiky P. Večeřa ZK 6 ZUR704 Teorie masové komunikace I J. Volek ZK 6 II. ročník Podzimní semestr ZUR705 Teorie masové komunikace II J. Volek ZK 6 ZUR706 Současný český jazyk (Vybrané kapitoly pro žurnalisty) J. Salaquardová ZK 6 Jarní semestr ZUR707 Úvod do digitálních médií D. Kořínek ZK 6 ZUR708 Publicistické žánry F. Schildberger ZK 6 66 MEZINÁRODNÍ VZTAHY A EVROPSKÁ STUDIA Obor Mezinárodní vztahy a evropská studia se studuje na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU jako bakalářské (prezenční a kombinované) a magisterské (pouze prezenční) studium. Studium je kreditního typu, kredity se získávají absolvováním jednotlivých předmětů. Jednotlivé předměty jsou pro bakalářský a magisterský stupeň neprostupně rozděleny do dvou skupin – existují tedy zvláštní skupiny předmětů zvlášť pro bakalářské, zvlášť pro magisterské studium. Povinné předměty jsou základem studovaného oboru a musejí být v průběhu studia absolvovány. Povinně volitelné předměty tvoří povinný blok, z něhož student/ka volí dle svého zájmu a své budoucí odborné orientace nejméně takový počet předmětů, aby dosáhl/a požadovaného počtu kreditů. Volitelnými předměty jsou předměty vypisované na ostatních fakultách a univerzitních ústavech nad rámec souboru předmětů obsažených v programu politologie. Za předměty, které jsou nabízeny paralelně na více oborech, lze získat příslušné kredity pouze jedenkrát – tedy lze je vykazovat pouze na jednom oboru bez ohledu na to, zda je či byl druhý obor studován na FSS, na jiné fakultě MU, či na jiné VŠ. Bakalářský prezenční studijní program Obor Mezinárodní vztahy a evropská studia (dále MVES) se studuje na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU v bakalářském cyklu. Bakalářský stupeň je definován dvouoborově, a to v kombinaci s jinými obory na FSS MU. Bakalářský stupeň trvá standardně 6 semestrů, což zpravidla představuje 5 semestrů vlastní výuky a šestý semestr určený pro diplomový seminář/seminář k oborové práci a sepsaní bakalářské/oborové práce. První rok studia je zakončen postupovou zkouškou (PZK), jejíž úspěšné absolvování (složení všech předepsaných povinností) podmiňuje další pokračování ve studiu. Předpokladem pro úspěšné složení postupové zkoušky je získání zápočtů z předmětů, které tvoří její součást, k jejímu úspěšnému složení je pak nutno uspět ve všech jejích částech. Postupová zkouška na oboru MVES se skládá z následujících povinných předmětů: • Teorie mezinárodních vztahů • Evropská integrace V dalším průběhu studia je pořadí zápisu jednotlivých předmětů libovolné, studenti jsou vázáni pouze individuálními podmínkami zápisu některých před- 67 mětů, které předpokládají jistou posloupnost či absolvování jiného předmětu (viz poznámky v Informačním systému MU). Prezenční studium je založeno na kreditním systému. Kredity se získávají absolvováním jednotlivých předmětů. Studium je ukončeno bakalářskou zkouškou. Aby se studenti mohli přihlásit k bakalářské zkoušce, jsou povinni mít na oboru MVES složenou postupovou zkoušku a získat celkově 90 kreditů. To znamená: • 61 kreditů za povinné předměty (60 oborových kreditů a 1 kredit za tělesnou výchovu) • 29 kreditů za povinně volitelné předměty (vedle vypsaných oborových předmětů mohou studenti za celkem 5 povinně volitelných kreditů zvolit náhradou kredity za volitelné předměty (kredity C), případně tělesnou výchovou. Z těchto kreditů potom 2 kredity za absolvování jazykových předmětů. Za předměty, které jsou nabízeny paralelně na více oborech, mohou studenti získat kredity pouze na jednom oboru). Bakalářskou zkoušku je obvyklé absolvovat na závěr třetího roku studia. Nejpozději je třeba ji složit do konce čtvrtého roku studia. Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí: 1) Evropská integrace 2) Mezinárodní vztahy Předměty koncentrují obsah povinných předmětů bakalářského stupně. Součástí bakalářské zkoušky je obhajoba bakalářské práce v rozsahu 40-50 stran textu (přibližně 10 000 slov). Vzhledem ke dvouoborovému typu studia se bakalářská práce píše pouze na jednom oboru, na druhém oboru je předkládána závěrečná oborová práce v rozsahu do 20 stran textu (přibližně 5 000 slov). Výběr oboru, na kterém je psána bakalářská práce, není určující při volbě oboru magisterského. Po složení bakalářské zkoušky získají studenti akademický titul bakalář mezinárodních vztahů a evropských studií (a příslušného druhého oboru). Bakalářský prezenční studijní program Podzimní semestr Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE101Úvod do mezinárodních vztahů Pšeja, Hloušek 1 1 Zk 6 68 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE106Mezinárodní organizace Pitrová, Suchý, Hloušek 1 1 Zk 6 MVE103Dějiny mezinárodních vztahů Hloušek 2 0 Zk 6 MVE104Politiky v EU Sychra, Fiala 2 0 Zk 6 MVE105Bezpečnostní politika Lukáš, Suchý 2 0 Zk 6 MVE108Úvod do mezinárodního a evropského práva Mareš, Rakovský 1 1 Zk 6 Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE111Zahraniční politika USA Suchý 1 1 Zp 4 MVE131Hospodářská a měnová unie Sychra 1 1 Zp 4 MVE120Řešení ozbrojených konfliktů na globální úrovni Pavka 1 1 Zp 4 MVE123Rozšiřování ES/EU Fiala, Pitrová 1 1 Zp 4 MVE129CEFTA a integrace středoevropského regionu Dančák 2 0 Zk 6 MVE145Izrael a Palestina Čejka 1 1 Zp 4 MVE117Diplomový seminář k oborové práci1 Vedoucí prací 0 2 Zp 4 MVE116Diplomový seminář bakalářské práci 1 Vedoucí prací 0 2 Zp 6 POL186 Zpravodajská činnost Zeman 1 1 Zp 4 POL182 „Rudí a růžoví“ – levice ve střední a východníEvropě Hloušek, Kopeček, Gonda 0 2 Zp 4 POL184 Nedemokratické režimy Balík 1 1 Zp 4 POL185 Volební systémy Šedo 1 1 Zp 4 SPP108 Základy ekonomie Žižlavský 1 1 Zk 5 1 Zapisují si studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit bakalářskou práci, či seminární práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). 69 Jarní semestr Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE102Evropská integrace1 Pitrová 1 1 PZk 6 MVE107Teorie mezinárodních vztahů1 Pšeja, Strmiska, Hloušek 1 1 PZk 6 MVE109Instituce EU Pitrová, Fiala 1 1 Zk 6 POL197 Metodologie sociálních věd pro MVES Mareš 1 1 Zp 6 1 Postupová zkouška Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE121Jednotný trh ES Rakovský 1 1 Zp 4 MVE124Vnější vztahy Rakovský 1 1 Zp 4 MVE132NATO a evropská bezpečnost Kříž 1 1 Zp 4 MVE134Nacionalismus a národní zájmy Houbal 1 1 Zp 4 MVE135Mezinárodní vztahy 1815-1914 Hloušek 1 1 Zp 4 MVE139Velká Británie a ES Sychra 1 1 Zp 4 MVE140Vojenské konflikty 20. století Kříž 1 1 Zp 4 MVE141Thinking about World Politics: Basic Theories and Debates Dimitrova 1 1 Zp 8 MVE142Pojmy a metody mezinárodních vztahů Hloušek, Pšeja 1 1 Zp 6 MVE144Urovnávání ozbrojených konfliktů na regionální úrovni Pavka 1 1 Zp 4 MVE117Diplomový seminář k oborové práci 1 Vedoucí prací 0 2 Zp 4 MVE116Diplomový seminář bakalářské práci 1 Vedoucí prací 0 2 Zp 6 MVE147Politická geografie Kosek 1 1 Zp 4 POL166 Vývoj polského politického systému Kopeček 1 1 ZP 4 POL168 Geneze politických systémů SVE Kopeček, Hloušek 1 1 Zp 4 1 Zapisují si studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit bakalářskou, či seminární 70 práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). Bakalářské kombinované studium MVES Standardní délka kombinovaného studia bakalářského stupně je 8 semestrů, studium je na konci osmého semestru ukončeno bakalářskou zkouškou. Kombinované studium probíhá formou konzultací (ve většině případů ve třech termínech na předmět v každém semestru) a samostatného studia. Studenti se řídí studijními pokyny jednotlivých předmětů, uvedenými v sylabech a Informačním systému MU. Pořadí jednotlivých předmětů, které jsou ohodnoceny vždy 6 ECTS kredity, je pevně stanoveno: v sedmi semestrech absolvují studenti po dvou předmětech, osmý semestr je určen k sepsání bakalářské práce. Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí: 1) Evropská integrace 2) Mezinárodní vztahy Obě části koncentrují obsah jednotlivých předmětů bakalářského stupně. Součástí bakalářské zkoušky je též obhajoba bakalářské práce v rozsahu 40-50 stran textu (cca 10 000 slov). Vzhledem ke dvouoborovému typu studia se bakalářská práce píše pouze na jednom oboru, na druhém oboru je předkládána závěrečná práce v rozsahu 20 stran textu (cca 5 000 slov). Po úspěšném složení bakalářské zkoušky získají studenti akademický titul bakalář mezinárodních vztahů a evropských studií (a druhého oboru). Předměty pro 1. ročník Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE701Úvod do mezinárodních vztahů Pšeja, Hloušek 2 0 Zk 6 MVE702Mezinárodní organizace Pitrová 1 1 Zk 6 MVE703Evropská integrace I. Pitrová 1 1 Zk 6 MVE704Teorie mezinárodních vztahů Pšeja, Hloušek 2 0 Zk 6 Předměty pro 2. ročník Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE705Evropská integrace II Pitrová 1 1 Zk 6 71 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE706Teorie mezinárodních vztahů II. Pšeja, Hloušek 2 0 Zk 6 MVE707Dějiny mezinárodních vztahů I. Hloušek 2 0 Zk 6 MVE708Politiky v EU Sychra 1 1 Zk 6 Magisterské navazující studium MVES Standardní délka studia magisterského stupně jsou 4 semestry, což obvykle představuje 3 semestry vlastní výuky, čtvrtý semestr je určen pro sepsání diplomové práce. Magisterské studium je organizováno jako kreditní. V průběhu studia je pořadí zápisu jednotlivých předmětů libovolné, studenti jsou vázáni pouze individuálními podmínkami zápisu těch předmětů, které předpokládají jistou posloupnost či absolvování jiného předmětu (viz poznámky a sylaby v IS). Studenti oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia, přijatí do magisterského studia na základě složení bakalářské zkoušky a následného přijímacího řízení, se k magisterské státní zkoušce mohou přihlásit po získání předepsaného počtu povinných kreditů a předepsaného počtu povinně volitelných kreditů. Pro všechny studenty magisterského stupně politologie se jedná o celkově 120 ECTS kreditů. To znamená získat: • 60 ECTS kreditů za povinné předměty • 60 ECTS kreditů za povinně volitelné předměty (vedle vypsaných oborových volitelných předmětů (viz tabulky níže) mohou studenti tyto kredity v povoleném objemu 12 kreditů nahradit volitelnými předměty (kredity C). Takto stanovené podmínky se týkají všech studentů magisterského stupně. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Státní závěrečná zkouška se obvykle absolvuje na konci druhého roku magisterského studia, nejpozději je třeba ji složit do konce třetího roku studia tohoto stupně. Její součástí je obhajoba diplomové práce v rozsahu 80-100 stran textu (cca 35 000 slov). Po jejím složení získají studenti akademický titul magistr mezinárodních vztahů a evropských studií. Podzimní semestr Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE402Politický systém EU Fiala 1 1 Zk 15 72 Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE401Moderní teorie mezinárodních vztahů Pšeja 1 1 Zk 12 MVE405Zahraniční politika Reaganovy administrativy Suchý 1 1 Zp 6 MVE406Critical Approaches to the Study of World Politics Dimitrova 1 1 Zp 10 POL442 Vnitřní bezpečnost v evropském prostoru Mareš 1 1 Zp 6 MVE409Polská zahraniční a bezpečnostní politika Dančák 1 1 Zp 8 MVE414Filosofie mezinárodních vztahů Barša 1 1 Zp 6 MVE410Německá zahraniční a bezpečnostní politika Kříž 1 1 Zp 6 POL453 Nacionalismus a náboženská identita Barša 1 1 Zp 9 Jarní semestr Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE403Strategická studia a bezpečnost Suchý 1 1 Zk 15 Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr MVE404Organizované zájmy v EU Fiala, Pitrová 1 1 Zk 12 MVE408Aplikace teoretických přístupů ve výzkumu evropské integrace Císař 0 2 Zp 8 MVE411Geopolitické postavení Pobaltí Dančák 1 1 Zp 8 MVE412Realismus v mezinárodních vztazích Pšeja 0 2 Zp 6 MVE415Západ a islamismus Barša 1 1 Zp 6 MVE413Náboženský radikalismus na Blízkém východě Čejka 1 1 Zp 6 MVE416The European Political Parties And European Integration Zervakis 1 1 Zp 8 73 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL445 Evropské politické strany Mareš 1 1 Zp 6 Doporučený studijní plán MVES Doporučený studijní plán pro bakalářské studium Na základě platných studijních předpisů a s ohledem na co nejefektivnější formu studia vám Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií nabízí následující studijní plán. Strategie volby povinných předmětů vychází z odpovídající logické a technické návaznosti předmětů a odpovídá nezbytnému soustředění na postupovou zkoušku na konci šestého semestru. Šíře nabídky výběrových předmětů nedovoluje sestavení obdobného plánu pro povinně volitelné a volitelné předměty. Je proto nutné sledovat jednotlivé podmínky pro vstup do předmětů přímo v Informačním systému MU. Příkladem takové návaznosti může být omezení u velké části výběrových předmětů zaměřených na problematiku evropské integrace, kde je předpokladem pro jejich zápis absolvování předmětu Evropská integrace, který je součástí postupové zkoušky. Studenty MVES, kteří studují kombinaci s politologií, upozorňujeme, že problematika metodologie se v rámci studia absolvuje pouze na jednom oboru. Vzhledem k tomu, že předmět Metodologie politologie je na Katedře politologie postupovou zkouškou, není již nutné (vzhledem ke spojené výuce obou předmětů ani možné) absolvovat ještě předmět Metodologie sociálních věd pro MVES. Studenti MVES v kombinaci s politologií proto nahradí nezbytných 6 ECTS kreditů pro obor MVES odpovídajícím počtem povinně volitelných předmětů. Předkládaná strategie odpovídá požadavkům Studijního a zkušebního řádu MU. Zvlášť je třeba sledovat povinnosti při zápisu do semestrů podle článku 12 zmiňovaného studijního řádu MU. Bakalářské studium (celkem 90 kreditů) 1. SEMESTR 12 A kreditů Úvod do mezinárodních vztahů Mezinárodní organizace Povinně volitelné (volitelný) předměty 2. SEMESTR 12 A kreditů Teorie mezinárodních vztahů – Pzk Evropská integrace – Pzk – 3. SEMESTR 12 A kreditů Dějiny mezinárodních vztahů Politiky v EU Povinně volitelné (volitelný) předměty 74 4. SEMESTR 12 A kreditů Instituce EU Metodologie politologie a sociálních věd Povinně volitelné (volitelný) předměty 5. SEMESTR 12 A kreditů Bezpečnostní politika Úvod do mezinárodního a evropského práva Povinně volitelné (volitelný) předměty 6. SEMESTR Psaní diplomové práce: diplomový seminář/seminář k oborové práci a diplomová práce/oborová práce Doporučený studijní plán pro magisterské studium Na základě platných studijních předpisů a s ohledem na co nejefektivnější formu studia vám Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií nabízí následující studijní plán. Strategie volby předmětů vychází v první řadě ze skutečnosti, že magisterský navazující stupeň se otevírá postupně a v roce 2002/2003 bude pouze v prvním ročníku. Z hlediska katedry, ale též studijních možností je proto žádoucí, aby si studenti tuto skutečnost uvědomili, a to včetně jejích důsledků. V praxi to znamená, že vyhrazení 4. semestru studia na sepsání diplomové práce a případně účast v Diplomovém semináři nebude možné dodržet. Studenti musí počítat s tím, že během 4. semestru bude otevřen poslední z povinných předmětů. Doporučujeme proto soustředit se v prvním ročníku na dostatečně kreditově ohodnocené absolvování povinně volitelných předmětů, které vám umožní soustředit se ve 4. semestru na současné ukončení povinných předmětů a sepsání diplomové práce. Předkládaná strategie odpovídá požadavkům Studijního a zkušebního řádu MU. Zvlášť je třeba sledovat povinnosti při zápisu do semestrů podle článku 12 zmiňovaného studijního řádu MU. Zvláštní doporučení katedra směřuje studentům, kteří nejsou absolventy bakalářského stupně MVES na FSS MU. Katedra těmto studentům doporučuje, aby za účelem srovnání objemu vědomostí navštěvovali (formou náslechu) odpovídající předměty bakalářského stupně. Pedagogové MVES jsou ochotni jim poskytnout konzultace ohledně nejvhodnějších předmětů a jejich návaznosti. Magisterské studium (celkem 120 kreditů) 1. SEMESTR 15 A kreditů Politický systém EU Povinně volitelné (volitelný) předměty 75 2. SEMESTR 15 A kreditů Strategická studia a bezpečnost Povinně volitelné (volitelný) předměty 3. SEMESTR 15 A kreditů Povinný předmět Povinně volitelné (volitelný) předměty 4. SEMESTR 15 A kreditů Povinný předmět Psaní diplomové práce: diplomový seminář 76 POLITOLOGIE Obor politologie se studuje na Katedře politologie FSS MU jako bakalářské (prezenční a kombinované), magisterské (pouze prezenční) a doktorské (prezenční a kombinované) studium. Studium je kreditního typu, kredity se získávají absolvováním jednotlivých předmětů. Jednotlivé předměty jsou v bakalářském a magisterském stupni neprostupně odděleny do dvou skupin – existují tedy zvláštní skupiny předmětů jednak pro bakalářské a jednak pro magisterské studium. Povinné předměty jsou základem studovaného oboru a musejí být v průběhu studia absolvovány. Povinně volitelné předměty tvoří povinný blok, z něhož student/ka volí dle svého zájmu a své budoucí odborné orientace nejméně takový počet, aby dosáhl/a požadovaného počtu kreditů. Volitelné předměty jsou předměty vypisované na ostatních fakultách a univerzitních ústavech nad rámec souboru předmětů obsažených v programu politologie. Za předměty, které jsou nabízeny paralelně na více oborech, lze získat příslušné kredity pouze jedenkrát – tedy lze je vykazovat pouze na jednom oboru, bez ohledu na to, zda je či byl druhý obor studován na FSS, na jiné fakultě MU, či na jiné VŠ. Bakalářský prezenční studijní program Bakalářský stupeň trvá standardně 6 semestrů, což zpravidla představuje 5 semestrů vlastní výuky a šestý semestr určený pro diplomový seminář/seminář k oborové práci a sepsaní bakalářské/oborové práce. Studium je organizováno jako kreditní. První rok studia je zakončen postupovou zkouškou, jejíž úspěšné absolvování (složení všech předepsaných povinností) podmiňuje další pokračování ve studiu. Postupovou zkoušku na oboru politologie představuje předmět Metodologie politologie (POL181). V dalším studiu si student/ka teoreticky může zapisovat předměty v libovolné posloupnosti. Vzhledem k aktuální rekonstrukci podoby bakalářského studia politologie jsou ovšem povinné kursy výjimečně pro tento akademický rok 2002-2003 rozděleny do dvou kategorií (nabídka povinně volitelných předmětů zůstává jednotná). První kategorie je určena výhradně studentům imatrikulačního ročníku 2002-2003 (kteří otevírají novou vizi bakalářského studia politologie), druhá je pak určena výhradně studentům předcházejících imatrikulačních ročníků, přičemž tyto předměty jsou v dané podobě vypisovány naposledy. 77 Obě uvedené kategorie jsou tedy neprostupné. Rozdíl spočívá v odlišném počtu, struktuře a kreditním ohodnocení povinných předmětů. Vzhledem k tomu, že od akademického roku 2003-2004 tak bude mít celé bakalářské prezenční studium politologie zcela novou podobu (právě tuto podobu naznačuje struktura povinných předmětů určených letos pro studenty imatrikulačního ročníku 2002-2003), doporučuje Katedra studentům imatrikulačních ročníků 2001-2002 a dřívějších absolvovat během tohoto akademického roku všechny povinné předměty, a to i za cenu omezeného zápisu předmětů povinně volitelných. Vzhledem k platnosti nového studijního řádu Masarykovy univerzity se mění a sjednocují i požadavky pro ukončení bakalářského studia. Aby se student/ka kteréhokoli imatrikulačního ročníku mohl/a přihlásit k bakalářské zkoušce, musí na oboru politologie získat 90 kreditů. Z toho 56 kreditů za absolvování povinných předmětů (včetně 1 kreditu za tělesnou výchovu) a 34 kreditů za absolvování povinně volitelných předmětů (6 kreditů lze přitom získat za diplomový seminář a napsání bakalářské práce, respektive 4 kredity za seminář k oborové práci a napsání oborové práce). V rámci sumy 33 kreditů za povinně volitelné předměty pak lze zaměnit 5 kreditů povinně volitelných za maximálně 5 kreditů za absolvování volitelných předmětů (včetně 2 kreditů, jež lze získat za 2 semestry jazykové přípravy). Bakalářské studium je zakončeno bakalářskou zkouškou, kterou je obvyklé absolvovat na závěr šestého semestru studia. Po jejím složení získají studenti akademický titul bakalář politologie (a příslušného druhého oboru). Její součástí je obhajoba bakalářské diplomové práce (pokud si student zvolí politologii jako obor diplomový), nebo odevzdání oborové práce (v případě, že politologie je oborem nediplomovým). Požadavky na tyto práce a jejich obhajobu jsou určeny zvláštním předpisem. Výběr oboru, na kterém je psána bakalářská práce, není z hlediska katedry určující při volbě oboru magisterského. Vlastní bakalářská zkouška má dvě části: (1) Politická filosofie a teorie a (2) Komparace politických systémů, které koncentrují obsah povinných předmětů bakalářského stupně. Povinné předměty bakalářského prezenčního studia v podzimním a jarním semestru 2002-2003 pro studenty imatrikulačního ročníku 2002-2003 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL104 Úvod do politologie Holzer 1 1 Zp 5 POL180 Politická filozofie Císař 2 0 Zp 10 78 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL181 Metodologie politologie 1 Mareš 1 1 PZk 10 1 Postupová zkouška Povinné předměty bakalářského prezenčního studia v podzimním a jarním semestru 2002-2003 pro studenty imatrikulačních ročníků 2001-2002 a dří- vějších Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL142 Politická filosofie 20. století Císař 1 1 Zp 6 POL112 Sociálně-politické doktríny Holzer, Pšeja 1 1 Zp 6 POL158 Politické systémy střední a východní Evropy Dančák, Hloušek, Holzer, Kopeček 2 0 Zk 6 POL102 Systémy politických stran Strmiska, Kopeček 2 0 Zk 6 POL105 Teorie demokracie Mareš, Kopeček 2 0 Zk 6 POL109 Politické systémy demokratických zemí Fiala, Hloušek, Šedo 1 1 Zk 6 POL144 Politický systém ČR Holzer, Mareš 2 0 Zk 6 Nabídka povinně volitelných předmětů v podzimním semestru 2002-2003 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL147 Diplomový seminář k bakalářské práci 1 vedoucí prací 1 1 Zp 6 POL195 Diplomový seminář k oborové práci 2 vedoucí prací 1 1 Zp 4 POL170 Pravicový extremismus a radikalismus v ČR Mareš 1 1 Zp 4 POL182 „Rudí a růžoví“ – levice ve střední a východní Evropě Hloušek – Kopeček – Gonda 0 2 Zp 4 POL183 Základy veřejné správy Kopeček – Balík 1 1 Zp 4 POL184 Nedemokratické režimy Balík 1 1 Zp 4 79 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL185 Volební systémy Šedo 1 1 Zp 4 POL172 Radikální levice v ČR Bastl 1 1 Zp 4 POL162 Bezpečnostní politika v ČR Frank 1 1 Zp 4 POL186 Zpravodajská činnost Zeman 1 1 Zp 4 MVE103Dějiny mezinárodních vztahů Hloušek 2 0 Zk 6 MVE111Zahraniční politika USA Suchý 1 1 Zp 4 MVE120Řešení ozbrojených konfliktů na globální úrovni Pavka 1 1 Zp 4 MVE123Rozšiřování ES/EU 3 Fiala, Pitrová 1 1 Zp 4 MVE129CEFTA a integrace středoevropského regionu Dančák 2 0 Zk 4 MVE145Izrael a Palestina Čejka 1 1 Zp 4 SPP108 Základy ekonomie Žižlavský 1 1 Zk 4 1 Zapisují si studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit bakalářskou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). 2 Zapisují si studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit oborovou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou, bez ohledu na její hodnocení). 3 Zápis do předmětu je podmíněn absolvováním předmětu Evropská integrace; blíže viz IS MU. Nabídka povinně volitelných předmětů v jarním semestru 2002-2003 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL147 Diplomový seminář k bakalářské práci 1 vedoucí prací 1 1 Zp 6 POL195 Diplomový seminář k oborové práci 2 vedoucí prací 1 1 Zp 4 POL166 Vývoj polského politického systému 1944-89 Kopeček 1 1 Zp 4 POL168 Geneze politických systémů SVE Kopeček, Hloušek 1 1 Zp 4 POL188 Komunismus v ČR Mareš, Balík 1 1 Zp 4 POL162 Bezpečnostní politika v ČR Frank 1 1 Zp 4 POL151 Politické a informační technologie Bastl 1 1 Zp 4 POL189 Vztah státu a církví Balík 1 1 Zp 4 80 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL190 Komunální politika Balík 1 1 Zp 4 POL191 Volby v roce 2002 Šedo 0 2 Zp 4 POL193 Politický vývoj Ukrajiny po 2. světové válce Svoboda 1 1 Zp 4 MVE102Evropská integrace Fiala, Pitrová 1 1 Zk 6 MVE132NATO a evropská bezpečnost Kříž 1 1 Zp 4 MVE134Nacionalismus a národní zájmy Houbal 1 1 Zp 4 MVE135Mezinárodní vztahy 1815-1914 Hloušek 1 1 Zp 4 MVE140Vojenské konflikty 20. století 3 Kříž 1 1 Zp 4 MVE144Urovnávání ozbrojených konfliktů na regionální úrovni Pavka 1 1 Zp 4 MVE141Thinking about World Politics: Basic Theories and Debates Dimitrova 1 1 Zp 8 SOC137 Úvod do politické sociologie Nosál 1 Zk 6 1 Zapisují si studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit bakalářskou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). 