ČÁST PRVNÍ VOLEBNÍ ŘÁD Čl. 1 Předmět úpravy Tato část předpisu upravuje volbu členů Akademického senátu Fakulty sociálních studií (dále jen "senát fakulty"), volbu členů Akademického senátu Masarykovy univerzity za Fakultu sociálních studií (dále jen "senát univerzity") a záležitosti s tím související. Čl. 2 Volební právo Každý člen akademické obce Fakulty sociálních studií (dále jen "fakulta") má právo volit a být volen ve volbách členů senátu fakulty a senátu univerzity za fakultu. Právo volit je nezastupitelné. Čl. 3 Volební skupiny 1. Pro účely voleb se akademická obec fakulty člení do dvou volebních skupin: a. první volební skupiny, tvořené akademickými pracovníky, a b. druhé volební skupiny, tvořené studenty. 1. Člen akademické obce fakulty vykonává své volební právo v rámci volební skupiny, do níž náleží. Čl. 4 Způsob voleb Volby se konají elektronicky. Čl. 5 Vyhlašování voleb 1. Jestliže se mandát člena senátu nebo mandát člena senátu univerzity za fakultu uprázdní, nebo jestliže je známo, že taková okolnost v průběhu následujících 30 dnů nastane, vyhlásí senát v příslušné volební skupině volby. 2. V rozhodnutí o vyhlášení voleb musí byt uvedené: a. označení volební skupiny, v níž se volby budou konat, b. počet mandátů, který má být volbou obsazen, c. datum, ke kterému se vytvoří platný seznam voličů do dané volební skupiny zvlášť pro každé kolo. 2. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se bezodkladně zveřejní na úřední desce fakulty, na internetové stránce fakulty, případně také jiným vhodným způsobem. Čl. 6 Volební komise 1. Volební komise řídí konání voleb a dozírá na jejich průběh. 2. Senát určí volební komisi nejpozději v den vyhlášení voleb. 3. Volební komisi tvoří nejméně 5 členů akademické obce a 1 pracovník CIKT FSS MU s poradním hlasem. 4. Volební komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a zapisovatele. 5. Volební komise se usnáší za přítomnosti nejméně tří svých členů s hlasovacím právem. Ke schválení každého usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů volební komise. 6. Schůze volební komise svolává předseda. 7. Volební komise pořizuje zápis o průběhu a výsledku každého svého jednání. 8. Činnost volební komise končí naplněním všech mandátů. Čl. 7 Volební kola 1. Volby mohou probíhat nejvýše ve třech kolech. Ve druhém a třetím kole mohou kandidovat pouze kandidáti z kola předchozího. 2. Není-li v prvním kole dosaženo zákonného kvóra, tedy účasti nejméně 30% členů akademické obce fakulty náležejících k příslušné volební skupině při volbách do senátu fakulty, nebo 15% členů akademické obce fakulty náležejících k příslušné volební skupině při volbách do senátu univerzity, následuje druhé kolo voleb. 3. Není-li dosaženo zákonného kvóra ani ve druhém kole voleb, následuje třetí kolo voleb, které již nevyžaduje zákonné kvótám. 4. Nejsou-li ani po třetím kole obsazeny všechny uvolněné mandáty, vyhlásí akademický senát na nezaplněné mandáty nové volby. 5. Volební dny všech tří kol určí senát současně s vyhlášením voleb tak, aby se: a. první kolo konalo nejdříve 14 a nejvýše 30 dní po vyhlášení voleb, b. každé kolo konalo minimálně po dobu 48 hodin, c. následující kolo nekonalo dříve než 48 hodin od ukončení kola předchozího. 6. Volby se nekonají ve státní svátek a v době akademických prázdnin fakulty. Čl. 8 Navrhování kandidátů 1. Volební komise po svém ustavení neprodleně určí a zveřejní lhůtu pro navrhování kandidátů, která nesmí být kratší 7 dnů. 2. Navrhovat kandidáta/y může skupina osob, které disponují volebním právem v dané volební skupině: a. 3 osoby, pokud se volby konají v první volební skupině, b. 7 osob, pokud se volby konají ve druhé volební skupině. 3. Navržením kandidáta se rozumí předání písemného návrhu pověřené osobě, v němž je uvedeno: a. označení senátu, v němž má být obsazen mandát; b. označení volební skupiny, v níž se volby konají; c. příjmení, jméno a případný akademický titul navrženého, s uvedením: i. fakultního pracoviště, na němž působí, pokud náleží k první volební skupině, nebo ii. imatrikulačního ročníku, typu studijního programu a oboru nebo kombinace oborů studia, pokud jde náleží k druhé volební skupině; d. prohlášení navrženého, že souhlasí se svou kandidaturou, potvrzené jeho vlastnoručním podpisem; e. prohlášení navrhovatelů (viz odst. 2), s uvedením jejich jména, příjmení, pracoviště či oboru studia a vlastnoručním podpisem; f. datum podání návrhu. 