Č.j. MU-IS/184382/2020/1264484/ÚVT-1
Směrnice ředitele
Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity
č. 1/2019
ROZVRŽENÍ A EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY NA ÚSTAVU
VÝPOČETNÍ TECHNIKY MASARYKOVY UNIVERZITY
(ve znění účinném od 1. listopadu 2020)
Podle čl. 8 odst. 6c) Organizačního řádu Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity vydávám tuto
směrnici:
Článek 1
Předmět úpravy
Tato směrnice upravuje rozvržení a evidenci pracovní doby pro zaměstnance Ústavu výpočetní
techniky (dále jen „ÚVT“) v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) a dále zejména Statutem MU, Směrnicí MU Organizace pracovní
doby na Masarykově univerzitě a Kolektivní smlouvou MU.
Článek 2
Rozvržení pracovní doby, přestávky v práci, doba odpočinku, práce přesčas
(1) Provozní doba na pracovištích ÚVT začíná v pracovních dnech v 6:00 hodin a končí ve 22:00
hodin. V rámci této doby se realizuje pracovní doba zaměstnanců ÚVT, pokud nejde
o nepřetržitý (směnný) provoz a výkon pohotovostí.
(2) Na pracovištích ÚVT se uplatňuje jednosměnný pracovní režim s rozvržením obvykle do
pětidenního pracovního týdne pondělí až pátek a nepřetržitý pracovní režim s rozvržením
obvykle do sedmidenního pracovního týdne pondělí až neděle. Pracovní týden zaměstnanců
začíná hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců první směny. Zaměstnanci pracují
v pružném rozvržení pracovní doby, rovnoměrném rozvržení pracovní doby nebo
nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Pokud zaměstnanec vykonává práci mimo pracoviště
ÚVT, řídí se pracovním režimem, který je pro tato pracoviště stanoven příslušnou organizací.
(3) Nejdéle po 6 hodinách výkonu práce čerpá zaměstnanec přestávku na jídlo a oddech v trvání
nejméně 30 minut. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby a nelze ji poskytnout na
začátku a konci pracovní doby. Pravidla přestávek mezi směnami se řídí zákonnou úpravou.
(4) Práce přesčas není součástí rozvrhu pracovních směn, jedná se o práci výjimečnou, nahodilou.
Práci přesčas nařizuje nebo k ní dává souhlas nadřízený vedoucí zaměstnanec, který zodpovídá
za její evidenci a dodržení limitů práce přesčas daných zákoníkem práce. Práce přesčas není,
napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní
volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
(5) Pohotovost se stanoví samostatným rozvrhem. Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu
práce, se nezapočítává do pracovní doby. Výkon práce v době stanovené pohotovosti nad limit
týdenní pracovní doby je prací přesčas.
(6) Zaměstnanci vykonávajícímu práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní
poměr (dále jen DPP nebo DPČ) zaměstnavatel pracovní dobu nerozvrhuje, anebo rozvrhuje
1 / 3
pouze v případě potřeby. Práce nesmí překročit 12 hodin za den (v rámci 24 hodin po sobě
jdoucích), a to ani v případě souběhu pracovního poměru a DPP nebo DPČ. Zaměstnanec je
povinen po vykonání práce nebo na konci příslušného měsíce vyplnit a odeslat elektronicky
výkaz práce vedoucímu pracoviště, popř. jinému pověřenému zaměstnanci, který svým
podpisem potvrdí správnost uvedených údajů; toto neplatí v případě krátkodobé činnosti.
Článek 3
Pravidla pro uplatňování pružné pracovní doby
(1) Pružné rozvržení pracovní doby se uplatňuje u zaměstnanců v jednosměnném pracovním
režimu a zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby. Základní a volitelná pracovní
doba je stanovena takto:
a) Provozně-ekonomická divize (s výjimkou zaměstnanců úklidových prací): základní pracovní
doba v pondělí až pátek od 9:00 hodin do 14:00 hodin. Volitelná pracovní doba je stanovena
v pondělí až pátek od 6:00 hodin do 9:00 hodin a od 14:00 hodin do 22:00 hodin.
b) Odborné IT divize (s výjimkou pracovišť s nepřetržitým provozem): základní pracovní doba
v pondělí až pátek od 10:00 hodin do 15:00 hodin. Volitelná pracovní doba je stanovena
v pondělí až pátek od 6:00 hodin do 10:00 hodin a od 15:00 hodin do 22:00 hodin.