2 Zapisují si studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit oborovou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou, bez ohledu na její hodnocení). 3 Zápis do předmětu je podmíněn absolvováním předmětu Dějiny mezinárodních vztahů; blíže viz IS MU. Nabídka volitelných předmětů v jarním semestru 2002-2003 – určeno pro nepolitology Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL196 Základy politologie pro nepolitology 3 Holzer, Hloušek, Kopeček 1 1 Zp 5 Bakalářský kombinovaný studijní program Standardní délka kombinovaného studia bakalářského stupně je 8 semestrů, studium je na konci osmého semestru ukončeno bakalářskou zkouškou. V kombinovaném bakalářském studijním programu se studuje převážně bez přímé- 81 ho kontaktu s učitelem, pracuje se samostatně se studijními materiály a pomůckami na základě metodických instrukcí předávaných v kontaktní dny, popř. formou on-line konzultací. Informace nutné ke studiu jsou rozesílány e-mailem a/nebo umisťovány na webovou stránku FSS na Internetu (Informační systém MU – Osobní administrativa – Dokumenty). Studium klade na posluchače stejné nároky jako jeho denní prezenční forma, jeho struktura je ovšem přizpůsobena specifickému charakteru studia. Předměty jsou kreditně ohodnoceny, ovšem jejich posloupnost při studiu není možné volit. V sedmi semestrech absolvují studenti na každém oboru po dvou předmětech, osmý semestr je určen k sepsání bakalářské práce. Povinností studentů je průběžně studovat, absolvovat testy, účastnit se vypsaných kontaktních dnů a úspěšně složit předepsané zkoušky. K bakalářské zkoušce se studenti hlásí po složení všech předepsaných zkoušek a zisku 90 kreditů typu A (tedy 15 kursů). Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí: (1) Politická filosofie a teorie a (2) Komparace politických systémů, které koncentrují obsah jednotlivých předmětů bakalářského stupně. Její součástí je také obhajoba bakalářské práce. Vzhledem k dvouoborovému typu studia je bakalářská práce psána pouze na jednom oboru, na druhém oboru je předkládána závěrečná práce. Požadavky na tyto práce a jejich obhajobu jsou určeny zvláštním předpisem. Po úspěšném složení bakalářské zkoušky získají studenti akademický titul bakalář politologie (a příslušného druhého oboru). 1. ročník Kód Název předmětu Vyučující SemestrVýst. Kr POL701 Úvod do politologie Holzer, Balík PS Zk 6 POL702 Dějiny politických idejí Císař, Bastl PS Zk 6 POL703 Metodologie politologie Mareš, Šedo JS Zk 6 POL704 Politická filosofie 20. století Císař, Bastl JS Zk 6 2. ročník Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výst. Kr POL705 Politický systém ČR I. Holzer, Šedo PS Zk 6 POL706 Teorie demokracie Kopeček, Gonda PS Zk 6 POL707 Politický systém ČR II.1 Mareš, Balík JS Zk 6 POL708 Politické systémy demokratických zemí I. Fiala, Hloušek JS Zk 6 1 – podmínkou zápisu absolvovaný předmět Politický systém ČR I. 82 3. ročník Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výst. Kr POL709 Politické systémy demokratických zemí II. 2 Fiala, Hloušek PS Zk 6 POL710 Sociálně politické doktríny Pšeja, Bastl PS Zk 6 POL711 Systémy politických stran I. Strmiska, Gonda JS Zk 6 POL712 Politické systémy střední Evropy a Pobaltí 3 Dančák, Šedo JS Zk 6 2 – podmínkou zápisu absolvovaný předmět Politické systémy demokratických zemí I. 3 – podmínkou zápisu absolvovaný předmět Politické systémy demokratických zemí II. 4. ročník Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výst. Kr POL713 Systémy politických stran II. 4 Kopeček, Gonda PS Zk 6 POL714 Pol. systémy zemí východní Evropy a Balkánu 5 Holzer, Šedo PS Zk 6 POL715 Diplomový seminář vedoucí prací JS Zk 6 4 – podmínkou zápisu absolvovaný předmět Systémy politických stran I. 5 – podmínkou zápisu absolvovaný předmět Politické systémy zemí střední Evropy Magisterské studium Magisterský stupeň trvá standardně 4 semestry, což zpravidla představuje 3 semestry vlastní výuky, čtvrtý semestr je určen pro sepsání diplomové práce. Studium je organizováno jako kreditní. V průběhu studia je pořadí zápisu předmětů libovolné, jen ojediněle předpokládá zápis určitého předmětu absolvování předmětu jiného (viz poznámky katalogu předmětů, nebo sylaby v IS MU). Aby se studenti mohli přihlásit k magisterské zkoušce, musí z oboru politologie získat celkem 120 kreditů. Z toho 60 kreditů za absolvování povinných předmětů a 60 kreditů za absolvování povinně volitelných předmětů. Přitom v rámci sumy 60 kreditů za absolvování povinně volitelných předmětů lze získat jednak 12 kreditů za diplomový seminář a napsání diplomové práce, jednak 12 kreditů za absolvování volitelných předmětů, a to včetně 2 kreditů, jež je možno získat za 2 semestry jazykové přípravy. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Ta se obvykle absolvuje na konci čtvrtého semestru studia a skládá se ze tří částí: (1) Moderní politická teorie, (2) Srovnávací politologie a (3) Česká politika, které koncentrují obsah 83 povinných i některých povinně volitelných předmětů magisterského stupně. Součástí zkoušky je také obhajoba diplomové práce. Požadavky na tuto práci a její obhajobu jsou určeny zvláštním předpisem. Po úspěšném složení státní závěrečné zkoušky získají studenti akademický titul magistr politologie. Podzimní semestr Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL450 Politické strany a zájmové skupiny Fiala, Strmiska 2 0 Zk 15 POL451 Demokratické a nedemokratické polit. systémy Holzer 1 1 Zk 15 Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL409 Diplomový seminář 1 vedoucí prací 0 2 Zp 12 POL417 Tradice české politiky Holzer 1 1 Zp 8 POL402 Analýza české politiky Mareš 0 2 Zp 9 POL442 Vnitřní bezpečnost v evropském prostoru Mareš 1 1 Zp 6 POL446 Teorie extremismu Mareš 1 1 Zp 8 POL453 Nacionalismus a náboženská identita Barša 1 1 Zp 9 POL411 Didaktika politologie Houbal 1 1 Zk 6 POL452 Volby a volební systémy Lebeda 1 1 Zk 9 MVE401Moderní teorie mezinárodních vztahů Pšeja 1 1 Zk 12 MVE405Zahraniční politika Reaganovy administrativy Suchý 1 1 Zp 6 MVE406Critical Approaches to the Study of World Politics Dimitrova 1 1 Zp 10 MVE409Polská zahraniční a bezpečnostní politika Dančák 1 1 Zp 8 MVE410Německá zahraniční a bezpečnostní politika Kříž 1 1 Zp 6 SOC453 Systémová teorie společnosti Katrňák 0 12 Zp 12 1 Seminář si zapisují studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou prá- 84 ci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). Jarní semestr Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL440 Moderní politické teorie Strmiska, Mareš 0 2 Zp 15 POL439 Komparativní analýza (workshop) Holzer 0 2 Zp 15 Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr POL409 Diplomový seminář 1 vedoucí prací 1 1 Zp 12 POL445 Evropské politické strany Mareš 1 1 Zp 6 POL419 Stranický systém českých zemí po roce 1989 Pšeja 0 2 Zp 8 POL435 Filosofie sociálních věd Barša 0 2 Zp 9 POL415 Ústavní právo Šimíček 0 2 Zp 6 MVE408Aplikace teoretických přístupů ve výzkumu evropské integrace Císař 0 2 Zp 8 MVE411Geopolitické postavení Pobaltí Dančák 1 1 Zp 8 MVE412Realismus v mezinárodních vzta- zích Pšeja 0 2 Zp 6 MVE413Náboženský radikalismus na Blízkém východě Čejka 1 1 Zp 6 1 Seminář si zapisují studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než jeden semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). Doktorský studijní program Postgraduální doktorandské studium oboru politologie je definováno jako jednooborové, studuje se buď v prezenční, nebo kombinované formě. Jeho standardní délka je 6 semestrů, v odůvodněných případech lze studium se souhlasem školitele a předsedy oborové rady prodloužit. 85 Povinností studentů je splnit všechny požadavky definované individuálním studijním plánem, který schvaluje oborová rada. Studenti jej vypracují se svým školitelem v prvním měsíci studia, obsahuje etapy studia, termíny pro složení zkoušek a úkoly, související s publikováním v odborném tisku. Studijní plán může být průběžně doplňován a v opodstatněných případech se souhlasem školitele a předsedy oborové rady i změněn. Na konci každého akademického roku dokládají studenti školiteli dosažené výsledky. Studenti prezenčního doktorandského studia se zapojují do činnosti Katedry, a to zejména participací na vědeckých a pedagogických úkolech a aktivitách dle dohody se školitelem a vedoucím katedry. V průběhu studia navštěvují studenti jednou měsíčně rozepsané semináře a absolvují povinný předmět Evropská politologie, 2 ze 3 dalších průběžně vypisovaných povinně volitelných předmětů, 2 zkoušky z cizího jazyka (pokud nedisponují jejich uznaným ekvivalentem) a seminář k disertační práci. Předepsané zkoušky lze opakovat nejvýše jednou. Jejich úspěšné absolvování je předpokladem pro zápis k závěrečné státní doktorské zkoušce. Ta se obvykle koná na konci třetího roku studia. Její součástí je obhajoba disertační práce a státní doktorská zkouška. Úspěšným studentům je přiznán akademický titul Ph.D. Více informací k povinnostem studia v DSP (a k přijímacímu řízení do něj) viz „Studijní a zkušební řád MU“ (webové stránky FSS a MU) a „Pravidla doktorského studia politologie na FSS“ (webové stránky katedry). I v DSP přitom platí povinnost zápisu předmětů v IS MU. Podzimní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup POL002 Evropská politologie Fiala, Strmiska Zk POL005 Teorie politických stran Strmiska Zk POL004 Seminář k disertační práci vedoucí prací Zk Jarní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup POL003 Politologická analýza a komparace Fiala Zk POL004 Seminář k disertační práci vedoucí prací Zk 86 Doporučené studijní plány oboru politologie Doporučený studijní plán pro prezenční bakalářské studium politologie Strategie volby kursů, která vychází z platných studijních předpisů (především Studijního a zkušebního řádu MU) a odpovídá logické a technické návaznosti předmětů, má být pomocí studentům při hledání nejefektivnější formy jejich studia. Soustřeďuje se přitom především na „technologii“ získávání povinných kreditů. Naopak vzhledem k šíři nabídky povinně volitelných a volitelných předmětů a individuálním preferencím studentů není podrobněji rozpracováno sestavení obdobného plánu pro výběrové kredity. Strategie přitom bere v úvahu komplikace, které studenty v akademickém roce 2002-2003 čekají v souvislosti s rekonstrukcí programu bakalářského studia politologie. Proto dělí doporučené strategie do dvou modelů: (1) pro studenty imatrikulačního ročníku 2002-2003 a (2) pro studenty předchozích imatrikulačních ročníků. Tím spíše lze studentům doporučit pečlivě se s doporučenou strategií seznámit, respektive konzultovat ji s PhDr. Balíkem jako katederním konzultantem pro studium. Nutné je přirozeně také sledování podmínek pro vstup do jednotlivých kursů přímo v Informačním systému MU a povinností při zápisu do semestrů dle čl. 12 zmiňovaného studijního řádu MU. Bakalářské studium – pro studenty imatrikulačního ročníku 2002-2003 1. SEMESTR 15 + 0 kreditů Úvod do politologie Politická filosofie 2. SEMESTR 10 + 4 kredity Metodologie politologie – postupová zkouška Povinně volitelný (volitelný) předmět Bakalářské studium – pro studenty imatrikulačního ročníku 2001-2002 a předchozích Vzhledem k individuálním situacím studentů v podstatě nelze pro imatrikulační ročník 2001-2002 a starší sestavit pevnou a všem doporučitelnou strategii. Proto jen následující základní postřehy: 1) Především – všichni studenti by měli v tomto akademickém roce absolvovat všechny jim zbývající povinné kursy, a to i za cenu toho, že si nezapíší předměty povinně volitelné. Důvodem tohoto přísného doporučení je skutečnost, že od příštího akademického roku již bude v platnosti jiná struk- 87 tura povinných předmětů, s jiným kreditním ohodnocením. Absolvováním všech povinných předmětů v tomto akademickém roce se tak studenti vyhnout nemilým komplikacím se zápisem již neexistujících předmětů či s přepočítáváním kreditů. 2) Strategie studentů, kteří již dokončují své bakalářské studium, je víceméně standardní a směřuje k zisku 90 kreditů (respektive 55 kreditů za povinné a 33 kreditů za povinně volitelné předměty), nutných k zisku oprávnění zápisu k bakalářské zkoušce. Mění se tím všechny dosud platné numerické poměry mezi bývalými tzv. kredity typu „A“ a kredity typu „B“. Studenti, kteří mají již absolvováno více kreditů za povinné předměty, si mohou přebývající kredity převést na kredity povinně volitelné. 3) Do strategie je namístě zakalkulovat jednak zápis Diplomového semináře a jeho kreditní ohodnocení, jednak možnost absolvování volitelných předmětů v hodnotě 5 kreditů. Doporučený studijní plán pro prezenční magisterské studium politologie Strategie volby kursů, která vychází z platných studijních předpisů (především Studijního a zkušebního řádu MU) a odpovídá logické a technické návaznosti předmětů, má představovat pomoc při hledání nejefektivnější formy studia. Soustřeďuje se přitom především na „technologii“ získávání povinných kreditů. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že nový numerický poměr mezi nutným počtem kreditů za povinné předměty (60 kreditů) a nutným počtem kreditů za povinně volitelné předměty (také 60 kreditů) platí pro všechny studenty magisterského studia, byť i studium zahájili před podzimním semestrem akademického roku 2002-2003. Studenti, kteří již mají absolvováno více kreditů za povinné předměty, než je nutno, si mohou přebývající kredity převést na kredity povinně volitelné. Nutné je přirozeně sledování jednotlivých podmínek pro vstup do jednotlivých kursů přímo v Informačním systému MU a povinností při zápisu do semestrů dle čl. 12 zmiňovaného studijního řádu MU. Zvláštní doporučení pak katedra směřuje studentům, kteří nejsou absolventy bakalářského stupně politologie na FSS MU. Za účelem dorovnání objemu vlastních vědomostí by tito studenti měli navštěvovat (formou náslechu, bez formálního zápisu či ukončení) klíčové povinné kursy bakalářského stupně, respektive konzultovat s jednotlivými pedagogy, především pak s PhDr. Balíkem jako konzultantem pro studium, vlastní individuální strategie. 88 1. SEMESTR 30 + 6-15 kreditů Politické strany a zájmové skupiny + Demokratické a nedemokratické politické systémy 1 až 2 povinně volitelné (volitelné) předměty 2. SEMESTR 30 + 6-15 kreditů Moderní politické teorie + Komparativní analýza (workshop) 1 až 2 povinně volitelné (volitelné) předměty 3. SEMESTR 0 + 12-24 kreditů 2 až 4 povinně volitelné (volitelné) předměty 4. SEMESTR 0 + 12 kreditů Diplomový seminář 89 PSYCHOLOGIE Obor psychologie se studuje na FSS MU ve třech stupních: jako dvouoborové bakalářské studium (v prezenční a v kombinované formě), dále jako jednooborové (navazující) magisterské studium (pouze v prezenční formě) a jako doktorský studijní program (v prezenční a v kombinované formě pro obory obecná psychologie, sociální psychologie, vývojová psychologie a psychologie organizace a řízení). Cílem studia na bakalářském stupni je dosažení psychologického vzdělání, které je možné uplatnit v profesích a zaměstnáních, kde je užitečné kombinovat znalosti a dovednosti z psychologie s kvalifikací získanou ve druhém studovaném oboru (sociologie, sociální politika a sociální práce, politologie, masmediální studia a žurnalistika). Druhým cílem bakalářského studia může být průprava k magisterskému studiu psychologie na FSS MU. Výchozím předpokladem pro přijímací řízení do magisterského studia psychologie je získání bakalářské hodnosti v oboru psychologie (nebo jejího ekvivalentu uznaného katedrou psychologie). Cílem magisterského studia je získání základní univerzitní kvalifikace pro výkon psychologické profese (magistr pro obor psychologie). Studium je v bakalářském a magisterském stupni kreditní a předměty jsou v obou stupních rozděleny do tří skupin. Povinné předměty jsou základem studovaného oboru a musejí být proto v průběhu studia absolvovány povinně všechny. Povinně volitelné předměty tvoří povinný blok, z něhož si student/ka volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace nejméně takový počet, aby dosáhl/a požadovaného počtu kreditů. Volitelné předměty jsou předměty vypisované na fakultách nebo univerzitních ústavech nad rámec souboru předmětů obsažených v programu psychologie. Za předměty, které jsou nabízeny paralelně na více oborech, lze získat příslušné kredity jenom jedenkrát – lze je vykazovat pouze na jednom oboru (bez ohledu na to, zda je, či byl druhý obor studován na FSS, na jiné fakultě MU nebo na jiné vysoké škole). BAKALÁŘSKÉ STUDIUM V průběhu bakalářského studia, koncipovaného na období šesti semestrů (tři akademické roky), je třeba získat z nabídky předmětů katedry psychologie 56 kreditů za povinné předměty (včetně níže neuvedených 2 kreditů za „Sport 90 a hry“ a „Výcvikové sportovní předměty“ pořádané MU). Dále je nutné získat 34 kreditů za povinně volitené předměty, které nabízí katedra psychologie FSS, případně které uznává z nabídky kurzů jiných kateder MU. Z předepsaných 34 kreditů může student získat 5 kreditů ve volitelných předmětech (jsou v tom obsaženy i 2 kredity jež lze případně získat za 2 semestry jazykové přípravy). Celkem musí student získat 90 kreditů, aby se mohl přihlásit ke státní závěrečné zkoušce z psychologie. Součástí státní bakalářské zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce (pokud si student zvolí psychologii jako obor diplomový), nebo odevzdání závěrečné práce (v případě, že psychologie je zvolena jako obor nediplomový). Požadavky na tyto práce a jejich obhajobu jsou určeny zvláštním předpisem. Podzimní semestr Povinné předměty Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY101 Uvedení do psychologie Plaňava, Plešingerová, Voráčová 1 1 zpt, zk1 3 PSY104 Vývojová psychologie II2 Štěpánková, Pavlíková, Lacinová 1 1 zpt, zk3 3 PSY105 Obecná psychologie – kognitivní procesy Kostroň, Šipula 1 1 zpt, zk 3 PSY107 Sociální psychologie I Macek, Šipula, Vaculík, Jan Mareš 1 1 zpt 3 PSY110 Psychologie výchovy a vzdělávání4 Řehulka, Jan Mareš 1 1 zk 3 PSY111 Metody personální práce Hroník 1 1 zk 3 1 Zkouší se jako součást postupové zkoušky. 2 Zapsání tohoto předmětu je podmíněno absolvováním PSY103. 3 Zkouší se též témata z předmětu PSY103. 4 Zapsání tohoto předmětu je podmíněno absolvováním PSY108 a PSY104 91 Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY112 Metody výzkumu v psychologii Čermák, Smékal, Širůček, Poledňová 1 1 zk 3 PSY113 Fyziologie člověka Roman, Holub 1 1 zpt, zk 3 PSY114 Sociálně psychologický výcvik ve skupině I (bloková výuka)5 Valášková, Macek, Muselíková, Mohaupt, Navrátil, Štěpánková, Vybíral 30 zpt 3 Státní bakalářská zkouška a obhajoba diplomové práce6 Povinně volitelné předměty* Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY120 Seminář k bakalářské diplomové práci7 vedoucí práce 3 5 Zapsání tohoto předmětu je podmíněno absolvováním postupové zkoušky. 6 Ke státní bakalářské zkoušce se může přihlásit student, který získal celkem 90 kreditů (viz výše). Zkouška má integrativní charakter, propojuje znalosti z jednotlivých předmětů. Zahrnuje témata z obecné psychologie, sociální psychologie, vývojové psychologie a metodologie. Státní bakalářské zkoušce předchází obhajoba bakalářské diplomové práce. * Prezentovaná nabídka předmětů je předběžná a orientační. Specifikuje se, případně doplňuje vždy před začátkem semestru. Pokud chce student uznat jako povinně volitelné předměty i jiné předměty z nabídek dalších kateder FSS, případně z jiných fakult MU a z jiných univerzit, je to možné pouze na základě písemného souhlasu Katedry psychologie FSS. 7 Semináře vedou všichni učitelé dle svých možností. Zapisují se do nich povinně studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou, respektive závěrečnou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než 1 semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). 92 Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY120 Seminář k závěrečné (klauzurní) práci7 vedoucí práce 3 PSY132 Stáže z psychopatologie 8 Machů 1 zpt 3 PSY133 Komplexní a dynamické systémy• Takto označené předměty budou nabízeny Kostroň 1 1 zpt 3 PSY136 Psychologie v architektuřeξ Kostroň 1 1 zpt 3 PSY140 Psychologie osobnosti v praxi Smékal 1 1 zpt 3 PSY142 Psychologie soužití v manželství a rodině• Plaňava 2 zpt 3 PSY146 Duševní hygiena I Míček 1 1 zk 3 PSY148 Člověk v obtížných životních situacích Štěpánková 1 1 zpt 3 PSY149 Člověk v dějinách filozofie• Hroch 2 zpt 3 PSY151 Kulturní antropologie Schauerová 1 1 zk 3 PSY160 Psychologie barev Šipula 1 1 zpt 3 PSY168 Pravda a lež v komunikaci Vybíral 1 1 zpt 3 PSY169 Rasa, rasismus, sektyξ Dacík 2 zk 3 PSY170 Náhradní rodinná péče Tuláčková 1 1 zpt 3 PSY172 Práce s postiženými dětmi Veselá 1 1 zpt 3 PSY173 Psychologie v marketin-gových komunikacích (bloková výuka) Vysekalová 1 1 zpt 3 PSY174 Psychologie a Internet Šmahel 1 1 zpt 3 PSY177 Regulace psychofyziologického stavu s využitím autohypnózy Israeljan 1 1 zpt 3 PSA006 Obecná psychologie – metakognice Tyrlík 1 1 zk 3 8 Předpokládá se absolvování kursu PSY175. • Takto označené předměty budou nabízeny i studentům z jiných oborů 93 Jarní semestr Povinné předměty Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY102 Základy psychologie osobnosti Smékal, Poledňová, Valášková 1 1 zpt, zk1 3 PSY103 Vývojová psychologie I Štěpánková, Macek, Pavlíková, Lacinová 1 1 zpt, zk1 3 PSY106 Obecná psychologie – prožívání, jednání Kostroň, Šipula 1 1 zpt, zk 3 PSY108 Sociální psychologie II Macek, Šipula, Jan Mareš 1 1 zpt, zk9 3 PSY109 Sociální psychologie III (komuni- kace) Plaňava, Plešingerová 1 2 zpt 3 PSY114 Sociálně psychologický výcvik ve skupině II (bloková výuka)10 Valášková, Macek, Muselíková, Mohaupt, Navrátil, Štěpánková, Vybíral 30 zpt 3 PSY115 Praxe v empirickém výzkumu Štěpánková (koordinace) 1 zpt 2 PSY116 Exkurze Šafářová 1 zpt 2 PSY117 Statistická analýza dat11 Klimusová 1 1 zk 3 PSY118 Metodologie psychologie12 Smékal, Ježek, Čermák, Poledňová, Šmahel, 2 zk 3 9 Zkouší se témata ze Sociální psychologie I a II 10 Je možné zapsat jen na základě účasti ve výcviku v podzimním semestru. 11 Doporučuje se zapsat bezprostředně po předmětu PSY112, jehož absolvování je také podmínkou pro zápis do tohoto předmětu. 12 Tento předmět nahrazuje na oboru psychologie předmět S0C106 Metodologie sociálních věd, který byl do programu studia zařazen v minulých letech. 94 Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr Postupová zkouška13 Státní bakalářská zkouška a obhajoba diplomové práce6 Povinně volitelné předměty* Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY120 Seminář k bakalářské diplomové práci7 vedoucí práce 3 PSY120 Seminář k závěrečné (klauzurní) práci7 vedoucí práce 3 PSY130 Základy neurověd14, 15 Roman 1 1 zk 3 PSY132 Stáže z psychopatologie16 Machů 1 zpt 3 PSY135 Psychologie v politice• Šabata 1 1 zk 3 PSY145 Dramatická průprava Gajdoš 2 zpt 3 PSY147 Duševní hygiena II (metody) Míček 2 zpt 3 PSY150 Antropologie Šedivý 1 1 zk 3 PSY155 Základy psychologie tvořivosti• Lacinová, Pavlíková 1 1 zpt 3 PSY164 Rytmus v psychologii Holub, Skočovský 1 1 zpt 3 PSY167 Cyberpsychologie Navrátil 1 1 zpt 3 PSY171 Psychologie sexuality Petržela 1 1 zpt 3 13 Koná se po skončení jarního semestru. Postupovou zkoušku musí student vykonat do konce prvního roku studia. Zahrnuje látku z předmětů Uvedení do psychologie, Základy psychologie osobnosti a Vývojová psychologie I. Úspěšné absolvování postupové zkoušky je podmínkou pro zapsání do druhého roku studia. * Prezentovaná nabídka předmětů je předběžná a orientační. Specifikuje se, případně doplňuje vždy před začátkem semestru. Pokud chce student uznat jako povinně volitelné předměty i jiné předměty z nabídek dalších kateder FSS, případně z jiných fakult MU a z jiných univerzit, je to možné pouze na základě písemného souhlasu Katedry psychologie FSS. 14 Absolvování těchto kursů se doporučuje studentům, kteří uvažují o studiu jednooborové magisterské psychologie na FSS MU. 15 Předpokládá se absolvování předmětu PSY113. 