> AKADEMICKÝ SENÁT Zápis č. 168 ze zasedání konaného dne 3. února od 10:00 h v zasedací místnosti u děkanátu (2.11) Přítomni: · doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. · Mgr. Otto Eibl, Ph.D. · Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D. · Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. (odešel 10:45) · Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. · Mgr. Vít Borčany · Bc. Kristýna Schneiderová · Bc. Žaneta Vencourová · Mgr. Jan Skalík · Bc. Martin Černý Omluveni: · Mgr. Hubert Smekal, M.A., Ph.D. Hosté: · Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D. · doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D. · PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. · doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. Program jednání: 1) Dlouhodobý záměr FSS MU na léta 2016-2020 2) Žádost o akreditaci navazujícího mgr. studijního oboru „Conflict and Democracy Studies“ v rámci studijního programu Politologie. 3) Různé Program byl schválen (10 pro, 0 proti, 0 se zdržel). Průběh jednání: 1) Dlouhodobý záměr FSS MU na léta 2016-2020 Děkan Dančák: Dlouhodobý záměr FSS vychází v základních rysech z dlouhodobého záměru MU. V průběhu přípravy se rozhodlo, že nebudeme psát separátní dlouhodobý záměr, ale budeme se držet kostry dlouhodobého záměru MU a budeme zvýrazňovat to, co je důležité pro FSS a ve směru kde není třeba jít nad rámec MU, jsme se drželi toho co je. Současná podoba vychází z dlouhé debaty a snahy stanovit strategické cíle a indikátory, které lze zpětně hodnotit. První bod, diverzifikace a otevřenost studijní nabídky, klade důraz na maximální možné vzdělávání studentů, při vědomí prostorových a personálních limitů. Důraz na dvouobory a možnost jejich rozšíření o mezifakultní spolupráci. Druhý bod, kvalitní vzdělávání reflektující aktuální trendy, zde zamýšlíme dobudovat vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality a nabízet studium, které bude více odpovídat poptávce. Fakulta vznikla dynamickým rozvojem a tuto povahu bychom si rádi udrželi. Chceme usilovat o kvalitní vzdělávání reflektující trendy, ale musíme brát v úvahu, že v jednom roce je poptávka po určitém tématu vyšší, jindy nižší a pokud bychom unáhleně na tyto trendy reagovali, tak bychom mohli poškodit kvalitu studia z dlouhodobého hlediska. Důležitým bodem je také internacionalizace fakulty. Je pro nás důležité, že se v hodnocení kvality studia řadíme vysoko, dále bychom chtěli pokračovat ve snaze posunout fakultu mezi ty nejlepší evropské. Chceme toho dosáhnout například rozšířením nabídky magisterskou i bakalářskou výukou v angličtině. Čtvrtý bod, kvalitní doktorské studium, věc zcela zřejmá, vychází z velkého dlouhodobého záměru. Budeme se snažit vytvořit standardy doktorského studia, které budou stejné pro celou fakultu, aby zde byl širší doktorský základ např. ve znalostech metodologie. Chtěli bychom také zvýšit mezinárodní renomé a atraktivitu doktorského studia, zde se pokusíme zvýšit podíl doktorských studentů ze zahraničí. Pátý bod, excelence, relevance a efektivita výzkumu, snaha získávat mezinárodní granty a spolupráci se zahraničními univerzitami a efektivní využívání prostředků, které máme k dispozici. To se týká nového trendu různých spoluprací, kde je stále častěji využíváno spolufinancování, u čeho chceme bedlivě sledovat efektivitu. Šestý bod, vnitřní kultura založená na sdílených hodnotách, je bod blízký FSS. Hodnoty, na kterých vznikala FSS se snažíme udržet