Newsletter pro absolventy 2020

Úvodní slovo děkana

Vážené absolventky, vážení absolventi,
stávající podmínky nám bohužel neumožnily se setkat a popovídat si o tom, kam se fakulta v roce 2020 posunula. Využívám proto alespoň tuto formu newsletteru, ve kterém se můžete seznámit s některými z věcí, které nás letos potkaly. Rekonstrukce poslucháren – zatím – zdárně pokračuje, takže věřím, že v příštím roce je budeme moci otevřít. Samozřejmě, pokud nám to situace dovolí a studenti budou moci opět vstoupit do budovy. Fakulta také zvládla přechod do distanční formy vzdělávání. Přednášky a semináře probíhají dle rozvrhu, což klade vysoké nároky jak na vyučující, tak na studenty, ale umožní to rozvoj materiálů, které budeme moci využít v dalších semestrech a letech.

Stinnou stránkou toho, že jsme se nepotkali, ale je, že se nemohu zeptat, jak se daří vám. Úspěchy našich absolventů jsou totiž tím, co fakultě pomáhá budovat její renomé. Důležité není jen to, jak momentálně funguje výuka, či setrvale kladné hodnocení vědeckých výstupů, ale také to, že připravujeme absolventy, kteří se ve světě práva neztratí.

V roce 2021 vám proto přeji mnoho úspěchů, stálé zdraví a pevné nervy.

Martin Škop

Vědecké úspěchy fakulty
Grant od Evropské výzkumné rady (ERC)

Doc. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J. S. D., získal prestižní grant od Evropské výzkumné rady (ERC) – ERC Consolidator. Docent Kosař získal podporu od ERC už podruhé. Před pěti lety to byl Starting grant, díky němuž vybudoval na právnické fakultě Ústav pro otázky soudnictví a věnoval se zkoumání toho, jaký vliv mají orgány soudcovské samosprávy pro výběr soudců napříč Evropou, včetně Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Nový grant umožní jemu, jeho kolegyním a kolegům zabývat se novými otázkami spojenými s fungováním soudnictví.

„Eroze demokracie je v současné Evropě velmi zásadní téma. Náš projekt bude studovat, jakou roli v něm hrají neformální vztahy mezi soudci a politickými aktéry i v rámci soudní moci. Zajímají nás nejen negativní jevy jako nepotismus, klientelismus a genderová segregace, ale i pozitivní instituce jako mezinárodní sítě pro sdílení zkušeností a identifikaci dobré praxe, neformální etické panely, mentoringové skupiny pro ženy-soudkyně či ústavní zvyklosti nahrazující mezery v psané právní úpravě,“ popisuje Kosař.

Projekt s názvem INFINITY se nachází na pomezí právní vědy, sociologie a politologie. Jeho hlavním cílem je identifikovat nejdůležitější neformální soudní instituce, posoudit jejich pozitivní či negativní dopad na soudnictví v dané zemi, analyzovat vliv EU a Rady Evropy na tyto struktury, a především rozšířit nový přístup k výzkumu soudnictví, který se dosud opíral především o výklad formálních pravidel. Více informací najdete v článku Magazínu M.

CyberSecurity Hub

Tři přední české vysoké školy – Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně – se dohodly na prohloubení dosavadní spolupráce v oblasti kyberbezpečnosti a založily zapsaný ústav CyberSecurity Hub. Kromě posílení společných odborných aktivit se zaměří také na podporu průmyslu a firem a evropskou certifikaci špičkových technologií v oblasti kyberbezpečnosti. Zakládací listinu ústavu podepsali zástupci vysokých škol 18. listopadu 2020. Ústav práva a technologií ve spolupráci s centrem CERIT Fakulty informatiky MU v tomto plní klíčovou roli.

Nový ústav bude navazovat na společnou činnost svých zakladatelů v Národním centru kompetence pro kyberbezpečnost, kde spolupracují přední české výzkumné instituce a soukromé společnosti. Mezi první aktivity ústavu se zařadí vybudování evropského digitálního inovačního hubu či vytvoření speciální certifikační autority v oblasti kyberbezpečnosti.