16 Předpokládá se absolvování kursu PSY 175. • Takto označené předměty budou nabízeny i studentům z jiných oborů 95 Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY175 Psychopatologie13 Stožický 2 zk 3 PSY178 Psychologické aspekty motivace dětí ve škole Poledňová 1 1 zpt 3 SPP138 Výběrový seminář k prevenci zneužívání návykových látek Skácelová 2 zpt 3 PSB72 Psychologické problémy drogových závislostí Skácelová 1 1 zk 3 VH34 Úvod do hudební psychologie Lacinová 2 zpt 3 Magisterské navazující studium Studium je koncipováno minimálně do čtyř semestrů, končí obhájením diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou z psychologie (SZZ). Uchazeči o toto studium projdou přijímacím řízením. Podmínkou přijetí je získání bakalářského titulu, kdy jedním z absolvovaných oborů je psychologie; případně ekvivalentní studium psychologie na jiné vysoké škole17. Předpokládá se práce s odbornou literaturou v angličtině. Aby se student mohl přihlásit ke SZZ, potřebuje získat nejméně 120 kreditů, z toho 67 kreditů za povinné předměty, zbývající za volitelné předměty. V rámci povinně volitelných předmětů může student nahradit 12 kreditů za volitelné předměty (jsou v tom obsaženy i 2 kredity, jež lze případně získat za 2 semestry jazykové přípravy). Podzimní semestr Povinné předměty Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY401 Metodologie v psychologii (projektová výuka)18 Smékal, Čermák Poledňová 1 1 zpt, zk 4 PSY404 Teorie osobnosti I Smékal, Poledňová 2 zk 4 17 Katedra psychologie FSS MU posoudí, zda absolvované bakalářské či ekvivalentní studium na jiných vysokých školách odpovídá náplni bakalářského studia na FSS MU. 18 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY452, PSY454. 96 Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY405 Sociálně psychologické teorie Vybíral, Macek 2 zk 4 PSY406 Psychoterapie (bloková výuka)19 Kratochvíl 1 1 zpt, zk 4 PSY407 Poradenská psychologie – děti, mládež20 Pešová 1 1 zk 4 PSY409 Řízení lidských zdrojů Kostroň 1 1 zpt, zk 4 PSY410 Klinická psychologie I21 Filoušová 1 1 zpt, zk 4 PSY412 Praxe a stáže (zdravotnictví)22 Vybíral, Brančík, Valášková 1 zpt 2 PSY413 Praxe a stáže (poradenství – děti, mládež)23 Poledňová, Plešingerová 1 zpt 2 PSY414 Praxe a stáže (manželství, rodina)24 Plaňava, Pilát 1 zpt 2 PSY415 Praxe a stáže (organizace, firmy)25 Kostroň 1 zpt 2 PSY448 Psychodiagnostika dospělých26 Poledňová 1 1 zpt, zk 4 Státní závěrečná zkouška, obhajoba diplomové práce27 19 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY449, PSY450, PSY451. 20 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY449, PSY450, PSY451, absolvování nebo souběh PSY403. 21 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY451, PSY449, PSY450, PSY451. 22 Podmínkou je absolvování nebo souběh s předmětem PSY410 a PSY406. 23 Podmínkou je absolvování nebo souběh s předmětem PSY407. 24 Podmínkou je absolvování nebo souběh s předmětem PSY408. 25 Podmínkou je absolvování nebo souběh s předmětem PSY409. 26 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY449, PSY450, PSY451. 27 Obsah a průběh SZZ je upraven zvláštním předpisem. Zkouší se Teorie a systémy v psychologii, psychologická diagnostika a minimálně jeden z těchto předmětů: psychologické poradenství a psychoterapie, psychologie organizace a řízení, klinická psychologie a psychologie zdraví. 97 Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr Rozdílové předměty: PSY451 Fyziologie člověka♣ Roman, Holub 1 1 zpt, zk 3 PSY452 Metody výzkumu v psychologii♣ Čermák, Poledňová, Smékal 1 1 zpt, zk 3 Podzimní semestr Povinně volitelné předměty Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY416 Diplomový seminář28 vedoucí diplomové práce 4 PSY420 Strategické myšlení Kostroň 1 1 zpt 4 PSY421 Modelování dynamických systémů Kostroň, Lakomý 1 1 zpt 4 PSY425 Psychologie náboženství Smékal 1 1 zpt 4 PSY428 „Gestalt“ psychologie a psychoterapie Kratochvílová 1 1 zpt 4 PSY430 Eriksonovská a komunikační psychoterapie* Barbarič 1 1 zpt 4 PSY431 Psychoanalýza* Petržela 1 1 zpt 4 PSY438 Psychodiagnostické praktikum29 Květon, Mi- chalčáková 2 zpt 4 PSY442 Speciální psychiatrie30 Kulísková 1 1 zpt 4 PSY444 Sen a imaginace v hlubinné psychoterapii Běťák, Široký 1 1 zpt 4 ♣ Takto označené předměty mají své ekvivalenty v rámci bakalářského studia psychologie na FSS a jejich absolventům mohou být uznány. 28 Semináře vedou všichni učitelé dle svých možností. Zapisují se do nich povinně studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než 1 semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). * Tyto kurzy lze zapsat jen po absolvování předmětu PSY406. 29 Tento kurs lze zapsat jen po absolvování předmětů PSY448 a PSY403. 30 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY449 a PSY450. 98 Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY445 Rodinná terapie (bloková výuka) Rieger 1 1 zpt 4 PSY447 Psychologie v podnikání a reklamě•Sedláček 1 1 zpt 4 PSY453 Rétorika a komunikační dovednosti Vybíral 2 zpt 4 PSY460 Praxe ve školní psychologii Valášková, Jan Mareš 1 1 zpt 4 PSY455 Aplikovaná gerontopsychologie Michal 1 1 zpt 4 PSY456 Psychologie nadání a tvořivosti (bloková výuka) Dočkal 1 1 zpt 4 PSA057 Psychoterapie dětí* Polák 1 1 zpt 4 Jarní semestr Povinné předměty Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY403 Psychodiagnostika dětí, mládeže, rodiny31 Čermák, Navrátil 1 2 zpt, zk 4 PSY408 Poradenská psychologie – partnerské vztahy, manželství, rodina32 Plaňava, Vybíral 2 zk 4 PSY411 Pedagogická a školní psychologie Beran, Jiří Mareš 1 1 zpt, zk 4 PSY412 Praxe a stáže (zdravotnictví)20 Vybíral, Brančík, Valášková 1 zpt 2 PSY413 Praxe a stáže (poradenství – děti, mládež) 21 Poledňová, Plešingerová 1 zpt 2 PSY414 Praxe a stáže (manželství, rodina) 22 Plaňava, Pilát 1 zpt 2 PSY415 Praxe a stáže (organizace, firmy) 23 Kostroň 1 zpt 2 Státní závěrečná zkouška, obhajoba diplomové práce25 • Takto označené předměty budou nabízeny i studentům z jiných oborů 31 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY449, PSY450, PSY451, PSY452. 32 Podmínkou pro zapsání je absolvování předmětů PSY449, PSY450, PSY451. 99 Rozdílové předměty Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY449 Základy neurověd♣ Roman, Holub 1 1 zk 3 PSY450 Psychopatologie♣ Stožický 1 1 zk 3 PSY454 Statistická analýza dat♣ Klimusová 1 1 zk 3 Státní závěrečná zkouška, obhajoba diplomové práce Povinně volitelné předměty Kód Název kursu Vyučující P S Výst. Kr PSY416 Diplomový seminář26 vedoucí diplomové práce 4 PSY422 Diagnostika organizace Kostroň 1 1 zpt 4 PSY423 Teorie osobnosti II Smékal, Poledňová 1 1 zpt 4 PSY424 Logoterapie a existenciální analý- za* Štěpánková 1 1 zpt 4 PSY432 Adleriánská individuální psychologie Petrovská 2 zpt 4 PSY433 Kognitivně-behaviorální přístup* (bloková výuka) Petr Možný 1 1 zpt 4 PSY434 Rogersovský přístup* (bloková výuka) Nykl 1 1 zpt 4 PSY436 Poradenské strategie, taktiky, kazuistiky Plaňava 2 zpt 4 PSY437 Úvod do projektivních technik Michal 1 1 zpt 4 PSY439 Kritická psychologie Vybíral, Čermák 1 1 zpt 4 PSY440 Transakční analýza Vybíral 1 1 zpt 4 PSY443 Teorie a praxe práce se skupinou Macek 1 1 zpt 4 PSY446 Klinická psychologie II33 Filoušová 1 1 zpt 4 PSY457 Psychologie v architektuře II Kostroň 1 1 zpt 4 PSB81 Forenzní psychologie Mezník 1 1 zk 4 33 Předpokládá absolvování předmětu PSY410 Klinická psychologie I. 100 Doporučený studijní plán (rozpis kursů) Doporučené studijní plány přihlížejí k novelizaci „Studijního a zkušebního řádu MU“, seznamte se s ním ovšem podrobně, aby jste se vyhnuli nesplnění některých podmínek v něm uvedených (mohou vám zabránit zápisu do dalšího semestru a vést tak k dočasné ztrátě statusu studenta či dokonce k ukončení vašeho studia). Celé znění „Studijního a zkušebního řádu MU“ najdete na www stránkách Masarykovy univerzity i FSS. Bakalářské studium (celkem 90 kreditů) 1. SEMESTR 15 kreditů PSY 101 Uvedení do psychologie (3 kredity) PSY 105 Obecná psychologie – kognitivní procesy (3 kredity) PSY 113 Fyziologie člověka (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) 2. SEMESTR 15 kreditů PSY 102 Základy psychologie osobnosti (3 kredity) PSY 103 Vývojová psychologie I. (3 kredity) PSY 118 Metodologie psychologie (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) 3. SEMESTR 18 kreditů PSY 107 Sociální psychologie I. (3 kredity) PSY 104 Vývojová psychologie II. (3 kredity) PSY 112 Metody výzkumu v psychologii (3 kredity) PSY 114 Soc.psych. výcvik ve skupině (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) 4. SEMESTR 18 kreditů PSY 108 Sociální psychologie II. (3 kredity) PSY 106 Obecná psychologie – Prožívání, jedn. (3 kredity) PSY 114 Soc.psych. výcvik ve skupině (3 kredity) 101 PSY 115 Praxe v empirickém výzkumu (3 kredity) PSY 117 Statistická analýza dat (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) 5. SEMESTR 15 kreditů PSY 110 Psychologie výchovy a vzdělávání (3 kredity) PSY 111 Metody personální práce (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) Povinně volitelný předmět (3 kredity) 6. SEMESTR 9 kreditů PSY 109 Sociální psychologie III. (3 kredity) PSY 116 Exkurze (3 kredity) PSY 120 Seminář k diplomové práci (3 kredity) Magisterské studium (celkem 120 kreditů) 1. SEMESTR 30 kreditů PSY 452 Metody výzkumu v psychologii (3 kredity) PSY 451 Fyziologie člověka (3 kredity) PSY 405 Sociálně psychologické teorie (4 kredity) PSY 406 Psychoterapie (4 kredity) PSY 404 Teorie osobnosti I (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) 2. SEMESTR 33 kreditů PSY 454 Statistická analýza dat (3 kredity) PSY 449 Základy neurověd (3 kredity) PSY 450 Psychopatologie (3 kredity) PSY 411 Pedagogická a školní psychologie (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) 102 3. SEMESTR 32 kreditů PSY 407 Poradenská psychologie (4 kredity) PSY 409 Řízení lidských zdrojů (4 kredity) PSY 410 Klinická psychologie I (4 kredity) PSY 413 Praxe a stáže (2 kredity) PSY 412 Praxe a stáže (2 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) 4. SEMESTR 28 kreditů PSY 403 Psychodiagnostika dětí, mládeže a rodiny (4 kredity) PSY 408 Poradenská psychologie (4 kredity) PSY 412 Praxe a stáže (2 kredity) PSY 413 Praxe a stáže (2 kredity) PSY 414 Praxe a stáže (2 kredity) PSY 415 Praxe a stáže (2 kredity) PSY 416 Diplomový seminář (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Povinně volitelný předmět (4 kredity) Kombinované bakalářské studium Psychologie se studuje v kombinaci s oborem „Sociální politika a sociální práce“ nebo „Sociologie“. Studium je koncipováno jako čtyřleté, tj. 8 semestrů. Po úspěšném absolvování předepsaných kursů je studium ukončeno obhájením bakalářské diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou z psychologie. Pokud student zvolí psychologii jako druhý studovaný obor, předkládá z psychologie závěrečnou písemnou práci. Aby se student mohl přihlásit k SZZ, potřebuje získat nejméně 90 kreditů. 1. rok studia podzimní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY701 Uvedení do psychologie Plaňava, Plešingerová zpt, zk 3 PSY703 Vývojová psychologie Štěpánková, Macek zpt, zk 3 PSY705 Obecná psychologie – kognitivní procesy Kostroň, Šipula, Vaculík zpt, zk 3 103 jarní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY702 Základy psychologie osobnosti Smékal, Valášková zpt, zk 3 PSY704 Metodologie psychologie Smékal zk 3 PSY706 Obecná psychologie – prožívání, jednání Kostroň, Šipula, Vaculík zpt, zk 3 PSY707 Sociální psychologie I (sociální kognice) Macek, Vaculík zpt 3 2. rok studia podzimní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY708 Sociální psychologie II (postoje, skupiny) Macek, Vaculík zpt, zk 4 PSY712 Základy psychopatologie Műller zk 3 PSY713 Fyziologie člověka Roman, Holub zk 3 PSY746 Duševní hygiena v praxi Míček zk 3 jarní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY709 Sociální psychologie III (komunikace) Plaňava, Plešingerová zpt, zk 4 PSY711 Metody personální práce Hroník zk 3 PSY717 Statistická analýza dat Klimusová zk 3 PSY730 Základy neurověd Roman zk 3 SPP138 Prevence zneužívání návykových látek Skácelová zk 3 3. rok studia podzimní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY737 Úvod do individuální psychologie Petrovská zpt 3 PSY739 Psychologie v podnikání a reklamě Sedláček zpt 3 104 Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY742 Psychologie soužití v rodině a manželství Plaňava zpt 3 PSY749 Praktická psychologie osobnosti Smékal zpt 3 jarní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY722 Metody výzkumu v psychologii Čermák, Smékal, Poledňová zpt, zk 5 PSY741 Psychologie agrese a morálky Čermák zpt 3 PSY747 Psychologické aspekty motivace u dětí a mládeže Poledňová zpt 3 PSY748 Člověk v obtížných životních situacích Štěpánková zpt 3 4. rok studia podzimní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY710 Psychologie výchovy a vzdělávání Řehulka, Jan Mareš zk 3 PSY740 Transakční analýza a komunikace Vybíral zpt, zk 4 PSY759 Řízení lidských zdrojů – učící se organizace Kostroň zk 3 jarní semestr Kód Název kursu Vyučující Výstup Kr PSY716 Diplomový seminář vedoucí diplomové práce zpt 12 Doktorský studijní program Doktorský studijní program psychologie se realizuje ve čtyřech studijních oborech: obecná psychologie, vývojová psychologie, sociální psychologie, psychologie práce a organizace. 105 Oborová rada DSP studia a školitelé: prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. (předseda); doc. PhDr. Marek Blatný, CSc.; doc. PhDr. Ivo Čermák, CSc.; doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc; doc. PhDr. Petr Macek, CSc.; doc. PhDr. Ivo Plaňava; prof. PhDr. Imrich Ruisel, DrSc. Zaměření, charakteristika oboru a cílů studia: Doktorské studium je určeno odborníkům, kteří chtějí ve výše uvedených a jim příbuzných oborech pracovat vědecky nebo zpracovávat studie zobecňující a vědecky zakotvující jejich zkušenosti z odborné činnosti. Předpokládá se, že půjde o odborníky, kteří absolvovali studijní program magisterského studia psychologie, případně příbuzné obory na jiných fakultách a vysokých školách. Podmínky přijímacího řízení: Ukončené VŠ vzdělání v oboru psychologie, případně v příbuzném oboru (v tomto případě se předpokládá vyhraněné zaměření na odbornou činnost v psychologii, resp. na výzkum v oborech, kde je psychologie významnou součástí interdisciplinárního pohledu), prokázaná úroveň znalostí soudobé teorie metodologie a předmětné vědomosti a dovednosti v oboru zvoleného studijního programu (přijímací pohovor), znalost dvou cizích jazyků na úrovni, která dává předpoklady k jejich zvládnutí na úrovni doktorského studia (přijímací pohovor). Katedra psychologie vypisuje tématické okruhy pro výzkumné projekty doktorandů, které vycházejí z výzkumné činnosti katedry. Tematické okruhy pro doktorské studium, respektive výzkumné projekty dokto- randů: Hlavní tematické okruhy Obecná psychologie Psychika jako dynamický systém Pojem informace a jejich vznik v kognitivních procesech Usuzování a teorie rozhodování Psychologické aspekty teorie chaosu Osobnost – struktura, dynamika Vývojová psychologie Psychologické charakteristiky současných adolescentů 106 Psychologické charakteristiky dětí a dospívajících v interakci se sociálními a somaticko-zdravotními aspekty Rozvíjení aktivity, samostatnosti a tvořivosti dětí a mládeže ve vztahu ke školské úspěšnosti Výzkum nadání Sociální psychologie Mezilidská komunikace Sociálně psychologické aspekty soužití v manželství a rodině Poradensko-terapeutický proces v oblasti péče o děti a rodinu Rizikové faktory, determinanty dysfunkcí, krize a rozvody v iniciálních fázích soužití Sociální reprezentace odpovědnosti v transkulturálním srovnání Problematika identity a sebesystému ve vztahu k osobnostním a psychosociálním charakteristikám Psychologické podmínky optimalizace soužití majority s minoritami a etniky v ČR Psychologické aspekty rodové identity Psychologie práce a organizace Komunikace, vyjednávání a řešení konfliktů Vývojové fáze organizace, dynamický pohled na organizaci Tvůrčí klima v organizaci, učící se organizace Organizační změny a jejich zavádění Pomoc psychologa při formulaci cíle a strategie organizace (strategické myšle- ní) Psychologie v personální práci, řízení lidských zdrojů Diagnostika (efektivnosti) organizace, audit lidských zdrojů Osobnost vedoucího, tvůrčí styly řízení Poznámka: Student si může se školitelem dohodnout své téma. Průběh studia a studijní program Student postgraduálního doktorského studia oborů psychologie (formy presenční, distanční i kombinované) je povinen (pokud jeho individuální program nestanoví jinak): Do konce 2. semestru studia • zpracovat a v odborném tisku uveřejnit souborný referát vztahující se k tématu disertační práce 107 Do konce 4. semestru • zpracovat první verzi teoretických kapitol disertační práce, eventuálně uveřejnit dvě sdělení z výzkumu vztahujícího se k tématu disertační práce • složit alespoň 2 ze 4 předepsaných zkoušek Do konce 5 semestru • složit zbývající 2 zkoušky Do konce 6 semestru • absolvovat seminář k disertační práci • odevzdat disertační práci (rozsah minimálně 150 stran textu (tedy cca 50 000 slov) a doložit, že práce obsahuje původní výsledky, uveřejněné v odborném tisku nebo přijaté k uveřejnění • připravit autoreferát disertace o rozsahu cca 10 stran (tj. asi 3 000 slov) Kód Název kursu Vyučující Výstup D_AJ Anglický jazyk, Cizí jazyk1 zk zk PSY001 Teorie a metodologie vědy Smékal, Čermák zk PSY002 Obecná psychologie2 Kostroň, Smékal zk PSY003 Vývojová psychologie2 Macek, Smékal zk PSY004 Sociální psychologie2 Plaňava, Macek zk PSY005 Psychologie práce a organizace2 Kostroň zk Poznámky: 1 Student volí z možností: němčina, francouzština, španělština, ruština 2 Student volí jeden z těchto předmětů podle zvoleného studijní oboru a zaměření své disertace Kromě zkoušek je student povinen každý rok doktorského studia publikovat (nebo doložit, že má v tisku) alespoň jednu studii podle svého individuálního plánu a v souladu s postupem prací na disertaci. Studium bude ukončeno obhajobou disertační práce v rozsahu cca 120–200 stran, zaměřené na komplexně pojatou analýzu a/nebo komplexní řešení problému ze zvolené oblasti, případně na komplexně pojatou analýzu dosavadních řešení. Při hodnocení kvality práce bude kladen důraz na její způsobilost k publikaci. 108 Státní doktorská zkouška bude prověřovat schopnost interdisciplinárního zhodnocení nejrůznějších problémů zvoleného oboru a možností psychologie na ně adekvátně reagovat při sladění požadavku adekvátních účinků, obecnějších etických principů a požadavku přiměřené efektivity. 109 SOCIÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ PRÁCE Bakalářské prezenční studium V bakalářském studijním programu se obor studuje vždy v kombinaci s jiným oborem1. Završením studia je bakalářská zkouška, po jejímž složení student získá titul bakalář sociální politiky a sociální práce (a druhého oboru, jenž studoval v kombinaci). K bakalářské zkoušce na oboru sociální politika a sociální práce (dále jen „SPSP“) se může přihlásit student, který splní tři podmínky: 1. získá předepsaný počet tzv. eurokreditů, 2. předloží k obhajobě diplomovou nebo oborovou práci a 3. doloží absolvování státní nebo jiné jí odpovídající zkoušky z neslovanského jazyka. Na oboru SPSP je předepsaný počet kreditů 90. Kredity se získávají absolvováním tří typů předepsaných předmětů: povinných (typ A), povinně volitelných (typ B) a volitelných (typ C). Z předepsaných 90 kreditů může student během studia získat 5 kreditů za předměty typu C. Z těchto 5 kreditů za předměty typu C může student během studia získat 2 kredity studiem předmětů/kursů cizího jazyka2. Katedra SPSP považuje předměty cizího jazyka za předměty typu C a jejich nabídku v katalogu předmětů předepsaných pro obor SPSP neuvádí. Součástí předepsaných 90 kreditů je 1 kredit za předmět/kursy „tělesná výchova“, jejichž nabídku Katedra SPSP v katalogu předmětů/kursů předepsaných pro obor SPSP rovněž neuvádí. Za takové předměty, jež jsou nabízeny současně na více oborech (například Metody výzkumu v psychologii, Metodologie sociálních věd, Sociální psychologie I, Sociologie rodiny, Sociologie města, atp.) může student získat kredity pouze na jednom z oborů, které studuje. Pokud si student do své bilance na druhém oboru započítá kredity za předmět/kurs, který je na oboru SPSP zařazen jako předmět/kurs typu A, Katedra uzná jeho absolvování, student však musí příslušný počet jinde uplatněných kreditů A získat absolvováním předmětů/kursů, které jsou na oboru SPSP zařazeny jako předměty typu B. Součástí bakalářské zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce nebo zpracování oborové práce a její přijetí katedrou3. Podmínkou účasti na bakalářské zkoušce je znalost jednoho neslovan- 1 Obor Sociální politika a sociální práce je v akademickém roce 2002/2003 možné kombinovat s obory, které nabízí FSS MU Brno (kromě oborů Mezinárodní vztahy a evropská studia a Politologie), a s oborem Sociální pedagogika, který nabízí FF MU Brno. 2 Za absolvování předmětu/kursu jazyka uznává FSS MU 1 kredit typu C. 3 Student si volí obor, na kterém píše bakalářskou diplomovou práci. Bakalářskou obo- 110 ského jazyka, která musí být doložena buďto certifikátem o státní základní jazykové zkoušce, nebo jejím katedrou uznaným ekvivalentem, nebo v případě angličtiny zkouškou z předmětu „Anglický jazyk I pro neoborové studenty angličtiny“ (kód v ISMU: CJV01). Standardní délka studia oboru SPSP je šest semestrů. Za realizaci programu a řešení kolizních situací odpovídá a konzultace k sestavování studijních plánů poskytuje doc. PhDr. Libor Musil CSc. Nabídka předmětů v podzimním semestru Povinné (kredity A) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. K SPP101 Úvod do SPSP Musil 1 0 ZP 3 SPP104 Základy práva Kernová 2 1 ZK 5 SOC108 Statistická analýza dat4 Rabušic, Mareš 2 1 ZK 6 PSY107 Sociální psychologie I5 Macek 3x4 6x2 ZK 3 SPP118 Metodologie vědy pro SPSP6 Žižlavský 2 0 ZK 3 SPP114 Odborná praxe II – prázdninová (studenti zapisují po ukončení 4. semestru)7 Navrátil, Nečasová 4 t.8 ZP 5 SPP115 Odborná praxe a supervize III, (výběrová se zaměřením na individuální práci9) Nečasová 1 1 + 11010 ZP 5 rovou práci píše na druhém oboru. 4 Podmínkou zápisu do předmětu/kursu SOC108 je absolvování kursu SPP118 Metodologie vědy pro SPSP nebo jeho katedrou uznaného ekvivalentu (viz poznámka 6). Studentům psychologie bude jako ekvivalent předmětu/kursu SOC108 uznán předmět/kurs PSY117 Statistická analýza dat. (O kreditech typu A získaných na jiném oboru viz úvodní informace k bakalářskému presenčnímu programu) 5 Upozornění pro studenty: výuka bude na podzim 2002 organizována blokově. 6 Katedra SPSP uznává jako ekvivalent předmětu/kursu SPP118 Metodologie vědy pro SPSP předmět/kurs SOC106 Metodologie sociálních věd. (O kreditech typu A získaných na jiném oboru viz úvodní informace k bakalářskému presenčnímu programu.) 7 Je možno rozdělit do dvou částí, jedna část trvá nejméně týden. Je možno absolvovat mimo Brno. 8 Praxe trvá 4 týdny nebo 160 hodin. 9 Studenti zapisují v 5. semestru a vybírají jeden ze supervizních seminářů podle vlast- 111 SPP116 Odborná praxe a supervize III, (výběrová se zaměřením na skupinovou sociální práci11) Nečasová 1 1 + 11012 ZP 5 SPP117 Odborná praxe a supervize III, (výběrová se zaměřením na komunitní práci13) Kubalčíková 1 1 + 11014 ZP 5 Povinně volitelné (kredity B) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. K SPP204 Politika sociálních služeb Kubalčíková 1 1 ZP 5 SPP205 Logoterapie a existenciální analýza Navrátil 1 2 ZP 5 SPP207 Sociální problematika menšin Vašečka 1 1 ZK 6 SPP209 Sociální patologie Skácelová 1 1 ZK 6 SPP210 Vývojová psychologie Skácelová 1 1 ZK 5 SPP213 Vybrané kapitoly z ošetřovatelství Kyjasová 0 1 ZK 2 SPP215 Syndrom CAN Lásková 1 1 ZP 3 SPP216 Práce s klientem Novák 2 1 ZK 7 SPP218 Nestátní neziskový sektor Škarabelová 1 1 ZK 5 SPP108 Základy ekonomie15 Žižlavský 1 1 ZK 5 SPP222 Social Work and Society – Public Policy Drucker 1 1 ZP 7 SPP223 Social Work and Society – Community Drucker 1 1 ZP 7 ního zaměření na sociální práci s individuálním klientem (Nečasová, SPP115), skupinovou sociální práce (Nečasová, SPP116) nebo komunitní práci (Kubalčíková, SPP117). Praxe probíhá v Brně, výjimky schvaluje katedra SPSP. 10 Odborná praxe zahrnuje: ve čtvrtém semestru 110 hodin a v pátém semestru 110 hodin, prázdninovou praxi mezi čtvrtým a pátým semestrem 160 hodin v jednom či dvou blocích, z toho jeden blok nejméně 40 hodin vcelku, dále 1 hodinu přednášky a 1 hodinu supervizního semináře ve čtvrtém a pátém semestru týdně. 