nadále, fakulta by měla být místo, kde se dobře pracuje a studuje. Sedmý bod, inspirace a odpovědnost ke společnosti, je přímým navázáním na předchozí bod. Domníváme se, že máme vůči veřejnosti závazky, rádi bychom udrželi aktivní vztah k organizování seminářů, vyjadřování se k důležitým společenským otázkám, kultivaci českého prostředí, tak aby odpovídala hodnotám FSS. Osmý bod, personální řízení a profesní rozvoj zaměstnanců, zde hodláme dále udržet postupy a podmínky personální politiky, zvyšování kvalifikací zaměstnanců. Zde se držíme do značné míry zásad, které jsou na MU. Poslední část infrastruktura a správa instituce, IT podpora, pokud to půjde, zde se budeme snažit zvýšit efektivitu provozování a správy budovy a její bezpečnost. Bylo potřeba modifikovat rozvrh, aby se lépe využívaly místnosti. Dosáhlo se toho jednoduše posunutím začátku a konce výuky, tím se velmi zvýšilo využívání místností. Máme k dispozici jednu budovu, budeme se snažit využívat i podkrovní prostory. Jedna z věcí je optimalizace počtu míst v učebnách, mělo by se najít několika málo místností, které budou využívány pro blokovou výuku více kateder, a tedy se nebudou blokovat jiné místnosti po celý zbytek semestru, kdy se výuka nekoná. Dotazy: Senátorka Šlesingerová: Dotaz k bodu 5.4 Zajistit profesionální servis k výzkumné činnosti a vytvořit organizační a materiální podmínky pro maximalizaci přínosu klíčových vědeckých pracovníků a jejich týmů. Připadá mi, že mezi indikátory není evaluace administrativních pracovišť a to mi připadá velmi důležité, pokud fakulta aspiruje na evropské granty. Děkan Dančák: Ano, kam to vložíme a jak to budeme formulovat? Senátorka Šlesingerová: Vložilo by se: Evaluace administrativní podpory výzkumných činností a organizačních a materiálních podmínek pro vědecký výkon, jako indikátor k 5.4. Druhý dotaz, na první straně jsou nástroje pro naplnění strategických cílů aktivní včetně: Aktivní komunikace s uchazeči, včetně poskytování poradenství, o předpokladech pro studium daných programů, o jejich náplni a nárocích kladených na studenty fakulty. Je plánovaná nějaká strukturní podpora tohoto? Děkan Dančák: Už to existuje. Proděkan Chytilek: Existuje to na studijním oddělení, kde to zařizuje paní Polášková, která studentům říká, kde najdou informace o jednotlivých oborech atd. Tento bod není víc specifický, protože hodně cílů je napojeno na rozvojové projekty, a vzhledem k tomu, že si univerzita není jistá zapojením, tak jsme volili této obecnější formulace, která nám dovolí zapojit se do více projektů. Je pro nás prioritou, aby studenti byli dobře informovaní, a v případě kdy je baví jeden obor ze dvou, nezanechali studia. Je pro to důležitá spolupráce i s katedrami. Vytváří se nová aplikace – údaje o studijním oboru, kde budou podrobné informace o všem, co se týká jednotlivých oborů. Senátorka Šlesingerová: Bylo by dobré dát tento balíček na DOD. Proděkanka Waschková Císařová: Momentálně chystáme čtyřletý plán vnějších vztahů, kam bychom se mohli posunout, a byla bych ráda, kdybyste i vy věnovali pozornost draftu tohoto dokumentu. V této strategii bychom se mohli pohybovat v konkrétních opatřeních. Senátor Eibl: V bodě 3 se píše o posilování ověřování vstupních cizojazyčných kompetencí uchazečů o studium v rámci přijímacího řízení, znamená to, že se změní přijímačky, nebo to bude platit jen pro studenty ze zahraničí? Děkan Dančák: Záměrem je že pro studium na FSS je potřeba znát alespoň jeden světový jazyk. Naše fakulta