Volební a jednací řád

Volební a jednací řád

AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

ČÁST PRVNÍ

VOLEBNÍ ŘÁD

Tato část předpisu upravuje volbu členů Akademického senátu Fakulty sociálních studií (dále jen ”senát”), volbu členů Akademického senátu Masarykovy univerzity za Fakultu sociálních studií (dále jen ”senát univerzity”) a záležitosti s tím související.

Každý člen akademické obce Fakulty sociálních studií (dále jen ”fakulta”) má právo, s výhradou ustanovení čl. 3, volit a být volen ve volbách členů senátu a senátu univerzity za fakultu.

1. Pro účely voleb se akademická obec fakulty člení do dvou volebních skupin.
2. První volební skupinu tvoří akademičtí pracovníci.
3. Druhou volební skupinu tvoří studenti.
4. Člen akademické obce fakulty vykonává své volební právo jen v rámci volební skupiny, do níž náleží.

1. Jestliže se mandát člena senátu nebo mandát člena senátu univerzity za fakultu uprázdní, nebo jestliže je známo, že taková okolnost v průběhu následujících 30 dnů nastane z důvodů uvedených v čl. 29 odst. 3 písm. a), senát vyhlásí v příslušné volební skupině volby.
2. V rozhodnutí o vyhlášení voleb se uvede zejména

1. označení volební skupiny, v níž se volby budou konat,
2. počet mandátů, který má být volbou obsazen,
3. volební dny,
4. volební místo.

(3) Rozhodnutí o vyhlášení voleb se neodkladně zveřejní na úřední desce fakulty, na vnitřní počítačové síti fakulty, případně také jiným vhodným způsobem.

1. Volební komise řídí a kontroluje průběh voleb konaných podle tohoto předpisu.
2. Volební komisi tvoří nejméně 5 členů akademické obce, určených senátem nejpozději 3 dny po vyhlášení voleb.
3. Volební komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a zapisovatele.
4. Volební komise se usnáší za přítomnosti nejméně tří svých členů většinou hlasů přítomných členů. Ke schválení zápisu o průběhu a výsledku voleb je však zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů volební komise.
5. O průběhu a výsledku voleb pořizuje volební komise zápis, který po schválení podepíší všichni členové volební komise; důvody odepření podpisu je vždy třeba uvést.

1. Volby se konají ve dvou po sobě následujících dnech, které určí senát. V pátek, sobotu, v neděli nebo v jiný den pracovního klidu se volby nekonají; volby dále nelze konat v době prázdnin.
2. Volební dny jsou stanoveny tak, aby se volby konaly nejdříve 14 a nejvýše 30 dní po vyhlášení voleb.

1. Volebním místem se rozumí místo v prostorách fakulty, kde je umístěna volební schránka.
2. Volební místo je otevřeno ve volební den vždy od 9 do 18 hodin; senát však může rozhodnout o prodloužení této doby až do 20 hodin v první volební den.
3. Volební komise je na volebním místě přítomna vždy nejméně dvěma svými členy.
4. S výjimkou členů volební komise se nikdo nesmí na volebním místě zdržovat déle, než je nutné k výkonu práva volit.

1. Volební komise po svém ustavení neprodleně určí a zveřejní lhůtu pro navrhování kandidátů, která nesmí být kratší 7 dnů.
2. Navržením kandidáta se rozumí předání písemného návrhu volební komisi, v němž je uvedeno:

1. označení senátu, v němž má být obsazen mandát,
2. označení volební skupiny, v níž se volby konají,
3. příjmení, jméno a případný akademický titul navrženého, s uvedením

1. roku narození a fakultního pracoviště, na němž působí, pokud náleží k první volební

skupině, nebo

2. imatrikulačního ročníku, typu studijního programu a oboru nebo kombinace oborů studia, pokud jde náleží k druhé volební skupině,

d) prohlášení navrženého, že souhlasí se svou kandidaturou, potvrzené jeho

vlastnoručním podpisem,

e) datum podání návrhu.

1. Volební komise projedná všechny včas podané návrhy kandidátů; má-li návrh vady, volební komise určí navrhovateli lhůtu k jejich odstranění.
2. Volební komise návrh odmítne, jestliže nesplňuje náležitosti předepsané čl. 8. V ostatních případech návrhu vyhoví a navrženého zaregistruje jako kandidáta.
3. Rozhodnutí o zaregistrování se sdělí kandidátovi a zveřejní vhodným způsobem.

1. Kandidát se může své kandidatury vzdát vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením doručeným volební komisi nejpozději v den před prvním volebním dnem. Volební komise takovou skutečnost bez odkladu zveřejní.
2. Prohlášení o vzdání se kandidatury nelze vzít zpět.
3. Při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro toho, kdo se kandidatury vzdal, nepřihlíží.

1. Kandidáti mají právo, aby jim byl ve vhodném čase poskytnut fakultou přiměřený prostor pro konání předvolebního shromáždění.
2. Volební kampaň není dovolena ve volebních dnech.

1. Volební komise zajistí vytištění potřebného počtu hlasovacích lístků.
2. Hlasovací lístky musí mít stejnou velikost, musí být na listu papíru formátu A5 nebo větším, musí být téže barvy a jakosti. Údaje o všech kandidátech musí být uvedeny týmž písmem.
3. Hlasovací lístky musí obsahovat

1. označení senátu, v němž má být obsazen mandát,
2. označení volební skupiny, v niž se volby konají, s uvedením volebních dnů,
3. uvedení počtu mandátů, který má být obsazen,
4. pořadové číslo, příjmení, jméno a případný akademický titul kandidáta, s uvedením příslušných údajů podle čl. 8 odst. 2 písm. c) ve vhodné zkratce.