11 Viz poznámka 8. 12 Viz poznámka 9. 13 Viz poznámka 8. 14 Viz poznámka 9. 15 Absolvování předmětu/kursu SPP108 Základy ekonomie je magisterském presenčním studiu SPSP podmínkou zápisu do kursu SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního tr- hu. 112 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. K SOC143 Sociologie bydlení a bytová politika Burjanek 1 1 ZK 6 SOC132 Sociologie rodiny Možný 1 1 ZK 9 SOC139 Sociologie byrokracie a organizace Nosál 1 1 ZK 6 PSY142 Psychologie soužití v manželství a rodině Plaňava 2 0 ZP 3 PSY169 Rasa, rasismus, sekty Dacík 2 0 ZP 3 PSY149 Člověk v dějinách filosofie Hroch 2 0 ZK 3 SPP280 Metodologický úvod diplomového semináře16 17 Musil 2 0 ZP 0 SPP281 Diplomový seminář Winkler 0 2 ZP 2 SPP282 Diplomový seminář Musil 0 2 ZP 2 SPP283 Diplomový seminář Navrátil 0 2 ZP 2 SPP284 Diplomový seminář Sirovátka 0 2 ZP 2 SPP285 Diplomový seminář Vašečka 0 2 ZP 2 SPP286 Diplomový seminář Žižlavský 0 2 ZP 2 SPP287 Diplomový seminář Nečasová 0 2 ZP 2 SPP288 Diplomový seminář Kubalčíková 0 2 ZP 2 SPP289 Diplomový seminář Skácelová 0 2 ZP 2 SPP279 Seminář k závěrečné diplomové práci18 Musil 0 1 ZP 4 SPP278 Seminář k závěrečné oborové práci19 Musil 0 1 ZP 2 16 Metodologický úvod diplomového semináře zapisují studenti v době, kdy odevzdávají téma své diplomové nebo oborové práce (viz internetové stránky Katedry SPSP). Zadání bakalářské nebo oborové práce lze získat pouze v diplomovém semináři vedoucího práce. Výuka je pro studenty jednotlivých Diplomových seminářů první tři týdny společná a je věnována Metodologickému úvodu k diplomovému semináři. Od čtvrtého týdne výuka pokračuje v diplomovém semináři jednotlivých vedoucích prací. V IS se studenti registrují do Diplomového semináře svého vedoucího v semestru, ve kterém si zapisují Metodologický úvod diplomového semináře. 17 Zápočet je studentovi zapsán až po absolvování diplomového semináře. 18 Tento předmět studenti zapisují v semestru, kdy chtějí odevzdat závěrečnou diplomovou práci práci. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání práce v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním. 19 Tento předmět studenti zapisují v semestru, kdy chtějí odevzdat závěrečnou oborovou práci. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání práce v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním. 113 Nabídka předmětů v jarním semestru Povinné (kredity A) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. EK SPP102 Sociální politika Sirovátka, Rákoczyová 1 1 ZK 5 SPP103 Teorie a metody sociální práce Navrátil 1 1 ZK 5 SPP110 Sociální stát Musil 2 0 ZK 5 SPP111 Filosofie a etika v sociální práci Nečasová 1 1 ZP 4 SPP105 Sociální právo20 Kernová 1 1 ZK 4 SOC107 Metody výzkumu v sociologii21 Rabušic 1 1 ZK 6 SPP112 Exkurze do organizací sociálních služeb22 Navrátil 0 2 ZP 0 SPP113 Odborná praxe a supervize I – (základní otázky)23 Navrátil 1 1+1 10 ZP 5 SPP219 Sociologie pro SPSP Winkler 1 1 ZK 5 SPP120 Postupová zkouška24 Musil, Navrátil, Sirovátka 0 0 ZK 0 Povinně volitelné (kredity B) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. EK SPP206 Mediace Nečasová 0 2 ZP 3 SPP208 Sociální zabezpečení Sedláková 1 1 ZK 6 SPP211 Drogy a společnost Skácelová 1 1 ZK 3 SPP212 Výběrový seminář k prevenci zneužívání návykových látek Skácelová 0 2 ZP 4 20 Je možno zapsat až po absolvování předmětu Základy práva. 21 Je možno zapsat až po absolvování předmětu SPP118 Metodologie vědy pro SPSP nebo jeho katedrou uznaném ekvivalentu (viz poznámka 6). Studentům psychologie bude jako ekvivalent kursu SOC107 uznán kurs PSY112 Metody výzkumu v psychologii. (O kreditech typu A získaných na jiném oboru viz úvodní informace k bakalářskému presenčnímu programu) 22 Zapisuje se souběžně s kurzem Teorie a metody sociální práce. 23 Studenti zapisují ve 4. Semestru. Praxe probíhá v Brně. Výjimky schvaluje katedra SPSP. 24 Podmínkou zápisu do předmětu je současný zápis do předmětů Sociální politika, Teorie a metody sociální práce a Sociální stát, které jsou součástí Postupové zkoušky. 114 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. EK SPP214 Sociologie medicíny Bártlová 1 1 ZK 5 SPP217 Zdraví a nemoc Holčík 1 0 ZK 4 SPP220 Thanatologie Přidalová 1 1 ZP 4 SPP221 Drogové intervence Vobořil 1 1 ZK 5 SPP224 Služby pro seniory Kubalčíková 1 1 ZP 4 SPP225 Gerontologie pro sociální pracovníky Weber 125 1 ZP 4 SPP226 NGO management Maypole 1 2 ZP 7 SPP227 Treatment of Substance Abuse Maypole 1 2 ZP 7 SOC142 Sociologie města Burjanek 1 1 ZK 5 SOC109 Demografie Burjanek 1 1 ZK 6 SOC137 Úvod do politické sociologie Nosál 1 1 ZK 6 PSY108 Sociální psychologie II (postoje, skupiny)26 Macek 1 1 ZK 3 MVE109Instituce EU Pitrová 1 1 ZK 5 ZUR110 Teorie masové komunikace – historické proměny výzkumu mediálních účinků Volek 2 0 ZK 6 SPP280 Metodologický úvod diplomového semináře27 28 Musil 1 0 ZP 0 SPP281 Diplomový seminář Winkler 0 2 ZP 2 SPP282 Diplomový seminář Musil 0 2 ZP 2 SPP283 Diplomový seminář Navrátil 0 2 ZP 2 SPP284 Diplomový seminář Sirovátka 0 2 ZP 2 SPP285 Diplomový seminář Vašečka 0 2 ZP 2 25 Výuka se koná jednou za dva týdny, v 1., 3., 5. 7., 9. a 11 týdnu semestru. Každý týden budou dvě hodiny přednášky a dvě hodiny semináře. 26 Podmínkou zapsání předmětu je absolvování kurzu Sociální psychologie I. 27 Metodologický úvod diplomového semináře zapisují studenti v době, kdy odevzdávají téma své diplomové nebo oborové práce. Zadání bakalářské nebo oborové práce lze získat pouze v diplomovém semináři vedoucího práce. Výuka je pro studenty jednotlivých diplomových seminářů první tři týdny společná a je věnována metodologickému úvodu k diplomovému semináři. Od čtvrtého týdne výuka pokračuje v diplomovém semináři jednotlivých vedoucích prací. V IS se studenti registrují do diplomového semináře svého vedoucího v semestru, ve kterém si zapisují Metodologický úvod diplomového semináře. 28 Zápočet je studentovi zaevidován až po absolvování diplomového semináře. 115 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. EK SPP286 Diplomový seminář Žižlavský 0 2 ZP 2 SPP287 Diplomový seminář Nečasová 0 2 ZP 2 SPP288 Diplomový seminář Kubalčíková 0 2 ZP 2 SPP289 Diplomový seminář Skácelová 0 2 ZP 2 SPP279 Seminář k závěrečné diplomové práci29 Musil 0 1 ZP 4 SPP278 Seminář k závěrečné oborové práci30 Musil 0 1 ZP 2 Doporučený studijní plán bakalářského presenčního studia SPSP31: semestr plán studia doporučený z hlediska naplnění Minimálního standardu vzdělávání v sociální práci 1. 16 K SPP101 Úvod do SPSP (2 K) SPP118 Metodologie vědy pro SPSP (3 K) SPP207 Sociální problematika menšin (6 K) dle zájmu: SPP204, 205, 210 aj. (5 K) 2. 15 K SPP102 Sociální politika (5 K) SPP103 Teorie a metody sociální práce (5EK) SPP110 Sociální stát (5 K) SPP112 Exkurse do OSS (0 K), SPP120 Postupová zkouška (0EK) 3. 20EK PSY107 Sociální psychologie (3 K) SOC108 Statistická analýza dat (6 K) SPP209 Sociální patologie (6 K) SPP104 Základy práva (5 K) 29 Tento předmět studenti zapisují v semestru, kdy chtějí odevzdat závěrečnou diplomovou práci. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání práce v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním. 30 Tento předmět studenti zapisují v semestru, kdy chtějí odevzdat závěrečnou oborovou práci. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání práce v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním. 31 Naplnění tohoto doporučeného plánu studia umožňuje studentovi naplnit požadavky Minimálního standardu vzdělávání v sociální práci (viz internetovou adresu: „asv- sp.spse.cz“). 116 4. 20 K SPP113 Odborná praxe a supervize I (5 K) SOC107 Metody výzkumu v sociologii (6 K) SPP219 Sociologie pro SPSP (5 K) SPP105 Sociální právo (4 K) 5. 12 K SPP114 Odborná praxe II (5 K) Odborná praxe a supervize III (5 K) Diplomový seminář (2 K) SPP280 Metodologický úvod diplomového semináře (0 K) 6. 12/10 K SPP111 Filosofie a etika v sociální práci (4 K) SPP220 Thanatologie (4 K)32 SPP278/279 Seminář k závěrečné práci (4/2 K) Bakalářské studium, kombinovaná forma V kombinované formě se obor studuje na bakalářském stupni v kombinaci s jinými obory33. Završením studia je bakalářská zkouška, po jejímž složení student získá titul bakalář sociální politiky a sociální práce (a druhého oboru, jenž studoval v kombinaci). K bakalářské zkoušce na oboru sociální politika a sociální práce (dále jen „SPSP“) se může přihlásit student, který splní tři podmínky: 1. získá předepsaný počet tzv. eurokreditů, 2. předloží k obhajobě diplomovou nebo oborovou práci a 3. doloží absolvování státní nebo jiné jí odpovídající zkoušky z neslovanského jazyka. Na oboru SPSP je předepsaný počet 90 kreditů. Kredity je možné získat absolvováním předepsaných předmětů/kursů. Studentům se doporučuje postupovat podle studijního plánu, který je uveden v katalogu, pořadí předmětů/kursů však není závazné a není-li určeno jinak (například u odborné praxe, předmětů/kursů metodologie výzkumu a předmětů/kursů k diplomové práci) je možné je zapisovat dle individuálních dispozic. Součástí bakalářské zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce nebo zpracování obo- 32 Místo předmětu SPP220 Thanatologie doporučujeme zapsat též jiný předmět/kurs, který se týká problematiky zdraví a nemoci, např. SPP214 Sociologie medicíny, SPP217 Zdraví a nemoc, SPP225 Gerontologie pro sociální pracovníky. 33 Obor Sociální politika a sociální práce je v akademickém roce 2002/2003 možné kombinovat s obory, které nabízí FSS MU Brno, kromě oborů Mezinárodní vztahy a evropská studia a Politologie. 117 rové práce a její přijetí katedrou34. Podmínkou účasti na bakalářské zkoušce je znalost jednoho neslovanského jazyka, která musí být doložena buďto certifikátem o státní základní jazykové zkoušce, nebo jejím katedrou uznaným ekvivalentem, nebo v případě angličtiny zkouškou z předmětu/ kursu „Anglický jazyk I pro neoborové studenty angličtiny“ (kód v ISMU: CJV01). Kombinované studium probíhá formou konzultací a samostudia. Konzultace jsou soustředěny zpravidla do tří konzultačních bloků v každém semestru. Tyto konzultační bloky jsou v případě potřeby (např. při výcviku dovedností nebo pro potřebu intenzívní komunikace s učitelem aj.) doplněny dalšími setkáními. Součástí studia je absolvování povinné praxe v sociální práci, která probíhá ve 4. a 5 semestru. Praxi v rozsahu 2 krát 160 hodin si studenti zajišťují sami. Podmínkou uznání praxe je absolvování supervizního semináře, který ji po dobu obou semestrů doprovází. Podmínky uznávání praxí jsou vymezeny zvláštním předpisem katedry SPSP. Standardní délka studia je osm semestrů. Za realizaci programu a řešení kolizních situací odpovídá a konzultace k sestavování studijních plánů poskytuje doc. PhDr. Libor Musil CSc. 1. ročník Podzimní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SPP314 Sociologie pro SPSP Szaló, Janků ZK 6 SPP311 Úvod do SPSP Musil ZP 2 SPP313 Teorie a metody sociální práce Navrátil ZK 6 Jarní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SPP312 Sociální politika Sirovátka, Rákoczyová ZK 6 SPP315 Metodologie vědy pro SPSP Žižlavský ZK 6 PSY707 Sociální psychologie Macek ZP 4 Organizační konzultace k praxím (SPP325, 332) Navrátil – – 2. ročník 34 Student si volí obor, na kterém píše bakalářskou diplomovou práci. Bakalářskou oborovou práci píše na druhém oboru. Komentář: 118 Podzimní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SOC707Metody výzkumu v sociologii35 Rabušic ZK 6 SPP322 Základy práva Kernová ZK 4 SPP333 Sociální patologie Skácelová ZK 3 Jarní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SPP321 Základy ekonomie Žižlavský ZK 4 SPP324 Sociální právo Kernová ZK 4 SPP325 Odborná praxe a supervize I – základní otázky36 Navrátil ZP 6 3. ročník Podzimní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SPP331 Filosofie a etika v sociální práci Nečasová ZP 4 SPP332 Odborná praxe a supervize II – případová sociální práce37 Nečasová ZP 6 Jarní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SPP334 Zdraví a nemoc Holčík ZK 4 SPP335 Sociální problematika menšin Vašečka ZK 4 35 Předmět SOC707 Metody výzkumu v sociologii je možno zapsat po absolvování předmětu SPP315 Metodologie vědy pro SPSP nebo SOC106 Metodologie sociálních věd. 36 Předmět SPP325 Odborná praxe a supervize I – základní otázky je možno zapsat po absolvování předmětu SPP313 Teorie a metody sociální práce, zpravidla ve 4. semestru studia. 37 Předmět SPP332 Odborná praxe a supervize II – případová sociální práce je možno zapsat po absolvování předmětu SPP325 Odborná praxe a supervize I – základní otázky. 119 4. ročník Podzimní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SPP341 Projektování institucí sociální práce Vašečka ZK 4 SPP380 Metodologický úvod diplomového semináře Musil ZP 5 SPP379 Seminář k závěrečné práci38 Musil ZP 4 38 Předmět Seminář k závěrečné práci zapisují studenti, kteří zahájili kombinované bakalářské studium SPSP v roce 2002/2003 nebo v letech následujících. (Viz poznámka 37.) 120 Jarní semestr Kód Název předmětu Vyučující Výstup K SPP381 Diplomový seminář39 Winkler ZP 240 SPP382 Diplomový seminář41 Musil ZP 242 SPP383 Diplomový seminář43 Navrátil ZP 244 SPP384 Diplomový seminář45 Sirovátka ZP 246 SPP385 Diplomový seminář47 Vašečka ZP 248 SPP386 Diplomový seminář49 Žižlavský ZP 250 SPP387 Diplomový seminář51 Nečasová ZP 252 SPP388 Diplomový seminář53 Kubalčíková ZP 254 SPP389 Diplomový seminář55 Skácelová ZP 256 SPP379 Seminář k závěrečné práci57 Musil ZP 4 39 Diplomový seminář je možno zapsat až po absolvování předmětu/kursu SPP380 Metodologický úvod diplomového semináře. 40 Student zapisuje kreditovou hodnotu předmětu. Diplomový seminář v souladu s ustanoveními Katalogu předmětů, která platila v době zahájení jeho studia. 41 Viz poznámka 38. 42 Viz poznámka 39. 43 Viz poznámka 38. 44 Viz poznámka 39. 45 Viz poznámka 38. 46 Viz poznámka 39. 47 Viz poznámka 38. 48 Viz poznámka 39. 49 Viz poznámka 38. 50 Viz poznámka 39. 51 Viz poznámka 38. 52 Viz poznámka 39. 53 Viz poznámka 38. 54 Viz poznámka 39. 55 Viz poznámka 38. 56 Viz poznámka 39. 57 Předmět Seminář k závěrečné práci zapisují studenti, kteří zahájili kombinované bakalářské studium SPSP v roce 2002/2003 nebo v letech následujících. (Viz poznámka 37.) 121 Magisterské navazující prezenční studium Jednooborové navazující magisterské studium oboru Sociální politika a sociální práce je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a udělením diplomu magistra sociální politiky a sociální práce. Uchazeč o studium v magisterském stupni musí být absolventem bakalářského stupně sociální politiky, sociální práce nebo jiného příbuzného oboru a musí vykonat přijímací zkoušku, jejíž podmínky stanovuje Katedra SPSP. Aby se mohl student přihlásit ke státní magisterské zkoušce, musí splnit tři podmínky: 1. získat předepsaný počet tzv. eurokreditů, 2. předložit k obhajobě diplomovou práci a 3. doložit absolvování státní nebo jiné jí odpovídající zkoušky z angličtiny. Na oboru SPSP je předepsaný počet 120 kreditů. Kredity se získávají absolvováním tří typů předepsaných předmětů: povinných (typ A), povinně volitelných (typ B) a volitelných (typ C). Z předepsaných 120 kreditů může student během studia získat 12 kreditů za předměty typu C. Z těchto 12 kreditů za předměty typu C může student během studia získat 2 kredity58 studiem předmětů cizího jazyka59. Katedra SPSP považuje předměty cizího jazyka za předměty typu C a jejich nabídku v katalogu předmětů předepsaných pro obor SPSP neuvádí. Součástí magisterské státní zkoušky je obhajoba diplomové práce. Podmínkou účasti u magisterské státní zkoušky je znalost angličtiny, která musí být doložena buďto certifikátem o státní základní jazykové zkoušce, nebo jejím katedrou uznaným ekvivalentem, nebo zkouškou z předmětu „Anglický jazyk I. pro neoborové studenty angličtiny“ (kód v ISMU: CJV01). Rozdílové předměty SPP408 Metodologie vědy pro SPSP, SPP410 Metody výzkumu v sociologii a SPP409 Statistická analýza dat se uznávají studentům, kteří analogické předměty (SPP118, SOC107 a SOC108, nebo jejich katalogem bakalářských předmětů/kursů výslovně uznané ekvivalenty) absolvovali během bakalářského studia SPSP na FSS MU. Rozdílové předměty SPP405 Úvod do SPSP, SPP406 Sociální politika a SPP407 Teorie a metody sociální práce se uznávají studentům, kteří analogické předměty (SPP101, SPP102 a SPP103) absolvovali během bakalářského studia SPSP na FSS MU, a studentům, kteří úspěšně absolvovali rozdílovou zkoušku. Tuto zkoušku mohou studenti složit v prvním týdnu podzimního semestru 2002. Obsah rozdílové zkoušky je dán náplní studia předmětů/kursů SPP101 Úvod do SPSP, SPP102 58 Za absolvování předmětu jazyka uznává FSS MU 1 kredit typu C. 59 Kredity typu C za jazykové předměty lze v magisterském studiu získat pouze absolvováním jiných jazykových předmětů než těch, za které student získal kredity v bakalářském studiu.. 122 Sociální politika a SPP103 Teorie a metody sociální práce. Forma rozdílovém zkoušky je test. Přesný termín a místo konání rozdílové zkoušky stanoví vedoucí Katedry SPSP nejpozději v den zahájení podzimního semestru 2002. Standardní délka studia je čtyři semestry. Za realizaci programu a řešení kolizních situací odpovídá a konzultace k sestavování studijních plánů poskytuje doc. PhDr. Libor Musil CSc. Podzimní semestr Povinné (kredity A) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP403 Makroekonomická východiska sociální politiky Žižlavský 1 1 ZK 8 Rozdílové předměty v podzimním semestru Studenti, kteří nesplnili výše uvedené podmínky uznání níže uvedených rozdílových předmětů/kursů podzimního semestru, musí tyto předměty absolvovat do konce čtvrtého semestru. Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP411 Rozdílová zkouška ze SPSP Musil 0 0 ZK 0 SPP405 Úvod do SPSP60 Musil 1 0 ZP 0 SPP408 Metodologie vědy pro SPSP61 Žižlavský 2 0 ZK 0 SPP409 Statistická analýza dat62 Rabušic, Mareš 2 1 ZK 0 Povinně volitelné (kredity B) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP501 Teorie pracovního trhu Sirovátka 1 1 ZK 12 SPP502 Soudobé systémy sociální politiky v Evropě Sirovátka 1 1 ZK 8 SPP503 Teorie sociálního státu Musil 2 0 ZK 12 60 Výuka předmětu SPP405 je společná s výukou předmětu SPP101. 61 Výuka předmětu SPP408 je společná s výukou předmětu SPP118. 62 Výuka předmětu SPP409 je společná s výukou předmětu SOC108. 123 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP505 Menšiny v ČR a ve střední Evropě Vašečka 1 1 ZK 8 SPP513 Implementace programů sociální politiky Winkler 1 1 ZK 12 SPP507 Stať – tvorba a publikace Musil 0 1 ZP 12 SPP514 Social Work and Society – Public Policy Drucker 1 1 ZP 14 SPP515 Social Work and Society – Community Drucker 1 1 ZP 14 SPP519 Seminář k diplomové práci63 Musil 0 1 ZP 12 SOC438 Nezaměstnanost jako sociální problém Mareš 1 1 ZK 12 SOC431 Kvalitativní interview64 Mareš 0 2 ZP 18 SOC455 Sociologie dětství Nosál 1 1 ZK 12 PSY409 Řízení lidských zdrojů Kostroň 1 1 ZK 5 ZUR402 Masová kultura, média a společnostVolek 1 1 ZK 12 Jarní semestr Povinné (kredity A) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP401 Lokální sociální politika Vašečka 1 1 ZK 8 SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu65 Sirovátka 1 1 ZK 12 SPP404 Ekonomika sociálního státu66 Sirovátka, Žiž- lavský 1 1 ZK 12 63 Tento předmět studenti zapisují v semestru, kdy chtějí odevzdat diplomovou práci. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání práce v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním. 64 Předmět má omezenou kapacitu, přednost mají studenti sociologie. 65 Možno zapsat po absolvování SPP403 Makroekonomická východiska SP. Pro absolventy předmětu SPP108 Základy ekonomie, případně jeho starších ekvivalentů, jejichž uznání posuzuje učitel SPP108, tato podmínka neplatí. 66 Možno zapsat až po absolvování kurzu SPP403 Makroekonomická východiska SP. 124 Rozdílové předměty v jarním semestru Studenti, kteří nesplnili výše uvedené podmínky uznání níže uvedených rozdílových předmětů/kursů jarního semestru, musí tyto předměty absolvovat do konce čtvrtého semestru. Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP406 Sociální politika67 Sirovátka 1 1 ZK 0 SPP407 Teorie a metody sociální práce68 Navrátil 1 1 ZK 0 SPP410 Metody výzkumu v sociologii69 70 Rabušic 1 1 ZK 0 Povinně volitelné (kredity B) Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP504 Projektování institucí sociální práceVašečka 1 1 ZP 4 SPP506 Sociální politika zemí střední Evropy Vašečka 1 1 ZK 8 SPP508 Kriminologie, penologie Mezník 1 1 ZK 6 SPP511 Výzkumný seminář71 Sirovátka – – ZP 8 SPP512 Organizace a kultura sociálních služeb Musil 1 1 ZP 10 SPP519 Seminář k diplomové práci72 Musil 0 1 ZP 12 SPP517 NGO management Maypole 1 2 ZP 14 SPP518 Treatment of Substance Abuse Maypole 1 2 ZP 14 SPP516 Social Issues and Social Policy in EU Wilton 6+8 73 2x274 ZK75 14 67 Výuka předmětu SPP406 je společná s výukou předmětu SPP102. 68 Výuka předmětu SPP407 je společná s výukou předmětu SPP103. 69 Je možno zapsat až po absolvování kurzu SPP118 Metodologie vědy pro SPSP. 70 Výuka předmětu SPP410 je společná s výukou předmětu SOC107. 71 Probíhá na Institutu pro sociální otázky FSS a na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí formou individuálního výzkumného úkolu. 72 Tento předmět studenti zapisují v semestru, kdy chtějí odevzdat diplomovou práci. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání práce v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním. 73 Výuka bude organizována blokově během tří prvních týdnů dubna 2003. 1. blok přednášek bude 1. týden v úterý odpoledne (4 hodiny) a ve středu (2 hodiny skupina 125 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC404 Sociologie nerovnosti a chudoby Mareš 1 1 ZK 12 SOC434 Analýza dat – multivariační statistické metody Mareš, Rabu- šic 0 2 ZP 12 PSB_81 Forenzní psychologie Mezník 1 1 K 3 HEN429 Hodnotová řešení ekologické krize Librová 1 1 ZK 8 HEN430 Environmentální etika Dražilová 1 1 ZP 7 Doporučený plán pro magisterské presenční studium SPSP – základní: varianta pro studenty, kteří nesplňují podmínky pro uznání rozdílových před- mětů/kursů: semestr magisterské předměty rozdílové předměty 1. 32 K SPP403 Makroekono- mická východiska sociální politiky (8 K) SPP507 Stať – tvorba a publikace (12 K) SPP513 Implementace programů soc. pol. (12 K) SPP408 Metodologie vědy pro SPSP (0 K) SPP405 Úvod do SPSP (0 K) 2. 30 K SPP401 Lokální sociální politika (8 K) SPP404 Ekonomika soc. státu (12 K) SPP512 OKSS (10 K) SPP406 Sociální politika (0 K) SPP407 Teorie a metody sociální práce (0 K) 3. 28 K SPP502 Soudobé systémy soc. pol. v Evropě (8 K) SPP503 Teorie soc. státu (12 K) SPP505 Menšiny v ČR a ve stř. Evropě (8 K) SPP409Statistická analýza dat (0 K) A a 2 hodiny skupina B). 2. blok přednášek bude 2. týden v úterý odpoledne (4 hodiny) a v pátek dopoledne (4 hodiny). 74 Výuka bude organizována blokově během tří prvních týdnů dubna 2003. „Workshop“ bude 1. týden v pátek dopoledne (2 hodiny skupina A, 2 hodiny skupina B). Seminář bude 2. týden ve středu odpoledne (2 hodiny skupina A, 2 hodiny skupina B). 75 Výuka bude organizována blokově během tří prvních týdnů dubna 2003. Zkouška se koná v úterý 3. týden odpoledne. 126 4. 36 K SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu (12 K) SPP519 Seminář k diplomové práci (12 K) S0C404 (12 K) SPP410 Metody výzkumu v sociologii (0 K) varianta pro studenty, kteří splňují podmínky pro uznání rozdílových předmětů/kursů SPP405, 406, 407: semestr magisterské předměty rozdílové předměty 1. 32 K SPP403 Makroekono- mická východiska sociální politiky (8 K) SPP507 Stať – tvorba a publikace (12 K) SPP513 Implementace programů soc. pol. (12 K) SPP408 Metodologie vědy pro SPSP (0 K) 2. 