dlouhodobě vysílá signál, že není možné absolvovat bakalářské studium bez anglického jazyka. Možná výhledově přistoupíme k ověřování znalosti jazyka u výběrového řízení, ale neplánujeme to řešit v horizontu následujících dvou let. Řada ustanovení reaguje na možnost podpory ze strany strukturálních fondů, bez navázání na dlouhodobý záměr by tuto podporu čerpat nešlo. Mám dojem, že máme kvalitní uchazeče a podmínka alespoň jednoho předmětu v anglickém jazyce přiměřeně řeší kompetentnost uchazečů. Senátorka Schneiderová: Předmětů v anglickém jazyce je hodně, ale není zde kladen zas takový důraz na akademické psaní a psanou formu. Bylo by dobré, kdyby se kladl důraz i na toto, abychom se v cizím jazyce uměli dobře vyjadřovat. Děkan Dančák: Příští týden bude dr. Malovičová představovat novou koncepci. Celkově, posílení akademického psaní je důležitý bod, na co chceme dát finance z rozpočtu fakulty. Chceme také formou stipendia podpořit studenty ve skládání mezinárodních zkoušek z cizího jazyka. Prioritně se chceme zaměřit na angličtinu. Proděkan Chytilek: Pokud vím, tak ty kurzy existují pro navazující magisterské studium. Pokud se na katedře projeví takový zájem, aby se dostatečně naplnila kapacitu kurzu, tak je to možné nabídnout i jednotlivým katedrám. Jsou také možnosti i konverzací v cizím jazyce a to se nabízí už dva roky. Místopředseda Borčany: Chtěl bych se zeptat k bodu zajišťování cíleného poradenství na úrovni studijních programů pro studenty ohrožené neúspěšným ukončením studia, je to nějak institucionalizované a je zde snaha to posílit? Proděkan Chytilek: K tomuto tématu je zde odkazů víc, souvisí to s tím, že univerzita o tento projekt, který se týká kontroly studijní neúspěšnosti, už zažádala. Je zde asi deset bodů, kterými se to dá kontrolovat. Studijní poradce by měl organizovat rektorát. Fakulta nadále plánuje pokračovat v poradenství, které už má. Každá katedra by měla mít člověka, který bude studentům schopen dokonale odpovědět a poradit. Místopředseda Borčany: Abych upřesnil dotaz, zajímá mě, jak aktivní je využívání katederních poradců, mám pocit, že někteří studenti o tom nemají ani tušení. Proděkan Chytilek: To je chyba kateder, na každé katedře by měl být vyučující zodpovědný za toto a některé katedry mají i doktorandské studijní poradce k pomoci těm učitelským. Je to katederně specifické a také záleží i na zájmu studentů. Funguje zde i studijní oddělení, které dokáže poskytnout potřebné informace, i když by měli být schopní poradit na katedře. Mám pocit, že student má hodně uzlů kam se obrátit a v tomto případě ani nevadí, pokud se to dubluje. Docent Balík: Zkušenost je taková, že se radí hlavně ti, kteří to moc nepotřebují. Na naší katedře funguje iniciativa od doktorandů, neformální schůzky atd., a ze zkušenosti, ti kteří to potřebují, toho nevyužijí. Nezafungovalo to asi tak, jak jsem si představoval. Místopředseda Borčany: Dotaz k bodu dva, kvalitní vzdělávání reflektující aktuální trendy, co by v praxi znamenalo zapojení studentů do kvality hodnocení studijních oborů v souvislosti s novelou zákonu o VŠ, jak konktrétně budeme k tomu přistupovat? Proděkan Chytilek: To se týká univerzitní politiky, nemyslím si, že bychom to měli dělat odlišně. Musíme počkat na implementaci univerzity, rektor má velice výrazný zájem, aby byli studenti zapojeni ve studentských radách. Minulý týden byla porada na rektorátu, vznesl jsem zde kritiku předmětové ankety v ISu, málo se hodnotí předmět a moc se hodnotí