4. Kandidáti jsou na hlasovacím lístku uvedeni v pořadí určeném počátečním písmenem jejich příjmení.

Volební komise zajistí pro volby volební schránku, která musí být před zahájením voleb prokazatelně prázdná; za tím účelem ji volební komise zapečetí a pečeť sejme až při zahájení voleb. Volební schránku lze otevřít až po ukončení hlasování v druhý volební den.

Hlasování se zahajuje v 9 hodin prvního volebního dne a ukončí se v 18 hodin druhého volebního dne..

1. Členové akademické obce fakulty vykonávají právo volit jen osobně.
2. Člen akademické obce fakulty je po příchodu na volební místo povinen prokázat svoji totožnost, příslušnost k akademické obci fakulty a volební skupině, v níž se volby konají.

akademické obce fakulty, kteří mají v příslušné volební skupině právo volit.

3. Hlasovací lístky se upravují na volebním místě, a to způsobem zajišťujícím tajnost hlasování.
1. Volí se nejvýše tolik kandidátů, kolik mandátů má být obsazeno.
2. Volí se tak, že se zakroužkuje pořadové číslo před příjmením kandidáta, jemuž se hlas odevzdává. K jiným úpravám hlasovacího lístku se při zjišťování výsledků voleb nepřihlíží.

1. Po skončení hlasování se volební komise odebere s volební schránkou a ostatními potřebnými volebními materiály do místnosti, kde s výjimkou volební komise nesmí být do podepsání zápisu o průběhu a výsledku voleb přítomen nikdo jiný.
2. Volební komise otevře volební schránku a vyjme z ní hlasovací lístky, s nimiž smísí hlasovací lístky uložené podle čl. 16 odst. 2. Poté sečte počet odevzdaných hlasovacích lístků a porovná jej s počtem záznamů v seznamu členů akademické obce fakulty patřících k příslušné volební skupině.

1. Hlasovací lístek, který nemá formu předepsanou čl. 12, je neplatný.
2. Odevzdaný hlas je neplatný, jestliže

1. na hlasovacím lístku není způsobem stanoveným čl. 15 odst. 5 označen žádný kandidát, nebo
2. je takovým způsobem označeno více kandidátů, než má být zvoleno.

1. Zvoleni jsou kandidáti v pořadí určeném počtem odevzdaných hlasů a v počtu odpovídajícím počtu mandátů, které mají být obsazeny. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.
2. Kandidáti, kteří nebyli zvoleni se stávají v pořadí určeném počtem odevzdaných hlasů náhradníky, pokud obdrželi alespoň 75 % počtu hlasů, který byl odevzdán pro posledního zvoleného kandidáta.

1. K platnosti voleb je třeba účasti stanoveného počtu členů akademické obce fakulty.
2. Není-li splněna podmínka podle odst. 1, volby se opakují následující týden ve dnech, které svým označením odpovídají volebním dnům.
3. Není-li ani tak dosaženo účasti stanoveného počtu členů akademické obce fakulty, volby se opakují bez této podmínky; jinak se odst. 2 použije obdobně.

1. Po zjištění výsledku voleb volební komise sestaví, schválí a podepíše zápis o průběhu a výsledku voleb, v němž se uvede zejména:

1. složení volební komise, volební dny a volební místo,
2. označení senátu, v němž byl volbami obsazen mandát,
3. označení volební skupiny, v níž se volby konaly,
4. celkový počet členů akademické obce fakulty oprávněných volit v příslušné volební skupině,
5. počet členů akademické obce fakulty, kteří vykonali v příslušné volební skupině právo volit,
6. počet vydaných a odevzdaných hlasovacích lístků,
7. počet platných a neplatných odevzdaných hlasovacích lístků,
8. počet hlasů odevzdaný pro jednotlivé kandidáty,
9. konstatování o zvolení nebo nezvolení jednotlivých kandidátů, s určením pořadí v jakém byli zvoleni,
10. konstatování o určení náhradníků s uvedením jejich pořadí.

(3) Volební komise zápis o průběhu a výsledku voleb po schválení a podepsání neprodleně předá senátu.

Volební komise vyhlásí výsledek voleb vhodným způsobem ihned po podepsání zápisu o průběhu a výsledku voleb.

1. Výraz ”stanovený počet” v čl. 21 odst. 1 znamená

1. v první volební skupině 50 % členů akademické obce fakulty náležících k této volební

skupině,

2. v druhé volební skupině 30 % členů akademické obce fakulty náležících k této volební skupině.

2. Výrazy ”ihned”, ”neprodleně”, ”bezodkladně” a podobné, pokud jsou použity v předchozích oddílech této části, znamenají maximálně 6 hodin.
1. Výraz ”imatrikulační ročník” znamená rok zápisu ke studiu na fakultě.

1. Jestliže se mandát člena senátu univerzity za fakultu uprázdní v době 12 přede dnem uplynutí období na nějž byl člen akademické obce fakulty, který jej zastával, zvolen, volby podle obecných ustanovení této části se nekonají, nerozhodne-li senát jinak.
2. V případě uvedeném v odst. 1 zvolí člena senátu univerzity za fakultu senát; volba se koná tajným hlasováním; ke zvolení kandidáta je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů senátu, avšak nejméně dvou třetin členů senátu náležících ke stejné volební skupině, ke které náležel ten, jehož mandát se uvolnil.
3. Na navrhování kandidátů se ustanovení čl. 8 a 9 použije odbobně; úkoly volební komise plní předseda senátu.
4. Volební odbobí člena senátu univerzity za fakultu, zvoleného podle tohoto článku, skončí v den, kdy by skončilo volební období jeho předchůdce.

