Obecná ustanovení: Státní zkouška může proběhnout ústně a/nebo písemně, v návaznosti na aktuální hygienická opatření. Státní zkouška může proběhnout kontaktně nebo online (online verze se týká modrý text níže) v návaznosti na aktuální hygienická opatření. Státní závěrečné zkoušky ze sociální antropologie 27.-28. května 2024 Státní zkouška začíná písemnou zkouškou dne 27.5. 2024. 27.5.2024 studující absolvuje tři (čtyři, pokud studuje jednooborovou antropologii) písemné zkoušky na oboru SAN 1. První písemná zkouška je z METODOLOGIE SAN a trvá 150 minut. Studující dostanou k dispozici tři texty, z nichž zvolí jeden, který bude tvořit základ jejich Návrhu SAN výzkumu na dané téma. Poté vypracují Návrh výzkumu se všemi náležitostmi tak, jak jsou na to připravování v povinných kurzech metodologie SAN. Tento návrh je tematicky relevantní a v souladu s inspiračním textem, obdrženým při zkoušce a obsahuje všechny náležitosti: obecný popis výzkumu, teoretické ukotvení, výzkumnou otázku, popis a zdůvodnění zvolené metodologie, popis a zdůvodnění výzkumného pole/vzorku, návrh – odhad rozpočtu, časový harmonogram, etické rozměry výzkumu, případně další náležitosti dle příprav v kurzu. 2. Druhá písemná zkouška je z TEORIÍ SAN a trvá 60 minut. Studující si volí dvě ze čtyř otázek a odpovídají na ně formou souvislé eseje. Zkouška testuje znalosti především z kurzů Úvod do sociální antropologie a Teorie sociální antropologie a obsahuje teorie od dějin SAN (evolucionismus a dál) do současnosti. Velmi vám témata pomůže osvěžit i předmět Dějiny sociální antropologie, vyučovaný tradičně v jarním semestru. 3. Třetí písemná zkouška je z APLIKOVANÉ ANTROPOLOGIE a trvá 90 minut. Studující si volí tři ze šesti otázek a odpovídá na ně formou souvislé eseje. Zkouška testuje znalosti s oblastní A) ekonomické a politické SAN, B) náboženství, C) příbuzenství. Z každého okruhu (A-C) jsou k dispozici dvě otázky. Studují si mohou volit libovolnou kombinaci (tj. je možné odpovídat na jednu otázku z A, jednu z B a jednu z C, jako je možné odpovídat i na dvě otázky z jednoho okruhu a třetí z druhého a tím logicky nechat třetí okruh bez zodpovězení). Studující, kteří absolvují JEDNOOBOROVOU SAN navíc konají čtvrtou písemnou zkoušku z OBOROVÉ ANTROPOLOGIE, která trvá 60 minut a studující zde odpovídají formou souvislého textu/eseje. Volí si dvě ze čtyř otázek, kdy každá pochází z jednoho okruhu oborové antropologie a ladí s vyučovanými předměty Materiální kultura, Etnicita a nacionalismus, Antropologie migrace a Antropologie, tělo a medicína. Pro úspěšné absolvování každé zkoušky je potřeba získat alespoň 60 bodů ze 100, přičemž v Aplikované antropologii a Oborové antropologii je potřeba uspět se 60 body ze 100 u každého odpovídaného okruhu. Pro studující, kteří mají SAN jako vedlejší studijní plán tímto státní závěrečná zkouška končí. Výsledky budou vyhlášeny dne 28.5. 2024 osobně v prostorách FSS, nebo tentýž den prostřednictvím ISu. Online verze SZZ pro případ pandemie. Zkouška probíhá ústně. Studující/mu jsou promítnuty na obrazovku (popř. položeny) tři otázky, ze kterých si na místě zvolí dvě. (Kandidáti jednooborové antropologie volí tři ze čtyř otázek). Následuje cca 2 – 5 minut možné písemné přípravy před komisí (před obrazovkou), kde si kandidát/ka zaznamenává hlavní body své odpovědi na zvolené otázky. Poté okamžitě následuje rozprava nad tématy otázek. Odpověď na jednu zvolenou otázku je formulována jako návrh výzkumného projektu. Zde se kandidát/ka drží zadaného tématu a formuluje návrh výzkumu, ve kterém se vyjádří k následujícím bodům: téma výzkumu, možné výzkumné otázky, vhodná metodologie, vhodná rámcující teorie, etika, délka