vyučující. Zásadní problém vidím v možnosti zveřejnění informací, kdy ani proděkanovi nenabídne IS tyto informace v takové podobě, že by se daly stáhnout a prohlídnout. Následně nejde udělat ani export výsledků, který by se umístil na dokumentový server. Problém vidím také v poklesu návratnosti. Studenti přestávají odpovídat, protože výsledky uvidí jen ti, kteří odpověděli a mají nižší motivaci k tomu, poskytnout nějakou zpětnou vazbu. Dříve jsme to mohli vidět v ISu všichni a to samo o sobě stačilo jako motivace ke kvalitním přednáškám, aby ostatní neviděli, že někdo má špatnou výuku. Tyto body považuji za důležité. Místopředseda Borčany: Dotaz k využívání aplikace dril a testování, jestli to není v oborech, které se tady vyučují zbytečné? Nesetkal jsem se s tím, aby byl dril používán v rámci výuky. Proděkan Chytilek: To je specifické dle oborů, některé to to využívají jiné ne. V záměru je hodně cílů a neznamená to, že se musí dodržet všechny dopodrobna. Na některých oborech se nástroje v ISu používají. Místopředseda Borčany: Dotaz k bodu čtyři, kvalitní doktorské studium, podíl doktorandů na celkovém počtu studentů. Zamýšlí fakulta tento podíl zvyšovat, a jak to bude podpořeno finančně? Děkan Dančák: Týká se to také bodu personální řízení a rozvoj zaměstnanců, cílem je mít akademicky vzdělané zaměstnance a je zde zapotřebí dostatečné množství školitelů, aby sem přišlo větší množství doktorských studentů, optimálně větší část ze zahraničí, to se následně promítne do finančního plánu katedry. Nárůst podílu docentů, profesorů a zahraničních studentů a doktorandů zvyšuje náš příspěvek na ukazateli kvality. Na to jsou navázány další prostředky, pokud máme dobře koncipované doktorské studium. Také výzkum podporuje institucionálního podporu. Docent Balík: To jsou věci na sebe vzájemně navázané. Je to promyšlená strategie, ve které jsme závislí ale na vnějším prostředí, ale děláme pro to maximum. Senátor Černý: Dotaz k první části, bodu revize přijímacího řízení a zavedení nových forem přijímacího řízení zohledňující specifika jednotlivých studijních programů, znamená to posun k fakultním přijímačkám i na bakaláři? Děkan Dančák: Pokud zahájíme na bakalářském stupni výuku v anglickém jazyce, nebude to prostřednictvím SCIO a TSP, zde půjde o modifikaci. Zároveň se otevírá prostor pro modifikaci připojení angličtiny v přijímacím řízení. To co bychom neradi, tak aby se přijímací řízení rozčlenila podle oborů, to by nevedlo k efektivitě vynakládání prostředků. Senátor Skalík: Vzhledem k desítkám indikátorů a cílů mi připadá, že nemusí být konkrétní komunikace směrem dovnitř fakulty. Nezvažuje se rozčlenění indikátorů, na kterých se bude pracovat přednostně? Děkan Dančák: Dlouhodobý záměr překračuje mé funkční období. Předpokládá se každoroční aktualizace záměru a tam lze v každém roce vypíchnout to, jakým směrem se chceme nadále ubírat. Větší specifikace tedy bude v každém konkrétním roce. Proděkanka Waschková: Císařová Co se týká komunikace dovnitř fakulty, tak na začátku akademického roku si musí dát vedení priority, na které se chce zaměřit, tím nastanou úrovně konkretizování, které dále budeme dolaďovat se všemi. Předsedkyně senátu Lacinová: Napadá mě, jaká bude perspektiva studenta, když uvidí takovýto dokument. Podívají se a uvidí „prázdné řeči“, uvažuje se o nějakém způsobu popularizace, převedení do jiného diskurzu? Proděkanka Waschková Císařová: Řekla bych, že o tom studenti ani neuslyší, v komunikaci se studenty je to o