Senát může vydat na základě a v mezích ustanovení této části směrnice (organizační pokyny) pro konání voleb, jimiž podrobněji upraví záležitosti s tím spojené.

ČÁST DRUHÁ

JEDNACÍ ŘÁD

1. Senát je tvořen 11 členy.
2. V první volební skupině se volí 6 členů senátu.
3. V druhé volební skupině se volí 5 členů senátu.

1. Funkce člena senátu je čestná a nezastupitelná.
2. Členové senátu jsou vázáni jen zákonem a vnitřními předpisy; při výkonu své funkce nesmí od nikoho žádat ani přijímat žádné pokyny.
3. Člen senátu je oprávněn žádat od děkana fakulty, proděkanů a vedoucích fakultních pracovišť informace potřebné k výkonu jeho funkce.
4. Člen senátu je povinen účastnit se zasedání senátu a schůzí jeho orgánů.

1. Mandát člena senátu vzniká zvolením.
2. Mandát člena senátu trvá tři roky počínaje dnem zvolení.
3. Mandát člena senátu zaniká

1. uplynutím funkčního období stanoveného odst. 2,
2. okamžikem vzniku neslučitelnosti funkcí,
3. zánikem členství v akademické obci fakulty,
4. vzdáním se mandátu,
5. odvoláním z funkce.

1. Funkce člena senátu je neslučitelná s funkcí děkana fakulty, proděkana a vedoucího fakultního pracoviště.
2. Funkce člena senátu je dále neslučitelná s funkcí člena komise děkana, pokud ji člen senátu přijal bez předchozího souhlasu senátu.

1. Člen senátu se může svého mandátu vzdát

1. ústním prohlášením učiněným na zasedání senátu, nebo
2. vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením doručeným k rukám předsedy senátu.

2. Prohlášení o vzdání se mandátu člena senátu nelze vzít zpět; účinnosti nabývá okamžikem, kdy bylo

1. zaznamenáno v zápise o zasedání senátu, pokud jde o prohlášení podle odst. 1 písm. a),
2. doručeno předsedovi senátu, v případě stanoveném odst. 1 písm. b).

1. Člen senátu může být z funkce odvolán, jestliže

1. vykonává svoji funkci v rozporu se zájmy akademické obce,
2. závažným způsobem poruší zákon, vnitřní předpis univerzity nebo vnitřní předpis fakulty, nebo
3. bez omluvy nebo vážného důvodu se neúčastní zasedání senátu po dobu delší šesti měsíců.

2. Senát rozhoduje o odvolání člena senátu z důvodů uvedených v odst. 1. K přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlasu dvou třetin všech členů senátu a dvou třetin členů komory, k níž náleží člen senátu, jehož odvolání je navrhováno.

1. Jestliže mandát člena senátu zanikl z důvodů uvedených v čl. 29 odst. 3 písm. b), c), d) nebo e) , předseda senátu povolá v stanoveném pořadí náhradníky určené podle čl. 20 odst. 2 ve volební skupině, k níž náležel člen senátu, jehož mandát zanikl. Náhradním nabývá mandátu člena senátu okamžikem zániku mandátu jeho předchůdce.
2. Nelze-li povolat žádného náhradníka, mandát člena senátu je uprázdněn.

1. Senát volí jako své funkcionáře ze svých členů předsedu a místopředsedu senátu.
2. Volbu řídí člen senátu, kterého tím senát pověří (skrutátor). Kandidáty na předsedu a místopředsedu senátu může navrhnou každý člen senátu tak, že na nominační lístek, který mu za tím účelem skrutátor vydá, napíše jméno a příjmení navrženého. Skrutátor zjistí, zda členové senátu, kteří byli navrženi, kandidaturu přijímají. Poté vydá hlasovací lístky, na nichž členové senátu vyznačí kandidáta, kterého volí jako předsedu senátu a kandidáta, kterého volí jako místopředsedu senátu. Zvolen je vždy kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů; k platnosti volby je třeba přítomnosti dvou třetin všech členů senátu.
3. Předseda a místopředseda senátu nesmí náležet k téže komoře.
4. Funkční období předsedy a místopředsedy senátu trvá jeden rok počínaje dnem volby, pokud nejsou dříve odvoláni.

2. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o zasedání senátu,
1. určuje pro každé zasedání ze členů senátu jednoho nebo dva ověřovatele zápisu,
2. podepisuje usnesení senátu,
3. postupuje senátu univerzity návrhy vnitřních předpisů fakulty, s nimiž senát vyslovil souhlas,
4. podepisuje a vyhlašuje vnitřní předpisy fakulty,
5. povolává náhradníky členů senátu podle čl. 33,
6. nejméně jedenkrát za rok seznamuje akademickou obec fakulty s činností senátu, a
7. vykonává všechny další povinnosti, které jsou mu svěřeny vnitřním předpisem fakulty nebo usnesením senátu.

1. Místopředseda senátu zastupuje předsedu senátu v době jeho nepřítomnosti nebo na jeho pokyn.
2. Při zastupování podle odst. 1 má místopředseda senátu práva a povinnosti předsedy senátu.
3. Místopředseda senátu spolupodepisuje usnesení senátu a vnitřní předpisy fakulty.

Senát má dvě komory, tvořené jeho členy.

1. Členové senátu zvolení v první volební skupině tvoří komoru akademických pracovníků.
2. Členové senátu zvolení ve druhé volební skupině tvoří studentskou komoru.