3. Návrh se podává ve dvou stejnopisech; předseda volební komise na nich vyznačí čas převzetí a jeden z nich vydá osobě, jež návrh doručila. Čl. 9 Projednání návrhů a registrace kandidátů 1. Volební komise projedná nejpozději 24 hodin po ukončení lhůty pro navrhování kandidátů všechny včas podané návrhy kandidátů. 2. Návrh je přijat, splňuje-li podmínky podle čl. 8 odst. 2 -- 4 tohoto řádu. 3. Rozhodnutí o přijetí návrhu se bez odkladu sdělí kandidátovi. 4. Důvody nepřijetí návrhu je nutno explicitně uvést v zápise z jednání volební komise. Čl. 10 Vzdání se kandidatury 1. Kandidát se může své kandidatury vzdát, a to vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením, které osobně podá k rukám předsedy volební komise. 2. Prohlášení o vzdání se kandidatury nelze vzít zpět. 3. Volební komise tuto skutečnost neprodleně zveřejní. 4. Při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro toho, kdo se kandidatury vzdal, nepřihlíží. Čl. 11 Volební kampaň 1. Volební kampaň se vede v duchu čestnosti a kolegiality. 2. V případě nedodržení těchto zásad má volební komise právo kandidáta diskvalifikovat. 3. Důvody diskvalifikace musí volební komise explicitně uvést v zápise z jednání. Čl. 12 Hlasování 1. Volič disponuje tolika hlasy, kolik mandátů má být obsazeno. 2. Volič je povinen dodržovat pravidla pro správu elektronické pošty v IS MUNI a nese odpovědnost za nedoručení kódu v případě přesměrování či přeplnění elektronické schránky v IS MUNI. Čl. 13 Zveřejnění výsledků hlasování Po skončení každého kola voleb se bezodkladně zveřejní na úřední desce fakulty, na internetové stránce fakulty, případně na dalších vhodných místech výsledek hlasování, který obsahuje: a. počet členů akademické obce fakulty oprávněných volit; b. počet členů akademické obce fakulty, kteří vykonali v příslušné volební skupině právo volit; c. počet hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty. Čl. 14 Určení výsledku voleb 1. Volební komise na základě výsledků voleb určuje pořadí kandidátů. 2. V případě rovnosti obdržených hlasů mezi kandidáty rozhoduje los. 3. Volební komise zveřejní výsledky voleb, přičemž: a. uvede čas, kdy byly výsledky zveřejněny, b. vyčká 24 hodin, nenastane-li situace dle čl. 15 tohoto řádu. 4. Výsledek voleb je platný nejpozději 24 hodin po jeho zveřejnění, nebo v případě stížnosti na průběh či výsledek voleb po rozhodnutí volební komise. Čl. 15 Stížnosti na průběh a výsledek voleb 1. Členové akademické obce mají právo podávat volební komisi stížnosti na průběh a výsledek voleb, a to ve lhůtě 24 hodin od zveřejnění výsledků. 2. Volební komise tyto stížnosti bezodkladně posoudí a vyjádří k ním své stanovisko. 3. Stížnosti a stanoviska volební komise k nim musí být neprodleně zveřejněny na úřední desce fakulty, na internetové stránce fakulty, případně také jiným vhodným způsobem. 4. Proti rozhodnutí volební komise není odvolání. ČÁST DRUHÁ JEDNACÍ ŘÁD Oddíl první Složení senátu Čl. 16 Počet členů senátu 1. Senát je tvořen 11 členy. 2. V první volební skupině se volí 6 členů senátu. 3. V druhé volební skupině se volí 5 členů senátu. Čl. 17 Postavení členů senátu 1. Funkce člena senátu je čestná a nezastupitelná. 2. Členové senátu jsou vázáni jen zákonem a vnitřními předpisy; při výkonu své funkce nesmí od nikoho žádat ani přijímat žádné pokyny. 3. Člen senátu je oprávněn žádat od děkana fakulty, proděkanů a vedoucích fakultních pracovišť informace potřebné k výkonu jeho funkce. 4. Člen senátu je povinen účastnit se zasedání senátu a schůzí jeho orgánů. Čl. 18 Mandát člena senátu 1. Mandát člena senátu vzniká zvolením. 2. Mandát člena senátu trvá tři roky počínaje dnem zvolení. 3. Mandát člena senátu zaniká: a. uplynutím funkčního období stanoveného odst. 2, b. okamžikem vzniku neslučitelnosti funkcí, c. zánikem členství v akademické obci fakulty, nebo příslušností k volební skupině, v níž byl zvolen, d. vzdáním se mandátu, e. odvoláním z funkce. 4. Mandát člena senátu zvoleného ve druhé volební skupině nezaniká, jestliže po složení státní závěrečné zkoušky bezprostředně nastoupí ke studiu v navazujícím (magisterském/doktorském) studijním programu. Čl. 19 Neslučitelnost funkcí Funkce člena senátu je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana fakulty a proděkana. Čl. 20 Vzdání se mandátu 1. Člen senátu se může svého mandátu vzdát a. ústním prohlášením učiněným na zasedání senátu, nebo b. vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením doručeným k rukám předsedy senátu. 