konkrétních věcech, celkově je to nemusí zajímat a nezajímá. Čekám na to, co vyjde z fakultního auditu, který zjišťuje celkovou spokojenost, a uvidíme, co se poté vymyslí. Rozhodně souhlasím s tím, že komunikačně to nebude úplně srozumitelné pro studenty. Smysluplnější s nimi bude komunikovat s nimi krátkodobé cíle. Děkan Dančák: Ani bych nechtěl, aby každý student četl dlouhodobý záměr, student by se měl zabývat studiem a popřípadě bodů, které se ho budou výslovně týkat. Někdy přecházíme od roviny možnosti se vyjádřit k povinnosti se vyjádřit. Předsedkyně senátu Lacinová: Když do toho ale student uvidí, tak mu může dojít, proč po něm některé věci chceme. Hlasování: AS FSS projednal a schvaluje dlouhodobý záměr FSS MU na léta 2016-2020 (9 pro, 0 proti, 0 se zdržel).[1] 2) Žádost o akreditaci navazujícího mgr. studijního oboru „Conflict and Democracy Studies“ v rámci studijního programu Politologie. Docent Balík: Snažíme se naplnit představy vedení fakulty, aby každá katedra měla program vyučovaný v angličtině. Je to výsledek dlouhodobé práce a hledání vhodného partnera k založení tohoto studia. Rozhodli jsme se nejít cestou úzké specializace, ale jít cestou obecnější, abychom zpětně integrovali a propojili vybrané aspekty politologie a bezpečnostních studií. Nemyslím si, že je šťastná věc drobit a konkretizovat studia. Tento návrh dobře reflektuje mnohem více směrů, jako jsou politické teorie, demokracie, demokratizační procesy nebo konflikty a vše to dohromady dává větší smysl. Podporuje to také produkci zajímavých absolventů pro trh. Z této myšlenky vyplynula i pragmatická výhoda, že se relativně rovnoměrně povedlo rozložit zátěž po celé katedře. Tím pádem dochází k relativně snadnému nahrazení, pokud by nějaký vyučující odjel na delší dobu do zahraničí. Rád bych také upozornil na organičnost oboru, není to něco, co bychom z ničeho nic vymysleli. Některé předměty jsou už vyučovány a ověřeny několika lety fungování. Samozřejmě to vede k nepříjemnosti, že budeme muset nahradit tyto předměty, které přejdou do anglického předmětu. V těchto dnech probíhají evaluační rozhovory ohledně chystání nových kurzů v angličtině, které budou určeny pro studenty v českých programech. Už s tímto předstihem řešíme, jak bude po přesunutí řešena výuka, nepočítáme s prolínáním, tedy aby byli placení a neplacení studenti v jednom kurzu. Počítáme s tím, že je budou navštěvovat také studenti Erasmu, kterých máme hodně. Nutno podotknout, že je to akreditační materiál, není to rozpracované tak dopodrobna, takže když vidíte pět position paperů, tak to nic neříká o rozložení a bodování, byť by to tam mohlo být, tak to považuji za zbytečné. Počítáme s tím, že vždy před začátkem semestru bude sylabus rozpracován podrobněji. Místopředseda Borčany: Sleduje obor nějakou paradigmatickou představu? Konfliktní studia jsou terminus technicus, který vyjadřují liberální perspektivu ke studiu konfliktů. Aby uchazečům nebylo slibováno něco, co nebude naplněno. Docent Balík: Než bude obor spuštěn, bude probíhat rozsáhlá marketingová kampaň a na webu budou představovány jednotlivé předměty. Nesmí se stát, abychom nenaplnili něco, co slíbíme. Vše bude zveřejněno a studenti budou moc nahlédnout do struktury velmi podrobně. Místopředseda Borčany: V akreditačním dokumentu se píše, že studenti budou mít povinnou stáž. Jak máte zajištěné povinné stáže zahraničních studentů? Máte garanci od různých institucí, že tam ty studenty budou pouštět? Docent Balík: Nepočítáme s