1. Předsedou komory je funkcionář senátu, který k ní náleží.

Komory si svým usnesením stanoví v mezích tohoto předpisu pravidla svého jednání, která nezavazují žádné jiné osoby, než členy senátu, kteří náleží k příslušné komoře.

1. Komory konají pravidelně své schůze, jejichž předmět jednání si samy určují.
2. Schůzí komor se účastní jen členové senátu, kteří náleží k příslušné komoře; jiné osoby se jich účastní jen s povolením příslušné komory.

1. Komory mohou konat též společnou schůzi.
2. Společnou schůzi komor svolává a řídí předseda komory, z níž vyšel příslušný podnět, po dohodě s předsedou druhé komory.
3. Pro společnou schůzi komor se přiměřeně použijí pravidla jednání komory, jejíž předseda ji svolal.

1. Senát zřizuje ze svých členů a z dalších členů akademické obce fakulty jako své orgány pro jednotlivé oblasti své činnosti komise.
2. Senát vždy zřídí Rozhodčí a smírčí komisi a organizační komisi.

1. Rozhodčí a smírčí komisi tvoří čtyři členové senátu, z nichž ke každé z komor náleží vždy dva.
2. Předseda Rozhodčí a smírčí komise je určen z jejích členů losem.

Postavení a působnost Rozhodčí a smírčí komise, zásady jejího jednání a další náležitosti podrobněji upravuje Řád rozhodčího a smírčího řízení.

Organizační komisi tvoří předseda a místopředseda senátu,a předsedové komisí. Předseda senátu je předsedou organizační komise

Organizační komise zejména

1. připravuje zasedání senátu,
2. stanoví jednací kalendář senátu,
3. stanoví pořad jednání senátu,
4. podává předsedovi senátu doporučení v otázkách řízení činnosti senátu.

Komise se zřizují usnesením senátu.

1. Předsedu a členy komise volí a odvolává senát.
2. Předsedou komise je vždy člen senátu.

1. Komise jsou ze své činnosti odpovědny senátu.
2. Schůze komisí jsou neveřejné, nerozhodne-li komise nebo senát jinak. Vždy se jich však mohou účastnit členové senátu.
3. Komise si svým usnesením mohou upravit podrobněji pravidla svého jednání.

Senát koná řádná a mimořádná zasedání.

1. Řádná zasedání svolává předseda senátu v souladu s jednacím kalednářem senátu.
2. Mimořádná zasedání svolává předseda senátu

1. usnese-li se na tom organizační komise,
2. navrhne-li to

1. děkan fakulty,
2. jedna z komor,
3. nejméně 1/3 všech členů senátu.

3. Svoláním zasedání senátu se rozumí sdělení dne, hodiny a místa konání zasedání všem členům senátu vhodným způsobem nejméně 24 hodin před zahájením zasedání.

1. Zasedání senátu se účastní členové senátu.
2. Zasedání senátu se mohou účastnit též další osoby; předseda senátu jim může udělit slovo.

1. Ve stanovenou dobu zahájí předseda senátu zasedání bez ohledu na počet přítomných členů senátu.
2. Předseda senátu sdělí pořad jednání; na návrh kteréhokoli člena senátu může být pořad jednání rozšířen, zúžen nebo jinak změněn, vysloví-li s tím souhlas nadpoloviční většina přítomných členů senátu.

1. Právo předkládat návrhy mají členové senátu; jiné orgány nebo osoby mohou senátu překládat návrhy, jen stanoví-li tak vnitřní předpis fakulty.
2. Každý předložený návrh uvede navrhovatel; poté je zahájena rozprava o věci.
3. V rozpravě uděluje předseda senátu členům senátu slovo v pořadí, v jakém se přihlásili.
4. Každý člen senátu musí mít v rozpravě stejnou možnost vyjádřit se; navrhovatel má však vždy právo reagovat na průběh rozpravy; k tomu účelu se mu udělí slovo, kdykoli o to požádá.
5. Maximální délku vystoupení v rozpravě lze stanovit jen usnesením senátu, přijatým na návrh nejméně jedné třetiny všech členů senátu se souhlasem dvou třetin všech členů senátu; takové omezení se nevztahuje na navrhovatele a předkladatele zpráv.
6. Rozprava se ukončí, jestliže nikdo nežádá o slovo; jinak ji lze ukončit jen způsobem předepsaným odst. 4 pro omezení délky vystoupení.

1. Senát rozhoduje o každém předloženém návrhu hlasováním.
2. Hlasování je veřejné nebo tajné. O způsobu hlasování, není-li stanoven tímto předpisem, rozhodne senát; není-li stanoveno ani rozhodnuto něco jiného, hlasuje se veřejně zdvižením ruky. O návrzích vnitřních předpisů fakulty a o procedurálních záležtitostech se hlasuje jen veřejně.
3. O předložených návrzích ve věci se hlasuje v tomto pořadí:

1. návrh na odročení rozhodnutí,
2. návrh na zamítnutí,
3. návrh pozměňovací.

4. Vylučuje-li již přijatý návrh jiný návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje.

1. Veřejně se hlasuje zdvižením ruky nebo podle jmen
2. Hlasuje-li se podle jmen, sdělí každý člen senátu na výzvu předsedy senátu, zda je pro návrh nebo proti návrhu; předseda senátu hlasuje naposledy.
3. Hlasuje-li se zdvižením ruky, nejprve na výzvu předsedy senátu hlasují členové senátu, kteří jsou pro návrh, poté hlasují členové senátu, kteří jsou proti návrhu.

1. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Podobu hlasovacího lístku určí předseda senátu.
2. Člen senátu tajně hlasuje tak, že na hlasovacím lístku vyznačí, zda je pro návrh nebo proti návrhu; jinak je hlasovací lístek neplatný.

1. Ke schválení usnesení senátu je třeba, nestanoví-li tento předpis jinak, souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu v přítomnosti nadpoloviční většiny členů senátu náležejících ke každé z komor
2. Jde-li o veřejné hlasování, rozumí se počtem přitomných členů senátu součet počtu členů senátu, kteří hlasovali pro návrh nebo proti návrhu nebo kteří se hlasování zdrželi.
3. Jde-li o tajné hlasování, rozumí se počtem přítomných členů senátu počet odevzdaných platných hlasovacích lístku.

1. Návrh vnitřního předpisu fakulty může podat každý člen senátu nebo děkan fakulty.
2. Fakultní pracoviště se zřizují, slučují, rozdělují a ruší usnesením senátu, jehož návrh podává děkan fakulty; pro projednání a schválení takového usnesení se ustanovení tohoto pododdílu použijí obdobně.
3. Návrh podle odst. 1 a 2 musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má senát usnést.

1. Po uvedení návrhu podle čl. 55 odst. 1 se koná obecná rozprava, jejímž předmětem je zejména, zda se senát má návrhem vnitřního předpisu fakulty dále zabývat, zda jej vrátí navrhovateli k přepracování, či zda jej zamítne.
2. Návrh uvedený v čl. 56 odst. 3 písm. b), který v sobě pro účely tohoto článku zahrnuje též návrh na vrácení k přepracování, lze podat jen do ukončení obecné rozpravy.
3. Po ukončení obecné rozpravy, nebyl-li návrh zamítnut nebo vrácen k přepracování, je návrh vnitřního předpisu fakulty předán komorám, případně též komisím, které senát označí; je-li zřízena legislativní komise, je návrh vždy předán této komisi. Návrh se předá též děkanovi fakulty, není-li navrhovatelem.
4. Orgány senátu, jimž byl návrh vnitřního předpisu fakulty předán, k němu zaujmou stanovisko nejdéle do 21 dnů ode dne předání; neučiní-li tak, má se za to, že jejich stanovisko je kladné. Tuto lhůtu lze usnesením senátu zkrátit, ne však na méně než 7 dnů.
5. Po vyslechnutí stanovisek orgánů senátu podle odst. 4 se koná podrobná rozprava o jednotlivých ustanoveních návrhu vnitřního předpisu fakulty.
6. Jestliže senát vyslovil souhlas s jednotlivými ustanoveními návrhu, koná se dále závěrečná rozprava, v níž lze předkládat pouze návrhy týkající se oprav legislativně-technických, gramatických nebo takových, jež logicky vyplývají ze senátem již přijatých návrhů v téže věci. Dále lze předložit návrh podle čl. 56 odst. 3 písm. a).

1. Po ukončení závěrečné rozpravy senát rozhodne, zda návrh vnitřního předpisu fakulty schvaluje.
2. Ke schválení návrhu vnitřního předpisu fakulty je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu.
3. Byl-li návrh vnitřního předpisu fakulty schválen podle odst. 2, předseda senátu jej postoupí senátu univerzity.

1. Jestliže byl vnitřní předpis fakulty, navržený senátem podle čl. 63, senátem univerzity schválen, předseda senátu jej nejpozději patnáctý den pod dni schválení senátem univerzity vyhlásí.
2. Vnitřní předpis fakulty se vyhlašuje

1. uveřejněním oznámení o jeho vyhlášení na úřední desce fakulty, a
2. uveřejněním jeho plného znění na vnitřní počítačové síti fakulty.

1. Vnitřní předpis fakulty nabývá platnosti dnem vyhlášení.
2. Vnitřní předpis fakulty nabývá účinnosti, sedmý den po dni vyhlášení, nestanoví-li vnitřní předpis fakulty jinak. Nelze však stanovit účinnost vnitřního předpisu fakulty přede dnem jeho platnosti..

Senátu přísluší výklad vnitřních předpisů fakulty.

Pro účely tohoto pododdílu se ”finančními prostředky fakulty” rozumí

a)finanční prostředky, jež byly příslušným orgánem univerzity fakultě přiděleny podle zákona a vnitřních předpisů univerzity,

b) prostředky získané doplňkovou činností.

Finanční prostředky fakulty nesmí být použity, jestliže nebyly v rámci rozdělení finančích prostředků vyčleněny k určitému účelu, ani nesmí být použity k jinému účelu, než ke kterému byly vyčleněny.

1. Návrh rozdělení finančních prostředků fakulty předkládá děkan; členové senátu mají právo předkládat pozměňovací návrhy.
2. Pro projednávání a schvalování návrhu podle odst. 1 se použije obdobně čl. 62 a čl. 63, s výjimkou odst. 3. Schválené rozdělení finančních prostředků fakulty se vyhlásí obdobně jako vnitřní předpis fakulty; účinnosti nabývá dnem vyhlášení.

1. Senát průběžně kontroluje, zda jsou finanční prostředky fakulty využívány v souladu s jejich rozdělením a podle zásad čl. 68.
2. Senát obdrží od děkana fakulty průběžnou zprávu o využívání finančních prostředků fakulty kdykoli o to požádá.

1. Návrh podmínek přijímacího řízení ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě podává děkan fakulty nejpozději v měsící lednu kalendářního roku, v němž se přijímací řízení má konat.
2. Členové senátu mohou k návrhu podle odst. 1 předkládat pozměňující a doplňující návrhy.
3. Ke schválení podmínek přijímacího řízení je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu.