MUNI SCIENTIST 2020

Masarykova univerzita v rámci MUNI SCIENTIST 2020 ocenila vybrané vědce z Masarykovy univerzity za špičkové výsledky a významné počiny v oblasti výzkumu za období 2019 až 2020. Předání ocenění MUNI Scientist se uskutečnilo virtuálně na závěrečné konferenci Grantové agentury Masarykovy univerzity (GAMU) v polovině prosince. Z naší fakulty byli oceněni doc. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J. S. D., doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. a JUDr. Ladislav Vyhnánek, Ph.D, LL.M.

Cena Bedřicha Hrozného

V rámci připomenutí událostí 17. listopadu, coby Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva, proběhlo na Univerzitě Karlově předávání ocenění. Jedno z nich, Cena Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin, bylo uděleno i autorskému kolektivu pod vedením prof. Skřejpka, jehož součástí byl, kromě členky pražské fakulty Kláry Žytkové, Radek Černoch z Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Cena byla udělena za publikaci Digesta seu Pandectae. Tomus II. Liber XVI–XXXV. Fragmenta selecta. Digesta neboli Pandekty. Svazek II. Kniha XVI–XXXV. Vybrané části. Více informací k ocenění naleznete na webu fakulty.

Kvalifikační řízení zaměstnanců PrF MU
Ukončená
typ řízeníuchazečobor
habilitačnídoc. JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D.Mezinárodní právo soukroméjmenován 1. 2. 2020
Zahájená
typ řízeníuchazečobor
habilitačníJUDr. Matěj Myška, Ph.D.Občanské právozahájeno 18. 9. 2020
profesorskédoc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.Teorie právazahájeno 15. 7. 2020
profesorskédoc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.Občanské právozahájeno 16. 9. 2020
Další
typ řízeníuchazečobor
habilitačníJUDr. Klára Drličková, Ph.D.Mezinárodní právo soukromésouhlas VR PrF se jmenováním 1. 12. 2020
profesorkédoc. JUDr. Marek Fryšták, Ph.D.Trestní právosouhlas VR MU se jmenováním 1. 12. 2020
Distanční výuka na Právnické fakultě MU
Uzavření vysokých škol v jarním semestru roku 2020 zastihlo Právnickou fakultu MU nepřipravenu. Přechod na distanční vzdělávání rozhodně nebyl snadný. Dosavadní zkušenosti se omezovaly především na využití e-learningu ve smyslu podpůrného a výhradně doplňkového prostředku výuky. Přesto se úsilím řady učitelů podařilo v řádu jen dvou či tří týdnů adaptovat se na nové podmínky a výuku do online prostředí převést. Vůbec poprvé byly pro výuku práva využity programy MS Teams či Zoom. Ti, kterým tato forma výuky nevyhovovala, se realizovali zadáváním písemných úkolů a poskytováním zpětné vazby prostřednictvím univerzitního IS. Jen malá část učitelů se spolehla na konzervativní přístupy a výuku převedla na samostudium. V takovém případě byly studentům poskytnuty zpravidla obsáhlé materiály k načtení a očekávalo se, že se s nimi sami seznámí. Zpětně hodnoceno byl jarní semestr obdobím časově náročného, přesto spontánního a nadšeného zkoumání nových forem výuky. Byl to také čas různých přístupů spojených často s řadou pokusů a omylů.

Vstup do druhého semestru distanční výuky byl poznamenán vnějšími vlivy. Příprava by totiž byla nepochybně lepší, pokud by ze strany státu a jeho orgánů bylo od samého počátku tohoto semestru jasně stanoveno, že výuka bude distanční. Stanovisko Národního akreditačního úřadu však takový postup univerzitě ani fakultě bohužel neumožňovalo. Přípravy tudíž směřovaly k tradiční prezenční formě výuky s tím, že distanční formy budou použity pouze doplňkově u výuky pro větší počty studentů. Masové přednášky jsou totiž pro fakultu problémem z důvodu rozsáhlé rekonstrukce budovy a s tím spojeným dočasným nedostatkem vhodných prostor k přednášení. Zrodil se přitom koncept „teleprezence“ jako distanční výuky, která se svým pojetím nijak neliší od výuky prezenční, jen s tím rozdílem, že studenta od učitele nedělí lavice či dvě, ale prostor podstatně větší. V okamžiku, kdy byly vysoké školy uzavřeny podruhé, se právě tato forma výuky stala na právnické fakultě normou.