(2) Při uplatňování pružné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby
v rámci stanovených časových úseků volitelné pracovní doby s přihlédnutím k pracovním
povinnostem a s tím, že je povinen pracovat po celou dobu základní pracovní doby s výjimkou
čerpání přestávky na jídlo a oddech.
(3) U vybraných pracovních míst s ohledem na zajištění provozu pracoviště, případně pro
zabezpečení mimořádných pracovních úkolů, může vedoucí pracoviště rozhodnout, že se
pružné rozvržení pracovní doby neuplatní, a nařídit pevně začátek a konec pracovní doby.
(4) Průměrná týdenní pracovní doba na ÚVT musí být naplněna v měsíčním vyrovnávacím období
(tj. příslušný kalendářní měsíc, v němž se pracovní doba rozvrhuje).
(5) V rámci vyrovnávacího období je zaměstnanec povinen odpracovat celou pracovní dobu.
Zaměstnanec, který neodpracuje pro omluvené překážky v práci příslušnou část volitelné
pracovní doby za stanovené vyrovnávací období, je povinen tuto neodpracovanou část pracovní
doby nadpracovat nejpozději do konce dalšího vyrovnávacího období. Pokud mu v tom brání
další překážky na jeho straně, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu po jejich odpadnutí,
pokud si s vedoucím pracoviště nedohodl jinou dobu nadpracování. Doba nadpracování není
prací přesčas.
(6) Překážky v práci na straně zaměstnance, které zasáhly do volitelné pracovní doby, se
neposuzují jako výkon práce a není za ně poskytována náhrada mzdy.
Článek 4
Evidence pracovní doby
(1) Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci pracovní doby (tzn. dobu
výkonu práce, nikoliv jeho pobyt na pracovišti) s vyznačením začátku a konce pracovní doby.
(2) Evidence pracovní doby u zaměstnanců v pracovním poměru na ÚVT je vedena v aplikaci INET
na jednotlivých pracovištích. Za správnost, úplnost a prokazatelnost evidence pracovní doby
odpovídá nadřízený vedoucí pracovník.
(3) Při elektronicky vedené evidenci pracovní doby se předpokládá součinnost zaměstnance –
zaměstnanec vyznačí počátek a konec odpracované doby, dobu nepřítomnosti na pracovišti
včetně důvodu.
(4) V případě více pracovních poměrů je zaměstnanec povinen vést oddělenou evidenci pro každý
pracovní poměr.
(5) Zaměstnanec je povinen první pracovní den následující po skončení evidovaného období předat
v systému INET vyplněný formulář Evidence pracovní doby, předáním potvrzuje správnost údajů.
2 / 3
Pokud předání brání vážné okolnosti, učiní tak zaměstnanec bez zbytečného odkladu, jakmile
pominou tyto důvody.
(6) Kontrolu vedení evidence pracovní doby zaměstnanců svých pracovišť a její následné
schvalování provádí vedoucí pracoviště bezodkladně po předání provedeném zaměstnancem
dle odst. 5).
(7) Pohotovost a práce přesčas se vede v samostatné evidenci, za správnost odpovídá příslušný
vedoucí pracoviště.
Článek 5
Práce z domova
(1) Výkon práce z domova může být písemně dohodnut se zaměstnancem, pokud to umožňuje
charakter výkonu práce a pracovní náplň zaměstnance.
(2) Vedoucí pracoviště je oprávněn udělit souhlas k výkonu práce z domova i zaměstnanci bez
písemné dohody, a to v omezeném rozsahu max. 32 hodin za měsíc.
Článek 6
Závěrečná ustanovení
(1) Výkladem jednotlivých ustanovení tohoto opatření pověřuji Personálně-mzdové oddělení ÚVT.
(2) Kontrolu dodržování tohoto opatření vykonává tajemník a Personálně-mzdové oddělení ÚVT.
(3) Tato směrnice byla projednána s Koordinační odborovou radou Masarykovy univerzity dne
29. října 2020.
(4) Tato směrnice nabývá platnosti dnem podpisu.
(5) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2020.
(6) Tato směrnice zrušuje směrnici ředitele ÚVT č. 1/2019 ze dne 26. března 2019, účinnou od
1. května 2019.
V Brně dne 30. října 2020 prof. RNDr. Luděk Matyska, CSc.
ředitel
3 / 3