Senát předkládá rektorovi univerzity návrh na jmenování děkana fakulty.

1. Kdykoli se funkce děkana fakulty uvolní, nebo kdykoli je známo, že taková okolnost nastane v období následujích 120 dnů, předseda senátu svolá společnou schůzi komor.
2. Předseda senátu v případě uvedeném v odst. 1 dále vyzve členy senátu a ostatní členy akademické obce fakulty, aby ve lhůtě, kterou stanoví a která nebude kratší 21 dnů předložili nominaci na děkana fakulty.
3. Nominaci na děkana fakulty může předložit

1. nejméně patnáct členů akademické obce fakulty, nebo
2. nejméně dva členové senátu.

4. Pro náležitosti návrhu podle odst. 3 se přiměřeným způsobem použije ustanovení čl. 8 odst. 2.
5. Návrh podle odst. 3 se podává předsedovi senátu.

1. Nominovanými na děkana fakulty jsou ti, kdo byli včas navrženi způsobem uvedeným v čl. 73.
2. Za účelem představení nominovaných na děkana fakulty svolá senát shromáždění akademické obce, a to tak, aby se konalo nejpozději 14 dní po skončení lhůty podle čl. 73 odst. 2.

1. Nejdříve 24 hodin a nejpozději 7 dní po ukončení shromáždění akademické obce svolaného podle čl. 74 odst. 2 se koná společná schůze komor svolaná předsedou senátu podle čl. 73 odst. 1.
2. Komory na své společné schůzi určí hlasování podle odst. 3 nebo 4 z nominovaných kandidáta na děkana fakulty.
3. K určení kandidáta na děkana je třeba souhlasu tří pětin členů senátu náležících ke každé z komor.
4. Jestliže není přijato usnesení komor podle odst. 2, společná schůze komor se na 24 hodin přeruší; poté se bez rozpravy přistoupí k opětovnému hlasování; k přijetí usnesení odst. 2 je třeba souhladu nadpoloviční většiny všech členů senátu náležících ke každé z komor. Není-li usnesení podle odst. 2 ani tak přijato, přistoupí se znovu bez rozpravy k hlasování; k přijetí takového usnesení je v tomto případě třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu v každé z komor.

1. Jakmile bylo přijato usnesení komor podle čl. 75, předseda senátu svolá mimořádné zasedání senátu, a to tak, aby se konalo nejpozději tři dny po přijetí takového usnesení.
2. Předseda senátu v případě uvedeném v odst. 1 předloží senátu návrh usnesení v tomto znění: ”Akademický senát Fakulty sociálních studií navrhuje rektorovi Masarykovy univerzity, aby v souladu s § 28 odst. 2 zákona o vysokých školách jmenoval X.Y. (jméno kandidáta navrženého společným usnesením komor podle čl. 75) děkanem Fakulty sociálních studií této univerzity.”
3. Návrh uvedený v odst. 2 je přijat, jestliže je tajným hlasováním schválen nadpoloviční většinou všech členů senátu.
4. Byl-li návrh na jmenování děkana fakulty přijat, předseda senátu jej neprodleně sdělí rektorovi univerzity.
5. Nebyl-li návrh podle odst. 2 přijat, postupuje se podle čl. 73 - 75.

1. Návrh na odvolání děkana fakulty může podat senát rektorovi univerzity z podnětu obou komor.
2. K přijetí usnesení o návrhu na odvolání děkana fakulty je zapotřebí souhlasu nejméně tří pětin všech členů senátu.

1. Děkan fakulty je oprávněn účastnit se zasedání senátu; udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá.
2. Děkan fakulty je povinen dostavit se do zasedání senátu, jestliže jej o to senát usnesením požádá; není-li však výslovně požadována jeho osobní účast, může se dát zastoupit některým z proděkanů.

Děkan je oprávněn doporučovat senátu k úvaze opatření, která pokládá z hlediska zájmu akademické obce fakulty za vhodná a prospěšná.

1. Děkan fakulty každoročně senátu předkládá

1. výroční zprávu o činnosti fakulty,
2. výroční zprávu o hospodaření fakulty.

2. Děkan fakulty předkládá senátu též další zprávy, jestliže to považuje za vhodné, nebo jestliže o to senát požádá.
1. Senát se po rozpravě usnese, zda předloženou zprávu děkana fakulty schvaluje.
2. Nebyla-li předložená zpráva schválena, je děkan fakulty povinen předložit nejpozději do 30 dnů ode dne přijetí takového usnesení zprávu novou.

1. Děkan fakulty v souladu s dlouhodobým záměrem univerzity a po projednání ve vědecké radě fakulty předkládá senátu návrh dlouhodobého záměru vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo jiné tvůrčí činnosti fakulty.
2. Návrh podle odst. 1 se projedná obdobně jako návrh vnitřního předpisu fakulty.
3. Ke schválení návrhu podle odst. 1 je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu.

1. Děkan fakulty sdělí senátu každý návrh studijního programu, který má být uskutečňován na fakultě.
2. Senát se usnese na stanovisku k návrhu studijního programu uvedenému v odst. 1.

1. Děkan fakulty je povinen sdělit senátu záměr jmenovat nebo odvolat proděkana a vyžádat si jeho stanovisko.
2. Děkan fakulty nejmenuje ani neodvolá proděkana, jestliže mu senát nesdělil své stanovisko podle odst. 1; to neplatí, jestliže senát takové stanovisko nesdělí do 30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení děkana fakulty podle odst. 1.