42 K SPP401 Lokální sociální politika (8 K) SPP404 Ekonomika soc. státu (12 K) SPP512 OKSS (10 K) S0C404 (12 K) SPP410 Metody výzkumu v sociologii (0 K) 3. 28 K SPP502 Soudobé systémy soc. pol. v Evropě (8 K) SPP503 Teorie soc. státu (12 K) SPP505 Menšiny v ČR a ve stř. Evropě (8 K) SPP409 Statistická analýza dat (0 K) 4. 24 K SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu (12 K) SPP519 Seminář k diplomové práci (12 K) varianta pro studenty, kteří splňují podmínky pro uznání rozdílových předmětů/kursů SPP405, 406, 407, 408,409,410: 1. 40 K SPP403 Makroekonomická východiska sociální politiky (8 K) SPP507 Stať – tvorba a publikace (12 K) SPP513 Implementace programů soc. politiky (12 K) SPP505 Menšiny v ČR a ve střední Evropě (8 K) 127 2. 42 K SPP401 Lokální sociální politika (8EK) SPP404 Ekonomika soc. státu (12 K) SPP512 OKSS (10 K) SOC404 (12K) 3. 20 K SPP502 Soudobé systémy soc. pol. v Evropě (8 K) SPP503 Teorie soc. státu (12K) 4. 24 K SPP402 Politika zaměstnanosti a prac. trhu (12 K) SPP519 Seminář k diplomové práci (12 K) Doporučený plán pro magisterské presenční studium SPSP, zaměření na problematiku pracovního trhu: semestr magisterské předměty rozdílové předměty 1. 32 K SPP403 Makroekono- mická východiska sociální politiky (8 K) A SPP507 Stať – tvorba a publikace (12 K) SPP 501 Teorie pracovního trhu (12 K) SPP408 Metodologie vědy pro SPSP (0 K) SPP405 Úvod do SPSP (0EK) 2. 32 K SPP401 Lokální sociální politika (8 K) A SPP404 Ekonomika soc. státu (12 K) A SPP 513 IPSP nebo SPP 512 OKSS (12 K) SPP406 Sociální politika (0 K) SPP407 Teorie a metody sociální práce (0EK) 3. 25 K SPP502 Soudobé systémy soc. pol. v Evropě (8 K) PSY409 ŘLZ (5 K) SOC 438 Nezaměstnano st jako sociální problém (12 K) SPP409Statistická analýza dat (0 K) SPP410 Metody výzkumu v sociologii (0 K) 4. 36 K SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu (12 K) A SPP519 Seminář k diplomové práci (12 K) S0C404 Sociologie nerovnosti a chudoby (12 K) 128 Doporučený plán pro magisterské presenční studium SPSP, zaměření na problematiku organizace služeb sociální práce: 1. 36 K SPP403 Makroekonomická východiska sociální politiky (8 K) SPP507 Stať – tvorba a publikace (12 K) SPP513 Implementace programů soc. politiky (12 K) SPP504 Projektování služeb sociální práce (4 K) 2. 30 K SPP401 Lokální sociální politika (8 K) SPP404 Ekonomika soc. státu (12 K) SPP512 OKSS (10 K) 3. 31 K SPP502 Soudobé systémy soc. pol. v Evropě (8 K) PSY409 Řízení lidských zdrojů (5 K) SOC431 Kvalitativní interview (18 K) 4. 24 K SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu (12 K) SPP519 Seminář k diplomové práci (12 K) Magisterské navazující studium, kombinovaná forma Magisterské navazující kombinované studium Sociální politiky a sociální práce se zaměřením na personální řízení je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a udělením diplomu magistra sociální politiky a sociální práce se zaměřením na personální řízení. Aby se mohl student přihlásit k státní magisterské zkoušce, musí během studia splnit tři podmínky: 1. získat předepsaný počet tzv. eurokreditů, 2. předložit k obhajobě diplomovou práci a 3. doložit absolvování státní nebo jiné jí odpovídající zkoušky z angličtiny. Na oboru SPSP je předepsaný počet 120 kreditů. Kredity se získávají absolvováním předepsaných předmětů/kursů. Součástí magisterské státní zkoušky je obhajoba diplomové práce. Podmínkou účasti u magisterské státní zkoušky je znalost angličtiny, která musí být doložena buďto certifikátem o státní základní jazykové zkoušce, nebo jejím katedrou uznaným ekvivalentem, nebo zkouškou z předmětu „Anglický jazyk I. pro neoborové studenty angličtiny“ (kód v ISMU: CJV01). Rozdílové předměty SPP615 Metodologie vědy pro SPSP, SPP619 Metody výzkumu v sociologii, SPP617 Sociální politika a SPP616 Teorie a metody sociální práce a SPP618 Základy ekonomie se uznávají studentům, kteří analogické předměty (SPP118, SOC107, SPP102, SPP103, SPP108 nebo jejich katalogem bakalář- 129 ských předmětů výslovně uznané ekvivalenty) absolvovali během bakalářského studia SPSP na FSS MU. Za realizaci programu a řešení kolizních situací odpovídá a konzultace k sestavování studijních plánů poskytuje doc. PhDr. Tomáš Sirovátka CSc. Standardní délka studia je koncipována na šest semestrů. Rozdílové předměty/kurzy Studenti, kteří nesplnili výše uvedené podmínky uznání níže uvedených rozdílových předmětů/kursů, musí tyto předměty absolvovat do konce čtvrtého se- mestru. Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výstup K SPP616 Teorie a metody sociální práce Navrátil 1. semestr ZK 0 SPP615 Metodologie vědy pro SPSP Žižlavský 2. semestr ZK 0 SPP617 Sociální politika Sirovátka, Rákoczyová 2. semestr ZK 0 SPP619 Metody výzkumu v sociologii76 77 Rabušic 3. semestr ZK 0 SPP618 Základy ekonomie Žižlavský 4. semestr ZK 0 Studentům se doporučuje postupovat podle dále uvedeného studijního plánu (v blocích: nejprve blok I, poté blok II a III), pořadí předmětů/kursů však není závazné a není-li určeno jinak (například předmětů/kursů metodologie výzkumu a předmětů/kursů k diplomové práci) je možné je zapisovat dle individuálních dispozic. Blok I Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výstup K SPP611 Teorie řízení a management Blažek P ZK 12 SPP612 Personální analýza, plánování a strategie Lubasová P ZK 12 SPP614 Základy práva, pracovní právo a právo kolektivního vyjednávání Kernová J ZK 10 76 Předmět je možno zapsat až po absolvování předmětu SPP615 Metodologie vědy pro SPSP. 77 Výuka předmětu/kursu SPP619 je společná s výukou předmětu/kursu SOC707. 130 Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výstup K SPP621 Organizace a kultura sociálních služeb Musil J ZK 12 Blok II Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výstup K SPP613 Statistická analýza dat Burjanek P ZK 10 PSY711 Metody personální práce Kostroň, Hroník P ZK 10 PSY759 Řízení lidských zdrojů – učící se organizace Kostroň J ZK 12 SPP622 Etika v práci s lidmi Nečasová J ZK 10 SPP680 Metodologický úvod diplomového semináře Musil J ZP 10 Blok III Kód Název předmětu Vyučující Semestr Výstup K SPP623 Teorie a politika pracovního trhu Sirovátka P ZK 12 SPP681 Diplomový seminář Winkler P ZP 6 SPP682 Diplomový seminář Musil P ZP 6 SPP683 Diplomový seminář Navrátil P ZP 6 SPP684 Diplomový seminář Sirovátka P ZP 6 SPP685 Diplomový seminář Vašečka P ZP 6 SPP686 Diplomový seminář Žižlavský P ZP 6 SPP687 Diplomový seminář Nečasová P ZP 6 SPP688 Diplomový seminář Kubalčíková P ZP 6 SPP689 Diplomový seminář Skácelová P ZP 6 SPP679 Seminář k diplomové práci Musil J/P78 ZP 6 78 Tento předmět studenti zapisují v semestru, kdy chtějí odevzdat diplomovou práci. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání práce v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním. 131 Doktorské studium, prezenční a kombinovaná forma Doktorské studium oboru sociální politika s sociální práce je tříleté s možností prodloužení v odůvodněných případech, mezi než patří volba jeho kombinované formy, nejdéle však na dobu sedmi let. V průběhu studia vypracovávají studenti pod vedením školitele doktorskou – disertační práci. Během prvního roku studia studenti vypracovávají teoretická východiska (konceptualizaci) své disertační práce. První verzi těchto teoretických východisek předkládají na konci prvého roku studia (v září) a na počátku třetího roku studia (do listopadu) je nabízejí k publikaci ve formě stati. Během druhého roku studia studenti vypracovávají projekt (teoretického nebo empirického) výzkumu a shromažďují potřebné empirické nebo teoretické podklady pro vypracování disertační práce. Na konci druhého roku studia studenti předkládají projekt výzkumu a zprávu o jeho realizaci a plán publikování výsledků svého bádání. Třetí rok studia věnují studenti publikaci výsledků svého bádání a dokončení své disertační práce. Tu předkládají na závěr studia, zpravidla na konci jeho třetího roku. V průběhu studia navštěvují studenti v souladu s níže uvedeným programem výuky semináře (jeden předmět/kurs sestává z jednoho nebo dvou seminářů – viz program). Seminář sestává, ze čtyř společných konzultací (jedné organizační a tří pracovních). Seminář k disertační práci, který si studenti zapisují v prvním semestru svého studia, je ukončen zápočtem. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání teoretického a metodického zdůvodnění cíle (výzkumné otázky) disertační práce a klíčových kroků postupu při hledání odpovědi na výzkumnou otázku. Student zdůvodnění cíle své práce předkládá týden před ukončením zkouškového období prvního semestru svého studia na příslušném formuláři. Zdůvodnění schvaluje školitel a eviduje oborová rada. Semináře z Teorie sociální politiky, Teorie sociální práce a Metod výzkumu v sociální politice a sociální práci jsou uzavírány zápočtem, celé předměty zkouškou. Podmínky udělení zápočtů a složení zkoušek vymezuje/í učitel/é semináře, respektive předmětu. Na počátku druhého semestru každého předmětu je student povinen předložit první verzi všech (zpravidla dvou) písemných zadání, která má v daném předmětu vypracovat. Součástí doktorského studia je i složení zkoušky z jazyka anglického a zkoušky z dalšího světového jazyka (může být uznána i zkouška dříve složená). Spolu s obhajobou disertační práce se koná závěrečná ústní zkouška z oboru Sociální politika a sociální práce. Za realizaci programu a řešení kolizních situací odpovídá a konzultace k sestavování studijních plánů poskytuje doc. PhDr. Libor Musil CSc. 132 Výuka v rámci doktorandského studia probíhá v tříletém cyklu. Nový výukový cyklus začíná v akademickém roce 2001/2002 Struktura studijního cyklu Semestr Období Název předmětu Název předmětu 1. P 2001 SPP004 Seminář k disertační práci 2. J 2002 SPP006 Teorie sociální politiky 1 SPP003 Metody výzkumu v SPSP 1 3. P 2002 SPP004 Seminář k disertační práci 4. J 2003 SPP005 Teorie sociální práce 1 SPP007 Metody výzkumu v SPSP 2 5. P 2003 SPP004 Seminář k disertační práci 6. J 2004 SPP001 Teorie sociální politiky 2 SPP002 Teorie sociální práce 2 V akademickém roce 2002/2003 budou probíhat tyto semináře: Kód Název kurzu Vyučující Semestr Výstup SPP004 Seminář k disertační práci školitelé P ZP SPP005 Teorie sociální práce 1 Musil, Navrátil J ZP SPP007 Metody výzkumu v SPSP 2 Sirovátka, Rabušic J ZP 133 SOCIOLOGIE Obor sociologie se studuje na Katedře sociologie jako bakalářské (prezenční i kombinované), magisterské (prezenční) a doktorské (prezenční i kombinované) studium. Studium je kreditní a předměty jsou v obou stupních rozděleny do dvou skupin. Povinné předměty jsou základem studovaného oboru a musejí být proto v průběhu studia absolvovány povinně všechny. Povinně volitelné předměty tvoří povinný blok z něhož si student/ka volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace nejméně takový počet, aby dosáhl/a požadovaného počtu kreditů. Volitelné předměty jsou předměty vypisované na fakultách nebo univerzitních ústavech nad rámec souboru předmětů obsažených v programu sociologie. Za předměty, které jsou nabízeny paralelně na více oborech, lze získat příslušné kredity jenom jedenkrát – lze je vykazovat pouze na jednom oboru (bez ohledu na to, zda je či byl druhý obor studován na FSS, na jiné fakultě MU nebo na jiné vysoké škole!. Studujícím kombinaci sociologie – sociální politika katedra uznává jako ekvivalent povinného předmětu SOC108 Metodologie vědy povinný předmět SPP118 Metodologie vědy pro SPSP (stačí absolvovat 1 z nich). Je-li absolvován kurs SPP118, pak chybějící kredity za povinný kurs budou nahrazeny stejným počtem kreditů za povinně volitelné předměty. Bakalářský studijní program Bakalářský stupeň trvá zpravidla 6 semestrů (5 semestrů je počítáno pro výuku, šestý semestr pro diplomový seminář/seminář k oborové práci a psaní bakalářské/oborové práce). Studium je organizováno jako kreditní. Pro první rok studia jsou vypsány povinné předměty, jejichž úspěšné absolvování je podmínkou zápisu do dalšího studia (postupová zkouška ). Aby se student/ka mohl/a přihlásit k bakalářské zkoušce, musí na oboru sociologie získat 90 kreditů. Z toho je 61 kreditů za povinné předměty (včetně 1 kreditu za „tělesnou výchovu“ a 29 kreditů za povinně volitelné předměty (5 kreditů lze přitom získat za diplomový seminář a napsání diplomové práce, respektive za seminář k oborové práci a napsání oborové práce). Záměnou povinně volitelných za volitelné předměty lze získat maximálně 5 kreditů (jsou v tom obsaženy i 2 kredity jež lze případně získat za 2 semestry jazykové přípravy). POZOR: Počínaje imatrikulačním ročníkem 2002-2003 musí být v bakalářském studiu absolvován 1 předmět vedený v angličtině (může jít i o kurs volitelný – kredity C). 134 Součástí státní bakalářské zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce (pokud si student zvolí sociologii jako obor diplomový), nebo odevzdání závěrečné práce (v případě, že sociologie je zvolena jako obor nediplomový). Požadavky na tyto práce a jejich obhajobu jsou určeny zvláštním předpisem. Podmínkou účasti u bakalářské zkoušky je také znalost jednoho cizího neslovanského jazyka, která bude doložena certifikátem o státní jazykové zkoušce, nebo o složení jejího, katedrou uznaného, ekvivalentu. Nabídka předmětů v podzimním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC101 Úvod do sociologie x C. Szaló 2 0 Zp 6 SOC104 Proseminář k úvodu do sociologie ax C. Szaló 0 2 Zp 6 SOC151 Výběrová šetření v sociologii ub A. Burjanek 1 1 ZK 6 SOC108 Statistická analýza dat b L. Rabušic 2 1 ZK 6 SOC152 Moderní sociologická teorie w J. Střítecký 2 0 ZK 6 a Součást předmětu SOC101 Úvod do sociologie (rozbor klíčových sociologických tex- tů). b Zápis je podmíněn absolvováním předmětu SOC106 Metodologie sociálních věd. x Tyto předměty jsou zkoušeny v rámci postupové zkoušky u Předmět je totožný s bývalým předmětem Výzkum veřejného mínění (došlo jen k jeho přejmenování). w Zápis je podmíněn absolvováním předmětu SOC105 Klasické sociologické teorie. Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC132 Sociologie rodiny I. Možný 1 1 ZK 9 SOC143 Sociologie bydlení a bytová politika A. Burjanek 1 1 ZK 6 SOC153 Sociologie sociální změny M. Tomášek 1 1 ZK 6 SOC170 Gender Studies I. – ženy I. Šmídová 0 2 Zp 6 SOC192 Sociologie manželských a partnerských vztahů g T. Katrňák 1 1 ZK 6 SOC200 Vize rozvoje ČR jako sociologický konstrukt M. Potůček 1 1 Zp 6 SOC190 Diplomový seminář d všichni učitelé 0 2 Zp 5 135 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC191 Seminář k závěrečné práci d všichni učitelé 0 2 Zp 5 SPP207 Sociální problematika menšin I. Vašečka 1 1 ZK 6 ZUR104 Úvod do komunikačních studií J. Volek 2 0 ZK 4 PSY169 Rasa, rasismus, sekty T. Dacík 2 0 ZK 3 POL185 Volební systémy J. Šedo 1 1 Zp 4 HEN565 Co je humanitni environmentalistika? H. Librová 1 0 ZK 6 d Semináře vedou všichni učitelé dle svých možností. Zapisují se do nich povinně studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou respektive závěrečnou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než 1 semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). g Zápis je podmíněn absolvováním předmětu SOC132 Sociologie rodiny Nabídka předmětů v jarním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC103 Obecná sociologická teorie z R. Marada, C. Szaló 2 0 Zp 6 SOC105 Klasické sociologické teorie x T. Katrňák 2 0 Zp 6 SOC107 Metody výzkumu v sociologii b L. Rabušic 1 1 ZK 6 SOC106 Metodologie sociálních věd I. Nosál 2 0 ZK 6 SOC109 Demografie x h A. Burjanek 1 1 Zp 6 z Zápis je podmíněn absolvováním předmětů SOC101 Úvod do sociologie, SOC104 Proseminář k úvodu do sociologie a SOC105 Klasické sociologické teorie. x Tyto kurzy jsou zkoušeny v rámci postupové zkoušky! b Zápis je podmíněn absolvováním předmětu SOC106 Metodologie sociálních věd. h Předmět je totožný s kursem dříve označeným jako SPP203 Demografie Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC133 Sociologie kultury C. Szaló 1 1 Zp 6 SOC137 Úvod do politické sociologie I. Nosál 1 1 ZK 6 SOC142 Sociologie města A. Burjanek 1 1 ZK 6 SOC139 Sociologie organizace a byrokracie I. Nosál 1 1 ZK 6 SOC172 Sociologie stratifikace a nerovnosti T. Katrňák 1 1 ZK 6 136 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC150 Úvod do sociální antropologie I. Kašparová 1 1 ZK 6 SOC171 Gender Studies II. – muži f I. Šmídová 0 2 Zp 6 SOC190 Diplomový seminář d všichni učitelé 0 2 Zp 5 SOC191 Seminář k závěrečné práci všichni učitelé 0 2 Zp 5 SPP102 Sociální politika T. Sirovátka 1 1 ZK 5 SPP214 Sociologie medicíny S. Bártlová 1 1 ZK 5 MVE102Evropská integrace P. Fiala, Pitrová, M. 1 1 Zk 6 f Zápis je podmíněn absolvováním předmětu SOC170 Gender Studies – ženy. d Semináře vedou všichni učitelé dle svých možností. Zapisují se do nich povinně studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou respektive závěrečnou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než 1 semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). Bakalářský studijní program, kombinovaná forma studia Kombinovaný bakalářský studijní program sociologie je dvouoborový. V tomto studiu se studuje převážně bez přímého kontaktu s učitelem, pracuje se samostatně se studijními materiály a pomůckami na základě metodických instrukcí předávaných v kontaktní dny. Informace nutné ke studiu jsou rozesílány nebo umisťovány na domovskou stránku Fakulty sociálních studií na Internetu (Informační systém MU – Osobní administrativa – Dokumenty). Studium klade na posluchače stejné nároky jako jeho denní prezenční forma. Jeho struktura je ovšem přizpůsobena charakteru studia. Kombinovaný studijní program nemá kreditní charakter, předměty ani jejich posloupnost při studiu není možné volit. Povinností studenta/studentky je průběžně studovat, absolvovat průběžné testy, účastnit se vypsaných kontaktních dnů (je to podmínka možnosti přihlásit se ke zkoušce z daného předmětu) a úspěšně složit předepsané zkoušky. Nabídka předmětů v podzimním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC701 Úvod do sociologie (I. ročník) C. Szaló 2 0 Zp 6 SOC705 Klasické sociologické teorie (I. ročník) T. Katrňák 2 0 Zp 6 Komentář: 137 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC751 Výběrová šetření v sociologii u (II. ročník) A. Burjanek 1 1 ZK 6 SOC708 Statistická analýza dat (II. ročník) P. Mareš 2 0 ZK 6 SOC707 Metody výzkumu v sociologii (III. ročník) L. Rabušic 2 0 ZK 6 SOC733 Sociologie kultury (III. ročník) C. Szaló 2 0 ZK 6 SOC736 Jak psát odborný text (IV. ročník) L. Rabušic 0 2 Zp 6 u Předmět je totožný s předmětem Výzkum veřejného mínění (došlo jen k jeho přejme- nování). Nabídka předmětů v jarním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC709 Demografie (I. ročník) h A. Burjanek 2 0 ZK 6 SOC706 Metodologie sociálních věd (I. ročník) I. Nosál 2 0 ZK 6 SOC703 Obecná sociologická teorie (II. ročník) C. Szaló, R. Marada 2 0 ZK 6 SOC772 Sociologie stratifikace a nerovnosti (II. ročník) T. Katrňák 2 0 ZK 6 SOC731 Veřejnost a občanská společnost (III. ročník) R. Marada 2 0 ZK 6 SOC732 Sociologie rodiny (III. ročník) I. Možný, T. Katrňák 2 0 ZK 6 SOC790 Diplomový seminář (IV. ročník) všichni učitelé 0 2 Zp 6 h Předmět je totožný s kursem dříve označeným jako SPP371 Demografie. Magisterský stupeň navazující na bakalářský studijní program Magisterský stupeň trvá zpravidla 4 semestry (poslední semestr se obvykle píše diplomová práce). Studium je organizováno jako kreditní. Jen ojediněle předpokládá zápis určitého předmětu absolvování předmětu jiného. Pak je nutno dodržet jejich posloupnost, jak je uvedena v příslušné poznámce katalogu předmětů. Aby se student/ka mohl/a přihlásit k bakalářské zkoušce, musí z oboru sociologie získat celkem 120 kreditů. Z toho 24 kreditů za povinné předměty 138 a 84 kreditů za povinně volitelné předměty (12 kreditů lze přitom získat za diplomový seminář a napsání diplomové práce) a 12 kreditů za volitelné předměty (jsou zde obsaženy i 2 kredity jež lze získat za 2 semestry jazykové přípravy). POZOR: Počínaje imatrikulačním ročníkem 2002-2003 musí být v magisterském studiu absolvován 1 kurs vedený v angličtině (může jít i o kurs volitelný – kredity C). Katedra uznává i kursy absolvované na Virtuálním institutu v Praze (dohoda se ročně obnovuje, bližší informace o uznávaných kursech budou po jejich vypsání umístěny do IS MU a najdete je též na www stránce http://vitrualni.institut.cz). Součástí státní magisterské zkoušky je obhajoba magisterské diplomové práce. Požadavky na tyto práce a jejich obhajobu jsou určeny zvláštním předpisem. Podmínkou účasti u magisterské zkoušky je, v obou formách magisterského studia, také znalost angličtiny, doložená certifikátem o státní jazykové zkoušce, nebo o složení jejího, katedrou uznaného, ekvivalentu. Nabídka předmětů v podzimním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC403 Teoretická sociologie 20. století R. Marada 1 1 ZK 12 Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC431 Kvalitativní sociologický výzkum P. Mareš 0 2 ZK 12 SOC438 Nezaměstnanost jako sociální problém P. Mareš 1 1 Zp 12 SOC441 Globalizace a konzumní kultura C. Szaló 1 1 ZK 12 SOC462 Sociální kontrola G. Šmausová 1 1 ZK 12 SOC453 Systémová teorie společnosti T. Katrňák 0 2 Zp 12 SOC455 Sociologie dětství I. Nosál 1 1 ZK 12 SOC465 Future of Europe B. van Steenbergen 1 1 ZK 12 SOC460 Problémy současného světa v současné sociologii M. Petrusek 1 1 ZK 12 SOC490 Diplomový seminář d všichni učitelé 0 2 Zp 12 SOC491 Seminář k magisterské závěrečné práci všichni učitelé 0 2 Zp 12 139 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SPP501 Teorie pracovního trhu T. Sirovátka 1 1 ZK 12 SPP502 Soudobé systémy sociální politiky v Evropě T. Sirovátka 1 1 ZK 8 SPP503 Teorie sociálního státu L. Musil 2 0 ZK 12 SPP505 Menšiny v ČR a ve střední Evropě I. Vašečka 1 1 ZK 8 ZUR409 Televize a její publikum v každodenní perspektivě J. Volek 0 2 ZK 12 PSY409 Řízení lidských zdrojů L. Kostroň 1 1 ZK 4 POL402 Analýza české politiky M. Mareš 0 2 Zp 9 d Semináře vedou všichni učitelé dle svých možností. Zapisují se do nich povinně studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou respektive závěrečnou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než 1 semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obhajoby). Nabídka předmětů v jarním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC404 Sociologie chudoby P. Mareš 2 0 ZK 12 Povinně volitelné předměty Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC436 Populační stárnutí a společnost L. Rabušic 1 1 ZK 12 SOC434 Analýza dat – multivariační statistické metody P. Mareš, L. Rabušic 0 2 Zp 12 SOC454 Konfliktualistická teorie společnosti T. Katrňák 0 2 Zp 12 SOC456 Výzkum politické kultury I. Nosál 1 1 ZK 12 SOC461 Jak pracovat s kvalitativními daty Z. Konopásek 1 1 ZK 12 SOC463 Negotiating Capitalism in Central Europe M. Vörös 1 1 ZK 12 SOC464 Biografie a instituce (Virtuální institut) Z. Konopásek 0 2 ZK 6 SOC490 Diplomový seminář d všichni učitelé 0 2 Zp 12 140 Kód Název předmětu Vyučující P S Výst. Kr SOC491 Seminář k magisterské závěrečné práci všichni učitelé 0 2 Zp 12 SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu n T. Sirovátka 1 1 ZK 12 POL435 Filosofie sociálních věd P. Barša 0 2 Zp 9 SPP508 Kriminologie, penologie J. Mezník 1 1 ZK 6 ZUR402 Kritické teorie masových médií: Masová kultura, média a společnost J. Volek 1 1 ZK 12 ZUR410 Teorie masové komunikace: historické proměny výzkumu masmediálních účinků J. Volek 2 0 ZK 12 PSY447 Psychologie v podnikání a reklamě T. Sedláček 1 1 Zp 4 HEN554 Environmentální ideologie a všední den L. Musil 1 1 Zp 7 d Semináře vedou všichni učitelé dle svých možností. Zapisují se do nich povinně studenti, kteří chtějí v daném semestru předložit diplomovou respektive závěrečnou práci. Za seminář lze získat kredity pouze jednou (i když je navštěvován déle než 1 semestr; kredity se započítávají po převzetí práce katedrou k obhajobě, bez ohledu na výsledek její obha- joby). n Požadavkem pro zápis do předmětu je absolvování předmětu SPP501 Teorie pracovního trhu. Doktorský studijní program V průběhu studia vypracovávají studenti pod vedením školitele doktorskou práci, jejíž základní strukturu a rešerši literatury předkládají v průběhu prvého roku studia, vybranou kapitolu předkládají v průběhu druhého roku a celou práci obhajují před komisí na závěr studia. Spolu s obhajobou se koná závěrečná ústní zkouška z oboru sociologie. V průběhu studia navštěvují studenti jednou měsíčně rozepsané semináře. Součástí doktorského studia je i složení zkoušky z jazyka anglického a zkoušky z dalšího světového jazyka (může být uznána i zkouška dříve složená). Ti studenti, kteří neabsolvovali v bakalářském a magisterském stupni zkoušku ze statistické analýzy dat (program SPSS) na FSS nebo v rozsahu ekvivalentním, složí zkoušku z tohoto předmětu rovněž do konce druhého roku studia. Více informací k povinnostem studia v DSP (ale i k přijímacímu řízení do DSP) najdete ve „Studijním a zkušebním řádu MU (zavěšeny na www stránkách MU a na www stránkách FSS) a v „Pravidlech doktorského studia sociologie na FSS“ (zavěšeny na www stránkách katedry). I v DSP platí povinnost zápisu 141 předmětů v „Informačním systému Masarykovy univerzity (IS MU)! Nabídka předmětů v podzimním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující Výstup Kr SOC910 Seminář k disertační práci i G. Šmausová Zp 12 SOC912 Vybrané texty z obecné sociologie II G. Šmausová ZK 12 SOC913 Metodologický seminář P. Mareš Zp 12 SOC914 TOS j – Mládež, děti, rodina I. Možný Zp 12 SOC915 TOS j – Občanská společnost a veřejnost m R. Marada, C. Szaló Zp 12 SOC900 Teoretická sociologie I k R. Marada, C. Szaló Zp 12 SOC902 Statistická analýza dat l P. Mareš, L. Rabušic Zp 12 i Seminář k disertační práci si studenti zapisují v průběhu prvních 3 let každý semestr. j Tématicky orientovaný seminář (studenti si v průběhu studia zapisují jeden z tématických seminářů dle vlastní ho výběru, blízký tématu jejich disertační práce). k Předmět si zapisují absolventi nesociologických oborů v prvním semestru studia. l Předmět si zapisují i absolventi sociologie, kteří nemohou prokázat zkoušku či zápočet ze Statistické analýzy dat z bakalářského či magisterského stupně. Optimální je zapisovat tento předmět v druhém roce studia. m V tomto semestru je kurs přednostně zaměřen na otázky sociální změny a institucionální diferenciace. Nabídka předmětů v jarním semestru Povinné předměty Kód Název předmětu Vyučující Výstup Kr SOC910 Seminář k disertační práci G. Šmausová Zp 12 SOC911 Vybrané texty z obecné sociologie I G. Šmausová Zp 12 SOC916TOS j – Etnika a minoritní skupiny C. Szaló Zp 12 SOC917TOS j – Marginalizace a marginalizované skupiny P. Mareš Zp 12 SOC901Teoretická sociologie II k R. Marada, C. Szaló ZK 12 i Seminář k disertační práci si studenti zapisují v průběhu prvních 3 let každý semestr. 