22
Jan Hurdik, Petr Lavický
2   UNIVERZALISMUS A INTERD1SCIPLINARITA JAKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA STUDIA ZÁSAD
Jak bylo naznačeno již v úvodu, studium zásad práva i práva soukromého trpí - nejen v odborné české literatuře - roztříštěností, pragmatismem výběru témat a jejich řešení, jakož i obecným znakem vědeckého výzkumu v době modernity - specializací a ztrátou interdisciplinárny. To je nutno pociťovat jako neduh práva obecně, zejména tváří v tvář trendům směřujícím ke sbližování práva. Zvlášť citelné dopady má však tento jev u zásad, které představují místo, jímž se (systémově - na rozdíl od jednotlivých právních pravidel) projektují do práva hlavní dimenze a rysy společenské reality, obecného vědecké poznání a stavu a výhledů vývoje filozofie, sociologie, ekonomie a dalších oborů zkoumajících stav (nejen) společnosti a z nichž vyplývají potřeby regulace společenských vztahů.
Potřebu průniků mezi studiem práva ajeho determinant dále akcentují a vycházejí jí vstříc:
a) obecně formulované požadavky na interdisciplinární přístup k vědeckému poznání světa a společnosti (H. Hendersonová), v praktické podobě zejména jako reakce na globalizaci a evropeizaci evropského prostoru, a současně
b) možnosti, které přináší současná obecná metodologie vědy a změny jejího paradigmatu, která již nevylučuje z oboru svého uplatnění vědy o člověku (Kuhn, Prigogine, Pribram, z českých autom Neubauer, Erban, Král, Tondl).
Všechny tyto trendy posilují požadavek překročit při hledání zdrojů a formulace východisek pro tvorbu systému zásad rámec - byť sebesofisti-kovančjšího - bádání pouze v oboru práva, navíc stále výrazně omezeném na národní právní řády, jeho metod a instrumentária. Jakkoli jsou soudobé práce v oblasti právní filozofie i jednotlivých odvětví práva podnětné a mimořádně inspirující, jejich limity jsou zřejmé. Pohříchu v současné situaci ve vědě - jejíž některé obory tyto hranice překračují se samozřej-