trvání, případné další překážky, potřeby výzkumu. Především téma výzkumu, metodologie a vhodná rámcující teorie musí být pojednána ve větším detailu. Z této části získává kandidát/ka tři různé hodnocení: A) za aplikovanou antropologii (jak bylo pojato zadané téma, jací autoři k němu byli zmíněni, jaká hloubka znalosti tématu byla skrz toto prokázána) Tato část tvoří 50% výsledné známky z oborové antropologie. B) za metody sociální antropologie (zvolení vhodných metod v souvislosti se zvoleným tématem, všechny náležitosti návrhu výzkumného projektu, vhodně definovaný terén, správně formulovaná výzkumná otázka/otázky) Tato část tvoří 100% výsledné známky z antropologických metod. C) za teoretickou antropologii (vhodné širší rámcující teoretické koncepty, dostatečně vysvětlené a vhodné pro zvolené zkoumané téma). Tato část tvoří 50% výsledné známky z teoretické antropologie. Odpověď na druhou (popř. třetí) otázku formuluje kandidát/ka již jako rozpravu nad tématem, bez nutnosti tvořit návrh výzkumného projektu. V této části hodnotíme: A) aplikovanou antropologii (jak bylo pojato zadané téma, jací autoři k němu byli zmíněni, jaká hloubka znalosti tématu byla skrz toto prokázána). Tato část tvoří 50% výsledné známky z oborové antropologie. B) teoretickou antropologii (vhodné širší rámcující teoretické koncepty, dostatečně vysvětlené a vhodné pro zvolené diskutované téma). Tato část tvoří 50% výsledné známky z teoretické antropologie. C) Jednooboroví studenti následně absolvují dodatečnou rozpravu nad oborovou antropologií, kdy jsou komisí pokládány otázky přímo a studující na ně přímo odpovídají. Tato rozprava zahrnuje témata z předmětů: Materiální kultura, Antropologie migrace, Etnicita a nacionalismus a Antropologie, tělo a medicína. Tato část tvoří 100% výsledné známky. Délka trvání celé zkoušky je 30 minut pro studující v kombinaci, 40 minut pro studenty jednooborové. Výsledky jsou vyhlašovány předsedkyní komise ve stejný den konání zkoušky, po ukončení zkoušení všech kandidátů. Doporučený způsob přípravy: Doporučujeme připravovat se na státní zkoušku nácvikem rozpravy v rozsahu cca 7-10 minut), kdy zadání otázek je blízké následujícím příkladům: Jak byste v sociální antropologii zkoumal/a smrt? Jak byste v sociální antropologii přistoupila ke zkoumání dohodnutých sňatků? Jak byste realizovala v sociální antropologii výzkum oslav státní svátků? Ve svých odpovědích se soustřeďte na pokrytí všech tří výše uvedených oblastí (metody, teorie, oborová SAN). Čerpejte z přednášek povinných předmětů (témata a probíraná literatura jsou uvedeny níže) a níže uvedené povinné literatury. Konec instrukcí pro online SZZ – teoretická část. Obhajoba bakalářské práce Pro studující jednooborové SAN a pro studující, kteří mají SAN jako hlavní studijní plán, pokračuje státní závěrečná zkouška dne 28.5.2024 obhajobou Bc. práce Ta má následující průběh a celkem trvá 30 minut: 1. Krátké představení práce studující/m (bez slidů, ústně, cca 5-7 minut, kdy důležitá jsou především zjištění práce. V této části NEMÁTE odpovídat na otázky z posudků, to přijde až v bodě 3. Zaměřte se opravdu na zjištění své práce. Doporučujeme tuto část obhajoby nazkoušet si doma několikrát ústně před publikem – rodina, přátelé. Je potřeba dodržet čas 5-7 minut). Pokud probíhá zkouška online, je možné nasdílet na obrazovku jeden slide/mentální mapu při představování práce. 