2. Prohlášení o vzdání se mandátu člena senátu nelze vzít zpět; účinnosti nabývá okamžikem, kdy bylo a. zaznamenáno v zápise o zasedání senátu, pokud jde o prohlášení podle odst. 1 písm. a), b. doručeno předsedovi senátu, v případě stanoveném odst. 1 písm. b). Čl. 21 Odvolání z funkce člena senátu 1. Člen senátu může být z funkce odvolán, jestliže a. vykonává svoji funkci v rozporu se zájmy akademické obce, b. závažným způsobem poruší zákon, vnitřní předpis univerzity nebo vnitřní předpis fakulty, nebo c. bez omluvy doručené předsednictvu senátu se neúčastní třech za sebou následujících zasedání. 2. Senát rozhoduje o odvolání člena senátu z důvodů uvedených v odst. 1. K přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlasu dvou třetin všech členů senátu a nadpoloviční většiny členů komory, k níž náleží člen senátu, jehož odvolání je navrhováno. Čl. 22 Rozpuštění senátu Funkční období všech členů senátu fakulty skončí, jestliže senát po dobu šesti měsíců nekoná. V takovém případě děkan nejpozději do třiceti dnů vyhlásí nové volby. Oddíl druhý Orgány senátu Pododdíl I Komory Čl. 23 Zřízení komor Senát má dvě komory, tvořené jeho členy. Čl. 24 Složení komor 1. Členové senátu zvolení v první volební skupině tvoří komoru akademických pracovníků. 2. Členové senátu zvolení ve druhé volební skupině tvoří studentskou komoru. Čl. 25 Předsedové komor Předsednictví komory vykonávají místopředsedové senátu. Pododdíl II Předseda a místopředseda senátu Čl. 26 Volba 1. Senát volí ze svých členů předsedu a místopředsedy senátu. Místopředsedové pocházejí z různých komor. 2. Volbu řídí člen senátu, kterého tím senát pověří (skrutátor). Kandidáty na předsedu a místopředsedy senátu může navrhnout každý člen senátu. Skrutátor zjistí, zda členové senátu, kteří byli navrženi, kandidaturu přijímají. Poté vydá hlasovací lístky, na nichž členové senátu vyznačí kandidáta. Zahajuje se volbou předsedy, následuje volba místopředsedů. Zvolen je vždy kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů; k platnosti volby je třeba přítomnosti dvou třetin všech členů senátu. 3. Funkční období předsedy a místopředsedy senátu trvá 18 měsíců počínaje dnem volby, pokud a. nejsou dříve odvoláni hlasováním senátu, b. nedojde k vypršení jejich mandátu člena senátu, c. nerezignovali. 4. V případě ukončení senátorského mandátu předsedy senátu se přistoupí k nové volbě celého předsednictva. V případě vypršení mandátu místopředsedy se přistoupí pouze k volbě nového místopředsedy. Čl. 27 Předseda senátu Předseda senátu zejména a. svolává, zahajuje, řídí a ukončuje zasedání senátu, b. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o zasedání senátu, c. podepisuje usnesení senátu, d. postupuje senátu univerzity návrhy vnitřních předpisů fakulty, s nimiž senát vyslovil souhlas, e. nejméně jedenkrát za rok seznamuje akademickou obec fakulty s činností senátu, a f. vykonává všechny další povinnosti, které jsou mu svěřeny vnitřním předpisem fakulty nebo usnesením senátu. Čl. 28 Místopředsedové senátu 1. Místopředsedové senátu zastupují předsedu senátu v době jeho nepřítomnosti na jeho pokyn. 2. Při zastupování podle odst. 1 má místopředseda senátu práva a povinnosti předsedy senátu. 3. Jeden z místopředsedů senátu spolupodepisuje usnesení senátu. Čl. 29 Odvolání z funkce člena předsednictva senátu K odvolání předsedy či místopředsedů senátu z funkce je zapotřebí dvou třetin všech členů senátu. Pododdíl III Komise Čl. 30 Zřízení komisí 1. Senát zřizuje ze svých členů a z dalších členů akademické obce fakulty jako své orgány pro jednotlivé oblasti své činnosti komise. Předsedou komise je vždy člen AS FSS. 2. Komise jsou ze své činnosti vždy odpovědny senátu; předkládají senátu svá závěrečná usnesení ve věcech, pro které byly zřízeny. 3. Senát vždy zřídí Rozhodčí a smírčí komisi. Rozhodčí a smírčí komise Čl. 31 Složení Rozhodčí a smírčí komise 1. Rozhodčí a smírčí komisi tvoří pět členů senátu, z nichž minimálně dva jsou ze studentské komory. 2. Předsedu Rozhodčí a smírčí komise volí členové komise. Čl. 32 Postavení Rozhodčí a smírčí komise Postavení a působnost Rozhodčí a smírčí komise, zásady jejího jednání a další náležitosti podrobněji upravuje Řád rozhodčího a smírčího řízení. Oddíl třetí Zasedání senátu Čl. 33 Druhy zasedání 1. Senát zasedá na společné schůzi; koná řádná a mimořádná zasedání. 