142 j Tématicky orientovaný seminář (studenti si v průběhu studia zapisují jeden z tématických seminářů dle vlastní ho výběru, blízký tématu jejich disertační práce). k Předmět si zapisují absolventi nesociologických oborů v prvním semestru studia (blíže v Pravidlech studia v DSP sociologie na www stránkách katedry). Doporučený studijní plán (rozpis předmětů) Bakalářské studium (celkem 90 kreditů) 1. SEMESTR 12 kreditů SOC101 Úvod do sociologie (6 kreditů) SOC104 Proseminář k úvodu do sociologie (6 kreditů) 2. SEMESTR 18 kreditů SOC106 Metodologie sociálních věd (6 kreditů) SOC105 Klasické sociologické teorie (6 kreditů) SOC109 Demografie (6 kreditů) 3. SEMESTR 18 kreditů SOC151 Výběrová šetření v sociologii (6 kreditů) SOC108 Statistická analýza dat (6 kreditů) SOC153 Moderní sociologická teorie (6 kreditů) 4. SEMESTR 18 kreditů SOC107 Metody výzkumu v sociologii (6 kreditů) SOC103 Obecná sociologická teorie (6 kreditů) Povinně volitelný předmět (6 kreditů) 5. SEMESTR 18 kreditů Povinně volitelný předmět (6 kreditů) Povinně volitelný předmět (6 kreditů) Volitelný předmět (5 kreditů) 6. SEMESTR 5 kreditů Psaní diplomové práce: diplomový seminář/seminář k oborové práci a diplomová práce/oborová práce (5 kreditů) – ti, kdo odevzdání práce odloží si musí dát pozor na ustanovení článku 12 „Studijního a zkušebního řádu MU“ o zápisech do semestrů!!! Magisterské studium (celkem 120 kreditů) 1. SEMESTR 36 kreditů Povinný předmět (12 kreditů) Povinně volitelný předmět (12 kreditů) Povinně volitelný předmět (12 kreditů) 2. SEMESTR 36 kreditů Povinný předmět (12 kreditů) Povinně volitelný předmět (12 kreditů) Povinně volitelný předmět (12 kreditů) 3. SEMESTR 36 kreditů Povinně volitelný před- mět (12 kreditů) Povinně volitelný předmět (12 kreditů) Volitelný předmět (12 kreditů) 143 4. SEMESTR 36 kreditů Psaní diplomové práce: diplomový seminář/seminář k oborové práci a diplomová práce/oborová práce (12 kreditů) – ti, kdo odevzdání práce odloží si musí dát pozor na ustanovení článku 12 „Studijního a zkušebního řádu MU“ o zápisech do semestrů!!! Doktorský studijní program 1. SEMESTR SOC910 Seminář k disertační práci SOC913 Metodologický seminář SOC900 Teoretická sociologie I o 2. SEMESTR SOC910 Seminář k disertační práci SOC911 Texty z obecné sociologie I SOC901 Teoretická sociologie IIo 3. SEMESTR SOC910 Seminář k disertační práci SOC911 Texty z obecné sociologie II 902 Statistická analýza dat p 4. SEMESTR SOC910 Seminář k disertační práci SOC914 Vybraný tématicky orientovaný seminářq 5. SEMESTR SOC910 Seminář k disertační práci 6. SEMESTR SOC910 Seminář k disertační práci o Předmět si zapisují absolventi nesociologických oborů v prvním a druhém semestru studia (blíže v Pravidlech studia v DSP sociologie). p Předmět si zapisují i absolventi sociologie, kteří nemohou prokázat zkoušku či zápočet ze Statistické analýzy dat z bakalářského či magisterského stupně. Optimální je zapisovat tento předmět v druhém roce studia. q Tématické semináře relevantní výzkumným záměrům oboru a odpovídající rozpisu požadované literatury k státní závěrečné zkoušce se vypisují každý semestr. Studenti absolvují jeden z nich, vlastního výběru Postupová zkouška Organizace postupových zkoušek z oboru SOCIOLOGIE pro imatrikulační ročník 2002: KURSY ZAKONČENÉ POSTUPOVOU ZKOUŠKOU: – Úvod do sociologie (zimní semestr) – Klasické sociologické teorie (jarní semestr) – Demografie (jarní semestr) 144 Výše uvedené předměty – vypsané v prvním ročníku studia sociologie na FSS jako povinné – jsou zakončeny postupovými zkouškami, tj. všechny musí být úspěšně zakončeny na konci prvního roku (neboli druhého semestru) studia. Kursy pokrývající základy teoretického sociologického myšlení – tj. Úvod do sociologie a Klasické sociologické teorie – jsou přitom zakončeny jednou soubornou postupovou zkouškou. Termíny postupových zkoušek budou určeny v průběhu daného semestru, vždy do konce dubna (nebo nejméně jeden měsíc předem). Podmínkou účasti u všech postupových zkoušek je získání zápočtu z jednotlivých postupových kursů a pro soubornou postupovou zkoušku také zápočet z Prosemináře k úvodu do sociologie. Rozhodující pro složení postupové zkoušky je dosažení dostatečného počtu bodů z jednotlivých písemných testů: tj. jak u souborné postupové zkoušky, tak i u každé ze samostatných postupových zkoušek. Součástí souborné postupové zkoušky jsou i zápočtové testy z Úvodu do sociologie a Klasických sociologických teorií, které se píší v průběhu příslušných semestrů (popř. během zimního zkouškového období). Body získané z těchto dvou testů se započítávají podle zvláštního klíče do celkového počtu bodů získaných při testu z první souborné postupové zkoušky. Oba zápočtové testy jsou rozvržené na max. počet 30 bodů. Do konečného součtu bodů za postupovou zkoušku je z takto získaných bodů možno dohromady připsat 0 až 60 bodů. Samotná postupová zkouška umožňuje získat maximálně po 30 bodech z každého předepsaného kursu – tj. celkově 60 bodů. Společně s body za zápočtové testy je to tedy 120 bodů maximálně. Minimální celkový počet získaných bodů pro složení souborné postupové zkoušky je 80 za obě části zkoušky – s tím, že od každého kursu je třeba získat minimálně 30 bodů (tj. včetně zápočtových testů). Zkouška z Demografie se skládá samostatně. Má formu písemného testu, v němž je nezbytné dosáhnout 60 procent správných odpovědí. Přístup ke zkoušce je podmíněn přijetím seminární práce vyučujícím. Termín odevzdání seminární práce je do konce semestru. 145 Studijní a zkušební řád pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů Část první Obecná ustanovení Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Studijní a zkušební řád pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů (dále jen „řád“) stanoví pravidla studia v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných fakultami Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „programy“). Tato pravidla platí obdobně i pro studium v programech, které se neuskutečňují na fakultách. (2) Řád vychází zejména ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a Statutu Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „statut“). Článek 2 Základní ustanovení (1) Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v programu odpovídá na fakultě děkan nebo jím určený proděkan se zaměstnanci příslušného pracoviště děkanátu, na úrovni Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „MU“) rektor nebo jím určený prorektor se zaměstnanci příslušného pracoviště rektorátu. (2) Informace, jejichž zveřejnění ukládá tento řád, jsou zveřejňovány pro- střednictvím a) úředních desek MU nebo úředních desek fakult MU, b) Informačního systému MU (dále jen „IS MU“), c) studijních katalogů fakult podle čl. 4, d) institucionálních WWW-stránek MU a fakult. (3) Informace, jejichž zveřejnění tento řád ukládá, se zveřejňují prostřednictvím IS MU, nestanoví-li tento řád jinak. 146 Článek 3 Časové rozvržení výuky (1) Akademický rok trvá dvanáct měsíců a člení se na podzimní a jarní semestr; začátek akademického roku stanoví rektor. (2) Semestr zahrnuje nejméně jeden týden období stanoveného pro zápis, nejméně dvanáct a nejvýše patnáct týdnů výuky a nejméně šest týdnů zkouškového období. Zbývající část semestru tvoří období prázdnin. (3) Časové rozvržení akademického roku je dáno jeho harmonogramem, který každoročně stanoví rektor po dohodě s děkany tak, že výuka v semestru je zahájena na všech fakultách vždy k témuž datu a dostatečně dlouhé zkouškové období probíhá současně na všech fakultách. Článek 4 Programy (1) Programy akreditované na MU se člení na studijní obory (dále jen „obory“). Obory se mohou členit na studijní směry (dále jen „směry“). Programy se uskutečňují zpravidla na fakultách. (2) Seznam programů akreditovaných na MU s členěním na obory, včetně fakult, které je uskutečňují, je uveden v příloze č. 3 statutu. (3) Součásti programu podle § 44 odst. 2 zákona se zveřejňují v plném znění na WWW- stránkách MU a fakult. (4) Nejpozději ke dni 31. května zveřejní MU a každá z jejích fakult Studijní katalog pro příští akademický rok. Katalog fakulty obsahuje především a) úplné znění řádu a všech navazujících předpisů fakulty, b) harmonogram akademického roku pro fakultu, c) pravidla pro sestavování studijních plánů v každém z programů, oborů a jejich směrů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni studenti, d) seznam studijních předmětů (dále jen „předmět“), předmětových bloků a etap studia v každém z programů, oborů a jejich směrů, včetně kreditové hodnoty (čl. 6 odst. 1) a předepsaných forem ukončení, e) doporučené studijní plány pro každý program, obor a směr, představující návrh semestrálního rozpisu studia v průběhu standardní doby, f) seznamy osob, které na fakultě odpovídají za korektní obsahovou i formální realizaci každého programu, řešení kolizních situací v termínech souvisejících se studiem v programu, osoby zodpovědné za koordinaci vypisování zkouškových termínů a jména studijních poradců asistujících studentům v případě potřeby při sestavování studijních plánů. 147 Článek 5 Meziuniverzitní a mezifakultní studium (1) Meziuniverzitním studiem se rozumí studium b) v programu akreditovaném na MU, na jehož uskutečňování se podílejí i jiné právnické osoby, které jsou uvedeny v rozhodnutí o akreditaci s MU, c) v programu akreditovaném na jiné vysoké škole, na jehož uskutečňování se podílí MU. (2) Vztahy mezi MU a právnickou osobou uvedenou v odstavci 1 upravuje dohoda, která musí být v souladu se zákonem, ostatními zvláštními právními předpisy a vnitřními předpisy MU. (3) V případě uskutečňování programu dvěma nebo více fakultami MU upravuje jejich vzájemné vztahy při uskutečňování tohoto programu dohoda uzavřená mezi těmito fakultami. Část druhá Studium Hlava I Organizace a evidence studia Článek 6 Kreditový systém (1) Plnění požadavků programů a jejich oborů se eviduje prostřednictvím kreditového systému založeného na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále jen „ECTS“). (2) Základní jednotkou studia v programu je předmět. Objem studijní aktivity nutné k absolvování předmětu se vyjadřuje přiděleným počtem kreditů (dále jen „kreditová hodnota“). (3) Kreditová hodnota každého předmětu, respektive bloku předmětů, respektive etapy studia se stanoví v souladu se zásadami ECTS podle vnitřního předpisu fakulty, která uskutečňuje příslušný program nebo na níž je předmět z volné nabídky mimo povinné nebo povinně volitelné součásti programu vypisován. Způsob určování kreditových hodnot je zpravidla stanoven vnitřním předpisem fakulty. (4) Podmínkou absolvování studia v každém programu, oboru nebo směru je získání kreditů za absolvování předmětů v předepsané skladbě, v celkové hodnotě představující alespoň minimální kreditovou hodnotu studia, která činí třiceti- 148 násobek standardní doby studia v programu vyjádřené v semestrech. U programu, který je kombinací více oborů, se minimální kreditová hodnota studia stanoví jako vážený průměr hodnot vypočtených pro každý obor. Váha hodnoty vypočtené pro obor je dána doporučeným počtem kreditů, jímž je obor v kombinaci zastoupen, nebo je stanovena programem. (5) Student získává kredity absolvováním předmětů zapsaných v jednotlivých semestrech studia v programu nebo absolvováním předmětů ve studiu v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaného na MU a obsahově i kreditovou hodnotou shodných s předměty jinak uskutečňovanými v rámci programů, pokud tyto kredity byly získány před přijetím studenta do příslušného programu. Získané kredity se započtou ve prospěch všech současně studovaných programů nebo oborů. Článek 7 Evidence studia (1) Průběh studia každého studenta MU zapsaného v programu je zaznamenáván ve studijní evidenci vedené v IS MU. (2) MU vydá studentovi nebo bývalému studentovi na jeho žádost výkaz o studiu podle § 57 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona, a to formou výpisu ze studijní evidence vedené podle odstavce 1. (3) Zkoušející nebo předseda zkušební komise (čl. 23 odst. 1) je povinen vydat studentovi na jeho žádost doklad o vykonané zkoušce nebo jiném ukončení předmětu nebo bloku předmětů podle § 57 odst. 1 písm. e) a odst. 6 zákona (dále jen „doklad o ukončení předmětu“). Je-li údaj v již vydaném dokladu o ukončení předmětu v rozporu s údajem ve studijní evidenci vedené podle odstavce 1, platí údaj uvedený v dokladu o ukončení předmětu. Článek 8 Předměty a jejich bloky (1) Pro účely tohoto řádu se předměty a jejich bloky, které jsou součástí programů uskutečňovaných na fakultách MU, resp. jiných vysokých školách, dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Tato charakteristika se předmětu nebo bloku přisuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu programu, oboru nebo směru. (2) Povinným se rozumí předmět, jehož absolvování, včetně předepsaného způsobu ukončení, je závazné. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je závazně předepsáno absolvování daného minimálního počtu předmětů, včetně předepsaného způsobu ukončení, případně minimálního počtu kreditů. 149 Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí povinného bloku. Ostatní předměty a jejich bloky jsou volitelné a zejména do této kategorie spadají předměty vypisované na fakultách nebo vysokoškolských ústavech nad rámec souboru předmětů obsažených v programech uskutečňovaných na MU. (3) Kredity získané absolvováním volitelných předmětů studiem mimo MU mohou být uznávány namísto předmětů povinných nebo povinně volitelných v daném programu podle podmínek, které jsou v kompetenci děkana fakulty uskutečňující program. Při vysílání studentů na výměnné studium na jiné vysoké škole, zejména vysoké škole v zahraničí, vysílající fakulta uzná získané kredity v takové míře, aby vysílanému studentu nebyla bez jeho zavinění prodlužována doba studia potřebná k absolvování programu. (4) Bakalářská práce a diplomová práce jsou v programech, v nichž jsou předepsány, předměty povinnými nebo povinně volitelnými. Student má právo navrhnout téma své bakalářské a diplomové práce na základě nabídky témat pro daný program, obor nebo směr, popřípadě i mimo tuto nabídku. Pokud akreditační materiály některého programu určují lhůtu, ve které student zapisuje bakalářskou nebo diplomovou práci, a student téma práce nenavrhne, přidělí mu děkan některé téma z nabídky pro daný program, obor nebo směr. (5) Pro účely splnění obsahových požadavků studia lze uznat pouze kredity za předměty, jejichž obsah není totožný nebo se podstatně překrývající. Děkan nebo rektor přiměřeně omezí právo studentů na registraci, zápis nebo uznávání kreditů v překrývajících se předmětech. (6) Pro konkrétní volitelné předměty, ve kterých se obsah studijních aktivit při každé realizaci předmětu podstatně liší, může děkan fakulty realizující program stanovit možnost jejich opakovaného absolvování vícekrát během studia a kumulaci takto získaných kreditů studentem. Takové opakované zapsání a absolvování předmětu není opakováním ve smyslu čl. 21. Článek 9 Výuka (1) Výuka na fakultách MU se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, cvičení, seminářů, praktik, laboratorních cvičení, praxí, exkurzí, stáží, terénních cvičení, kurzů a konzultací. (2) Účast ve výuce je pro studenty povinná, s výjimkou přednášek a konzultací. Podmínka účasti v povinných typech výuky podle odstavce 1 může být nahrazena jinými požadavky, pokud tak stanoví a blíže specifikuje vnitřní předpis fakulty. (3) Výuka v semestru je organizována podle týdenních rozvrhů, s výjimkou 150 předmětů, které vyžadují blokovou výuku a jsou v programu z tohoto hlediska vyznačeny. Týdenní rozvrh zabezpečuje fakulta tak, aby respektoval doporučené studijní plány programů, jejich oborů a směrů a také aby přiměřeně možnostem minimalizoval počty kolizí mezi předměty, které jednotliví studenti současně re- gistrovali. Hlava II Průběh studia Článek 10 Zápis do studia a opětovný zápis do studia (1) Uchazeči přijatému do programu uskutečňovaného na některé fakultě MU vzniká právo na zápis do studia a zápis do prvního semestru na této fakultě. Uchazeč má právo být zapsán do studia ve všech programech, do nichž byl přijat. Uchazeč se stává studentem MU a zapsaným na příslušné fakultě dnem zápisu do studia. (2) Osobě, jíž bylo studium v programu přerušeno podle čl. 13, vzniká právo opětovného zápisu do studia a právo zápisu do dalšího semestru dnem ukončení přerušení studia. Osoba se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě MU dnem opětovného zápisu do studia. Termín zápisu do dalšího semestru se stanoví na základě čl. 13 odst. 2. Článek 11 Registrace a zápis předmětů (1) Studenti žádají o zápis předmětů v daném semestru registrací prostřednictvím záznamu v IS MU (dále jen „registrace“) ve stanoveném období registrace. (2) Pro konkrétní předměty má děkan fakulty právo ve zvlášť odůvodněných případech stanovit povinnost registrace v dostatečném předstihu před termínem zápisu tak, aby údaje z jejich registrace mohly sloužit jako podklad pro sestavování rozvrhu nebo pro rozhodování o tom, které předměty budou skutečně nabídnuty k zápisu. Tato povinnost se netýká semestru bezprostředně následujícího po zápisu do studia a týká se přiměřeně opětovného zápisu do studia. Datum, do kterého studenti takové údaje v daném semestru poskytují, vyhlašuje jako součást harmonogramu akademického roku rektor. (3) Období registrace stanoví děkan tak, aby jeho začátek předcházel prvnímu dni období zápisu předmětů. Období registrace jsou uvedena v harmonogramu akademického roku. 151 (4) V období zápisu předmětů provádí fakulta studentům zápis jednotlivých předmětů, které si studenti zaregistrovali nebo o jejichž zápis v tomto období požádali. (5) Maximální počet studentů, kteří budou zapsáni do předmětu, může děkan ve zvlášť odůvodněných případech omezit. V takovém případě je v přiměřené míře dávána přednost studentům, kteří mají splněné předběžné podmínky tohoto předmětu a pro které je tento předmět povinným, případně povinně volitelným v jejich programu. Přesné podmínky této priorizace stanoví rektor a jsou pro celou MU zveřejněny před zahájením registrace. Při zápisu kapacitně omezených předmětů mají vždy přednost studenti, kteří si tyto předměty ve stanoveném předstihu zaregistrovali. (6) Zápis registrovaných předmětů lze podmínit úspěšným předchozím absolvováním jiných předmětů podle specifikace ve studijním katalogu. (7) Pro volitelné předměty, kde to specifická povaha obsahu nebo formy předmětu vyžaduje, může děkan předem stanovit další podmínky pro zápis těchto předmětů, včetně požadavku předběžného souhlasu vyučujícího. (8) Studentovi vzniká zápisem do předmětu právo účastnit se všech součástí výuky nebo dalších studijních aktivit potřebných pro absolvování předmětu. Pro studenty, kteří předmět zapsali opakovaně podle čl. 21 mohou být stanoveny další podmínky pro výkon tohoto práva. (9) Student může zápis do předmětu zrušit nejpozději před uplynutím patnáctého dne výuky v daném semestru nebo přiměřené části blokové výuky. Zrušení zápisu předmětu vykoná prostřednictvím IS MU a případným splněním dalších oznamovacích povinností, které děkan pro daný předmět stanoví. (10) Děkan je oprávněn zrušit konání předmětu, pokud je v předmětu zapsáno nebo se do něj registrovalo méně než pět studentů. Studentům, kterým byl takto zrušen zápis předmětu, vzniká právo dodatečného zápisu předmětů v příslušné kreditové hodnotě nebo právo na přiměřenou úlevu z podmínek pro zápis v dalším semestru, pokud tak stanoví děkan. Článek 12 Zápisy do semestrů (1) Fakulta studenta zapíše do semestru studia poté, co ověří splnění podmínek pro zápis tohoto semestru v daném programu, a poté, co studentovi byly pro tento semestr studia zapsány předměty. (2) Do druhého semestru studia fakulta zapíše studenta, který za předměty zapsané v prvním semestru studia získal alespoň 10 kreditů, do třetího nebo vyšší- 152 ho semestru studia zapíše studenta, který v předcházejícím semestru studia získal nejméně 15 kreditů, nebo který ve dvou bezprostředně předcházejících semestrech studia získal úhrnem nejméně 45 kreditů, anebo který již získal počet kreditů ve výši alespoň minimální kreditové hodnoty studia, aniž by přitom doba jeho studia přesáhla standardní dobu studia příslušného programu. (3) V souladu s akreditačními materiály pro daný program nebo obor mohou být stanoveny další podmínky pro zápis do dalšího semestru vedle podmínek stanovených v odstavci 2; mezi tyto podmínky může být zahrnuto i zvýšení požadovaného počtu získaných kreditů v prvním semestru studia. (4) Osoba, která ze závažných důvodů nemůže provést úkony vyžadované pro platný zápis v období stanoveném harmonogramem akademického roku, může požádat o náhradní termín. Pokud o náhradní termín nepožádá, nebo je-li její žádost zamítnuta, případně neprovede-li zápis ve stanoveném náhradním termínu, její právo zápisu zaniká. To platí přiměřeně i pro dodatečný zápis jednotlivých předmětů v období po zahájení semestru. Osobě se ukončí studium v programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (5) Nevzniklo-li osobě právo na zápis do dalšího semestru podle odstavců 2, 3 nebo 4, děkan vydá nejpozději do 30 dnů od posledního dne období stanoveného pro zápis rozhodnutí o ukončení jejího studia v programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 13 Přerušení studia v programu, přerušení studia (1) Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium, respektive studium v programu. Děkan bez dalšího žádosti vyhoví, splnil-li student podmínky pro zápis do dalšího semestru a úspěšně ukončil alespoň dva semestry studia. V opačném případě rozhodne děkan na základě posouzení odůvodnění žádosti. (2) Dobu přerušení studia určí