V rámci standardizace a zjednodušení se výuka plně přesunula výhradně na platformu MS Teams, jejíž hlavní výhodou pro fakultu je zajištěná podpora ze strany univerzitních pracovišť a možnost interaktivní komunikace mezi studentem a přednášejícím. Takto jsou uskutečňovány povinně všechny semináře a také část přednášek. Někteří z kolegů pro své přednášky využívají systém živého vysílání z přednáškových místností na fakultě. V menší míře jsou využívány také předtočené záznamy přednášek. Značný důraz je však i v takovém případě kladen na interaktivitu mezi studentem a vyučujícím. Ta se přesouvá na jiné platformy, nejčastěji do IS, do konzultačních hodin či diskuzí v MS Teams. Skutečností ale je, že studenti možnosti komunikace využívají jen omezeně. V konečném důsledku ale nejde o odchylku ve srovnání s běžným stavem. Ostatně, přednášky v naší zemi vášnivými diskusemi se studenty až na vzácné výjimky nikdy nebyly proslulé. V podobném duchu probíhají i semináře. Na každém se najdou studenti zapálení pro věc, na každém je také mlčící většina, kterou je nutné aktivizovat. Online prostředí tomu napomáhá poměrně snadnou možností tvorby různých forem hravého hlasování, kvízů či drobných testů.

Zpětně hodnoceno je podzimní semestr obdobím akceptace nové reality a také obdobím snahy o maximální využití metod distanční výuky. Výhoda vzdělávání právníků přitom spočívá v tom, že na rozdíl od vzdělávání přírodovědců či lékařů není osobní přítomnost studenta v budově fakulty esenciální. Dálková výuka nemusí být sice komfortní, je však až na zanedbatelné výjimky realizovatelná. Současně nelze opomenout, že stejně jako s sebou tato forma výuky nese jistá úskalí, přináší také některé výhody. Je také nutné ocenit, že v podzimním semestru se do distančních forem výuky zapojili všichni učitelé bez výjimek a také všichni studenti. Všichni za své úsilí zasluhují poděkování.

Výhled na další semestr není optimistický – pokud jde o zdravotní rizika, ta budou zřejmě přetrvávat a potřeba distančního vzdělávání patrně bude pokračovat. Důvodem k optimismu je ale fakt, že i za této situace jsou fakulta a její učitelé schopni plnit svou funkci při vzdělávání nové generace právníků. Lze přitom předpokládat, že se přesuneme do třetí fáze, kdy zmíněná „teleprezence“ bude postupně nahrazována smysluplným pokročilým využíváním plného potenciálu online vzdělávání pro tvorbu distančních kurzů. Zkušenosti na to již mít budeme.

David Sehnálek, proděkan pro bakalářské studium a navazující magisterské studium
Právní poradna studentů Právnické fakulty MU

Studenti právnické fakulty se společně s akademiky zapojili při jarní vlně epidemie koronaviru do pomoci veřejnosti a založili Právní poradnu studentů Právnické fakulty MU, kde ve svém volném čase řešili elektronické dotazy z nejrůznějších oblastí práva.

Do projektu bylo zapojeno přes dvě stě studentů a více než deset vyučujících, kteří měli na starost kontrolu zpracovaných odpovědí. Poradna fungovala od středy 18. března a její činnost byla ukončena 17. května, za své existence zodpověděla na stovky dotazů.

Více o činnosti poradny si můžete přečíst v přiložených článcích:
Noc vědců 2020

Právnická fakulta se v letošním roce zapojila do mezinárodní akce Noc vědců, která proběhla v rámci Masarykovy univerzity online a věnovala se tématu člověk a robot. Zhlédnout můžete interaktivní virtuální 3D prohlídku, simulované soudní jednání, přednášky o odpovědnosti za umělou inteligenci, historii fakulty a o skryté reklamě na sociálních sítích. Program nezapomněl ani na nejmenší, pro které byla připravena hra „Hledání zloděje“.