tím, že to bude obor, který bude mít 50 studentů. Zpočátku budeme rádi, když se v akademickém roce bude jednat o deset studentů a jinak se bude zajišťovat stáž v každém semestru pro pět studentů, než pro větší množství. Jde o to, jestli to budou čeští studenti, ty nebude problém dostat na české instituce. Pro zahraniční studenty máme přísliby od absolventů (např. Člověk v tísni), tedy se nám je nepovede umístit například na ministerstvo zahraniční, ale budeme se obracet na nevládní organizace, případně instituce v mateřských zemích. Nutno podotknou ale, že tady nestavíme na zelené louce, BSS má povinnou stáž, a máme s tím tedy zkušenosti. Místopředseda Borčany: Uvažovali jste o zavedení zkoumání konfliktů kvantitativními metodami? Docent Balík: Tohle je velmi specifický dotaz a já neučím každý předmět. Nevylučuji, že to bude, ale konflikty se nemusí studovat tímto směrem. V posledních letech dáváme důraz na to, aby se studenti seznámili i s kvantitativními metodami a nedovedu si představit, že by to tam neproniklo. Místopředseda Borčany: Některé předměty se stejným názvem mají vyšší kreditové hodnoty v anglickém jazyce než v českém, napadá mě, jestli budou mít studenti větší zátěž? Docent Balík: Ano, to aby odpovídaly kredity klasické definici ECTS velmi hlídám a pokud vím, tak patříme jako katedra k těm s náročnějšími předměty. Nevylučuji, ale že kreditová hodnota bude například snížena. Senátor Černý: Jak to bude s prostupností pro české studenty? Docent Balík: Nebudou si je moci zapsat, tímto sledujeme i katederní politiku. Toto jsou placené kurzy, které mají placený režim a nemůžou tam tedy chodit čeští studenti. Bude zde striktní oddělení, pokud bude málo studentů, tak se to otevře dalším oborům, to se dnes už běžně děje. Čím dál větší zájem vidím také u studentů Erasmu, jichž jsou na naší katedře desítky. Senátorka Schneiderová: Na politologii mi připadá, že chybí ekonomický pohled, neuvažujete o tom, jestli nezařadíte mezi předměty i ekonomický pohled, např. rozpočtovou politiku? Docent Balík: Trochu mi mluvíte z duše, uvažoval jsem o kurzu, který by zprostředkoval velké ekonomické teorie, něco tam je, ale nemůžu slíbit, že to tam bude. Obory se vyvíjí a toto je jeden ze směrů, kde je možná změna. Vždycky jsou tato témata podmíněna také kvalitním akademickým zázemím. Byl bych rád, kdyby se to tam odrazilo. Hlasování: AS FSS projednal a schvaluje žádost o akreditaci navazujícího mgr. studijního oboru „Conflict and Democracy Studies“ v rámci studijního programu Politologie (9 pro, 0 proti, 0 se zdržel). 3) Různé Předsedkyně senátu Lacinová: Rozesílala jsem vám podnět od zástupce ve velkém akademickém senátu V. Kyselého. Můžeme to rozebrat? Proděkan Chytilek: Podnět se týkal dvou témat, oba dotazy jsou směřované k přijímacímu řízení na finanční aspekty a srovnání OST a TSP. Finanční aspekty, z právního pohledu se domnívám, že politika naší fakulty není s rozporu se zákonem o vysokých školách. Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením je 300 Kč. Tento poplatek nezahrnuje další náklady pro uchazeče ani na test za SCIO. Pokud je mi známo, tak neexistuje rozhodnutí soudu, aby ta celková částka byla spojena s 20 % základu. Mnohem důležitější je věcná argumentace. Stávající systém je i finančně přístupnější, než ten který býval dříve, kdy byla povinnost účasti na TSP. Testování u SCIO děláme z důvodu nejnižších nákladů. Uchazečům šetří prostředky za ubytování a cestovné, můžou si to přizpůsobit podle toho, jak