děkan tak, že vyhoví žádosti studenta s výjimkou případů, kdy požadovaná doba přerušení zjevně neodpovídá odůvodnění žá- dosti. (3) Děkan může studentovi přerušit studium, respektive studium v programu podle čl. 22 odst. 9. (4) Doba přerušení studia se zpravidla stanoví nejméně do konce semestru následujícího po semestru, v němž byla žádost podána, případně do počátku jeho zkušebního období v souvislosti s přihláškou k poslední části státní zkoušky a s ní souvisejících trvajících povinností studenta. Součet dob všech přerušení v da- 153 ném programu nesmí překročit počet semestrů odpovídající jeho standardní době studia. Doba přerušení studia podle čl. 22 odst. 9 se do celkové doby přerušení nezapočítává. (5) V případě, že student přestane plnit požadavky vyplývající z posledního programu, v němž byl zapsán, jde o přerušení studia. Dnem přerušení svého studia přestává být osoba studentem MU. (6) Jestliže období přerušení studia osoby dosud neuplynulo a důvody přerušení pominuly, může děkan povolit na její žádost dřívější opětovný zápis do studia v programu. Článek 14 Uznávání absolvovaných částí studia (1) Děkan může studentovi na jeho žádost uznat pro program, obor nebo směr předměty absolvované v předchozím nebo souběžném studiu na některé vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. (2) Žádost podle odstavce 1 student doloží a) úředním potvrzením o úspěšném absolvování každého předmětu včetně případné klasifikace a získaného počtu kreditů, b) úředně potvrzenou osnovou každého předmětu s případným popisem jeho začlenění do programu, oboru nebo směru, v jehož rámci byl absolvován, s výjimkou případu, kdy jsou tyto náležitosti dostupné v IS MU. (3) Uznání předmětu může být podmíněno složením rozdílové zkoušky, případně jinými rozdílovými požadavky. Zkoušejícího, respektive způsob kontroly splnění rozdílových požadavků určí děkan. Původní hodnocení předmětu je nahrazeno hodnocením úspěšné rozdílové zkoušky, respektive rozdílových poža- davků. (4) Předměty, bloky a části neukončeného studia lze uznat nejdéle do sedmi let po jejich absolvování. (5) Pokud jde o uznání náhradou za předmět, který je zapsán, na jeho zápis se pohlíží, jakoby nikdy nenastal. Nebyl-li absolvovaný předmět hodnocen kredity, je studentovi přiznána kreditová hodnota odpovídajícího předmětu v programu, pro který je absolvovaný předmět uznáván. Článek 15 Ukončení studia (1) Studium v programu se ukončuje a) úspěšným složením státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkouš- 154 zkoušky podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3 zákona (dále jen „řádné ukončení studia“), b) ztrátou práva zápisu podle čl. 12 odst. 2, 3 nebo 4, (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona). c) zanecháním studia (§ 56 odst. 1 písm. a) zákona), d) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona (§ 56 odst. 1 písm. e) zákona), e) odnětím akreditace nebo zánikem akreditace programu podle § 80 odst. 4 zákona (§ 56 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona). (2) Dnem ukončení studia v programu a) podle odstavce 1 písm. a) je den vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky, b) podle odst. 1 písm. b) nebo d) je den, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci, c) podle odst. 1 písm. c) je den doručení písemného prohlášení o zanechání studia fakultě, d) podle odst. 1 písm. e) je den stanovený v § 56 odst. 2 zákona. (3) Dnem ukončení studia je den ukončení studia v posledním z programů, v nichž byl student zapsán. (4) Dnem ukončení studia v posledním z programů uskutečňovaných na fakultě, v němž byla zapsána, přestává osoba být studentem MU zapsaným na fakultě. Dnem ukončení studia v posledním z programů akreditovaných na MU, v němž byla zapsána, přestává osoba být studentem MU. (5) Osobám, jejichž studium v programu bylo ukončeno podle odstavce 1 písm. e), zajistí děkan dnem ukončení tohoto studia zápis do obsahově obdobného programu uskutečňovaného na fakultě, MU, nebo jiné vysoké škole. (6) Při ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) absolvent obdrží vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo státní rigorózní zkoušce podle § 57 zákona. Hlava III Hodnocení průběhu studia Článek 16 Ukončení předmětu (1) Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků právě jedním z následujících způsobů: 155 a) zápočet, b) kolokvium, c) zkouška, d) klasifikovaný zápočet. (2) Splnění souhrnných požadavků bloku předmětů se ověřuje soubornou zkouškou před zkušební komisí. (3) Stanoví-li tak program, je zápis studenta do dalšího semestru studia podmíněn složením postupové zkoušky. Podrobnosti stanoví program. (4) O výsledku ukončení předmětu způsoby uvedenými v odstavci 1 rozhodne akademický pracovník, jemuž toto rozhodnutí náleží na základě vnitřního předpisu fakulty nebo z pověření děkana (dále jen „zkoušející“). Komisi pro soubornou zkoušku jmenuje děkan. (5) Termíny pro ukončení předmětů a bloků předmětů musí být zveřejněny nejméně jeden týden před zahájením zkouškového období. (6) Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledního týdne semestrální výuky; výjimku tvoří předměty s blokovou výukou, jejichž řádné termíny ukončení mohou spadat i do průběhu semestrální výuky. Řádný termín zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu lze na žádost studenta vypsat i kdykoli v období výuky, pokud student splnil požadavky pro ukončení předmětu. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období; mohou být vypisovány také v období výuky následujícího semestru, nejpozději do dvou týdnů po jeho zahájení, případně i během zkouškového období semestru bezprostředně následujícího, ve všech případech ale pouze před zahájením výuky znovu vypsaného předmětu. (7) V kombinované nebo distanční formě studiu může děkan umožnit skládání zkoušek v jednotlivých předmětech v delším časovém intervalu mimo zkouškové období semestru. Ostatní ustanovení vztahující se ke zkouškám se aplikují přiměřeně. (8) K termínům ukončení předmětů kolokviem nebo zkouškou nebo k souborné zkoušce je student povinen se přihlásit prostřednictvím IS MU. Děkan může stanovit postup v případech, kdy tak student v obdobích stanovených pro jednotlivé termíny neučiní. Obdobně se postupuje u přihlášky k opravnému ter- mínu. (9) Nedostaví-li se student ve stanoveném termínu k ukončení předmětu, na který je přihlášen nebo zařazen, a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen, jako by u ukončení předmětu neuspěl. (10) Opravné termíny pro studenty, kteří nebyli z účasti na řádném termínu 156 z doložených vážných důvodů omluveni, nemusí být vypisovány tam, kde se výsledné hodnocení skládá z více průběžně plněných dílčích zkoušek anebo se do něj započítává hodnocení práce průběžně vykonávané a hodnocené během se- mestru. Článek 17 Klasifikační stupnice (1) Klasifikační stupnice odpovídá zásadám ECTS a má tyto stupně: stupeň písmenné označení číselná hodnota stupeň písmenné označení číselná hodnota výborně A 1 velmi dobře minus D 2,5 výborně minus B 1,5 dobře E 3 velmi dobře C 2 nevyhovující F 4 (2) Průměrná klasifikace studenta je v každé fázi jeho studia určena jako vážený průměr číselných hodnot ze všech termínů klasifikovaných ukončení předmětů včetně hodnocení nevyhovujících. Váha číselné hodnoty klasifikace předmětu je v obou případech dána jeho kreditovou hodnotou. (3) Průměrná klasifikace studenta slouží jako podklad pro relativní hodnocení studijní úspěšnosti vyjádřené percentilem studentů programu nebo oboru se stejnou nebo lepší průměrnou klasifikací. Článek 18 Zápočet a klasifikovaný zápočet (1) Zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem se ukončují předměty, jejichž požadavky jsou plněny průběžně především v době konání jejich výuky stanovené týdenním či blokovým rozvrhem. Vyučující je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu nejpozději do dvou týdnů po zahájení výuky. (2) Nesplní-li student v řádném termínu požadavky zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu z předmětu, který nemá zapsán jako opakovaný předmět podle čl. 21, má právo splnit je v opravném termínu vypsaném v tomtéž semestru, a to nejvýše dvakrát. (3) Zápočet se hodnotí slovy: „započteno“ respektive „nezapočteno“ (v IS MU písmeny Z respektive N). Klasifikovaný zápočet se hodnotí slovy: „započteno“ s uvedením stupně klasifikační stupnice (v IS MU písmenné označení ne- 157 bo číselná hodnota klasifikace), respektive „nezapočteno“ (v IS MU písmeno N). Článek 19 Kolokvium a zkouška (1) Kolokviem nebo zkouškou se ukončují předměty, u nichž je podstatná část zátěže studenta soustředěna mimo dobu jejich výuky stanovenou týdenním rozvrhem. Vyučující je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu nejpozději do dvou týdnů po zahájení výuky. (2) Neuspěje-li student v řádném termínu u kolokvia nebo zkoušky z předmětu, který nemá zapsán jako opakovaný předmět podle čl. 21, může je opakovat v tomtéž semestru, a to nejvýše jednou. Zkoušející může povolit odklad posledního opravného termínu na zkouškové období následujícího semestru. Neuspěje-li student v prvním opravném termínu, může kolokvium nebo zkoušku mimořádně opakovat podruhé; této možnosti však může využít nejvýše pětkrát za celou dobu studia v programu. (3) Podmínkou přihlášky ke kolokviu nebo zkoušce může být splnění požadavků v průběhu semestrální výuky. Výsledky hodnocení těchto požadavků mohou být zahrnuty do hodnocení kolokvia nebo zkoušky. Pro zveřejnění takových požadavků platí ustanovení čl. 18 odst. 1. (4) Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy: „prospěl(a)“ (v IS MU písmeno P), „neprospěl(a)“ (v IS MU písmeno N). (5) Zkouška může být písemná, nebo ústní, nebo písemná a ústní. Zkouška může mít více částí, které se mohou konat v různých dnech. Výsledek zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice. Článek 20 Souborná zkouška (1) Pravidla pro podání přihlášky k souborné zkoušce jsou specifikována pro- gramem. (2) Souborná zkouška má jednu nebo více částí, z nichž jedna může být uskutečněna formou rozpravy o případné semestrální nebo ročníkové práci. Ostatní části jsou písemné nebo ústní. Jednotlivé části souborné zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. (3) Výsledek souborné zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice pro 158 státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky (čl. 24 odst. 1). (4) Komisi pro soubornou zkoušku jmenuje děkan. Pro složení a jednání komise platí ustanovení čl. 23 přiměřeně. (5) Neuspěje-li student v řádném termínu u souborné zkoušky, kterou nemá zapsánu jako opakovaný předmět podle čl. 21, má právo ji v tomtéž semestru dvakrát opakovat. Děkan může povolit odklad posledního opravného termínu na zkouškové období následujícího semestru. Článek 21 Opakování předmětů (1) Jestliže student úspěšně neukončil zapsaný předmět, musí jej opakovat, avšak nejvýše jednou (dále jen „opakovaný předmět“), není-li tato možnost výslovně vyloučena v programu, který byl akreditován. Opakovaný předmět je student povinen znovu zapsat v nejbližším semestru, v němž se uskuteční jeho výuka. (2) Povinnost opakování podle odstavce 1 může student z vlastního rozhodnutí nenaplnit u předmětů, které nejsou pro absolvování programu nebo oboru povinné, a to nejvýše v celkovém rozsahu jedné desetiny celkové kreditové hodnoty předmětů, které během studia v programu zapsal a úspěšně ukončil. (3) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na soubornou zkoušku. (4) Pro konkrétní volitelné předměty může děkan v katalogu předmětů stanovit, že se na ně povinnost opakování podle odstavce 1 nevztahuje. Hlava IV Řádné ukončení studia Článek 22 Státní závěrečná zkouška a státní rigorózní zkouška (1) Studium v programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou nebo státní rigorózní zkouškou před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky jsou veřejné. (2) Státní závěrečná zkouška sestává z částí, z nichž jedna představuje obhajobu bakalářské práce, je-li v daném bakalářském programu předepsána, respektive obhajoby diplomové práce. Státní rigorózní zkouška sestává z jedné nebo více částí. Jednotlivé části státní zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. (3) Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je ústní. Ostatní části státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky (dále jen „státní zkouška“) 159 jsou písemné nebo ústní, popřípadě písemné a ústní. Obhajobou bakalářské nebo diplomové práce není podmíněn přístup k jiným částem státní závěrečné zkoušky. (4) Řádné a opravné termíny státních zkoušek pro každý program a obor stanoví děkan v souladu s harmonogramem akademického roku. Termíny státní zkoušky a složení zkušebních komisí musí být zveřejněny v IS MU a na úřední desce fakulty nebo na k tomu určených místech na úřední desce uvedených nejméně dva týdny před konáním první části státní zkoušky v daném semestrálním období. (5) Student je povinen přihlásit se ke státní zkoušce respektive její první části buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž splnil všechny stanovené podmínky, nebo v semestru následujícím. Neučiní-li tak, může být fakultou přihlášen na poslední volný řádný termín pozdějšího z uvedených období, ledaže dosud nepřekročil standardní dobu studia. (6) Podmínky přístupu ke státní zkoušce, její jednotlivé části nebo předměty, jejich návaznosti a požadavky jsou součástí programu. (7) Pokud se student přihlášený ke státní zkoušce nedostavil k některé její části ve stanoveném datu, aniž svou neúčast přijatelným způsobem omluvil do pěti dnů po tomto datu, je u této části státní zkoušky hodnocen stupněm „nevy- hovující“. (8) Student, jehož státní zkouška v řádném termínu proběhla s celkovým výsledkem „nevyhovující“(čl. 24 odst. 2), může ji opakovat v následujícím semestru v termínu opravném. (9) Opakovat státní zkoušku lze nejvýše dvakrát. Student opakuje pouze ty její části, v nichž byl hodnocen stupněm „nevyhovující“. V mezidobí mezi termíny opakované státní zkoušky může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 13 odst. 4. Další podmínky organizace opravných termínů a přihlašování k nim jsou v kompetenci děkan. (10) Poslední část státní zkoušky v programu musí student úspěšně vykonat nejpozději v semestru, po jehož ukončení uplyne od doby zápisu do studia v programu dvojnásobek standardní doby studia. Studentovi, který v uvedené lhůtě státní zkoušku úspěšně nevykoná, se ukončí studium v programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Článek 23 Zkušební komise 160 (1) Státní zkouška se v každé ze svých částí koná před zkušební komisí (dále jen „komise“), kterou jmenuje děkan podle § 53 odst. 2 a 3 zákona. Předsedu komise jmenuje na návrh děkana rektor. Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Funkční období komise je nejméně jednoleté a nejvýše pětileté. (2) Komise je v každé z částí státní zkoušky způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové. Komise se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů komise. (3) Je-li pro obor, který se dále nečlení, nebo pro program, který zahrnuje jediný obor, jmenováno více komisí, rozhodne o zařazení studentů ke komisím děkan. Rozdělení je zveřejněno nejpozději v den konání státní zkoušky. (4) Je-li součástí státní zkoušky obhajoba bakalářské nebo diplomové práce, určí děkanem pověřený člen komise, zpravidla předseda, v předstihu jejího oponenta z řad akademických pracovníků fakulty nebo jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků v daném vědním oboru. Oponent a vedoucí bakalářské respektive diplomové práce se pro účel její obhajoby stávají členy komise. Oponent a vedoucí práce vypracují písemný posudek, jehož součástí je návrh hodnocení podle čl. 24 odst. 1. Student má právo být seznámen s posudky nejméně tři dny před obhajobou. (5) V případech, že to obsahová náročnost zpracování diplomové nebo bakalářské práce vyžaduje, může děkan na návrh vedoucího práce povolit zapsání diplomové nebo bakalářské práce v kreditovém rozsahu větším, než je specifikováno v popisu programu. Článek 24 Hodnocení státní zkoušky a řádně ukončeného studia (1) V každé části státní zkoušky se komise usnáší o jejím výsledku. Výsledek každé části státní zkoušky je hodnocen slovy: „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“, „nevyhovující“. (2) Celkový výsledek státní zkoušky hodnotí komise po ukončení její poslední části některým ze stupňů uvedených v odstavci 1. Celkový výsledek státní zkoušky je „nevyhovující“, je-li kterákoli její část hodnocena jako „nevyhovují- cí“. (3) Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je hodnoceno slovy: a) „prospěl(a) s vyznamenáním“, b) „prospěl(a)“. (4) Podmínkou pro získání celkového hodnocení řádně ukončeného studia „prospěl(a) s vyznamenáním“ je že: 161 a) všechny části státní zkoušky byly úspěšně složeny v řádném termínu s hodnocením „výborně“ nebo „velmi dobře“. b) celkový výsledek státní zkoušky zní „výborně“. c) průměrná klasifikace podle čl. 17 odst. 2 nepřevyšuje hodnotu 1,5. d) v průběhu studia nebyl student v žádném z klasifikovaných předmětů hodnocen stupněm „nevyhovující“. e) v průběhu studia byl student nejvýše dvakrát hodnocen stupněm „dobře“. (5) Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je vyznačeno ve vysokoškolském diplomu. Článek 25 Revize hodnocení (1) Student má právo požádat o revizi hodnocení ukončení předmětu nebo bloku předmětů, včetně postupové zkoušky, jakož i o revizi hodnocení státní zkoušky nebo její části (dále jen „výsledek kontroly studia“). (2) Děkan na základě žádosti podle odstavce 1 zruší napadený výsledek kontroly studia, jestliže při jeho stanovení nebo při úkonech jeho stanovení předcházejících byl porušen zvláštní právní předpis nebo vnitřní předpis MU nebo fakulty, anebo jestliže hodnocení bylo stanoveno svévolně. V takovém případě děkan učiní opatření nezbytná k obnovení práv studenta, která byla takovým způsobem porušena. (3) Byl-li výsledek kontroly studia zrušen podle odstavce 2, koná se nové ukončení předmětu nebo bloku předmětů anebo postupová zkouška před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan. Na jednání a usnášení se komise se přiměřeně vztahuje čl. 23 odst. 2. (4) Na žádost studenta se jednání komise uvedené v odst. 3 může zúčastnit důvěrník studenta, kterého si student zvolí z řad členů Akademické obce MU. Důvěrník studenta není členem komise. Článek 26 Rozhodování o právech a povinnostech studentů (1) Na rozhodování o právech a povinnostech studentů se vztahuje zákon, Statut MU a tento řád. (2) Žádost o přezkoumání rozhodnutí podává student rektorovi prostřednictvím děkana, a to nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. 162 (3) Děkan žádosti o přezkoumání rozhodnutí buď sám vyhoví a rozhodnutí změní nebo zruší, anebo žádost postoupí rektorovi. (4) Rektor na základě žádosti podle odstavce 2 změní nebo zruší rozhodnutí, které je v rozporu se zvláštním právním předpisem nebo s vnitřním předpisem MU nebo fakulty. Část třetí Závěrečná a přechodná ustanovení Článek 27 Mimořádné prostředky Děkan nebo rektor je oprávněn studentovi na jeho žádost udělit výjimku z ustanovení tohoto řádu. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 28 Přechodné ustanovení Rektor má právo rozhodnout o časově omezené výjimce z počtu zapisovaných předmětů, podmínek opakování předmětů nebo určení jejich kreditové hodnoty v jednotlivých programech. Článek 29 Platnost a účinnost (1) Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem MU dne 25. února 2002. (2) Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a účinnosti dnem 1. září 2002. (3) Vnitřní předpisy fakult musí být v souladu s tímto řádem. Ustanovení vnitřních předpisů fakult, která jsou v rozporu s tímto řádem, jsou neplatná dnem účinnosti tohoto řádu. Jiří Zlatuška, v. r. rektor 163 Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů (dále jen „řád“) stanoví pravidla studia v doktorských studijních programech na Masarykově univerzitě v Brně (dále jen „MU“). 2. Řád vychází zejména ze zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a Statutu Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „statut“). Čl. 2 Základní ustanovení 1. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. 2. Na MU akreditované doktorské studijní programy uskutečňují fakulty; jejich seznam je uveden v příloze č. 3 statutu. 3. Studium v doktorském studijním programu se uskutečňuje formou prezenční, kombinovanou nebo distanční, přičemž všechny formy studia nemusí být vypsány pro každý akademický rok. 4. Studium v doktorském studijním programu probíhá pod vedením školitele podle rámcového studijního plánu, který je rozpracován do studijních plánů na jednotlivé akademické roky. Studijní plány jsou individuální. 5. Standardní doba studia v doktorském studijním programu je tři roky. Skutečná doba studia je stanovena podle formy studia ve studijním plánu. 6. Neukončí-li student řádně studium v doktorském studijním programu během doby stanovené ve studijním plánu, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona). 7. Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v doktorském studijním programu odpovídá na fakultě děkan nebo jím určený proděkan se zaměstnanci příslušného pracoviště děkanátu, na úrovni MU rektor nebo jím určený prorektor se zaměstnanci příslušného pracoviště rektorátu. 164 8. Na uskutečňování doktorského studijního programu se mohou podílet i jiné právnické osoby, které jsou uvedeny v rozhodnutí o akreditaci s MU. Vztahy mezi MU a právnickou osobou upravuje dohoda, která musí být v souladu se zákonem, ostatními zvláštními právními předpisy a vnitřními předpisy MU. 9. V případě uskutečňování doktorského studijního programu dvěma nebo více fakultami MU upravuje jejich vzájemné vztahy při uskutečňování tohoto doktorského studijního programu dohoda uzavřená mezi těmito fakultami. Čl. 3 Oborové rady 1. Pro jednotlivé akreditované doktorské studijní programy uskutečňované fakultami jsou ustaveny oborové rady, které sledují a hodnotí studium a garantují trvale jeho vysokou úroveň. 2. Oborová rada je nejméně sedmičlenná, přičemž alespoň dva členové nejsou zaměstnanci MU, kteří vykonávají svou činnost na fakultě. 3. Doba ustavení oborové rady je shodná s dobou platnosti akreditace doktorského studijního programu. Členové oborové rady mohou být pověřeni výkonem funkce opakovaně. 4. Členy oborové rady jsou akademičtí pracovníci MU, jakož i odborníci jiných pracovišť. Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty. Změny ve složení oborové rady navrhuje zpravidla předseda oborové rady. 5. V čele oborové rady stojí předseda. Předseda je volen z členů oborové rady nadpoloviční většinou všech jejích členů. 6. Na návrh oborové rady mohou být pro jednotlivé studijní obory doktorského studijního programu zřízeny oborové komise; pro jejich složení a ustavení platí ustanovení odstavců 2 až 4 obdobně. Předsedy oborových komisí jmenuje děkan a jsou členy příslušné oborové rady. 7. Oborová rada vykonává zejména tyto činnosti: a) schvaluje témata disertačních prací, b) schvaluje rámcové studijní plány, c) navrhuje děkanovi členy komisí pro přijímací zkoušky a specifikuje požadavky na přijímací zkoušku, d) navrhuje jmenování školitelů a jejich odvolání, e) iniciuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminá- 165 řů a dalších studijních náležitostí, f) nejméně v ročních intervalech hodnotí průběh a plnění studijních povinností studentů, g) navrhuje předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku, h) navrhuje předsedu, členy komise a oponenty pro obhajobu disertační práce, i) zřizuje oborové komise. Pokud oborová rada zřídí oborové komise, může je pověřit vykonáváním některých nebo všech činností uvedených v písmenech a) až i). 8. Zasedání oborové rady nebo oborové komise svolává její předseda podle potřeby nejméně však jedenkrát ročně. O výsledcích tohoto jednání se pořizuje zápis, který se zveřejňuje. 9. Oborová rada nebo oborová komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení oborové rady nebo oborové komise je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů. Čl. 4 Školitel 1. Školitel vede studenta po celou dobu studia v doktorském studijním programu. Školitelé jsou navrhováni oborovými radami z řad profesorů, docentů nebo dalších odborníků s vědeckou hodností doktora věd (ve zkratce „DrSc.