Celý program všech zapojených institucí je dispozici na webových stránkách nocvedcu.cz.
Open Day a Den otevřených dveří

Na začátku listopadu proběhla celouniverzitní akce Open Day a na konec ledna je připraven fakultní Den otevřených dveří. Obě z uvedených akcí jsou online. V rámci představení fakulty uchazečům jsme požádali vybrané absolventy o natočení krátkých videí, kde popisuji svou motivaci a zkušenost se studiem na brněnské právnické fakultě, všechna videa najdete na fakultním YouTube kanále.

Právnická fakulta v letošním roce otevírá přijímací řízení pro uchazeče o studium v akademickém roce 2021/2022, v rámci kterého nabízí magisterský program Právo a právní věda, navazující magisterský program Veřejná správa a čtyři bakalářské studijní programy Veřejná správa, Teorie a praxe trestního a správního procesu, Mezinárodněprávní obchodní studiaVyšší justiční úředník.
Právnická fakulta nabízí také jedenáct českých a čtyři cizojazyčné doktorské programy.
Fakultní divadelní společnost

Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity již od roku 2015 působí Fakultní divadelní společnost, která se dramaturgicky zaměřuje na hry o právu, a to i pro neprávní publikum. Jejím cílem je zvyšovat právní vědomí publika a spolu s představeními nabízí i odborné přednášky nebo diskuse na témata her.

Posledním z významných počinů je hra Milada. Jedná se o dokumentární divadlo o procesu s Miladou Horákovou. Součástí jsou autentické projekce, ale interpretační rovina hry jde nad rámec realistického zobrazení k metafoře postupu jednotlivých obžalovaných. Hru najdete na YouTube.

V současné době se členové Fakultní divadelní společnosti věnují přípravě další divadelní hry s názvem Lucerna.
Rekonstrukce budovy
Od ledna letošního roku probíhá na fakultě oprava velkých přednáškových místností. Zastaralé učebny dostanou nový moderní design, zajímavé a funkční interiérové vybavení a nejnovější audiovizuální techniku s možností záznamu a přenosu přednášek online. V učebnách v 2. NP jsou obnovovány původní světlíky, které byly po desítky let studentům skryty za vrstvami necitlivých stavebních úprav a zasloužily se být znovuobjeveny. V těchto měsících probíhají intenzivní stavební úpravy, které se musely přednostně vypořádat především s problémem statiky původních stropů a jejich kompletní výměnou. Stavební úpravy budou dokončeny v březnu 2021, následovat budou instalace nového interiéru a audiovizuální techniky. Učebny připravujeme do plného provozu pro výuku od podzimního semestru 2021. Opravou projdou i prostory před velkými učebnami, které budou rovněž navráceny do původních dispozic a budou doplněny vybavením sloužícím především studentům. Celková rekonstrukce představuje investici 70 mil Kč a je hrazena především z Programu rozvoje MŠMT a spolufinancována MU.

Blanka Přikrylová, tajemnice fakulty
Kompletní fotogalerii rekonstrukce naleznete na webu Právnické fakulty MU.
Publikace Právnické fakulty MU
Časopis pro právní vědu a praxi vydává Právnická fakulta Masarykovy univerzity od roku 1993.

Je recenzovaným odborným právnickým časopisem, který se zaměřuje na publikaci původních vědeckých statí z oblasti práva a právní vědy.

Časopis je indexován v databázích SCOPUS a ERIH PLUS a je zařazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice.

Texty publikované v ČPVP jsou zpřístupněny se souhlasem autorů pro následné šíření zpracovaných dat v právních informačních systémech ASPI, Beck-online a CODEXIS.

Archiv všech čísel ČPVP najdete na cpvp.law.muni.cz.
Dějiny Právnické fakulty Masarykovy univerzity 1919-2019

Autorský kolektiv pod vedením prof. Vojáčka zpracoval pohnuté osudy zakládající fakulty Masarykovy univerzity v rozsáhlé dvousvazkové publikaci, mapující období let 1919 až 2019. Historie Právnické fakulty MU tak poprvé vychází v takto ucelené podobě a reprezentativním zpracování.