1. Děkan fakulty je oprávněn se souhlasem senátu ustavovat ostatní orgány fakulty ve smyslu čl. 5 odst. 1 Statutu fakulty.
2. Členy orgánů fakulty ustavených podle odst. 1 jmenuje a odvolává děkan fakulty se souhlasem senátu.
3. Senát kontroluje činnost orgánů ustavených podle odst. 1.

Děkan jmenuje a odvolává členy správního kolegia s předchozím souhlasem senátu.

Komise děkana jako výkonné orgány lze zřídit jen s předchozím souhlasem senátu; to neplatí, jestliže senát nezaujme k žádosti o takový souhlas stanovisko do 30 dnů ode dne jejího doručení předsedovi senátu jen proto, že o věci nehlasoval.

1. Činnost senátu je hrazena z finančních prostředků fakulty.
2. Děkan fakulty poskytuje senátu k zajištění jeho činnosti potřebnou technickou a administrativní pomoc. Podrobnosti stanoví Organizační řád.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Nedílnou součástí tohoto předpisu je

1. Jednací řád shromáždění akademické obce, příloha č. 1,
2. Řád rozhodčího a smírčího řízení, příloha č. 2.

Ustanovení čl. 7 odst. 3 Statutu fakulty se vypouští.

Funkční období předsedy a místopředsedů senátu, kteří vykonávají funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto předpisu, skončí patnáctý den po dni nabytí účinnosti tohoto předpisu.

1. Členové senátu, zvolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu, se považují za zvolené podle tohoto předpisu.
2. Ustanovení čl. 30 odst. 1 tohoto předpisu, pokud stanoví neslučitelnost funkcí člena senátu a vedoucího fakultního pracoviště, se nevztahuje po zbytek volebního období na členy senátu, kteří vykonávali funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto předpisu.

Výraz ”zákon” v tomto předpise znamená zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

Zrušuje se Volební řád Akademického senátu Fakulty sociálních studií ze dne .......... a Jednací řád Akademického senátu Fakulty sociálních studií ze dne ........... .

Tento předpis nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení senátem univerzity.

Doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc.,

předseda Akademického senátu Masarykovy univerzity

předseda Akademického senátu Fakulty sociálních studií

Příloha č. 1

JEDNACÍ ŘÁD SHROMÁŽDĚNÍ AKADEMICKÉ OBCE

Shromáždění akademické obce může svolat senát nebo děkan fakulty.

(1) V rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce musí být uvedeno zejména

a) místo a čas konání shromáždění akademické obce,

b) označení předsedajícího shromáždění,

c) předmět jednání shromáždění akademické obce.

2. Rozhodnutí o svolání shromáždní akademické obce se uveřejní na úřední desce fakulty a na vnitřní počítačové síti fakulty nejméně 3 dny před konáním shromáždění.

1. Shromáždění akademické obce zahajuje, řídí a ukončuje předsedající shromáždění.
2. Předsedajícím shromáždění je

1. člen senátu určený senátem, svolal-li shromáždění akademické obce senát,
2. děkan fakulty nebo jím určený proděkan, svolal-li shromáždění akademické obce děkan fakulty.

3. Předsedající shromáždění řídí jednání shromáždění akademické obce, přičemž zejména

1. určuje z přítomných členů akademické obce fakulty potřebný počet svých pomocníků,
2. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o konání shromáždění akademické obce,
3. řídí průběh rozpravy o věci, která je předmětem jednání shromáždění; uděluje a odnímá přítomných členům akademické obce fakulty slovo; dbá, aby se hovořilo k projednávané věci a nikoli nepřiměřeně dlouho,
4. pečuje o pořádek a klid v průběhu shromáždění; přitom je oprávněn vykázat z místa konání shromáždění každého, kdo jednání znevažuje, ruší nebo podstatně ztěžuje jeho průběh,
5. vyhlašuje hlasování, považuje-li to za vhodné; dává zjistit a vyhlašuje výsledek takového hlasování.

(1) Právo účastnit se shromáždění akademické obce mají všichni členové akademické obce fakulty.

(2) Předmětem jednání je věc uvedená v rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce.

Jestliže se shromáždění akademické obce o nějaké věci usneslo hlasováním, má výsledek takového hlasování povahu doporučení pro orgán fakulty, do jehož pravomoci věc náleží.

Příloha č. 2

Tento předpis upravuje postavení a činnost Rozhodčí a smírčí komise senátu (dále jen ”komise”).

1. Komisi tvoří čtyři členové senátu.
2. Členové komise jsou voleni senátem na období jednoho roku.
3. Funkční období člena komise končí

1. uplynutím období uvedeného v odst. 2,
2. vzdáním se funkce,
3. odvoláním; k odvolání člena komise je třeba souhlasu tří pětin všech členů senátu a nadpoloviční většiny všech členů senátu náležejících ke každé z komor.

1. V čele komise je předseda, který je určen losem vždy na ustavující schůzi komise.
2. Předseda komise

1. svolává, řídí, přerušuje a ukončuje schůze komise,
2. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o schůzi komise,
3. vyhotovuje a podpisuje rozhodnutí komise,
4. vykonává ostatní povinnosti, jež jsou mu svěřeny vnitřním předpisem fakulty nebo usnesením komise.

1. Komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň 3 její členové.
2. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nejméně tří členů komise.