“), kandidáta věd (ve zkratce „CSc.“) nebo s akademickým titulem doktor (ze zkratce „Dr.“ nebo „Ph.D.“) nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“) Školitelé jsou jmenováni i odvoláváni děkanem po schválení vědeckou radou fakulty. Seznam školitelů, včetně školících pracovišť (dále jen „pracoviště“), je zveřejněn. 2. Školitel odpovídá za průběh studia v doktorském studijním programu, sestavuje rámcový studijní plán studenta, který se člení na roční studijní plány; vede odbornou přípravu studenta; v dohodě se studentem a po souhlasu vedoucího pracoviště navrhuje téma disertační práce; vede studenta při práci na tématu disertační práce; vypracovává výroční hodnotící zprávu o průběhu studia, která je součástí dokumentace vedené o studentovi. 3. Povinností školitele je úzce spolupracovat s vedoucím pracoviště, konzultovat s ním studijní plány studenta a jiné záležitosti týkající se studia. 4. V případě, že student podal přihlášku k obhajobě disertační práce, školitel předloží oborové radě své stanovisko spolu se zhodnocením jeho činnosti během studia v doktorském studijním programu. 5. Pokud v průběhu studia v doktorském studijním programu nastanou skuteč- 166 nosti bránící školiteli v řádném vedení studenta, může z funkce školitele odstoupit. Odstoupení oznámí písemně předsedovi oborové rady a děkanovi. Oborová rada rozhodne, kdo ze školitelů schválených děkanem, bude novým školitelem studenta. Oborová rada musí zajistit, aby dopad této skutečnosti na studenta byl minimální. Čl. 5 Přijímání ke studiu 1. Přijímací řízení do studia v doktorském studijním programu se uskutečňuje zpravidla dvakrát ročně na základě písemné přihlášky ke studiu uchazeče, doplněné životopisem, dokladem o řádném ukončení magisterského studijního programu a případně rámcovým projektem zamýšlené disertační práce. 2. Lhůtu pro podání přihlášek ke studiu, podmínky pro přijetí, termín a způsob ověřování jejich splnění zveřejní fakulta nejméně s předstihem čtyř měsíců na úřední desce fakulty. 3. Obsahem přijímací zkoušky je odborná rozprava, která na základě dokladu o vlastní tvůrčí práci uchazeče (zejména diplomová práce, publikace) umožní posoudit jeho předpoklady pro samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost, znalosti oboru a jeho schopnosti komunikace alespoň v jednom světovém jazyce. 4. O termínu konání přijímací zkoušky jsou uchazeči vyrozuměni písemně nejméně 14 dnů předem. 5. Přijímací zkoušky se konají před komisí; předsedu a členy komise jmenuje děkan na návrh oborové rady. 6. Výsledky zkoušek posoudí oborová rada, která uchazeče navrhne nebo nenavrhne k přijetí ke studiu. V případě více uchazečů navržených k přijetí stanoví oborová rada pořadí uchazečů. O přijetí uchazeče ke studiu v doktorském studijním programu rozhoduje děkan. 7. Náhradním doručením rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu se rozumí zveřejnění na úřední desce. Čl. 6 Zápis do studia 1. Uchazeč přijatý v rámci přijímacího řízení do studia v doktorském studijním programu se stává studentem v tomto programu dnem zápisu do studia. 167 2. Termíny zápisu do studia jsou stanoveny harmonogramem akademického roku. Za zápis do studia se považuje stvrzení zápisového archu podpisem studenta. 3. Uchazeč, který se z vážných důvodů nemůže k zápisu do studia dostavit, může požádat o náhradní termín. 4. Uchazeč, který se nedostaví k zápisu do studia bez omluvy, nebo jeho omluva není přijata pověřeným proděkanem, není zapsán. 5. Bývalý student, kterému bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. 6. Zápis do studia se uskutečňuje na počátku každého akademického roku. Podmínkou zápisu do 2. a dalších ročníků studia je roční hodnocení vypracované školitelem a schválené oborovou radou podle čl. 7 odst. 7. Čl. 7 Průběh studia 1. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle rámcového studijního plánu pod vedením školitele. Rámcový studijní plán sestavuje školi- tel. 2. V souladu s rámcovým studijním plánem sestavuje student podle pravidel studijního programu pro každý akademický rok studijní plán, který schvaluje školitel. 3. Hlavní součástí studijního plánu je systematická tvůrčí vědecká práce na tématu disertační práce. Jako součást studijního plánu student absolvuje v předepsaném rozsahu: a) předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském studijním programu, b) předměty prohlubující znalosti specializace studované v rámci studia v doktorském studijním programu, c) specializované odborné semináře, d) přípravu na výuku v bakalářském a magisterském studijním programu, e) vypracování tezí disertační práce, jejichž obsahem jsou zpravidla literární rešerše, základní záměr a předpokládané metody řešení zadaného výzkumného úkolu, jeho přínos a očekávané výsledky, f) přednesení výsledků své práce alespoň jedenkrát ročně na uznávaném odborném fóru, vědecké konferenci, symposiu nebo semináři; splnění potvrdí školitel, který rovněž může určit konkrétní formu vystoupení. 4. Plnění povinností uvedených v odstavci 3 písm. a) až c) je evidováno ve vý- 168 kazu o studiu a prostřednictvím informačního systému MU. Absolvování částí studia podle odstavce 3 písm. a) až c) je hodnoceno jednou z těchto forem: zápočet, kolokvium, zkouška. Zakončení zápočtu a kolokvia se vyjadřuje slovy: „uspěl(a)“ – „neuspěl(a)“, zkouška je klasifikována slovy „prospěl(a)“ – „neprospěl(a)“. Pokud student při ukončení části studia formou zápočtu neuspěje, může jej opakovat jednou, v případě kolokvia a zkoušky je může opakovat dvakrát. 5. Student každoročně v termínu stanoveném děkanem vypracuje a předloží školiteli písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem. 6. Roční hodnocení výsledků tvůrčí vědecké práce studenta provádí školitel, zpravidla s využitím roční zprávy studenta; výsledek ve formě hodnotící zprávy předloží předsedovi oborové rady jako podklad pro celkové hodnocení průběhu studia v doktorském studijním programu. Formu hodnocení stanoví oborová rada. 7. Roční hodnocení vypracované školitelem a schválené oborovou radou je předpokladem pro pokračování studenta ve studiu a podkladem pro případnou změnu individuálního studijního plánu nebo další opatření. 8. Při nesplnění požadavků vyplývajících ze studia v doktorském studijním programu může oborová rada navrhnout děkanovi, aby studentovi ukončil studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. 9. Skutečná doba studia v presenční formě je nejvýše čtyři roky. O pokračování ve studiu v prezenční formě studia po uplynutí standardní doby studia, rozhoduje děkan na návrh školitele. Pokud student prezenční formy studia neukončí studium během čtyř akademických roků, je převeden do kombinované formy studia. Výjimky z tohoto ustanovení může povolit děkan na návrh školitele, doložený vyjádřením oborové rady. 10. Přerušení studia povoluje děkan na žádost studenta. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost bývalého studenta přerušení ukončit i před uplynutím stanovené doby jeho přerušení. Současně děkan stanoví podmínky a termín opětovného zápisu do studia. Nedostaví-li se bývalý student k opětovnému zápisu do studia ve stanoveném termínu po uplynutí doby jeho přerušení, bude mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. 11. Maximální doba studia od zápisu ke studiu v doktorském studijním programu do řádného ukončení studia je sedm let; do této doby se nezapočítává doba, na kterou bylo studentovi studium přerušeno z důvodů mateřské nebo 169 rodičovské dovolené a vážných zdravotních důvodů. Děkan může na návrh oborové rady v odůvodněných případech maximální dobu studia prodloužit. 12. Student může přestoupit do studia v doktorském studijním programu z jiné fakulty MU nebo z jiné vysoké školy. Přestup může povolit děkan na základě žádosti studenta a na základě stanoviska oborové rady a příslušného pracoviště. Podmínky přestupu jsou součástí rozhodnutí děkana. 13. Se souhlasem školitele a oborové rady může student doktorského studijního programu plnit část tohoto programu v zahraničí. Podmínky studia, způsob uznání části studia včetně zkoušek a obhajoby disertační práce upravuje smlouva uzavřená mezi fakultou a zahraniční institucí. Smlouvu podepisuje za fakultu děkan, který si vyžádá stanovisko oborové rady. Čl. 8 Ukončení studia 1. Studium v doktorském studijním programu, respektive jeho studijním oboru se ukončuje: b) složením státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce podle § 47 odst. 4 a § 55 zákona, c) zanecháním studia na vlastní žádost podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona, a to dnem doručení písemného prohlášení fakultě, d) na návrh oborové rady nebo školitele, nesplní-li student požadavky vyplývající ze studia v doktorském studijním programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a to dnem, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným, e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona a v souladu s ustanoveními disciplinárního řádu fakulty, a to dnem, kdy se rozhodnutí o vyloučení stalo pravomocným, f) odnětím akreditace nebo zánikem akreditace doktorského studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. c) a d) zákona, a to dnem stanoveným v § 56 odst. 2 zákona. 2. Absolventu doktorského studijního programu se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). 3. Absolvent doktorského studijního programu obdrží vysokoškolský diplom, ve kterém je uveden přiznaný akademický titul a vysvědčení o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce zpravidla při slavnostní promoci. 170 Čl. 9 Státní doktorská zkouška 1. Student se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce, jestliže splní všechny povinnosti stanovené podle čl. 7 odst. 3 písm. a) až f), a to nejméně v rozsahu, který pro tuto zkoušku stanoví doktorský studijní program. 2. Státní doktorská zkouška se koná před komisí pro státní doktorské zkoušky, kterou jmenuje na návrh oborové rady děkan. Členy komise jsou profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty. Předsedu komise jmenuje rektor. Komise je nejméně pětičlenná, nejméně dva členové komise nesmí být zaměstnanci MU, kteří vykonávají svoji činnost na fakultě. Jedním z členů komise je školitel. Nejméně jeden člen komise je z řad odborníků jmenovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). 3. Státní doktorská zkouška se koná v českém jazyku nebo v jazyku obvyklém pro vědecké publikace v příslušném oboru a schváleném oborovou radou. 4. Komise pro státní doktorské zkoušky je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech jejich členů oprávněných k hlasování, a alespoň jeden z přítomných členů není zaměstnancem MU, který vykonává činnost na fakultě. 5. Pro jednotlivé doktorské studijní programy mohou být jmenovány stálé komise pro státní doktorské zkoušky. 6. O výsledku zkoušky jedná komise pro státní doktorské zkoušky na neveřejném zasedání a rozhoduje tajným hlasováním nadpoloviční většinou přítomných členů komise; školitel nehlasuje. Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí slovy: „prospěl(a)“ nebo „neprospěl(a)“. 7. Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví komise pro státní doktorské zkoušky. 8. Státní doktorská zkouška je veřejná. Čl. 10 Disertační práce 1. V disertační práci student předkládá výsledky, které získal v průběhu studia v doktorském studijním programu. Školitel spolu s vedoucím pracoviště odpovídají za podmínky, které jsou studentovi poskytnuty pro jeho řešení. 2. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Podrobné požadavky na publikaci výsledků a na 171 rozsah a formu disertační práce stanovují oborové rady. Za disertační práci může být uznán i soubor publikací nebo do tisku již přijatých rukopisů k danému tématu, které student opatří úvodem a komentářem. 3. Disertační práce musí mít tyto náležitosti: a) Disertační práce musí být předložena k obhajobě v českém, anglickém nebo dalším jazyku obvyklém v příslušné disciplině a stanoveném oborovou radou v podmínkách studijního programu. Jiný jazyk je možný se souhlasem školitele a oborové rady. Text disertační práce musí vyhovovat po jazykové stránce. b) Na titulní straně disertační práce student uvede, kde byla vypracována a kdy byla dokončena. Disertační práce musí být vytištěna, rozmnožena a svázána nebo v případě souboru publikací vhodně upravena. Předkládá se ve třech vyhotoveních, vyžádá-li si to výslovně oborová rada, pak ve čtyřech vyhotoveních. Předkládá-li student k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí být v disertační práci zřetelně vyznačeny ty její části, které zpracoval student. Zároveň připojí prohlášení spoluautorů, potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl na celkovém zpracování. Čl. 11 Obhajoba disertační práce 1. Student může podat přihlášku k obhajobě disertační práce děkanovi nebo určenému proděkanovi po splnění všech povinností stanovených doktorským studijním programem současně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce nebo pokud tuto zkoušku již vykonal s hodnocením „prospěl(a)“. Součástí přihlášky jsou tři, respektive čtyři, výtisky disertační práce (čl. 10 odst.3 písm. b)), autoreferát, seznam dosud publikovaných prací a odborný životopis. Rozsah, formu a počet výtisků autoreferátu včetně dalších náležitosti určí oborová rada. 2. Obhajoba disertační práce se koná před komisí, kterou jmenuje na návrh oborové rady děkan. Předsedu komise jmenuje rektor. 3. Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně pětičlenná, jejími členy jsou nejméně dva oponenti, které jmenuje děkan, a školitel; školitel nesmí být předsedou komise ani oponentem. Nejméně dva členové komise, z toho jeden oponent, nesmí být zaměstnanci MU, kteří vykonávají činnost na fakultě. 172 4. Obhajoba disertační práce se koná v českém jazyku nebo v jazyku obvyklém pro vědecké publikace v příslušném oboru a schváleném oborovou ra- dou. 5. Komise pro obhajobu disertační práce je způsobilá se usnášet pokud je přítomna alespoň nadpoloviční většina všech členů oprávněných k hlasování a alespoň jeden oponent; alespoň jeden z přítomných nesmí být zaměstnancem MU, který vykonává činnost na fakultě. O výsledku jedná komise na neveřejném zasedání a rozhoduje tajným hlasováním nadpoloviční většinou přítomných členů komise; školitel nehlasuje. Obhajoba disertační práce se hodnotí slovy: „obhájil(a)“, respektive „neobhájil(a)“. 6. Při neúspěšné obhajobě disertační práce komise pro obhajobu disertační práce stanoví podmínky, za kterých může být obhajoba disertační práce znovu vykonána. Obhajoba disertační práce se opakuje nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví komise. 7. Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce se mohou konat v jednom dni. V tomto případě je jmenována jedna komise, splňující podmínky pro složení komise pro státní doktorské zkoušky i komise pro obhajobu disertační práce; k obhajobě se přistupuje po úspěšném složení státní doktorské zkoušky. 8. Obhajoba disertační práce je veřejná. Čl. 12 Práva a povinnosti studenta 1. Práva a povinnosti studenta upravuje zákon a tento řád. 2. Pokud student opakovaně zanedbává své povinnosti, je písemně napomenut školitelem nebo vedoucím pracoviště. Neplní-li student své povinnosti ani po písemném napomenutí, školitel nebo vedoucí pracoviště postupují podle čl. 8. odst. 1 písm. c). 3. Student je oprávněn podávat návrhy a stížnosti školiteli, vedoucímu pracoviště, předsedovi oborové rady, děkanovi a určenému proděkanovi pro studium v doktorském studijním programu. Student má právo žádat o změnu školitele, o změnu tématu disertační práce i o změnu pracoviště. Rozhodnutí o těchto změnách jev kompetenci určeného proděkana po předchozím vyjádření předsedy oborové rady. 173 Čl. 13 Společná a závěrečná ustanovení. 1. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem MU dne 26. listopadu 2001. 2. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace minis- terstvem. prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc., v. r. rektor 174 Dodatečná pravidla FSS ke Studijnímu a zkušebnímu řádu pro studenty doktorských studijních programů na MU Poplatky za studium v doktorském studijním programu na FSS MU Veškeré poplatky podléhají každoročnímu schválení Akademickým senátem FSS. Režijní poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením činí 400 Kč. Roční poplatek za studium v anglickém jazyce je 2 000,- USD. Rozvržení doktorského studia do 4. etap Kontroluje se plnění čtyř etap DSP: (a) zpracování teoretické studie a projektu, (b) první verze teoretických kapitol práce a sběr empirických dat, (c) odevzdání disertační práce a (d) vykonání požadovaných zkoušek. a) Pokud oborová rada (komise) nerozhodne jinak, zpravidla do konce prvního roku studia zpracuje a předloží student DSP studii (20 – 40 normostran), která je přehledem a zhodnocením literatury, vztahující se k tématu disertační práce. Jsou-li součástí disertační práce rovněž výsledky vlastního empirického výzkumu, je součástí první kontroly též zpracovaný projekt tohoto výzkumu. O svém studiu a zhodnocení literatury, případně o projektu, student zpravidla refereruje v odborném tisku (např. formou přehledové, teoretické či metodologické studie, publikováním výsledků předvýzkumu, odborné expertízy apod.), případně publikuje recenze studovaných odborných publika- cí. b) Druhá etapa DSP (zpravidla do konce druhého roku studia) končí vypracováním první verze teoretických kapitol disertační práce. Pokud se práce opírá o empirický výzkum, musí být do této doby proveden sběr dat. Student připraví stať do odborného tisku (teoretickou studii, první výsledky empirického výzkumu apod.) c) Třetí etapa (zpravidla na konci třetího roku studia) končí odevzdáním disertační práce. Student také dokládá, že práce obsahuje původní výsledky, které byly uveřejněny v odborném tisku anebo jsou přijaté k uveřejnění. d) V průběhu studia vykoná účastník DSP také 1-3 odborné zkoušky, nestanoví-li děkan jinak. Počet a předmět zkoušek určuje příslušná oborová rada (komise). Student musí dále vykonat zkoušky z dvou cizích jazyků. Prvním z nich je angličtina (neurčí-li oborová rada/komise jinak). Zde musí student prokázat schopnost a dovednost vyjádřit se písemně v cizím jazyce, a to ve formě eseje na zadané téma. Ve druhém cizím jazyce musí prokázat schopnost aktivní práce s odborným textem a základní konverzační dovednosti. 175 Zkoušky předepsané v rámci DSP lze opakovat nanejvýše jednou. Při neúspěchu u opravné zkoušky dá školitel společně s předsedou oborové rady děkanovi návrh na vyloučení studenta z DSP. Zkoušky z cizích jazyků v rámci doktorského studijního programu na FSS MU (požadavky a organizace) Rozlišuje se zkouška z tzv. prvního a z druhého cizího jazyka. Prvním cizím jazykem je pro studenta DSP na FSS zpravidla angličtina, neurčí-li oborová rada (komise) jinak. Druhý cizí jazyk si volí student dle vlastního uvážení z této nabídky: angličtina (není-li prvním cizím jazykem), němčina, francouzština, španělština, ruština. Ve zdůvodněných případech (daných zaměřením disertační práce) je možná i volba jiného cizího jazyka (se souhlasem školitele a oborové rady/komise). Zkouška z prvního cizího jazyka má písemný charakter. Uchazeči je zadáno jedno z pěti odborných témat navržených školitelem. Uchazeč má prokázat, že je schopen napsat na toto téma písemné pojednání v rozsahu cca 4 normostran s použitím slovníku. Zkoušející zhodnotí text po gramatické, stylistické a terminologické stránce. Zkouška z druhého cizího jazyka má především prokázat schopnost pracovat s odborným textem a základní konverzační dovednosti. U písemné zkoušky napíše doktorand souhrn v rozsahu asi 150-200 slov z běžného, neodborného časopiseckého článku. Text nebude zkoušenému předem znám a článek i provedený souhrn budou v cizím jazyce. U ústní zkoušky, která bude navazovat na úspěšnou zkoušku písemnou, předvede doktorand čtení a překlad z odborné publikace, kterou bude mít předem prostudovánu. Na základě znalosti této publikace pohovoří pak se zkoušejícím v daném jazyce o vybraném úryvku, který právě přečetl, i o své vědecké práci. Termíny zkoušek budou po dohodě se zkoušejícími vypisovány během zkouškového období tak, aby nenarušovaly normální chod pracovišť během semestru. Studijní normy děkana FSS (doplněk studijních předpisů) A) Norma děkana o počtu volitelných kreditů typu C, o počtu kreditů za výuku cizích jazyků a počet kreditů za bakalářskou práci, závěrečnou oborovou 176 práci a magisterskou diplomovou práci a o počtu kreditů za tělesnou výchovu 1. Počet volitelných kreditů (typu C) Děkan v souladu se studijními předpisy MU (čl. 8, odst. 3) stanovuje, že v bakalářském studiu si mohou studenti FSS na každém oboru započítat do svého výkonu 5 kreditů z volitelných předmětů (C kredity). Tyto kredity mohou získat namísto kreditů z předmětů povinně volitelných (typu B). V magisterském studiu si mohou si do svého kreditového výkonu za volitelné předměty započítat 12 kreditů, jimiž mohou nahradit kredity za předměty povinně volitelné. 2. Počet kreditů za výuku cizích jazyků Studenti FSS získávají v bakalářském studiu kredity za úspěšné absolvování jazykového kursu. Za každé absolvování jazykového kursu získají 1 kredit typu volitelného předmětu (C kredit). Tento jeden kredit si započítají do každého oboru. Platí ale, že v průběhu bakalářského studia mohou získat za absolvování různých jazykových kursů maximálně dva kredity typu C (volitelných). Tyto dva kredity si připíší do výkonu na každém oboru (z 90 nutných kreditů na oboru tak mohou být maximálně 2 kredity za jazyky). Totéž ustavení platí i pro studium magisterské. I tam je možné si připsat do požadovaného výkonu 120 kreditů maximálně 2 kredity za jazyky (kredity typu C). Tyto dva kredity se získají na základě úspěšného absolvování dvou různých jazykových kursů. Ti studenti, kteří již získali kredity za jazyky v bakalářském studiu si – pokud chtějí získat volitelné kredity za jazyky –, musí zapsat odlišné kursy od těch, za něž již byli kreditově odměněni. 3. Počet kreditů za bakalářskou práci a za závěrečnou oborovou práci Kredity za bakalářskou práci, za závěrečnou oborovou práci a za práci magisterskou diplomovou se získávají prostřednictvím seminářů k těmto pracím. Každý obor vypíše v nabídce svého studia seminář k bakalářské práci a seminář k závěrečné oborové práci na bakalářském studiu a seminář k magisterské diplomové práci ve studiu magisterském. Ve všech případech to jsou povinně volitelné předměty (B kredity). Student získá kredity za tyto předměty tím, že odevzdá příslušnou práci (bakalářskou, závěrečnou nebo magisterskou diplomovou) a katedra ji přijme. Práce je přijata tehdy, pokud splňuje formální náležitosti stanovené katedrou – např. že má stanovený rozsah, že má věcný a jmenný rejstřík, anotaci v angličtině apod. Počty kreditů: 177 seminář k závěrečné oborové práci 4 kredity seminář k bakalářské práci 6 kreditů seminář k magisterské diplomové práci 12 kreditů 4. Počet kreditů za tělesnou výchovu V souladu s dlouhodobým záměrem rozvoje MU absolvují studenti bakalářského prezenčního studia FSS předmět tělesná výchova povinně po dva semestry. V každém semestru získají za tento absolvovaný předmět jeden kredit typu A. Získané dva kredity si studenti připíší po jednom do každého studovaného oboru. V průběhu dalších semestrů mohou získat dle své volby za tělesnou výchovu až 5 kreditů typu C na každém oboru, pokud by se rozhodli celou dotaci kreditů C na bakalářském studiu věnovat sportu. B) Norma děkana o přerušení studia Student, který má splněny všechny povinnosti studia, a neuspěl u jedné nebo více částí bakalářské nebo magisterské státní závěrečné zkoušky, takže musí čekat jeden semestr na nové zkušební období, může přerušit studium. Podle článku 13, odst. (4) Studijního a zkušebního řádu MU přeruší studium na délku doby výuky příslušného semestru (obvykle 13 týdnů), takže ke studiu nastoupí k prvnímu dni nového zkušebního období. 178 e-mail: j.brancovsky@worldonline.cz 0605-25499249255914 179 Katalog předmětů v akademickém roce 2002–2003 Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Tisk: Vydavatelství MU, areál Kraví hora Publikace je vytištěna na recyklovaném papíru © 2002