První díl zachycuje vývoj fakulty 1919 až 1939, 1945 až 1950, 1969 až 1989. V každém z oddílů najdete především popis obecného dění na fakultě včetně jejího umístění, které se několikrát měnilo, organizační struktury, postavení učitelů a studentů, výuky a vědecké práce. První oddíl 1919-1939 zachycuje snahy o založení české univerzity na Moravě a stručnou charakteristiku situace po zavření českých vysokých škol. Podobně závěr druhého oddílu 1945-1950 připomíná též osudy studentů, učitelů a fakultní budovy po roce 1950. Do třetího oddílu 1969-1989 autoři zase vstoupili ohlédnutím za přípravou znovuotevření fakulty. Nedílnou součástí Dějin Právnické fakulty MU v Brně je obrazová dokumentace. Lze ji rozdělit do tří částí. První část fotografií dokresluje výklad přímo v textu, druhou jsou portrétní fotografie a fotografie titulních stran základních děl, připojené k medailonkům jednotlivých učitelů, a konečně třetí tvoří tematicky uspořádané celky na konci celé publikace (portréty děkanů, budovy, insignie, vestibul a aula, razítka). Autoři prostřednictvím obrazových příloh čtenářům zpřístupňují nejen osoby a události, ale též rozmanité dobové dokumenty a jiné artefakty. Velkou část fotografií proto autoři převzali z Archívu Masarykovy, ale řadu získali z jiných zdrojů.

Druhý díl mapuje vývoj fakulty od r. 1989 do r. 2019. Významným počinem je opět shromáždění velkého množství obrazové dokumentace, které se autorům podařilo dohledat v Archivu MU, Archivu PrF MU, soukromých archivech, dobovém tisku nebo dobově vedených kronikách. Nedílnou součástí publikace tak jsou fotografie a archiválie, které čtenářům zpřístupňují a dokreslují osoby, události, náladu doby, ale též dobové dokumenty a artefakty. Součástí publikace jsou také životopisné medailonky profesorů působících na fakultě do roku 1950, životopisné medailonky již nežijících profesorů a docentů působících na fakultě po roce 1969 a seznam vydaných svazků spisů právnické fakulty od r. 1971 do r. 2019 ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS IURIDICA.