2. Čtení posudků – nejprve vedoucí práce, poté oponent. Student/ka má posudky dopředu k dispozici a může se tedy na ně připravit. Někdy jsou posudky pouze převyprávěny a vypíchnuty z nich hlavní body – tj. nebudou čteny v původní verzi. To je možnost, která by vás neměla vyvést z míry. 3. Reakce studující/ho na posudky, odpovědi na položené otázky. Otázky znáte předem, celý posudek rovněž. Proto je dobré se na ně předem připravit. Velmi špatně působí, když otázky jakoby slyšíte prvně a odpovědi na ně jsou nekonzistentní, povrchní nebo žádné. 4. Diskuse nad tématem v rámci celé zkušební komise spolu se studující/m. Zde může zaznít cokoliv z práce, z metodologie, z teorie, co komisi zajímá. Cílem je rozprava, ne vás nachytat. Výsledky Státní závěrečné zkoušky jsou vyhlášeny 28.5.2024 bezprostředně po skončení všech obhajob, ústně, osobně, v prostorách FSS, nebo v tentýž den prostřednictvím ISu. Témata a literatura k jednotlivým částem zkoušky jsou shodné pro kontaktní i online verzi. (všechny texty jsou dostupné online a byly v průběhu studia součástí povinné literatury) 1) Obecné teorie sociální antropologie ●Vztah přírodních a sociálních věd, kulturní a biologický determinismus ●Co je to sociální antropologie Její současné opodstatnění a místo v moderní sociální vědě. Sociální teorie a charakter disciplíny. Teorie, paradigma, věda, sociální věda, aplikovaná sociální věda. Antropologie mezi humanitními studiemi a vědou. ● Funkcionalismus Podstata teoretického směru a jeho kritika. Hlavní představitelé a jejich díla. Ukotvení funkcionalismu v širších disciplinárních souvislostech. Neo-funkcionalismus. ● Strukturalismus Podstata teoretického směru a jeho kritika. Hlavní představitelé a jejich díla. Ukotvení strukturalismu v širších disciplinárních souvislostech. Neo-strukturalismus. ● Kulturní relativismus Podstata teoretického směru a jeho kritika. Hlavní představitelé a jejich díla. Ukotvení kulturního relativismu v širších disciplinárních souvislostech. ● Nové etnografie Podstata teoretických přístupů, které do této skupiny patří (symbolická, interpretivní a kognitivní antropologie) a jejich kritika. Hlavní představitelé a jejich díla. Ukotvení těchto přístupů v širších disciplinárních souvislostech. ● Jazyk a obraz světa Symbolický systém, reprezentace, krize reprezentace, diskurz · Text, kontext, vnější a vnitřní formy interpretace Teorie znaku, označující x označované, kon/textualita, kódy, dílo a sociální kontext · Racionalita, interpretace a kulturní systém Teorie sociálního jednání, racionality, kulturní systém (Weber, Parsons - Geertz) zhuštěný popis (Geertz) · Archeologie vědění a člověk jako centrální idea Subjekt a moc, subjektivita, identita, habitus, aktér vs. struktura (Foucault, Bourdieu) · Genealogie moderní strategie moci a vědění Moc/ vědění (Foucault). Teorie reprezentace. Teorie ideologie, ideologie jako kulturní systém, jako falešné vědomí, jako mediální reprezentace · Culture Studies Kritická teorie kultury, komodifikace kultury, kulturní průmysl (Williams, Hall) · Kulturní logika moderního post/kolonialismu, střet a koexistence kultur Střet kultur (Todorov), moc/vědění, reprezentace jinakosti (Said) · Dynamika a institucionální pole zvýznamňování Antropologie a muzejnictví, výstavy a sbírky jako institucionalizace zvýznamnění kultury, reprezentace kultur (Clifford) 2) Metodologie ●Povaha sociální vědy. Kvantitativní a kvalitativní výzkum Charakter vědeckého přístupu. Přírodní versus sociální vědy. Idiografický a nomotetický model vědy. Metodologická paradigmata. Co jsou kvalitativní metody? ●Co je terénní výzkum? Technika zúčastněného pozorování Hustý popis. Zúčastněné pozorování. Terénní výzkum. Vstup do jiné kultury. Etnografie a krize reprezentace. ●Metody a techniky textuální analýzy Co je to text? Co je to diskurz? Povaha kulturního textu a textuální analýza. Interview, oral history. ●Výhled k dalším výzkumným technikám Další formy kulturních textů. Vizuální metodologie - analýza vizuálních materiálů. ●Analýza diskurzu/ů Sociálně vědná analýza diskurzu. Text, sociální událost. Reprezentace diskurzu. ●Interview: Kvalitativní rozhovory Role tazatele a role respondenta. Rozhovor jako interakce, konverzační partnerství. ●Přepisy, Kódování a analýza Transkripce jako první úroveň interpretace. Data a jejich záznam. 