jim to vyhovuje. Nejmenší částka je 560 Kč, čítá poplatek za přijímací řízení a jeden termín TSP a ZSV, je to pro uchazeče, kteří to udělají v určitém termínu, kdy je poplatek snížený. Nemluvím zde o komfortu, ale zdá se mi, že pokud se to týká 6 000 uchazečů, tak v propočtení všech nákladů dohromady bychom se dostali k větší částce, tento systém je flexibilnější a únosnější. Druhý bod se týká shody TSP a OSP, pan senátor Kyselý píše o tom, že testy jsou nesrovnatelné z hlediska výsledků. S tím musím nesouhlasit, podle dostupných dat se výsledky studentů v OSP a TSP v průměru liší o jeden percentil a nutno podotknout, že z hlediska celkového výsledku tato část činí jenom 40 %. Z tohoto důvodu si nemyslím, že se zde testují různé věci. Shoduji se s ním ale v tom, že nejsme spokojeni s testováním studijních předpokladů obecně. Korelace mezi výsledky testu OSP a úspěšném dodělání studia není. Je to věc, která zazněla i z dalších fakult, toto vše vede k tomu, že přístup univerzity začíná k testům TSP chladnout. Obecně zde zaznívala tendence jít od těchto testů pryč. Otázka je, jestli přejít k oborovým testům? Pedagogická fakulta provedla srovnání výsledků oborových testů a TSP testů. Pořadí v oborových testech a u TSP bylo úplně jiné, ale když to porovnávali, tak se zjistilo, že přijali ty samé lidi, ale v jiném pořadí. Toto potvrdily i statistiky z informatiky, to že by tady byli super talenti, které poškozuje, že není náš oborový test, tady není. Smysl by to mělo, kdybychom se věnovali víc lidem, kteří na žebříčku mají například nižší šanci dokončit studium. Toto nám ale dělají částečně ZSV. Co bych zpochybnil, tak je názor pana senátora, že je to snazší a méně nákladná varianta než spolupráce ze SCIO. Nedovedu si představit, že na všech oborech např. dokážeme sestavit dvě varianty testu, které by byly stejně náročné, a to by někteří studenti mohli zpochybňovat, nyní je to férovější. Děkan Dančák: Poslední slova potvrzuje zkušenost se státnicemi, řešíme to velmi delikátně a to se bavíme o jednotkách a desítkách. Představa, že to dokážeme u 4 500 - 6 000 lidí je nereálná. Proděkan Chytilek: V oborových testech máme nejlepší šanci identifikovat nejlepší uchazeče, ale to není nijak výrazně důležité, protože zde jde o žebříček. Mám pocit, že na některých katedrách např. mezinárodní vztahy, kde se hlásí kole 1500 uchazečů, by to bylo velmi komplikované. Děkan Dančák: Pravděpodobně by to zvýšilo náklady na celé řízení. Proděkan Chytilek: Také tady není ani místnost pro 1500 lidí. Předsedkyně senátu Lacinová: Ekvivalence testů je velmi náročná záležitost. Místopředseda Borčany: Pokud nekoreluje výkon u OSP se studijní úspěšností, nesměřuje úvaha k tomu, že by se ještě ponížila váha OSP? Děkan Dančák: Chceme držet trend nevymezování se velmi úzce na bakalářském studiu. Bakalářské studium by mělo mít širší základ a OSP jsou o obecném chápaní souvislostí a všeobecném základu, který by uchazeči měli mít. Proděkan Chytilek: Argument proti TSP a OSP, je také ten, že je běžné, že se studenti učí v posledním ročníku jak je vyplňovat, a nesouvisí to tedy s jejich celkovými výsledky ze střední školy. Předsedkyně senátu Lacinová: Funkční negramotnost pronikne skrz OSP. Studenti, kteří se to pouze nadrilují, poté v reálu nemají předpoklady studovat na vysoké škole, v tomto směru filtr není dokonalý. Toto se podobně děje i při přechodu například na gymnázia. Senátor Krpec: SCIO svými přípravnými kurzy znehodnocuje vlastní testy, protože za