První i druhý díl publikace je možné zakoupit Obchodním centru MU.
Odborné publikace vydané na Právnické fakultě MU
Moderní regulatorní metody ochrany osobních údajů
K dispozici v Open Access je monografie Jakuba Míška z Ústavu práva a technologií PrF MU Moderní regulatorní metody ochrany osobních údajů.
Trestní odpovědnost právnické osoby a člen statutárního orgánu
K dispozici v Open Access je monografie Davida Čepa z Katedry trestního práva PrF MU Trestní odpovědnost právnické osoby a člen statutárního orgánu aneb vytýkatelnost protiprávního činu člena statutárního orgánu právnické osobě.
Půda v právních vztazích – aktuální otázky
K dispozici v Open Access je monografie kolektivu Katedry práva životního prostředí a pozemkového práva PrF MU Půda v právních vztazích – aktuální otázky.
Právní aspekty evropských fondů finanční asistence
K dispozici v Open Access je monografie Nikol Nevečeřalové a Johana Schweigla z Katedry finančního práva a národního hospodářství PrF MU Právní aspekty evropských fondů finanční asistence.
Czech Tax Law
Volně dostupná z Open Access je pro všechny zájemce o finanční právo anglická učebnice Michala Radvana Czech Tax Law.
Zemědělské právo v době klimatické krize
K dispozici v Open Access je sborník kolektivu Katedry práva životního prostředí a pozemkového práva PrF MU Zemědělské právo v době klimatické krize pod editorským dohledem Jakuba Hanáka.
Nové jevy v ekonomické kriminalitě
K dispozici v Open Access je sborník příspěvků z mezinárodní konference Nové jevy v ekonomické kriminalitě, editoři Marek Fryšták a Eva Brucknerová.
Weyrovy dny právní teorie
K dispozici v Open Access je sborník příspěvků z mezinárodní konference Weyrovy dny právní teorie, editoři Miloš Večeřa, Tomáš Sobek, Linda Tvrdíková a Martin Hapla.
VIII. česko-slovenské právněhistorické setkání doktorandů a postdoktorandů
K dispozici v Open Access je sborník příspěvků z konference VIII. česko-slovenské právněhistorické setkání doktorandů a postdoktorandů, editor Jaromír Tauchen.
Církev a stát 2020
K dispozici v Open Access je sborník příspěvků z konference Církev a stát 2020, editor Jaroslav Benák.
COFOLA 2020
K dispozici v Open Access je sborník příspěvků z konference pro mladé vědce COFOLA 2020, editor Michal Janovec.
Odborné publikace vědců Právnické fakulty MU
Vědci z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jsou se svými publikačními výstupy ceněni také v zahraničí. Publikují jak v prestižních vydavatelstvích (Edward Elgar, Routledge, Kluwer Law International, Cambridge University Press, Oxford University Press, Hart Publishing, Springer Publishing, IBFD, De Gruyter), tak i v impaktových časopisech indexovaných v celosvětově uznávaných databázích Web of Science a Scopus. Nejvýznamnější zahraniční publikační výstupy jsou uvedeny v seznamu Odborných publikací vědců Právnické fakulty MU.
VOJÁČEK, Ladislav, Karel SCHELLEa Jaromír TAUCHEN. Právní dějiny na brněnské právnické fakultě (100 let brněnské právní historie). Ostrava: KEY Publishing, 2020.
Jako další příspěvek k nedávnému kulatému výročí založení Právnické fakulty Masarykovy univerzity předkládají Ladislav Vojáček, Karel Schelle a Jaromír Tauchen publikaci věnovanou vývoji oborů právní dějiny a romanistika na brněnské právnické fakultě v uplynulém století. Kniha čítající 626 stran se skládá z několika částí. Úvodní část se věnuje charakteristice historickoprávních předmětů, učebním pomůckám, vědeckému zaměření členů katedry dějin státu práva, významným projektům či zahraničním stykům katedry. Druhá a zároveň nejrozsáhlejší část obsahuje biografické medailonky celkem třiceti právních historiků a romanistů, kteří v uplynulých sto letech na brněnské právnické fakultě působili či v současnosti působí. Její součástí je i bibliografie. V závěru publikace nalezne čtenář seznamy katedrou uspořádaných konferencí, seznam kvalifikačních prací obhájených na katedře dějin státu a práva od poloviny sedmdesátých let či vyobrazení obálek nejvýznamnějších knih brněnských právních historiků. V závěru je publikováno 67 fotografií ze života katedry a rovněž archiválie dokládající její činnost od doby jejího vzniku v roce 1969. Čtenářsky zajímavé jsou osobní vzpomínky Eduarda Vlčka a Karla Schelleho na začátky fungování katedry a její další rozvoj v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
VANČATA, Pavel. Vocelovej. Osudy velitele 311. perutě RAF Josefa Ocelky a jeho bratra, stíhacího pilota Antonína Ocelky. Cheb: Svět křídel, 2020, 351 s. ISBN 978-80-7573-078-7.