2. V případě potřeby se komory scházejí odděleně. Čl. 34 Svolávání zasedání 1. Řádná zasedání svolává předseda senátu. 2. Mimořádná zasedání svolává bezodkladně předseda senátu, navrhne-li to a. děkan fakulty, b. předsednictvo, c. nejméně 1/3 všech členů senátu. 3. Svoláním zasedání senátu se rozumí sdělení dne, hodiny a místa konání zasedání všem členům senátu vhodným způsobem nejméně 24 hodin před zahájením zasedání. Čl. 35 Účast na zasedání senátu 1. Zasedání senátu se účastní členové senátu. 2. Zasedání senátu jsou veřejná, pokud senát nerozhodne jinak. Čl. 36 Zahájení zasedání 1. Ve stanovenou dobu zahájí předseda senátu zasedání bez ohledu na počet přítomných členů senátu. 2. Předseda senátu sdělí pořad jednání; na návrh kteréhokoli člena senátu může být pořad jednání rozšířen, zúžen nebo jinak změněn, vysloví-li s tím souhlas nadpoloviční většina přítomných členů senátu. Čl. 37 Projednávání věcí 1. Právo předkládat návrhy mají členové senátu; jiné orgány nebo osoby mohou senátu překládat návrhy, jen stanoví-li tak vnitřní předpis fakulty. 2. Podkladové materiály musí být členům senátu rozeslány s dostatečným předstihem. 3. Každý předložený návrh uvede navrhovatel; poté je zahájena rozprava o věci. 4. V rozpravě uděluje předseda senátu členům senátu slovo v pořadí, v jakém se přihlásili. Čl. 38 Rozhodování věcí 1. Senát v rámci své působnosti jedná usneseními; o každém předloženém návrhu usnesení hlasuje. 2. Hlasování je veřejné nebo tajné. 3. Veřejně se hlasuje zdvižením ruky nebo podle jmen. Při hlasování podle jmen se hlasování jednotlivých členů senátu zaznamená v zápise. 4. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky tak, že člen senátu na hlasovacím lístku vyznačí, zda je pro návrh nebo proti návrhu; jinak je hlasovací lístek neplatný. 5. Způsob hlasování, není-li stanoven vnitřním předpisem, určí senát; není-li uvedeno jinak, hlasuje se veřejně zdvižením ruky. O procedurálních záležitostech se hlasuje jen veřejně. 6. Není-li v tomto nebo ve zvláštním vnitřním předpise stanoveno jinak, je k přijetí usnesení třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu v přítomnosti nadpoloviční většiny členů senátu náležejících ke každé z komor. 7. Jde-li o veřejné hlasování, rozumí se počtem přítomných členů senátu součet počtu členů senátu, kteří hlasovali pro návrh nebo proti návrhu nebo kteří se hlasování zdrželi. Jde-li o tajné hlasování, rozumí se počtem přítomných členů senátu počet odevzdaných platných hlasovacích lístků. Oddíl čtvrtý Působnost senátu Čl. 39 1. Působnost senátu je určena zákonem, vnitřními předpisy univerzity a vnitřními předpisy fakulty. 2. V pochybnostech, zda věc patří do působnosti senátu, rozhodne senát usnesením s konečnou platností. Pododdíl I Tvorba vnitřních předpisů fakulty Čl. 40 Předkládání návrhů vnitřních předpisů fakulty 1. Návrh vnitřního předpisu fakulty může podat každý člen senátu nebo děkan fakulty. 2. Fakultní pracoviště se zřizují, slučují, rozdělují a ruší usnesením senátu, jehož návrh podává děkan fakulty; pro projednání a schválení takového usnesení se ustanovení tohoto pododdílu použijí obdobně. 3. Návrh podle odst. 1 a 2 musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má senát usnést. Čl. 41 Projednávání návrhů vnitřních předpisů fakulty 1. Po uvedení návrhu podle čl. 37 odst. 1 se koná obecná rozprava, jejímž předmětem je zejména, zda se senát má návrhem vnitřního předpisu fakulty dále zabývat, zda jej vrátí navrhovateli k přepracování, či zda jej zamítne. 2. Návrh se předá též děkanovi fakulty, není-li navrhovatelem. Čl. 42 Schvalování návrhu vnitřního předpisu fakulty 1. Po ukončení závěrečné rozpravy senát rozhodne, zda návrh vnitřního předpisu fakulty schvaluje. 2. Ke schválení návrhu vnitřního předpisu fakulty je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu. 3. Byl-li návrh vnitřního předpisu fakulty schválen podle odst. 2, předseda senátu jej postoupí senátu univerzity. Čl. 43 Vyhlašování vnitřních předpisů fakulty 1. Jestliže byl vnitřní předpis fakulty, navržený senátem fakulty, senátem univerzity schválen, předseda senátu jej nejpozději patnáctý den pod dni schválení senátem univerzity vyhlásí. 2. Vnitřní předpis fakulty se vyhlašuje a. uveřejněním oznámení o jeho vyhlášení na úřední desce fakulty, a b. uveřejněním jeho plného znění na vnitřní počítačové síti fakulty. Čl. 44 Platnost a účinnost vnitřního předpisu fakulty 1. Vnitřní předpis fakulty nabývá platnosti dnem vyhlášení. 