PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ČESKÉ REPUBLIKY A EVROPSKÉ UNIE
6    PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI V PRÁVU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Právními skutečnostmi ro2umíme takové skutečnosti, které 2působují určité právní následky. Nejčastěji v důsledku právní skutečnosti dojde ke v2niku, 2měně nebo 2ániku práva či povinnosti. Ve v2ta2Ích sociálního 2abe2pečení nastávají na 2ákladě právních skutečností takové důsledky, jaké s nimi spojuje právní předpis.
Za nejvy2namnější právní skutečnosti je třeba pro účely v2tahů sociálního 2abe2pečení považovat sociální události.
6.1    Sociální události a jejich význam
Sociální události ke vyme2it jako životní situace, nebo jiné děje či stavy, které nastávají v lidském životě a 2působují dotčené osobě nepřÍ2nivé a nežádoucí následky. Nejčastěji se tyto následky projevují v ekonomickém a sociálním statusu člověka.
NepřÍ2nivá a nežádoucí není vždy samotná podstata sociální události. Je třeba ro2lišovat sociální událost jako takovou od jejích důsledků pro osobu, v jejímž životě nastala, případně i pro další osoby, typicky rodinné příslušníky.
Mnohé 2e sociálních událostí, na které právo sociálního 2abe2pečení reaguje, neodmyslitelně patří k lidskému životu; jsou biologicky, případně společensky determinované. Jiné sociální události charakterÍ2uje to, že v lidském životě nastat mohou, ale nemusejí.
Sociální události bývají o2načovány 2a typ právních událostí, tj. skutečností v2nikajících ne2ávisle na vůli41. Pro některé sociální události to be2e 2bytku platí (například úra2 nebo dosažení důchodového věku). U jiných sociálních událostí ovšem neke přehlížet určitý vliv ro2hodnutí, tj. projevu vůle osoby, jež bude sociální událostí dotčena (například ro2hodnutí jednoho 2 rodičů dítěte poskytovat mu celodenní osobní péči a přerušit v souvislosti s tím výkon výdělečné činnosti).
4i    TRÓSTER a kol, 2013, op. cit., s. 56.
86
1.6 Právní skutečnosti v právu sociálního zabezpečení
Z pohledu práva sociálního 2abe2pečení je sociální událost vý2namná především jako právní skutečnost, se kterou právní normy spojují určité právní následky. Sociální událost figuruje v oblasti práva sociálního 2abe2pečení jako jedna 2 podmínek pro nárok na dávku. Z toho také vyplývá, že k tomu, aby určitá právní skutečnost měla charakter sociální události, je nezbytné, aby ji normy sociálního zabezpečení rozpoznávaly a upravovaly. Právo sociálního 2abe2pečení současně vyžaduje, aby byla sociální událost určitým stanoveným 2působem ověřena, či potvr2ena.
Skutečnost, že sociální událost představuje jednu 2 podmínek pro nárok na dávku, odráží základní smysl a účel práva sociálního 2abe2pečení, tj. odstraňovat prostřednictvím poskytování dávek nepřÍ2nivé následky sociálních událostí (viz blíže v kapitole 2.1.1 Obecné části). Podle toho, 2da pro nárok na dávku postačuje samotná skutečnost, že nastala sociální událost, nebo je ne2bytné, aby byly splněny ještě další podmínky, se ro2lišují jednotlivé formy sociálního 2abe2pečení (viz blíže v kapitole 2.1.2 Obecné části).
6.2    Třídění sociálních událostí
Sociální události mohou být různým 2působem tříděny a klasifikovány42.
V nejobecnější rovině bychom mohli sociální události chápat v širším a užším smyslu, přičemž za sociální událost v širším smyslu bychom pak mohli označit jakoukoli skutečnost, událost nebo děj, mající nepříznivé dopady na člověka, jeho životní podmínky nebo sociální a ekonomický status. Sociálními událostmi v užším smyslu jsou pak pouze ty, které takto rozpoznává, upravuje a verifikuje právo sociálního zabezpečení. Z uvedeného vyplývá, že pro účely sociálního zabezpečení de lege lata lze za sociální události považovat pouze a jenom skutečnosti, které jsou takto označeny a upraveny, tj. sociální události v užším smyslu. Jiné skutečnosti, které s sebou přinášejí nebo mohou přinášet vážná rizika nepříznivých dopadů do životních podmínek dotčených osob, mohou být pro právo sociálního zabezpečení významné z pohledu de lege ferenda. Právo sociálního zabezpečení
42    TRÓSTER a kol, 2013, op. cit., s. 56-57.
87
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ČESKÉ REPUBLIKY A EVROPSKÉ UNIE
je dynamický, v čase se vyvíjející obor, a není vyloučeno, že v průběhu svého vývoje 2ahrne do své působnosti i udalosti, na které dosud nereagovalo. Myslitelný je pochopitelně i opačný proces43.
Sociálni udalosti ke dále pojímat z hlediska materiálního nebo formálního. Materiální hledisko odpovídá tomu, jak určitou skutečnost, událost nebo děj prožívá sám dotčený člověk, uplatňující svá subjektivní a „obyčejná" měřítka. Formální hledisko vypovídá o tom, jak k dotčené skutečnosti přistupují a jak ji chápou normy práva sociálního 2abe2pečení. Platí-li tedy, že sám člověk popíše svůj aktuální stav jako „nemoc", normy práva sociálního 2abe2pečení k téže skutečnosti přistoupí při splnění určitých podmínek jako k dočasné pracovní neschopnosti, při splnění jiných podmínek jako k invaliditě, případně ji budou vnímat jako stav vyvolávající potřebu poskytnutí 2dravotní služby. Stejně tak platí, že sám člověk subjektivně a materiálně vnímá dosažení určitého věku jako „stáří". Pro účely práva sociálního 2abe2-pečení je ovšem tato kategorie obtížně uchopitelná, a proto ji objektivÍ2uje a formalÍ2uje prostřednictvím konstrukce sociální události v podobě dosažení předepsaného důchodového věku.
Sociální události můžeme také klasifikovat podle míry jejich předvídatel-nosti. Vysoce předvídatelnými, resp. neodvratnými sociálními událostmi jsou především ty, které jsou předurčeny přirozenými, biologickými hledisky. Jde kupříkladu o stáří, coby důsledek neodvratného procesu stárnutí lidského organismu.
Za předvídatelné ve stupni vyšší či nižší pravděpodobnosti ke o2načit sociální události, které jsou nebo mohou být rovněž předurčeny přiro2eně a biologicky, ovšem nemusí nastat vždy a u každého. Příkladem může být nemoc, úra2, případně potřeba poskytnutí 2dravotní služby. Do této kategorie patří i naro2ení dítěte a péče o ně.
43 Sociální událostí v užším smyslu bylo svého času i zahájení povinné školní docházky, s nímž normy práva sociálního zabezpečení za splnění dalších podmínek spojovaly nárok na příspěvek na školní pomůcky, tzv pastelkovné. V důsledku zrušení této dávky s účinností k 1. lednu 2008 (v důsledku přijetí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů) došlo k tomu, že zahájení povinné školní docházky dítěte nadále může pro některé rodiny představovat ekonomickou zátěž vyvolávající riziko nedostatku finančních prostředků. V důsledku rozhodnutí zákonodárce ovšem tato událost již není sociální událostí, nahlíženo v užším smyslu.
88