Anotace, kterou jsem se rozhodl napsat, chce upozornit na knihu, která – ač to na první pohled není zřejmé – má úzkou souvislost s Právnickou fakultou MU. Velmi důvěrně se totiž dotýká rodinné historie jednoho z jejích zaměstnanců. Na chodbách fakulty můžeme prakticky každodenně, pokud nám v tom právě nebrání covidová pandemie, potkávat pana Martina Ocelku, který 28. října 2019 ve Vladislavském sále Pražského hradu z rukou prezidenta republiky přebíral v zastoupení svého dědečka propůjčovací dekret k Řádu Bílého lva vojenské skupiny I. třídy, udělenému „za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost“ in memoriam Josefu Ocelkovi. Právě tento zakládající příslušník a pak velitel 311. československé bombardovací perutě RAF A/W/Cdr (Acting Wing Commander) Josef Ocelka DFC (Distinguished Flying Cross), jemuž jeho podřízení na anglickém polním letišti East Wretham říkali Vocelovej, je totiž hlavním protagonistou představované knihy.
Budoucí československý voják se narodil v roce 1909 v obci Nový Dvůr (dnes Nové Dvory) do rodiny domkáře a pozdějšího italského legionáře. V blízkém Lipníku nad Bečvou nejdříve navštěvovat pětitřídní německou školu, z níž v roce 1918 přešel na tamější českou pětitřídku a následně na Státní reálku. Po jejím absolvování v roce 1928 se urostlý mladý muž přihlásil k dobrovolnému odvodu do armády. Podrobil se důstojnické zkoušce a nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích. Po jejím absolvování nejdříve úspěšně sloužil u pěchoty, ale na vlastní žádost byl přeřazen k letectvu. Kompletní odborný výcvik polního pilota však nestihl dokončit, protože mu v tom zabránila nacistická okupace. Za svého působení v Brně, kam byl převelen v roce 1937, se v roce 1939 oženil s modistkou Marií Grošovovou, dříve provdanou Vedralovou, a manželům se ještě v tomtéž roce narodil syn Igor. Osud však chtěl, že se otec a syn nikdy nesetkali. Josef Ocelka s bratrem Antonínem totiž jako mnozí další vojáci po okupaci uprchl do Polska, kde se oba zapojili do tam budované československé vojenské jednotky. Tehdejší polská vláda, jejíž klíčovou osobností byl ministr zahraničí Józef Beck, však nebyla aktivitám československých emigrantů organizovaným zejména československým konzulátem v Krakově, příznivě nakloněna. Vojáci se proto připravovali pro boj proti nacistům na jiných frontách a krátce před vypuknutím války se po moři přesunuli do Francie. Aniž by se stihli zapojit do boje, po její brzké kapitulaci se oba bratři spolu s necelou stovkou Čechoslováků rozličných leteckých odborností na najaté malé nizozemské nákladní lodi přeplavili do anglického přístavu Falmouth.
Těchto několik řádků berte jako pozvánku ke sledování krátkého, ale pestrého života Josefa Ocelky, ukončeného v červenci 1942 v troskách zalétávaného letounu Bristol Beaufort, ale také peripetií života jeho nejbližších. Autor vylíčil také anabázi jeho manželky, která po útěku z Protektorátu Čechy a Morava, kde u rodičů nechala svého malého syna Igora, po předlouhém putování přes Slovensko, Balkán, Blízký Východ, Jižní Afriku a Střední Ameriku dorazila za svým manželem do Anglie a do vlasti a za svým synem se natrvalo už nikdy nevrátila. Dalším z hlavních hrdinů knihy je zmíněný Josefův mladší bratr Antonín. Po osvobození ze zajetí, do nějž upadl, když byl raněn a jeho zasažený Spitfire nouzově přistál v okupovaném Nizozemsku, a po krátkém pobytu v Anglii se na rozdíl od Josefovy manželky do Československa vrátil. I jemu se však podobně jako jeho bratrovi stala v roce 1949 letecká služba osudnou, když i on při přeletu na základnu v Prostějově našel smrt v troskách svého letounu.
Líčením životních osudů Josefa Ocelky a jeho bližních, které tvoří osu celé knihy, se však její obsah ani zdaleka nevyčerpává. Na své si v ní přijdou všichni zájemci o vojenskou historii a letectví, neboť je přímo nabita konkrétními informacemi z organizace a fungování československých jednotek v Anglii a spoustou zajímavých textových dokumentů a fotografií. Lze ji tedy více než vřele doporučit.
Na závěr se však vraťme k hlavnímu protagonistovi představované knihy, kvůli němuž (a jeho vnukovi) jsem sedl ke klávesnici svého počítače. Nejdříve si vypůjčím slova, která britský historik William R. Chorley napsal v krátké předmluvě k Vančatově knize. V Josefu Ocelkovi podle něj „zemřel jeden statečný a odhodlaný letec, jehož bojový duch byl ztělesněním těch, kteří nám přišli na pomoc v čase největšího ohrožení“ (s. 5). A dodám k nim, že v dědečkovi našeho fakultního kolegy odešel také výborný velitel – v očích nadřízených spolehlivý a důsledný a z pohledu podřízených uznávaný a oblíbený.
Prostě právě takový muž, jaké si válka žádala a které často do mírových dob nepropouštěla.