2. Vnitřní předpis fakulty nabývá účinnosti, sedmý den po dni vyhlášení, nestanoví-li vnitřní předpis fakulty jinak. Nelze však stanovit účinnost vnitřního předpisu fakulty přede dnem jeho platnosti. Čl. 45 Výklad vnitřních předpisů fakulty Senátu přísluší výklad vnitřních předpisů fakulty. Pododdíl II Rozhodování o použití finančních prostředků fakulty Čl. 46 Pro účely tohoto pododdílu se "finančními prostředky fakulty" rozumí a. finanční prostředky, jež byly příslušným orgánem univerzity fakultě přiděleny podle zákona a vnitřních předpisů univerzity, b. prostředky získané doplňkovou činností. Čl. 47 Finanční prostředky fakulty nesmí být použity, jestliže nebyly v rámci rozdělení finančních prostředků vyčleněny k určitému účelu, ani nesmí být použity k jinému účelu, než ke kterému byly vyčleněny. Čl. 48 Rozdělení finančních prostředků fakulty 1. Návrh rozdělení finančních prostředků fakulty předkládá děkan; členové senátu mají právo předkládat pozměňovací návrhy. 2. Pro projednávání a schvalování návrhu podle odst. 1 se použije obdobně čl. 41 odst. 1 a čl. 42 odst. 1 a 2. Schválené rozdělení finančních prostředků fakulty se vyhlásí obdobně jako vnitřní předpis fakulty; účinnosti nabývá dnem vyhlášení. Čl. 49 Kontrola využívání finančních prostředků 1. Senát průběžně kontroluje, zda jsou finanční prostředky fakulty využívány v souladu s jejich rozdělením a podle zásad čl. 47. 2. Senát obdrží od děkana fakulty průběžnou zprávu o využívání finančních prostředků fakulty kdykoli o to požádá. Pododdíl III Stanovení podmínek přijímacího řízení Čl. 50 1. Návrh podmínek přijímacího řízení ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě podává děkan fakulty v dostatečném předstihu. 2. Členové senátu mohou k návrhu podle odst. 1 předkládat pozměňující a doplňující návrhy. 3. Ke schválení podmínek přijímacího řízení je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu. Oddíl pátý Vztahy senátu a děkana fakulty Pododdíl I Návrh na jmenování děkana fakulty Čl. 51 Senát předkládá rektorovi univerzity návrh na jmenování děkana fakulty. Čl. 52 Nominace na děkana fakulty 1. Kdykoli se funkce děkana fakulty uvolní, nebo kdykoli je známo, že taková okolnost nastane v období následujících 120 dnů, předseda senátu svolá schůzi senátu. 2. Předseda senátu v případě uvedeném v odst. 1 dále vyzve členy senátu a ostatní členy akademické obce fakulty, aby ve lhůtě, kterou stanoví a která nebude kratší 21 dnů předložili nominaci na děkana fakulty. 3. Nominaci na děkana fakulty může předložit a. nejméně patnáct členů akademické obce fakulty, nebo b. nejméně dva členové senátu. 4. Pro náležitosti návrhu podle odst. 3 se přiměřeným způsobem použije ustanovení čl. 8 odst. 3. 5. Kandidát předloží čestné prohlášení, že nespolupracoval s orgány Státní tajné bezpečnosti. 6. Návrh podle odst. 3 se podává předsedovi senátu. Čl. 53 Představení nominovaných 1. Nominovanými na děkana fakulty jsou ti, kdo byli včas navrženi způsobem uvedeným v čl. 52. 2. Za účelem představení nominovaných na děkana fakulty svolá senát shromáždění akademické obce, a to tak, aby se konalo nejpozději 14 dní po skončení lhůty podle čl. 52 odst. 2. Čl. 54 Usnesení o návrhu na jmenování děkana fakulty 1. Senát se usnáší o návrhu kandidáta na funkci děkana tajnou volbou. Volbu kandidáta na funkci děkana připravuje a řídí ve spolupráci s předsedou senátu skrutátor, zvolený k tomuto účelu AS. 2. Ke zvolení kandidáta na funkci děkana je zapotřebí nejméně dvoutřetinová přítomnost všech členů AS a s návrhem musí souhlasit nadpoloviční většina všech členů AS. 3. V případě, že žádný z kandidátů na funkci děkana neobdrží potřebný počet hlasů uvedený v odst. 2, postupují do dalšího volebního kola dva z kandidátů, kteří získali největší počet hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů pro více než dva na prvním místě nebo pro dva nebo více kandidátů na druhém místě, postupují všichni tito kandidáti do druhého kola. 4. V případě, že ani ve druhém kole nezíská žádný z kandidátů na funkci děkana souhlas nadpoloviční většiny všech členů AS, volba se opakuje za týden. 5. Pokud ani v případě opakování voleb podle odst. 4 nezíská žádný z kandidátů na funkci děkana potřebný počet hlasů, vyhlásí předseda AS nové volby podle tohoto článku, a to nejdříve po uplynutí jednoho měsíce po poslední neúspěšné volbě kandidáta na funkci děkana. 