1. Komise v rozhodčím řízení rozhoduje

1. ve sporech mezi členy akademické obce fakulty,
2. ve sporech mezi členem akademické obce fakulty a samosprávným akademickým orgánem fakulty,
3. ve sporech mezi samosprávnými akademickými orgány fakulty,
4. v pochybnostech, zda mandát člena senátu zanikl,
5. v pochybnostech, zda byl vnitřní předpis fakulty řádně vyhlášen.

2. Komise dále zaujímá stanovisko k výkladu vnitřních předpisů fakulty.

1. Návrh na zahájení rozhodčího řízení (dále jen ”návrh na zahájení řízení”) může podat

1. v případě uvedeném v čl. V. odst. 1 písm. a) a b) člen akademické obce fakulty, který je stranou takového sporu,
2. v případě uvedeném v čl. V. odst.1 písm. b) a c) samosprávný akademický orgán fakulty, který je stranou takového sporu,
3. v případě uvedeném v čl. V. odst. 1 písm. d) každý člen senátu,
4. v případě uvedeném v čl .V. odst. 1 písm. e) každý člen akademické obce fakulty.

2. Stanovisko podle čl. V. odst. 2 komise zaujímá na návrh kteréhokoli člena akademické obce fakulty, nebo i bez návrhu.

Návrh na zahájení řízení je nepřípustný, jestliže komise v téže věci již rozhodla nebo v ní jedná; návrh je dále nepřípustný, je-li v téže věci vedeno smírčí řízení.

1. Návrh na zahájení řízení se podává komisi prostřednictvím jejího předsedy.
2. V návrhu na zahájení řízení musí být uvedeno kdo jej činí, případně proti komu, čeho se návrh týká a co sleduje; musí v něm být označeny důkazy k prokázání tvrzení v něm uvedených.
3. Předseda komise odmítne každé podání, které podle svého obsahu vzhledem k odst. 2 není návrhem na zahájení řízení; dále odmítne návrh na zahájení řízení, který je nepřípustný.
4. Nebyl-li návrh na zahájení řízení odmítnut, předseda nebo jiný jím pověřený člen komise připraví jednání o věci.

1. Účastníkem řízení je navrhovatel.
2. Účastníkem řízení je dále

1. ten, proti komu návrh na zahájení řízení směřuje,
2. člen senátu, o jehož mandát jde, v případě řízení podle čl. V. odst. 1 písm. d)
3. předseda senátu v případě řízení podle čl. V. odst. 1 písm. e).

1. Jestliže je to třeba k odvrácení závažné újmy, jež hrozí navrhovateli, může komise i bez návrhu ještě před rozhodnutím ve věci uložit tomu, proti němuž návrh na zahájení řízení směřuje, aby se určitého jednání zdržel.
2. Před zahájení řízení může o opatření podle odst. 1 rozhodnout též předseda komise.

1. Řízení se zahajuje dnem doručení opisu návrhu na zahájení řízení účastníkúm řízení uvedeným v čl. IX. odst. 2.
2. Předseda komise může účastníkům řízení uložit, aby se ještě před zahájením ústního jednání k věci vyjádřili písemně.
3. Nejpozději 15 dní po dni zahájení řízení se koná o věci ústní jednání.

1. O věcech uvedených v čl. V. koná komise ústní jednání.
2. Ústní jednání se koná v přítomnosti účastníků řízení. Mohou mu být přítomny též další osoby, jestliže komise z důležitých důvodů, zejména z důvodu ochrany zájmů účastníků řízení, nerozhodne jinak.
3. Ústní jednání zahajuje předseda komise sdělením věci, která bude projednávána a dosavadních výsledků jednání.
4. Dokazování k prokázání nebo vyvrácení tvrzení uvedených v návrhu na zahájení řízení se koná jen v ústním jednání. Důkazy provádí komise k návrhu účastníků řízení nebo i bez návrhu.
5. Uzná-li komise výsledky ústního jednání za postačující pro rozhodnutí ve věci, rozhodne o skončení ústního jednání.

1. Ve věcech uvedených v čl. V. odst. 1 rozhoduje komise rozhodčím nálezem; v ostatních věcech rozhoduje usnesením.
2. Rozhodnutí se doručí účastníkům řízení.
3. Rozhodnutí ve věci uvedené v čl. V. odst. 1 písm. d) v odst. 2 se doručí též senátu.
4. Rozhodnutí ve věcech uvedených v čl. V. odst. 1 písm. d) a e) se dále uveřejní na úřední desce fakulty a na vnitřní počítačové síti fakulty; takto se zveřejní i jiná rozhodutí, stanoví-li to komise.

Rozhodčí nález je pro účastníky řízení závazný a vůči nim vykonatelný dnem jeho doručení.

Komise ve smírčím řízení vhodným způsobem urovnává spory uvedené v čl. V. odst. 1 písm. a), b) nebo c) tak, aby se předcházelo konání rozhodčího řízení.

Smírčí řízení zahajuje komise na návrh toho, kdo je za podmínek stanovených čl. VI. odst. 1 písm. a) nebo b) oprávněn podat návrh na zahájení rozhodčího řízení.

Komise ve smírčím řízení postupuje podle okolností tak, aby byl spor urovnán dohodou stran. Ustanovení čl. IX., XI. a XII. se použijí příměřeným způsobem.

1. Komise ve smírčí řízení vysloví své stanovisko smírčím nálezem.
2. Smírčí nález má povahu doporučení pro účastníky smírčího řízení.

Ustanovení čl. 9, 23, 24, 25 a 26 Disciplinárního řádu pro studenty FSS se pro účely rozhočího nebo smírčího řízení použijí přiměřeným způsobem obdobně; o navrácení lhůty rozhoduje předseda komise.

English Version | Výběr kódování | Domácí stránka	© webmaster