3) Aplikovaná sociální antropologie (A/B/C) A) Politická a ekonomická antropologie ● Antropologické přístupy ke studiu ekonomického jednání Debata formalistů a substantivistů, kulturní ekonomie, marxismus ● Je homo economicus univerzální? Ekonomické chování v mimo-evropských společnostech kula, potlač, lovci a sběrači, rolníci ● výměna a komodifikace Výměna darů a komodit, komodifikace, fetišismus komodit ● Peníze, trh a finance Peníze a modernita, peníze a výměna, peníze a změna v neevropských společnostech, peníze a reprodukce společnosti, peníze a komunita. ● Moc a legitimita Jazyk a moc, symbolická moc, biopolitika, biomoc klasická a dnes, governmentalita, neoliberální subjekt ● Nestátní společnost, raný a tradiční stát tradiční stát, geneze moderního státu, občanství, kosmopolitanismus, modernita a stát, byrokracie ●nacionalismus, kolonialismus a postkolonialismus Imagined communities, nacionalismus, idea rasy a národa, kolonialismus, orientalismus, rasismus ●Socialismus a postsocialismus socialistický stát a ekonomika, postsocialistická transformace, kapitalismus ve střední a východní Evropě ● kapitalismus a globalizace, Vznik kapitalismu a kolonialismu, globální nerovnosti, rezistence, neoliberální kapitalismus B) Kritická interpretace náboženství ●Konstrukce náboženství jako antropologické kategorie a přístupy k náboženství v sociální antropologii Problém definice náboženství; náboženství jako konstrukce antropologů; antropologické studie náboženství z perspektivy historie sociální antropologie, antropologických teorií a směrů ●Interpretační problémy při studium náboženství Hermeneutika, fenomenologie; antropologovo going-native; M. Harner; P. Stoller; E. Evans-Pritchard; C. Geertz; C. Castaneda; problém kulturního překladu. ●Vztah kosmologie, světonázoru a společnosti v antropologických teoriích Vztah mezi uspořádáním společnosti a její kosmologií; Max Weber; Edward E. Evans-Pritchard; Emile Durkheim; Mary Douglas; Marshall Sahlins. ●Mýtus a rituál v antropologických teoriích Emile Durkheim; Bronislaw Malinowski; Mirce Eliade; Victor Turner; posvátné a profánní; přechodové rituály; politika a rituály. ●Přístupy antropologie náboženství k tělu a tělesnosti Marcel Mauss; Mary Douglas; R. Herz; K. Hastrup; polarita těla a duše vs. pojetí člověka jako psychosomatické jednotky; gender, pohlaví a posvátné ●Náboženství a politika Robert Bellah; Peter Berger; Thomas Luckman; T. Asad; sekularizace a privatizace náboženství; politická náboženství; posvátné základy moci; moc a liminalita; náboženství a stát. ●Šamanismus Sibiřský a jihoamerický šamanismus; neošamanismus; M. Eliade; M. Harner; P. Brzáková, P. Vitebski. ●Čarodějnictví E. Evans-Pritchard; P. Stoller; L. Levy-Bruhl ●Smrt Vnímání času; představy o omezeném množství; světonázor; rituály; představy o dalším životě; způsoby vyrovnávání se se smrtí C) Sociální antropologie rodiny, příbuzenství a sociálních sítí ●Co je rodina? Počátky studia příbuzenství, původ rodiny, "vývoj lidstva" a sociální evolucionismus, vynález primitivní společnosti. ●Systémy původu I. - unilineární a bilineární formy Strukturní funkcionalimus, patrilinie, matrilinie, moiety, frátrie, klany a segmentární opozice. ●Systémy původu II. - kognatické formy Bilateralita, ambilinealita, stock a