6. Jakmile je proces volby ukončen a je zvolen kandidát na děkana fakulty, sdělí předseda senátu tuto skutečnost neprodleně rektorovi univerzity. Čl. 55 Návrh na odvolání děkana fakulty 1. Návrh na odvolání děkana fakulty může podat senát rektorovi univerzity. 2. K přijetí usnesení o návrhu na odvolání děkana fakulty je zapotřebí souhlasu nejméně dvou třetin všech členů senátu. Pododdíl II Práva a povinnosti děkana fakulty ve vztahu k senátu Čl. 56 Účast děkana fakulty na zasedání senátu 1. Děkan fakulty je oprávněn účastnit se zasedání senátu; udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá. 2. Děkan fakulty je povinen dostavit se do zasedání senátu, jestliže jej o to senát usnesením požádá; není-li však výslovně požadována jeho osobní účast, může se dát zastoupit některým z proděkanů. 3. Děkan je oprávněn doporučovat senátu k úvaze opatření, která pokládá z hlediska zájmu akademické obce fakulty za vhodná a prospěšná. Čl. 57 Předkládání zpráv 1. Děkan fakulty, nejpozději do konce třetího měsíce každého roku, senátu předkládá a. výroční zprávu o činnosti fakulty, b. výroční zprávu o hospodaření fakulty. 2. Děkan fakulty předkládá senátu též další zprávy, jestliže to považuje za vhodné, nebo jestliže o to senát požádá. 3. Senát se po rozpravě usnese, zda předloženou zprávu děkana fakulty schvaluje. 4. Nebyla-li předložená zpráva schválena, je děkan fakulty povinen předložit nejpozději do 30 dnů ode dne přijetí takového usnesení zprávu novou. Čl. 58 Předkládání záměru činnosti fakulty 1. Děkan fakulty v souladu s dlouhodobým záměrem univerzity a po projednání ve vědecké radě fakulty předkládá senátu návrh dlouhodobého záměru vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo jiné tvůrčí činnosti fakulty. 2. Návrh podle odst. 1 se projedná obdobně jako návrh vnitřního předpisu fakulty. 3. Ke schválení návrhu podle odst. 1 je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu. Čl. 59 Projednávání návrhů studijních programů 1. Děkan fakulty sdělí senátu každý návrh nového studijního programu, který má být uskutečňován na fakultě. 2. Senát se usnese na stanovisku k návrhu studijního programu uvedenému v odst. 1. Čl. 60 Jmenování a odvolávání proděkanů 1. Děkan fakulty je povinen sdělit senátu záměr jmenovat nebo odvolat proděkana a vyžádat si jeho stanovisko. 2. Děkan fakulty nejmenuje ani neodvolá proděkana, jestliže mu senát nesdělil své stanovisko podle odst. 1; to neplatí, jestliže senát takové stanovisko nesdělí do 30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení děkana fakulty podle odst. 1. Čl. 61 Ustavení ostatních orgánů fakulty 1. Děkan fakulty je oprávněn se souhlasem senátu ustavovat ostatní orgány fakulty ve smyslu čl. 6 odst. 1 Statutu fakulty. 2. Členy orgánů fakulty ustavených podle odst. 1 jmenuje a odvolává děkan fakulty se souhlasem senátu. 3. Senát kontroluje činnost orgánů ustavených podle odst. 1. Čl. 62 Jmenování a odvolávání členů správního kolegia Děkan jmenuje a odvolává členy správního kolegia s předchozím souhlasem senátu. Čl. 63 Zřizování komisí děkana Komise děkana jako výkonné orgány lze zřídit jen s předchozím souhlasem senátu; to neplatí, jestliže senát nezaujme k žádosti o takový souhlas stanovisko do 30 dnů ode dne jejího doručení předsedovi senátu jen proto, že o věci nehlasoval. Oddíl šestý Zajištění činnosti senátu Čl. 64 1. Činnost senátu je hrazena z finančních prostředků fakulty. 2. Děkan fakulty poskytuje senátu k zajištění jeho činnosti potřebnou technickou a administrativní pomoc. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 65 Zmocňovací ustanovení Senát je oprávněn v mimořádných a odůvodněných případech modifikovat tří pětinovou většinou procedurální ustanovení tohoto předpisu. Čl. 66 Přílohy předpisu Nedílnou součástí tohoto předpisu je: a. Jednací řád shromáždění akademické obce, příloha č. 1, b. Řád rozhodčího a smírčího řízení, příloha č. 2. Čl. 67 Členové senátu, zvolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu, se považují za zvolené podle tohoto předpisu. Čl. 68 Výkladové ustanovení Výraz "zákon" v tomto předpise znamená zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Čl. 69 Zrušovací ustanovení Zrušuje se Volební řád Akademického senátu Fakulty sociálních studií ze dne .......... a Jednací řád Akademického senátu Fakulty sociálních studií ze dne ........... . Čl. 70 Platnost a účinnost předpisu