Ladislav Vojáček, Katedra dějin státu a práva
Centrum dalšího vzdělávání PrF MU

Centrum dalšího vzdělávání PrF MU pořádá pro odbornou veřejnost kurzy zaměřující se zejména na aktuální právní témata. V kurzech máte možnost získat podstatné informace o nové právní úpravě v oblastech, kterým se věnujete. Můžete se tak opět potkat s vynikajícími lektory z řad Právnické fakulty MU, ale i se špičkovými odborníky z řad externích spolupracovníků. Více i informací lze nalézt na www.kurzy.law.muni.cz.
Zahraniční vztahy PrF MU

V souvislosti s nepříznivou epidemiologickou situaci bohužel neproběhlo v roce 2020 všech takřka třicet původně naplánovaných krátkodobých kurzů hostujících profesorů, které se tradičně setkávají s nebývalým zájmem studentů. Podařilo se však alespoň v podzimním semestru zrealizovat tyto kurzy online formou: Introduction to U.S. Tax Law; Labor Law Disputes in Common Law Courts; Law and War: Contemporary Debates, Critical Questions and Recent Developments – Patrick C. Leisure (Masaryk University); Local Self-Government in Poland – Piotr Żywiecki (Siedlce University of Natural Sciences and Humanities); Threats to Democracy; Judicial Decision Making – Monika Martišková (Trnavská univerzita v Trnave); International and European Labour Law – Lucia Petríková (Univerzita Mateja Bela); Simplifications of Administrative Procedure – Matej Horvat (Univerzita Komenského v Bratislave) – Jan Olszanowski (Adam Mickiewicz University) – Krisztina Rozsnyai (Eötvös Loránd University); Interactive Entertainment Law – Michaela MacDonald (Queen Mary University of London); Traditional Knowledge and Folklore in Intellectual Property – Anthony C.K. Kakooza (Uganda Christian University). Kompletní seznam kurzů i jejich obsah je k nahlédnutí na webu Oddělení pro zahraniční vztahy. Věříme, že se v příštích letech opět budeme moci vrátit z online formy do prezenčního setkávání, což se týká i příštího již 10. ročníku Autumn School of Legal Writing and Related Global Legal Skills, která též proběhla v roce 2020 online formou.

V letošním roce uzavřela fakulta několik nových mezinárodních smluv, např. s National Law University Delhi v Indii, či s britskou University of Portsmouth, které umožní jak studentskou, tak učitelskou výměnu, a v budoucnu by měly přerůst také ve spolupráci vědeckou. Kompletní seznam partnerských univerzit je součástí nového webu Oddělení pro zahraniční vztahy.

Zvláštní pozornost si též zaslouží nově uzavřená smlouva s University of Dayton School of Law, která nabízí speciálně absolventům PrF MU tyto možnosti: 1. On-line LL.M. program (full degree) na UDSL, přičemž 10 kreditů z 30kreditového programu je možné realizovat coby transfer kreditů z ukončeného studia Mgr. na PrF MU a u platby za studium využít smluvní cenu. 2. On-line studium jednotlivých kurzů na University of Dayton School of Law též za smluvní cenu. Více informací je k dispozici na stránkách partnerské univerzity.

I v tomto roce fakulta vyhlásila výběrové řízení pro své absolventy (do 2 let po úspěšném ukončení studia) na studium LL.M. na University of California, Hastings College of the Law, podpořené stipendiem, se zahájením od srpna 2021.
Doufám, že se vám první číslo newsletteru pro absolventy Právnické fakulty Masarykovy univerzity líbilo, a věřím, že jste v něm nalezli mnoho zajímavých informací o naší alma mater. Zcela určitě vás budeme i nadále informovat o dění na fakultě touto novou formou. V mezidobí nás však můžete sledovat i na webu fakulty, na sociálních sítích (Facebook, Linkedin, Instagram, TwitterYouTube) či na absolventských skupinách na FacebookuLinkedinu). Velmi rádi zveřejníme informace o vašich úspěších, kariérních postupech, publikačních výstupech, nabídkách práce pro absolventy apod. Ocením nabídky na kooperaci s fakultou a děkuji všem, kteří s námi již spolupracují a posunují fakultu i univerzitu kupředu. Budu rád, když mi napíšete jak připomínky, tak i podněty do budoucna na Michal.Radvan@law.muni.cz.

Přeji vám klidné a pohodové svátky a mnoho úspěchů, štěstí a zdraví v nadcházejícím roce.

Michal Radvan, proděkan pro zahraniční a vnější vztahy