to mají peníze. Děkan Dančák: Všichni mají právo trénovat stejně, nejvíce mi vadí paradigmatické uvažování o všech testech. Při přijímacím řízení, řada fakult přepočítává OSP na TSP, poté nechápu snahu vytvořit dojem, že jsou někomu upírána jeho práva standardně se dostat na fakultu. Člověk může vynakládat různé finance, aby se sem dostal, nutno ale podotknout, že vždy je možné zatelefonovat z přístroje za malou cenu i za velkou cenu, ale výsledek bude stejný. Proděkan Chytilek: Když to srovnáte s tím, jak to bylo vloni, tak jsme jim dali možnost TSP i OSP a se SCIO jsme vyjednali, že jeden termín bude levnější než ostatní. Několik takových to drobných věcí jsme tam zavedli, abychom motivovali uchazeče, a tedy se mi také nelíbí argumentace, že bychom z nich chtěli vybrat co nejvíce peněz, spíše naopak. Senátor Krpec: Jak tedy odpovíme na podnět? Předsedkyně senátu Lacinová: Projednání je v zápisu, jde zde o věcné reakce. Proděkan Chytilek: Popřípadě kdykoliv se v tomto směru dá dotazovat mě. Místopředseda Borčany: Není mi jasné, když si student vybere TSP a ZSV, jestli za TSP ještě něco doplácí? Proděkan Chytilek: Ne, to platí fakulta. Místopředseda Borčany: V krocích, které jsou na stránkách, není úplně patrná informace o finančních aspektech. Děkan Dančák: Můžeme ve spolupráci s rektorátem informaci zpřesnit. Předsedkyně senátu Lacinová: Co se týká na straně porovnání obou testů, tak to bylo projednáno odborníky na psychometriku z katedry psychologie s vedením FSS a s odkazem na odbornou literaturu. Z hlediska psychometriky to zůstává problematické, ale bylo to takto projednáno. Senátorka Schneiderová: Vnímám to tak, že TSP jsou lehčí, ale OSP se dají dělat vícekrát, tím se to tedy srovnává. Proděkan Chytilek: Počet studentů, kteří zvolí OSP testy převládá. Senátor Krpec: Když všem to přijde lehčí tak percentilově to ale vyjde stejně, pokud by to nevycházelo stejně, tak je tam problém. Předsedkyně senátu Lacinová: Jde o konstruktovou validitu. Proděkan Chytilek: Z rektorátu přišla ještě nabídka, že TSP mají několik okruhů a můžou tyto okruhy pro nás vážit, celkový výsledek by tímto byl ovlivněn, ale do této diskuze jsme se nepouštěli, protože by to bylo velmi složité. Děkan Dančák: Stát by měl garantovat takové výstupy ze středních škol, aby to bylo validní a výsledek předchozího vzdělávacího systému byl zcela vypovídající. To co řešíme, jsou kompenzační postupy, které mají doplňovat to, že nemáme dostat informace o prospěchu ze škol. Předsedkyně senátu Lacinová: Další zasedání AS FSS se tedy bude konat 17. 2. 2016 14:00, na programu bude mimo jiné zpráva o hospodaření za rok 2015 a akreditace bc. programu International Relations and European Studies Přijatá usnesení: 2016-02-03/1 AS FSS projednal a schvaluje program dnešního zasedání (10 pro, 0 proti, 0 se zdržel). 2016-02-03/2 AS FSS projednal a schvaluje dlouhodobý záměr FSS MU na léta 2016-2020 (9 pro, 0 proti, 0 se zdržel). 2016-02-03/3 AS FSS projednal a schvaluje žádost o akreditaci navazujícího mgr. studijního oboru „Conflict and Democracy Studies“ v rámci studijního programu Politologie (9 pro, 0 proti, 0 se zdržel). doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. Mgr. Otto Eibl, Ph.D. Mgr. Vít Borčany předsedkyně senátu místopředseda senátu místopředseda senátu Zapsala Tereza Stašáková, zapisovatelka AS FSS MU ________________________________ [1] Dokument je schválen s úpravami přijatými na základě diskuse a připomínek členů AS FSS s vedením FSS MU.