Tento předpis nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení senátem univerzity. Tento Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty sociálních studií byl v souladu s § 27 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách navržen Akademickým senátem Fakulty sociálních studií dne 19. května 2004 a v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách schválen Akademickým senátem Masarykovy univerzity dne 7. června 2004 PhDr. Petr Suchý, Ph.D. Předseda Akademického senátu Fakulty sociálních studií Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty sociálních studií Příloha č. 1 JEDNACÍ ŘÁD SHROMÁŽDĚNÍ AKADEMICKÉ OBCE Čl. I. Shromáždění akademické obce může svolat senát nebo děkan fakulty. Čl. II. 1. V rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce musí být uvedeno zejména a. místo a čas konání shromáždění akademické obce, b. označení předsedajícího shromáždění, c. předmět jednání shromáždění akademické obce. 2. Rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce se uveřejní na úřední desce fakulty a na vnitřní počítačové síti fakulty nejméně 3 dny před konáním shromáždění. Čl. III. 1. Shromáždění akademické obce zahajuje, řídí a ukončuje předsedající shromáždění. 2. Předsedajícím shromáždění je a. člen senátu určený senátem, svolal-li shromáždění akademické obce senát, b. děkan fakulty nebo jím určený proděkan, svolal-li shromáždění akademické obce děkan fakulty. 3. Předsedající shromáždění řídí jednání shromáždění akademické obce, přičemž zejména a. určuje z přítomných členů akademické obce fakulty potřebný počet svých pomocníků, b. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o konání shromáždění akademické obce, c. řídí průběh rozpravy o věci, která je předmětem jednání shromáždění; uděluje a odnímá přítomných členům akademické obce fakulty slovo; dbá, aby se hovořilo k projednávané věci a nikoli nepřiměřeně dlouho, d. pečuje o pořádek a klid v průběhu shromáždění; přitom je oprávněn vykázat z místa konání shromáždění každého, kdo jednání znevažuje, ruší nebo podstatně ztěžuje jeho průběh, e. vyhlašuje hlasování, považuje-li to za vhodné; dává zjistit a vyhlašuje výsledek takového hlasování. Čl. IV. 1. Právo účastnit se shromáždění akademické obce mají všichni členové akademické obce fakulty. 2. Předmětem jednání je věc uvedená v rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce. Čl. V. Jestliže se shromáždění akademické obce o nějaké věci usneslo hlasováním, má výsledek takového hlasování povahu doporučení pro orgán fakulty, do jehož pravomoci věc náleží. Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty sociálních studií Příloha č. 2 ŘÁD ROZHODČÍHO A SMÍRČÍHO ŘÍZENÍ Čl. I. Tento předpis upravuje postavení a činnost Rozhodčí a smírčí komise senátu (dále jen "komise"). ORGANIZACE KOMISE Čl. II. 1. Komisi tvoří čtyři členové senátu. 2. Členové komise jsou voleni senátem na období jednoho roku. 3. Funkční období člena komise končí a. uplynutím období uvedeného v odst. 2, b. vzdáním se funkce, c. odvoláním; k odvolání člena komise je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu. Čl. III. 1. V čele komise je předseda, který je vždy volen komisí na její ustavující schůzi. 2. Předseda komise a. svolává, řídí, přerušuje a ukončuje schůze komise, b. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o schůzi komise, c. vyhotovuje a podpisuje rozhodnutí komise, d. vykonává ostatní povinnosti, jež jsou mu svěřeny vnitřním předpisem fakulty nebo usnesením komise. Čl. IV. 1. Komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň 3 její členové. 2. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nejméně tří členů komise. ROZHODČÍ ŘÍZENÍ Čl. V. Předmět rozhodčího řízení 1. Komise v rozhodčím řízení rozhoduje a. ve sporech mezi členy akademické obce fakulty, b. ve sporech mezi členem akademické obce fakulty a samosprávným akademickým orgánem fakulty, c. ve sporech mezi samosprávnými akademickými orgány fakulty, d. v pochybnostech, zda mandát člena senátu zanikl, e. v pochybnostech, zda byl vnitřní předpis fakulty řádně vyhlášen. 2. Komise dále zaujímá stanovisko k výkladu vnitřních předpisů fakulty. Čl. VI. Návrh na zahájení rozhodčího řízení 1. Návrh na zahájení rozhodčího řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení") může podat a. v případě uvedeném v čl. V. odst. 1 písm. a) a b) člen akademické obce fakulty, který je stranou takového sporu, b. v případě uvedeném v čl. V. odst.1 písm. b) a c) samosprávný akademický orgán fakulty, který je stranou takového sporu, c. v případě uvedeném v čl. V. odst. 1 písm. d) každý člen senátu, d. v případě uvedeném v čl.V. odst. 1 písm. e) každý člen akademické obce fakulty. 