kindred. ●Manželství a aliance Manželské formy a systémy, tabu incestu, exogamie, endogamie ●Dům a domov Rezidenční pravidla, vazba příbuzenství na dům, vytváření domova. ●Měření příbuzenské vzdálenosti Modely měření příbuzenské vzdálenosti – germánský, římský civilní, parentela ●Příbuzenské terminologie Základní příbuzenské terminologické systémy. ●Příbuzenství: biologický fakt nebo sociální konstrukce? Příbuzenství – univerzální instituce či výtvor antropologů, "krev" vs. význam ●Příbuzenství a stát Příbuzenství jako protipól nebo stavební kámen moderní společnosti? Vztah rodiny a státu. Příbuzenství a nacionalismus. ●Láska a výběr partnera, nové rodinné formy Konec rodiny a individualismus. Výběr partnera, singles, sex a růst významu intimity. ●Gender a reprodukční funkce rodiny Koncept genderu a jeho vliv na studium příbuzenství. Význam reprodukční funkce rodiny. Nové reprodukční technologie. 4) Oborová sociální antropologie – POUZE PRO STUDENTY/KY JEDNOOBOROVÉ SAN!! · Teorie národa a nacionalismu · Antropologické teorie státu · Dějiny studií materiální kultury · Metody zkoumání materiální kultury · Teorie migrace · Migrace a téma remitencí · Antropologie a těla · Tělo, medicína a technologie Literatura k oborové antropologii: ERIKSEN, Thomas Hylland. Etnicita a nacionalismus : antropologické perspektivy. Translated by Marek Jakoubek. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012. 352 s. ISBN 9788074190537. KROHN-HANSEN, Christian & NUSTAD, Knut. (2005). State formation: anthropological perspectives (Introduction) dostupné na: https://www.researchgate.net/publication/283624570_State_formation_anthropological_perspectives MILLER, Daniel & Chris TILLEY (1996) Editorial. Journal of Material Culture, 1(1): 1-14. BASU, Paul (2013) Ancestries and Trajectories in Material Culture Studies (Chap 18). In Carrier, J.G. & D.B. Gewertz (eds), Handbook of Sociocultural Anthropology. Oxon: Berg (370-390). HICKS, Dan (2010) The Material-culture Turn: Event and Effect. In Hicks D. & M.C. Beaudry (eds) The Oxford Handbook of Material Culture Studies. Oxon: OUP. (25-98). RIGGINS, Stephen (2013) in Laviolette & Kannike (eds). Things in Culture, Culture in Things. Tartu: Univ. Press. (36-57) O’TOOL, P. & P. WERE (2008) Observing places: Using space and material culture in qualitative research Qualitative Research 8(5): 621–639. BRETTELL C. 2000. „Theorizing Migration in Anthropology.“ In: Brettell, C., Hollifield, J.F. (eds.) 2000. Migration theory: talking across disciplines. New York: Routledge. LEVITT, P. 1998. „Social Remittances: Migration driven local-level forms of cultural diffusion“ International Migration Review 32(4): 926-948. SCHEPER-HUGHES N, LOCK M (1987) The Mindful Body: A Prolegomenon to Future Work in Medical Anthropology, Medical Anthropology Quarterly, New Series, Vol. 1, No. 1, pp. 6-41. HAYLES KN (2005) Computing the Human. Theory, Culture & Society 22 (1): 131–151. HARAWAY D (2008) We Have Never Been Human. In: Haraway D (ed) When Species Meet. Minneapolis, MN: University of Minnesota Press, pp. 3–45. HAYLES, K (1999). „How We Became Posthuman: Virtual Bodies“. In: Cybernetics, Literature and Informatics, Chicago: The University of Chicago Press. HELMREICH S (2013) “Potential Energy and the Body Electric”. In Current Anthropology, 54 (7):139-148. Povinná literatura k bakalářských státním závěrečným zkouškám ze SAN (Teorie + metody + aplikovaná SAN) je dostupná v E-prezenčce na těchto odkazech: 1. Benedictová, R. 1999. Kulturní vzorce. Praha: Argo. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000180417/Holdings#items-FSS 2. Eriksen, T. H. 2008. Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha: Portál. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000563872/Holdings#items-FSS 3. Geertz, C. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000178959/Holdings#items-FSS 4. Bowie, F. 2008.Antropologie náboženství. Praha: Portál. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000551253/Holdings#items-FSS 5. Foucault, M. (1999) Vůle k vědění. Praha: Hermann a synové. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000173885 6. Todorov, Tzvetan. (1991) Dobytí Ameriky. Problém druhého. Praha: Mladá fronta. University of California Press. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000024052 7. Maus, Marcel. 1999. Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha: Slon. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000175559/Holdings#items-FSS 8. Bourdieu, Pierre. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000192101/Holdings#items-FSS 9., Silverman, D. (2005) Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar. str. 125-129. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000405021 10. Strauss, A. / Corbinová, J. (1999) Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. Str. 9-105. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000130574 11. Hammersley, M. / Atkinson, P. (1996) Ethnography. Principles in Practice. London a New York: Routledge. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000175704 12. Eliade, M. 2006. Posvátné a profánní. Praha: Oikoymenth https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000086007 13.- Eliade, M. 2009. Mýtus o věčném návratu. Praha: Oikoymenh. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000241559 14. Evans –Pritchard, E.E. 1976. Witchcraft, oracles and Magic among the Azande. Oxford:Clarendon https://katalog.muni.cz/Record/MUB01006339758 15. Stone, L. (2006) Kinship and Gender. Westview Press. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000476733 16. Fay, B. (2002) Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup. Praha: Slon. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000105243 17. Balandier, G. 2000. Politická antropologie. Praha: Dauphin. https://ndk.cz/view/uuid:d121a830-bb4c-11e4-b2e2-005056827e52?page=uuid:d748e680-133d-11e5-b9a6-5ef 3fc9ae867 18. Lévy-Bruhl, L.1999. Myšlení člověk primitivního. Praha: Argo. Kapitola 2 a 9 https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:48054be0-160e-11e8-a0cf-005056827e52?page=uuid:86c7dab0-431c-11e8-a5f 3-005056825209 19. Turner, Victor. (2004, 1967). Průběh rituálu.Brno: Computer Press https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:7e4ee310-ffed-11e6-aa6c-005056827e52?page=uuid:3be62630-1f6b-11e7-a38 c-005056827e51 20. Ingold, Tim. 1996. Key Debates In Anthropology. London: Routledge.https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000179770 21. Kuper, A. (1988). The Invention of Primitive Society, London: Routledge.https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000179123 22. Douglas, M. Čistota a nebezpečí : analýza konceptu znečištění a tabu https://katalog.muni.cz/Record/MUB01001021319 23. Hann, Ch., Hart, K. 2011. Economic Anthropology: History, Ethnography, Critique. Cambridge: Polity Presshttps://katalog.muni.cz/Record/MUB01000843691 24. Asad, Talal. (2002) The Construction of Religion as an Anthropological Category. In Lambek, Michael, ed. A Reader in the Anthropology of Religion. Oxford, Mass: Balckwell. Str. 114-132. https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000187250 Pomoci při hledání může rovněž i: Národní digitální knihovna (víco o této databázi a možnostech přístupu zde: https://knihovna.fss.muni.cz/ezdroje.php?podsekce=86 ):