2. Stanovisko podle čl. V. odst. 2 komise zaujímá na návrh kteréhokoli člena akademické obce fakulty, nebo i bez návrhu. Čl. VII. Nepřípustnost návrhu na zahájení řízení Návrh na zahájení řízení je nepřípustný, jestliže komise v téže věci již rozhodla nebo v ní jedná; návrh je dále nepřípustný, je-li v téže věci vedeno smírčí řízení. Čl. VIII. Postup před zahájením řízení 1. Návrh na zahájení řízení se podává komisi prostřednictvím jejího předsedy. 2. V návrhu na zahájení řízení musí být uvedeno kdo jej činí, případně proti komu, čeho se návrh týká a co sleduje; musí v něm být označeny důkazy k prokázání tvrzení v něm uvedených. 3. Předseda komise odmítne každé podání, které podle svého obsahu vzhledem k odst. 2 není návrhem na zahájení řízení; dále odmítne návrh na zahájení řízení, který je nepřípustný. 4. Nebyl-li návrh na zahájení řízení odmítnut, předseda nebo jiný jím pověřený člen komise připraví jednání o věci. Čl. IX. Účastníci řízení 1. Účastníkem řízení je navrhovatel. 2. Účastníkem řízení je dále a. ten, proti komu návrh na zahájení řízení směřuje, b. člen senátu, o jehož mandát jde, v případě řízení podle čl. V. odst. 1 písm. d) c. předseda senátu v případě řízení podle čl. V. odst. 1 písm. e). Čl. X. Předběžné opatření 1. Jestliže je to třeba k odvrácení závažné újmy, jež hrozí navrhovateli, může komise i bez návrhu ještě před rozhodnutím ve věci uložit tomu, proti němuž návrh na zahájení řízení směřuje, aby se určitého jednání zdržel. 2. Před zahájení řízení může o opatření podle odst. 1 rozhodnout též předseda komise. Čl. XI. Zahájení řízení 1. Řízení se zahajuje dnem doručení opisu návrhu na zahájení řízení účastníkům řízení uvedeným v čl. IX. odst. 2. 2. Předseda komise může účastníkům řízení uložit, aby se ještě před zahájením ústního jednání k věci vyjádřili písemně. 3. Nejpozději 15 dní po dni zahájení řízení se koná o věci ústní jednání. Čl. XII. Ústní jednání 1. O věcech uvedených v čl. V. koná komise ústní jednání. 2. Ústní jednání se koná v přítomnosti účastníků řízení. Mohou mu být přítomny též další osoby, jestliže komise z důležitých důvodů, zejména z důvodu ochrany zájmů účastníků řízení, nerozhodne jinak. 3. Ústní jednání zahajuje předseda komise sdělením věci, která bude projednávána a dosavadních výsledků jednání. 4. Dokazování k prokázání nebo vyvrácení tvrzení uvedených v návrhu na zahájení řízení se koná jen v ústním jednání. Důkazy provádí komise k návrhu účastníků řízení nebo i bez návrhu. 5. Uzná-li komise výsledky ústního jednání za postačující pro rozhodnutí ve věci, rozhodne o skončení ústního jednání. Čl. XIII. Rozhodnutí 1. Ve věcech uvedených v čl. V. odst. 1 rozhoduje komise rozhodčím nálezem; v ostatních věcech rozhoduje usnesením. 2. Rozhodnutí se doručí účastníkům řízení. 3. Rozhodnutí ve věci uvedené v čl. V. odst. 1 písm. d) v odst. 2 se doručí též senátu. 4. Rozhodnutí ve věcech uvedených v čl. V. odst. 1 písm. d) a e) se dále uveřejní na úřední desce fakulty a na vnitřní počítačové síti fakulty; takto se zveřejní i jiná rozhodnutí, stanoví-li to komise. Čl. XIV. Vykonatelnost rozhodnutí Rozhodčí nález je pro účastníky řízení závazný a vůči nim vykonatelný dnem jeho doručení. SMÍRČÍ ŘÍZENÍ Čl. XV. Komise ve smírčím řízení vhodným způsobem urovnává spory uvedené v čl. V. odst. 1 písm. a), b) nebo c) tak, aby se předcházelo konání rozhodčího řízení. Čl. XVI. Zahájení smírčího řízení Smírčí řízení zahajuje komise na návrh toho, kdo je za podmínek stanovených čl. VI. odst. 1 písm. a) nebo b) oprávněn podat návrh na zahájení rozhodčího řízení. Čl. XVII. Postup ve smírčím řízení Komise ve smírčím řízení postupuje podle okolností tak, aby byl spor urovnán dohodou stran. Ustanovení čl. IX., XI. a XII. se použijí přiměřeným způsobem. Čl. XVIII. Smírčí nález 1. Komise ve smírčí řízení vysloví své stanovisko smírčím nálezem. 2. Smírčí nález má povahu doporučení pro účastníky smírčího řízení. SPOLEČNÉ USTANOVENÍ Čl. XIX. Ustanovení čl. 9, 23, 24, 25 a 26 Disciplinárního řádu pro studenty FSS se pro účely rozhodčího nebo smírčího řízení použijí přiměřeným způsobem obdobně; o navrácení lhůty rozhoduje předseda komise.